EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Firmy musí od října hlásit dovoz výrobků s vysokou uhlíkovou stopou ze zemí mimo EU.*
Vláda přijala klimaticko-energetický plán, podíl OZE do 2030 vzroste na 30 pct.*
Komise přijala opatření k omezení záměrně přidávaných mikroplastů.*
Firmy musí od října hlásit dovoz výrobků s vysokou uhlíkovou stopou ze zemí mimo EU.
Českým podnikům dovážejícím ze zemí mimo Evropskou unii výrobky nebo výrobní komponenty, jejichž výroba nebo zpracování jsou spojeny s vysokými emisemi uhlíku, vzniká od října 2023 povinnost jejich import evidovat a čtvrtletně hlásit celní správě.
02.11.2023 | BusinessInfo.cz
Skupinami výrobků, které podléhají této povinnosti, jsou například železo a ocel, hliník, elektrická energie, vodík, hnojiva či cement. Celkem jde aktuálně o zhruba 600 položek.
Uhlíkové clo od roku 2026
Od ledna 2026 budou za dovoz produktů zatížených vysokými emisemi platit i zvláštní poplatek, takzvané uhlíkové clo. Na nové povinnosti vyplývající z nařízení Evropské komise upozorňuje Jitka Mrázková, daňová poradkyně kanceláře Rődl & Partner v Praze.
„Povinné výkazy musí podniky zasílat čtvrtletně se zpětnou platností, poprvé tedy za období říjen až prosinec na konci ledna 2024,“ uvádí Jitka Mrázková.
„V přechodném období do konce roku 2025 není reporting uhlíkových emisí spojen s žádnými poplatky. Nicméně celní správa je oprávněna nesplnění oznamovací povinnosti, případně uvedení nesprávných nebo neúplných údajů, sankcionovat,“ dodává poradkyně.
EU schválila část přísnějších cílů pro ochranu klimatu
Ve čtvrtletních reportech budou dovozci uvádět celní kód zboží, jeho množství v tunách, emise uhlíku spojené s jeho výrobou a případně uhlíkovou daň, hrazenou v zemi původu.
Hlášení jednou ročně?
Od 1. ledna 2026 nastává tzv. ostrá fáze, dovoz uhlíkově náročných komodit ze třetích zemí již bude zatížen uhlíkovým clem, jehož výše bude stanovena podle objemu emisí obsažených v dováženém výrobku. Dovoz vybraných výrobků bude moci realizovat pouze ten, kdo bude registrován jako schválený deklarant u příslušné správní autority. Hlášení se má podávat jednou ročně, vždy k 31. květnu následujícího roku.
„Dovozci tak musejí zajistit, aby jim dodavatel předal informace o emisích, které při výrobě či zpracování produktu vznikly,“ upozorňuje Jitka Mrázková.
Loučení s uhlíkem bude dlouhé a drahé
„Pokud dovozce nebude mít relevantní data k dispozici, bude uhlíkové clo stanoveno podle jejich tabulkové hodnoty. Je však třeba upozornit, že v takovém případě bude částka zpravidla vyšší, protože tabulky Evropské komise vycházejí z údajů výrobců s nejhoršími emisními výsledky,“ doplňuje.
Boj s emisemi: Dvě etapy přechodu k uhlíkové dani
Nařízení Evropské komise o CBAM, které vstoupilo v platnost v květnu 2023, zavádí uhlíkovou daň ve dvou etapách. V první, přechodné fázi od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 je dovoz produktů s vysokou uhlíkovou stopou ze třetích zemí spojen pouze s oznamovací povinností, ve druhé fázi od 1. ledna 2026 přibude dovozcům navíc povinnost platit daň. Přechodná etapa by měla výrobcům, dovozcům i celní správě umožnit, aby se na přechod na uhlíkové clo připravily.
Podle Evropské komise představuje clo ekologický poplatek, který doplňuje stávající systém obchodování s emisními povolenkami. Přispět by mělo k inovacím, šetrnosti k životnímu prostředí a k tomu, aby unijní výrobci zatížení emisními povolenkami nebyli vůči konkurenci ze třetích zemí s nižšími ekologickými nároky znevýhodněni.
Redakčně upravená tisková zpráva Rödl & Partner
Vláda přijala klimaticko-energetický plán, podíl OZE do 2030 vzroste na 30 pct.
18.10.2023, Zdroj: ČTK
Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 procent na 30 procent. Růst by měla táhnout zejména solární a větrná energetika. V delším časovém horizontu by měla posílit i jaderná energetika, zejména výstavbou až čtyř nových jaderných bloků. Počítá s tím klimaticko-energetický plán, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), podle něhož bude do konce dekády nutné do energetiky investovat asi půl bilionu korun. Plán také potvrdil odklon ČR od spalování uhlí do roku 2033.
Vláda aktualizovaný plán schválila se zpožděním, původní termín byl na konci června. Nyní bude plán odeslán Evropské komisi, se kterou bude materiál vláda dál průběžně konzultovat a případně opravovat. Finální znění by pak měl mít stát hotové do léta příštího roku.
„Plán představuje výhled pro vývoj energetiky do roku 2030. Do té doby dojde k nárůstu spotřeby elektřiny přibližně o desetinu oproti současnosti. Na druhou stranu počítáme s výrazným poklesem spotřeby energie a se snížením výroby elektřiny z uhlí. Tyto změny by měl do velké míry vykompenzovat nárůst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Přestaneme exportovat také hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,“ uvedl Síkela.
Podle ministra elektřina postupně nahradí jiná paliva, zejména uhlí a ropu. Kvůli tomu bude nutné výrazně navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, především rozvojem solární a větrné energetiky. Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.
Stát chce postupně také posilovat jadernou energetiku. Do roku 2030 by její podíl na výrobě elektřiny měl být podle Síkely kolem 40 procent. V následujícím desetiletí pak plán předpokládá výstavbu nových jaderných bloků, které by podíl jádra měly postupně zvýšit až k 60 procentům. Kromě nyní připravovaného dukovanského bloku by mohl v Dukovanech vzniknout ještě jeden kvůli horkovodu do Brna a další dva v Temelíně. Jaderné energetice by se ovšem měla blíže věnovat hlavně připravovaná aktualizace státní energetické koncepce.
Vláda v plánu rovněž potvrdila předpokládaný termín pro odklon od uhlí do roku 2033. Síkela upozornil, že výroba z uhlí kvůli vysokým cenám povolenek výrazně poklesne ještě před tímto rokem.
Přechodně by podle ministra v příštích letech měla stoupnout i výroba elektřiny ze zemního plynu, který bude fungovat jako doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů. Česko by podle Síkely mělo elektřinu rovněž více dovážet ze zahraničí.
„Odhadujeme, že do modernizace energetiky bude potřeba do roku 2030 investovat přibližně 500 miliard korun, do průmyslu pak přes 350 miliard korun. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je taktéž financován z výnosů z emisního obchodování,“ dodal Síkela.
Oborové organizace plán ještě před schválením kritizovaly, podle nich je málo ambiciózní a nevyužívá tuzemský potenciál.
Komise přijala opatření k omezení záměrně přidávaných mikroplastů.
5.10.2023, Eva Koliášová, Zdroj: CASEC s.r.o. (casec.cz)
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/2055 ze dne 25.09.2023, kterým se mění příloha XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), pokud jde o syntetické polymerní mikročástice.
Vkládá se položka č. 78 Syntetické polymerní mikročástice
Bude se týkat např.: obalů na vůně, oplachových produktů, přípravků na rty, nehty, make-up, bezoplachových produktů (nař. 1223/2009), detergentů (nař. 648/2004), zařízení (nař. 2017/745), hnojivých přípravků (nař. 2019/1009), přípravků na ochranu rostlin (nař. 1107/2009) a takto ošetřená semena a biocidní přípravky (nař. 528/2012), produktů pro zemědělství a zahradnictví; granulované výplně pro použití na syntetické sportovní povrchy;
Dodavatelé budou poskytovat následující informace:
- návod k použití a likvidaci vysvětlující průmyslovým uživatelům, profesionálním uživatelům i spotřebitelům a všem následným uživatelům, jak zabránit uvolňování mikročástic syntetického polymeru do životního prostředí;
- prohlášení: „Dodávané syntetické polymerní mikročástice podléhají podmínkám stanoveným v položce 78 přílohy XVII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006“;
- informace o množství nebo případně koncentrace mikročástic syntetického polymeru v látce nebo směsi;
- obecné informace o identitě polymerů obsažených v látce nebo směsi, které výrobcům, průmyslovým následným uživatelům a dalším dodavatelům umožňují splnit povinnosti stanovené v odstavcích 11 a 12.
Výrobci a průmysloví následní uživatelé budou poskytovat informace jako:
- popis použití syntetického polymeru mikročástice v předchozím kalendářním roce;
- pro každé použití mikročástic syntetického polymeru obecné informace o identitě použitých polymerů;
- pro každé použití mikročástic syntetického polymeru odhad množství mikročástic syntetického polymeru uvolněných do životního prostředí v předchozím kalendářním roce, který zahrnuje i množství mikročástic syntetického polymeru uvolněných do životního prostředí během přepravy.
- pro každé použití mikročástic syntetického polymeru odkaz na odchylku stanovenou v odst. 4 písm. a).
plné znění nařízení: CELEX_32023R2055_CS_TXT.pdf