RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
České stavebnictví se bez zahraničních pracovníků neobejde, hlásí firmy.*
Nejkvalitnější zemědělskou půdu nebude možné využívat ke stavbě velkých center.*
Fond Ukrajina je investice do českých firem. Jak bezpečně vyvážet na Ukrajinu?*
Finanční trh 46. – 47. týden.*
České stavebnictví se bez zahraničních pracovníků neobejde, hlásí firmy.
25.10.2023, Zdroj: CEEC Research (www.studiestavebnictvi.cz)
Tři čtvrtiny stavebních firem (76 %) využívají zahraniční pracovní síly. Pro většinu společností, které zahraniční pracovníky zaměstnávají, je hlavním důvodem nedostatek dostupné pracovní síly na místním trhu (92 %). Nastavenou migrační politiku považuje za příliš přísnou 53 % ředitelů stavebních firem. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research.
Tři čtvrtiny dotázaných stavebních společností (76 %) využívá zahraniční pracovní síly. Naopak jedna čtvrtina (24 %) žádné zahraniční pracovníky nevyužívá. Pro většinu společností, které zahraniční pracovníky zaměstnávají, je dostupné pracovní síly na místním trhu nedostatek (92 %). Česká republika je několik let zemí s nejnižší mírou nezaměstnanosti v Evropě. V červenci dosahovala 2,8 % a meziročně se snížila o 0,1 %.
„Ve stavebnictví chybí až na sto tisíc řemeslníků a dalších kvalifikovaných pracovníků stavebních profesí a řešení je v nedohlednu. Hrozí tak, že se výstavba a opravy domů a bytů prodraží a zpomalí. Využití zahraničních pracovníků pro stavební firmy je proto pro české stavebnictví kriticky důležité. Zahraniční pracovníci mohou nahradit nedostatek místní pracovní síly s potřebnými dovednostmi a zajišťovat flexibilitu v době sezónních špiček,“ vysvětluje Michal Vacek, výkonný ředitel CEEC Research.
„Nedostatkem kvalifikované pracovní síly strádá naše stavebnictví dlouhodobě a situace se postupně spíše zhoršuje. Jednou z příčin je rozvoj konkurenčních oborů, které jsou pro řadu mladých lidí atraktivnější, a také negativní posun ve vnímání společenské prestiže technických oborů a manuální odborné práce,“ říká Jaroslav Heran, generální ředitel společnosti Metrostav, a dodává: „Bez posil ze zahraničí se české stavebnictví aktuálně neobejde. Dělníci z méně ekonomicky rozvinutých zemí bývají často ochotni pracovat za podmínek, které jsou pro tuzemské zaměstnance nezajímavé. Nevýhodou je potřeba zajištění jejich adaptace na místní podmínky a složitá administrativa spojená s vyřízením všeho potřebného pro pobyt. V tomto mají příslušná ministerstva vůči svému průmyslu velký dluh.“
Nejvýraznějším benefitem je flexibilita
Využití zahraničních pracovníků nabízí řadu výhod, které mohou posílit konkurenceschopnost stavebních firem. Mezi hlavní výhody patří flexibilita a dostupnost pracovní síly, jak uvádí 66 % stavebních firem. „Zaměstnáváme pracovníky jak ze zemí Evropské unie, tak i ze třetích zemí. Hlavním důvodem je nedostatek tuzemských pracovníků a jejich menší zájem o vykonávání fyzicky náročné stavební práce. Mezi výhody řadím ochotu pracovat přesčas nebo o víkendech. Dá se říct, že tito zaměstnanci jsou spolehliví a projevují mnohem nižší fluktuaci,“ říká Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti Hochtief CZ.
Zaměstnávání zahraničních pracovníků ve stavebním průmyslu vyžaduje pečlivou administraci. Zkušenosti s úředními postupy a právními aspekty vyřízení povolení spojených s náborem zahraničních pracovníků jsou klíčové pro úspěšné integrování těchto pracovníků do stavební firmy. Většina dotázaných ředitelů stavebních společností má zkušenost s těmito postupy. „Nevýhodou je přirozeně jazyková bariéra, ale také administrativní náročnost související se zajišťováním příslušných pracovních či pobytových povolení pro zaměstnance ze třetích zemí a vyšší náklady na jejich adaptační proces,“ dodává Tomáš Koranda.
V České republice je zaměstnávání zahraničních pracovníků ve stavebnictví stále důležitějším tématem. Stavebnictví, podobně jako sektor průmyslu, čelí potřebě zajišťovat pracovní sílu s potřebnými dovednostmi. Nastavenou migrační politiku a legislativu, která ovlivňuje proces přijímání zahraničních pracovníků, považuje 53 % ředitelů staveních firem za příliš přísnou. Dvě třetiny dotázaných (39 %) si myslí, že je přiměřená a odpovídá potřebám odvětví. Podle zbylé části dotázaných (8 %) je nedostatečná a měla by být naopak více regulována.
Devět z deseti stavebních firem potvrzuje problém, že postrádají absolventy stavebních oborů a nejvíce je trápí právě nedostatek kvalifikovaných řemeslníků. Jedním z důvodů je demografický vývoj a stárnutí generace kvalifikovaných řemeslníků, přičemž ze škol do oboru nepřichází dostatečná pracovních síla mladých lidí.
Výrobce stavebních materiálů, společnost Wienerberger, nevyužívá služeb pracovních agentur ani nezaměstnává pracovníky ze zahraničí: „Místo toho dlouhodobě spolupracujeme s učilišti a odbornými školami pro zedníky, pokrývače, projektanty a další budoucí odborníky v pozemním stavitelství. Česko má třikrát méně absolventů technických oborů, než by zdejší stavebnictví potřebovalo, a proto je důsledkem stálý nedostatek řemeslníků na trhu,“ vysvětluje Kamil Jeřábek, generální ředitel společnosti Wienerberger, která nabízí jako možné řešení problému zavádění robotického zdění a představila prototyp zdicího robota. „Výkonem se robot hodí na velké stavby s dlouhými zdmi, jako jsou bytové domy, školy nebo průmyslové haly. Do budoucna chceme robota přizpůsobit i pro menší stavby. K provozu potřebuje pouze operátora a pomocného stavebního dělníka, který zajistí přísun materiálu a drobné dozdívky. Robot je dvakrát rychlejší než parta zedníků, může pracovat i v noci nebo za zhoršených klimatických podmínek,“ dodává Kamil Jeřábek.
Údaje vychází z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q3/2023 zpracované analytickou společností CEEC Research, která je v plném znění zveřejněna na www.ceec.eu.
Nejkvalitnější zemědělskou půdu nebude možné využívat ke stavbě velkých center.
11.10.2023, Zdroj: ČTK
Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou dnes schválila vláda. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.
Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.
Se zákazem výstavby velkých obchodních a logistických center nesouhlasilo například ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého zákon nezohledňuje lokální specifika a omezoval by rozvoj obcí. Podle ministerstva životního prostředí novela neomezuje stavbu menších prodejen či lokálních skladů.
Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.
„Věříme, že zákon bude brzy schválen v takové podobě, která odstraní poslední bariéry, které dnes brání využití agrovoltaického konceptu. Česko, jako průmyslová země, nemůže spoléhat pouze na výrobu solární energie na střechách a agrovoltaika umožňuje vyrábět solární energii bez ztráty zemědělské půdy,“ uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
„Solární panely také chrání rostliny před povětrnostními vlivy a extrémními jevy počasí kterých se změnou klimatu přibývá. Produkce čisté energie pak pomůže také snížit emisní stopu v zemědělství a levná solární energie ochrání farmáře před růstem cen energie,“ doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle ředitele společnosti Greenbuddies Consulting Petra Štajnera jde novela správným směrem, ale omezovat agrovoltaické projekty pouze na chmelnice, vinice nebo ovocné sady nedává technicky ani ekonomicky smysl. „Zpomalí to nástup nových technologií a ve svém důsledku sníží konkurenceschopnost ČR i samotných českých zemědělců,“ míní.
Fond Ukrajina je investice do českých firem. Jak bezpečně vyvážet na Ukrajinu?
Nejvíce poptávek pojištění vývozu na Ukrajinu nyní přichází ze zemědělství a potravinářství. Čeští exportéři chtějí s pojištěním EGAP aktuálně vyvézt směr Ukrajina produkty za víc než 300 milionů korun.
12.10.2023 | Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP)
Pilotnímu projektu „Fond Ukrajina“, který jejich zakázky kryje, se věnovala v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu moderovaná diskuse zástupců veřejného sektoru a byznysu Jak bezpečně na Ukrajinu.
„Fond Ukrajina je třeba brát jako investici do českých firem, kterou nám zahraniční partneři za relativně krátkou dobu zaplatí,“ řekl v diskuzi vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Ve fondu je 340 milionů
Fond Ukrajina, který vznikl letos v létě a který umožňuje pojišťovat vývoz na ukrajinský trh. Finanční kapacita fondu je 340 milionů. Fond je složen z 240 milionů ze státního rozpočtu, 100 milionů dal ze svých prostředků právě EGAP.
Vláda schválila návrh na posílení kapitálu EGAP. Umožní to pojišťovat vývoz na Ukrajinu
„EGAP nemůže na svoje vlastní riziko pojišťovat obchodní případy, které jsou spojeny s vývozem na Ukrajinu. V úzké interakci s vládou, s Ministerstvem financí, s Ministerstvem průmyslu jsme vymýšleli, jak nastavit parametry programu. Inspirovali jsme se případy ze zahraničí. Nastavili jsme je tak, aby to byl pilotní projekt, který má otestovat, jestli takový koncept bude fungovat. Jestli bude na Ukrajině dostatečná poptávka a jestli budou ukrajinští partneři hradit své závazky. Kapacita Fondu Ukrajina je 340 milionů. Jedná se tedy o krátkodobé pojištění do jednoho roku splatnosti s limitem na subjekt na ukrajinské straně ve výši tři miliony euro. Vyhodnocení projektu by mělo být v lednu,“ vysvětluje předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Vůbec prvním exportérem pojištěným fondem Ukrajina je výrobce zemědělské techniky BEDNAR FMT.
„Díky obnově pojištění se naše společnost BEDNAR FMT vrátila do standardního způsobu fungování, tak jak jsme na Ukrajině vždycky podnikali,“ říká finanční ředitelka společnosti BEDNAR FMT Lucie Nováková.
Záznam semináře
https://www.youtube.com/embed/XiSV8Hx4pQQ?si=gEFEXO5JFtMaImTn
Kliknutím na náhled / tlačítko Přehrát Vás přesměrujeme na samotný audio/video obsah na webu třetí strany. Pro přehrávání audio/video obsahu přímo na stránkách BusinessInfo.cz, prosím potvrďte jednorázově souhlas s ukládáním cookies třetích stran.
„Našimi partnery na Ukrajině jsou větší stabilní firmy. Obchodovali jsme s nimi i před válkou. Máme s nimi několikaletou zkušenost, a proto bylo jednodušší, abychom pro ně získali pojištění. Splňovali podmínky, které EGAP stanovil,“ dodává za firmu, která na Ukrajinu dodává velké zemědělské stroje pro zpracování půdy.
Ukrajina pracuje na obnově. Jaké podniky mají perspektivu?
Perspektivu zde mají ale i firmy, které věnují energetice, dopravě či zdravotnictví.
„Velkým plusem na Ukrajině je, že se radiálně překopává trh. Jsou zde veliké obchodní příležitosti nyní, při té rychlé obnově či rekonstrukci zničeného materiálu a technologií. Zároveň dokážeme pozorovat co se chystá na ty následující roky, možná desetiletí,“ sděluje Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.
„Na druhou stranu si všichni představují fyzické nebezpečí, a to tam jednoznačně ve zvýšené míře je. Obchodně je dobré vyhledávat partnery, u kterých je možné posoudit, že jsou financovatelní. K tomu může právě pomoci EGAP,“ doplňuje Kopečný.
Firmy se chtějí podílet na obnově Ukrajiny. Mají doporučení pro vládu
Žádné podnikání není bezpečné
Šéf EGAP Havlíček k tomu doplňuje, že žádné podnikání není stoprocentně bezpečné. Každé má svoje rizika. „Exportní případy obecně mají zvýšené riziko. Co se týče Ukrajiny, ta rizika mohou být vyšší. Nevíme, jak se bude konflikt dál vyvíjet a jaká bude ekonomická síla partnerů. Právě pro tato rizika spojená s exportem a s exportem na Ukrajinu zde existuje např. EGAP. Pokud podnikatel plánuje obchodovat s ukrajinskými partnery je možné využít Fond Ukrajina, aby tato platební rizika přenesl na nás, a on mohl zachovat dodávky na Ukrajinu, tak jak to bylo i v minulosti,“ popisuje Havlíček.
Fond Ukrajina počítá s postupným opětovným uvolňováním své kapacity v návaznosti na postupné splácení úvěrů realizovaných obchodních případů. Účelem je zachování stávajících obchodních vazeb na Ukrajinu, jejich posílení a také zajištění srovnatelných podmínek pro české vývozce například s Polskem či Velkou Británií, kteří mají podobný program.
Pojištění je možné žádat online na www.egap.cz, kde jsou také uvedeny podmínky programu.
Exportní pojišťovna EGAP v loňském roce podpořila vývoz českých firem v objemu 41,2 miliardy korun do 39 zemí světa. Pojistila například dodávku obráběcího centra do Turecka, ložisek do Indie, projekt byznysového centra v Uzbekistánu, vývoz piva do Izraele či zavlažovacích čerpadel do Egypta. Za celou dobu své existence pojistila vývoz českých podniků v objemu přesahujícím jeden bilion korun do 130 zemí světa.