MPO podporuje udržitelné podnikání. Ve výzvách z OP TAK je připraveno 3,7 miliardy korun.* 

Ministerstvo zemědělství na obnovu lesů rozdělí celkem 128 milionů korun.* 

MŽP představilo nové výzvy na energetické úspory veřejných budov z OPŽP.* 

MPO podporuje udržitelné podnikání. Ve výzvách z OP TAK je připraveno 3,7 miliardy korun.

15.9.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

• PŘÍLOHY KE STAŽENÍ

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo výzvy v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), které jsou zaměřené na nízkouhlíkové hospodářství, efektivnější nakládání se zdroji a na obnovitelné zdroje. MPO tak podpoří inciativu v rozvoji udržitelného podnikání v České republice. Pro firmy ve výzvách připravilo až 3,7 miliardy korun.

„Efektivita při využívání zdrojů pomáhá zvyšuje produktivitu, výrazně snižuje náklady, ale také prospívá životnímu prostředí. Proto je pro nás přechod na udržitelnou ekonomiku, energetické úspory, energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů prioritou. Ve výzvách OP TAK jsme nově vyčlenili téměř čtyři miliardy na podporu udržitelného podnikání,“ říká ministr průmyslu o obchodu Jozef Síkela a dodává: „Podpora cílí na větší recyklaci, omezení plýtvání s druhotnými surovinami, úsporné hospodaření s vodou, malé vodní elektrárny a vtláčení biometanu.“

Podpora oběhového hospodářství

Podnikatelé mohou využít přínosy oběhového hospodářství ve své výrobě a snížit objem produkce nežádoucích odpadů. Ve výzvě Oběhové hospodářství je připravena 1 miliarda korun. „Cílem výzvy je podpořit urychlení přechodu na oběhové hospodářství, předcházet vzniku odpadů, navýšit recyklační infrastrukturu, omezit plýtvání druhotnými surovinami, zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích či zvýšit surovinovou bezpečnost České republiky,“ říká vrchní ředitel sekce fondů Evropské unie Marian Piecha.

Žadatelem může být malý a střední podnik nebo tzv. small mid-cap. Míra podpory je stanovena na 60 % pro malý podnik, 50 % pro střední a 40 % pro small mid-cap z celkových způsobilých výdajů. Na jeden projekt lze získat podporu od 1 milionu do 100 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. 10. 2023 do 29. 3. 2024. Více informací k výzvě je zde.

Úsporné hospodaření s vodou

Výzva OP TAK Udržitelné hospodaření s vodou s celkovou alokací 1,2 mld. Kč podporuje aktivity od zvýšení účinnosti rozvodů až po úspory vody její recyklací nebo cirkulací. Cílem výzvy je podpořit udržitelné hospodaření s vodou v průmyslu, tedy podpořit opatření cílená na úspory vody a optimalizaci využívání vody v podnikatelské sféře jako součást zavádění principů oběhového hospodářství a adaptace hospodářství na změny klimatu. „Věříme, že ze strany podnikatelů bude poptávka po realizaci projektů v oblasti udržitelného hospodaření s vodou vysoká a že podpora poskytnutá na realizaci projektů přispěje ke zvýšení odolnosti podnikatelských subjektů,“ říká vrchní ředitel sekce fondů EU Piecha.

Výzva cílí na malé, střední, ale i velké podniky. Výše podpory se odvíjí dle velikosti firmy a pro malý podnik nabízí 60 %, pro střední 50 % a pro velký 40 % z prokázaných způsobilých výdajů.  Na projekt lze získat podporu od 1 milionu do 100 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 2. 10. 2023 do 28. 6. 2024. Více informací k výzvě naleznete zde.

Obnovitelné zdroje jako cesta k udržitelné ekonomice

„Obnovitelné zdroje energie jsou klíčovým krokem směrem k udržitelnosti energetiky, ale zároveň nám pomáhají s posilováním energetické bezpečnosti, “ říká ministr Síkela a dodává: „OZE jsou klíčem k snižování emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí pro nás i pro budoucí generace.“

V rámci dotačního balíčku na podporu udržitelného podnikání v Česku MPO vyhlásilo 16. 8. 2023 také výzvy z oblasti obnovitelných zdrojů energie, které přispějí ke snižování podílu využití fosilních paliv a zároveň k lepší kvalitě ovzduší. Žádosti o realizaci projektů OZE mohou podnikatelé podávat do 13. prosince 2024.

Výzva je zaměřena na výstavbu a modernizaci malých vodních elektráren, efektivní a šetrné využívání OZE, zvyšování jejich podílu v energetickém mixu a současně snížení spotřeby primárních energetických zdrojů či podpora podnikatelských subjektů v oblasti využití OZE. Firmy mohou v rámci dotace získat 500 milionů korun. Žadatelem ve výzvě na malé vodní elektrárny může být malý, střední i velký podnik. Na jeden projekt lze získat dotaci od 1 milionu do 100 milionů korun. Maximální výše podpory je 65 % pro malý podnik, 55 % pro střední podnik a 45 % pro podnik velký z prokázaných způsobilých výdajů. Příjem žádostí o podporu lze podávat od 6. září 2023 do 13. prosince 2024.  Více informací k výzvě naleznete zde.

Výzva na vtláčení biometanu má za cíl snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, snížení emisí skleníkových plynů a současně zvýšení bezpečnosti dodávek a energetické soběstačnosti. Na projekty malých, středních nebo velkých podniků je připravena celková alokace ve výši 1 mld. Kč. Podpora je zaměřena na technologie na úpravu bioplynu na biometan a jeho vtláčení do distribuční sítě nebo technologie plnění plynem, například Bio-CNG plnící zařízení včetně plničky a navazující technologie. Na jeden projekt leze získat podporu od 1 milionu až 100 milionů korun a maximální míra podpory může dle velikosti podniku a typu projektu dosáhnout až 65 %. Příjem žádostí o podporu lze podávat od 6. září 2023 do 13. prosince 2024. Více informací k výzvě naleznete zde.

Zájemci o dotaci z těchto výzev se také mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a je zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Agentura pomáhá s přípravou žádostí o dotaci a s administrací vlastního projektu. API má regionální kanceláře ve všech krajích, kde poskytuje individuální konzultace Agentura také provozuje zelenou linku 800 800 777, kam se mohou s dotazy obracet zájemci o dotace.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ

• Biometan online.pdf [pdf, 409 kB]
• malé vodní elektrárny – výzva I. online.pdf [pdf, 465 kB]
• Oběhové hospodářství – výzva I..pdf [pdf, 661 kB]
• Udržitelné hospodaření s vodou – výzva I..pdf [pdf, 348 kB]

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-podporuje-udrzitelne-podnikani–ve-vyzvach-z-op-tak-je-pripraveno-3-7-miliardy-korun–276710/

---

Ministerstvo zemědělství na obnovu lesů rozdělí celkem 128 milionů korun.

7.9.2023, Zdroj: Ministerstvo zemědělství

• 2. kolo příjmu žádostí intervencí rozvoje venkova ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027
• MŽP představilo pilotní podobu budoucího on-line registru výpustí do vodních toků

Ministerstvo zemědělství připravilo 2. kolo příjmu žádostí na rozvoj venkova podle Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP). Tentokrát se týká majitelů lesů. Mohou požádat o peníze na obnovu lesů po kalamitě, celkem je na to připraveno 128 milionů korun. Žádosti o podporu se začnou přijímat na konci listopadu 2023.

Ve 2. kole příjmu žádostí podle Strategického plánu SZP se otevřou dvě lesnické intervence (dříve operace). Investice do obnovy kalamitních ploch je určena pro jakýkoli subjekt hospodařící v lesích, včetně státních podniků. Podpora je zaměřena na obnovu lesních porostů po nepříznivých situacích např. po požáru, suchu, vichřici, námraze a také po poškození chorobami a škůdci. Nově byl na seznam škůdců zařazen kůrovec, preferenci však mají projekty obnovy po nepříznivých klimatických situacích. Konkrétně příspěvek majitelé lesů využijí na přípravu terénu, nákup sazenic a výsadbu.

„Novinkou v této intervenci je, že při výsadbě musí být dodržen doporučený, tedy vyšší podíl melioračních a zpevňujících dřevin, jako jsou listnáče a jedle. To povede k lepšímu zajištění lesů před případnými budoucími kalamitami,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Z intervence Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin mohou získat peníze vlastníci soukromých a obecních lesů. Dotace jim pomůže vybudovat dřevěné nebo drátěné oplocenky, které ochrání nově vysazené stromky před lesní zvěří.

Obě intervence navazují na předchozí programové období a nedošlo u nich k výrazným změnám. Příjem žádostí prostřednictvím Portálu farmáře začne 21. listopadu v 8:00 hodin a skončí 12. prosince 2023 v 18:00 hodin.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Strategický plán 2023–2027 a na internetové adrese Ministerstva zemědělství:

Investice do obnovy kalamitních ploch | eAGRI

Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin | eAGRI

2. kolo příjmu žádostí intervencí rozvoje venkova ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–2027

Strategický plán SZPDotace

Dne 1. 9. 2023 schválil ministr zemědělství Mgr. Marek Výborný Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty rozvoje venkova v rámci Strategického plánu SZP na období 2023–2027 (dále jen „Pravidla“), pro 2. kolo příjmu žádostí.

Ministerstvo zemědělství vyhlašuje 2. kolo příjmu žádostí pro intervence 38.73 – Investice do obnovy kalamitních ploch a 39.73 – Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin.

Příjem žádostí bude probíhat pouze prostřednictvím Portálu farmáře v termínu od 21. 11. 2023 8:00 hodin do 12. 12. 2023 18:00 hodin.

V 2. kole se rozdělí 128 mil. Kč, které podpoří environmentální lesnická opatření, konkrétně obnovu lesních porostů po kalamitách a oplocenky u melioračních a zpevňujících dřevin.

Finanční objem, v němž budou po vyhodnocení schváleny projekty, je u jednotlivých operací předběžně stanoven následovně:

Intervence	Alokace (Kč)
38.73 Investice do obnovy kalamitních ploch	103 957 000
39.73 Investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin	24 053 000
Celkem	128 010 000

Konečná částka pro závazkování projektů může být upravena podle stavu aktuálního kurzového přepočtu.

Úplné znění Pravidel je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství www.eagri.cz/spszp  (subportál Dotace – Strategický plán SZP 2023–2027 a příslušné intervence) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz  v sekci Strategický plán 2023–2027.

Přílohy: Obecné podmínky pro 2. kolo příjmu

MŽP představilo pilotní podobu budoucího on-line registru výpustí do vodních toků

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM, v.v.i. a státním podnikem Povodí Labe zrealizovalo pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek na více než třicetikilometrovém úseku Labe. Jeho výsledky dnes na tiskové konferenci společně představili ministři životního prostředí a zemědělství Petr Hladík a Marek Výborný.

„Voda je priorita a my ji musíme chránit. Naše řeky jsou plné života, vodu z nich požíváme jak na závlahy zahrad, tak jako zdroj pitné vody, bohužel ale ani třicet let po pádu komunismu často přesně nevíme, co a kde nám do nich teče. Stále tu máme velké množství různých výpustí například ze starých průmyslových areálů, u kterých ani nevíme, kudy vedou. To změní námi připravovaná tzv. havarijní novela vodního zákona, kterou v brzké době posoudí vláda. Nově totiž zavádí povinnost vést evidenci všech výpustí do vodních toků. Díky tomu vznikne digitální registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových. V něm se objeví jednak ty s vydaným povolením k nakládání s vodami, ale zároveň i ty, ke kterým toto povolení z nejrůznějších důvodů vydáno není. Právě takové nezdokumentované výpusti mohou představovat značné riziko potenciálního havarijního znečištění vodních toků,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Registr výpustí bude sloužit vodoprávním úřadům, správcům povodí, Hasičskému záchrannému sboru České republiky, České inspekci životního prostředí, Policii České republiky a Vojenské policii.

„Zasahující složky u havárií budou mít díky tomu v ruce užitečnou informační pomoc při odstraňování příčin havárie a jejího šetření. Vodoprávní úřady pak budou mít k dispozici informace o potenciálních zdrojích ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod,“ doplňuje ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že právě téma vody je ve společné agendě MZE a MŽP, na které oba resorty kladou důraz.

Pilot na Labi

Na jaře letošního roku proběhlo terénní mapování 34,6 kilometrů toku Labe. Generální ředitel státního podniku Povodí Labe Marián Šebesta popisuje pilotní projekt: „Nejprve jsme pomocí lodní mechanizace v terénu mezi jezy v Dolních Beřkovicích a Brandýse nad Labem mapovali výpusti. Následně probíhaly práce na identifikaci výpustí a jejich propojení se souvisejícími evidencemi, nalezení jejich vlastníka či provozovatele a jejich spárování s vydanými vodoprávními povoleními.“

Při terénním průzkumu bylo zjištěno celkem 108 objektů. Při jejich podrobnější analýze na základě dostupných podkladů a evidencí bylo zjištěno, že 13 objektů jsou propustky vodních toků, napojení říčních ramen a dalších objektů na říční síti. Tři objekty slouží k odběrům vod pro průmyslové a zemědělské účely, dva objekty náleží k infrastruktuře vodovodů, 6 objektů slouží k odvodnění obecních nebo zemědělských pozemků a 6 objektů slouží k drenáži staveb, jako jsou například opěrné zdi. Největší část mapovaných objektů, celkem 47, tvoří výpusti z různých typů splaškových kanalizací, kanalizací v průmyslových areálech a dešťových kanalizací v obcích. Poslední skupinu objektů tvoří výpusti, u kterých se nepodařilo určit jejich účel a zjistit jejich vazbu na evidence. Těchto objektů je celkem 31 a tvoří tak téměř 30 % z identifikovaných objektů.

„Podařilo se nám ve sledovaném úseku Labe identifikovat všechny výpusti potenciálních zdrojů znečištění povrchových vod, a díky tomu zahrnout do pilotní verze všechny potenciálně rizikové objekty, jejichž prostřednictvím může docházet k vnosu závadných látek nebo odpadních vod do vodního prostředí,“ uvádí vedoucí odboru aplikované ekologie VÚV TGM Pavel Rosendorf, který projekt za VÚV vedl.

Registr pro Česko

V České republice je 16 326 km významných vodních toků a 86 533 km drobných vodních toků. Realizací pilotního projektu na Labi získalo MŽP první on-line miniregistr výpustí. Analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému Registru. Samotný registr bude řídit a provozovat Ministerstvo životního prostředí. Vznikne postupně na základě prioritizace podle potenciálních rizik významného znečištění povrchových vod.

„V první fázi propojíme data s Vodohospodářským informačním portálem VODA, kde jsou zanesena data týkající se více než pěti tisíc výpustí s povoleným vypouštěním odpadních vod do vod povrchových. Následně se logicky musíme zaměřit na úseky, kde se nachází potenciálně největší znečišťovatelé, kteří spadají pod režim zákona o integrované prevenci. Další bude mapování významných vodních toků, což jsou i přeshraniční toky, a v poslední fází se podíváme na toky zbývající. Samotný registr bude obsahovat například údaj o přesné lokalizaci výpusti, název katastrálního území, kde je výpust lokalizovaná, název vodního toku a případně všechny patřičné identifikátory výpusti,“ uvedl ministr Hladík.

Mapování výpustí už aktuálně probíhá i v rámci projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. „Chceme najít řeky a potoky vhodné k revitalizaci či k přirozenému návratu přírodě. Proto mapujeme, v jakém stavu jsou, a do projektu jsme zařadili i sběr dat o výpustích. Do roku 2025 bychom měli prozkoumat na 26 tisíc kilometrů vodních toků. Navazujeme na připravované evropské nařízení o obnově přírody, které počítá s návratem k přirozeným vodním tokům. Pokud bude přijato, Česká republika by měla obnovit nejméně 250 kilometrů řek do roku 2030,“ doplnil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc.

Informační systém Registr výpustí zavede novela vodního zákona, která obsahuje řadu dalších změn. Na základě zkušeností z praxe jasně vymezuje role zasahujících subjektů v případě havárie a zvyšuje sankce za způsobení havárie. Ty se zvýší až pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50 milionů korun, zejména pro podnikající právnické osoby, tj. podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než v případě fyzických osob. Nově přibude také povinnost kontinuálního monitoringu pro významné znečišťovatele, kteří do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem zvláště nebezpečných závadných či nebezpečných závadných látek, jako například kyanidů. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne na 100–200 znečišťovatelů v Česku.

Vláda by tzv. havarijní novelu vodního zákona měla projednat na podzim tohoto roku.

---

MŽP představilo nové výzvy na energetické úspory veřejných budov z OPŽP.

26.9.2023, Zdroj: MŽP (www.mzp.cz)

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nabídne v nových výzvách z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) další dotace na úspory energie ve veřejných budovách. Díky tomu školy, nemocnice, obecní úřady a další veřejné budovy získají finanční prostředky na komplexní zateplení, modernizaci vnitřního osvětlení nebo instalaci fotovoltaiky.

V nově vyhlášených výzvách klademe důraz na komplexní rekonstrukce veřejných budov, které řeší nejen snížení jejich energetické náročnosti, ale zároveň i využití obnovitelných zdrojů energie, zlepšení kvality vnitřního prostředí nebo posílení jejich schopnosti adaptovat se na změnu klimatu. Výzvy tak umožní školám, nemocnicím, obecním úřadům a dalším veřejným budovám získat finanční prostředky nejen na realizaci zateplení, ale také na modernizaci vnitřního osvětlení, instalaci fotovoltaických panelů, realizaci zelené střechy nebo systémů pro zachytávání, úpravu a rozvod srážkových či šedých vod,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Koncept komplexních projektů je v OPŽP významnou novinkou aktuálního programového období, která do jednoho projektu integruje aktivity z různých oblastí podpory. „Komplexní pojetí projektů má pro žadatele nespornou výhodu v tom, že všechny investiční záměry lze administrovat prostřednictvím jedné žádosti, v rámci jedné výzvy,“ vysvětluje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. „Komplexní energeticko-úsporný projekt kombinuje několik úsporných opatření dohromady. Ilustračním příkladem může být třeba škola, která na střechu instaluje fotovoltaickou elektrárnu, vymění okna, instaluje systém větrání se zpětným získáváním tepla a zavede technologie pro záchyt a akumulaci srážkových vod, které lze znovu využít například pro splachování toalet,“ doplňuje ministr Petr Hladík s tím, že žádosti je možné podávat až do 30. září 2024.

Nově otevírané výzvy č. 56 a 57 se vztahují na podporu revitalizace budov veřejného sektoru s cílem snížení konečné spotřeby energie a úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů, podpory OZE a zlepšení kvality vnitřního prostředí budov.

56. výzva cílí na oblast Karlovarské, Liberecko-Jablonecké, Olomoucké a Zlínské aglomerace a 57. výzva je vypsána pro přechodové regiony Pražské metropolitní oblasti (vyjma území Hl. města Prahy) a Českobudějovické aglomerace. Alokace je ve výši 237 miliónů korun pro výzvu 56. a dalších 236 milionů na 57. výzvu.

K tomu navíc 58. výzva podpoří výstavbu a rekonstrukci obnovitelných zdrojů energie pro veřejné budovy a je určena pro regiony v rámci Ostravské, Jihlavské, Olomoucké a Zlínské aglomerace. Celková alokace představuje 214 milionů korun.

O dotace mohou žádat jak kraje nebo obce, tak veřejnoprávní instituce, školy, státní podniky a další subjekty. Dotace se počítá podle jednotkových nákladů. Výše podpory se pohybuje od 40 % do 70 % podle kvality rekonstrukce. Čím úspornější je nakonec budova, tím více mohou školy, nemocnice nebo obce získat, a to nejen v procentu podpory, ale i v absolutní částce. Pro budovy s vysokým energetickým standardem jde o pokrytí 40 % nákladů až do výše 100 milionů korun, pro pasivní standard je to už 50 % do 120 milionů korun a pro plusové (nulové) budovy může podpora dosáhnout až 70 % do částky 140 milionů korun.