Sociální podniky mohou nadále žádat o bezúročné úvěry.* 

Startuje nová éra energetiky. MŽP podpoří zakládání energetických komunit, prosperujících díky obnovitelným zdrojům energie.* 

Vybudování dobíjecích a plnicích stanic, vybavení pro žáky se speciálními potřebami a další dotace MMR.* 

Sociální podniky mohou nadále žádat o bezúročné úvěry.

28.11.2023, Zdroj: MŽP, MPSV

• Vyšší podpora pro rodiny s dětmi: návrh MPSV na navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun prošel Sněmovnou
• Evropě jde o dekarbonizaci průmyslu. Další celkem 4,8 miliardy eur posílá přes novou výzvu Inovačního fondu. Šanci mají i projekty z ČR

MPSV bude ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB) pokračovat v poskytování bezúročných úvěrů sociálním podnikům, a to díky financím z EU.

Na poskytování úvěrů MPSV vyčlenilo 270 milionů Kč. Výše provozních a investičních úvěrů se bude moct pohybovat od 400 tisíc do 25 milionů Kč.

„Zvýhodněné investiční nebo provozní úvěry pro sociální podniky jsou poskytovány díky programu S-podnik, který běží již od roku 2019. Za tu dobu bylo poskytnuto 37 úvěrů ve výši 187,6 milionů korun. Mezi podpořenými najdeme například podnik nesoucí název Dobroty s příběhem. Specializují se na nakládané pochutiny – sýry, zeleninu, masové speciality. Díky bezúročnému úvěru mohli modernizovat a rozšířit svůj podnik,“ uvádí vrchní ředitelka Martina Štěpánková. Správcem programu je NRB a peníze na něj byly v minulosti čerpány z Operačního programu Zaměstnanost, teď půjdou z Operačního programu Zaměstnanost plus. V tomto případě se nejedná o klasickou dotační podporu projektových záměrů, ale tzv. finanční nástroj, který představuje moderní formu podpory z fondů EU.

„Cílem programu S-podnik je usnadňovat začínajícím i stávajícím sociálním podnikům přístup k financování podnikatelských projektů zaměřených na zahájení nebo rozvoj podnikání. Jsme velmi rádi, že se můžeme do programu zapojit a podpořit tak podniky, které se chovají odpovědně ke společnosti, životnímu prostředí a vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním,“ zmiňuje Pavel Křivonožka, člen představenstva NRB.

V sociálním podniku lidé znevýhodnění na trhu práce tvoří minimálně 30 % zaměstnanců. Podnik reinvestuje většinu zisku do svého dalšího rozvoje, podporuje místní ekonomiku tím, že spolupracuje s místními firmami, zaměstnává lidi z blízkého okolí a spolupracuje s místními aktéry. Projekt musí být zaměřen na investiční aktivity sociálního podniku, související zejména se zaváděním nových technologií výroby, modernizací výroby nebo služeb. Podporováno je také rozšíření kapacity podniku nebo nabízených produktů či služeb, a z toho vyplývající zvýšení rozsahu činností, které podnik provádí. Podporovanými oblastmi v programu S-podnik jsou zpracovatelský průmysl, stavebnictví, cestovní ruch, maloobchod a velkoobchod, informační, komunikační a jiné činnosti. Výzva pro předkládání projektů s názvem Finanční nástroj na podporu sociálního podnikání bude vyhlášena 30. 11. 2023. Výzvu naleznete v přehledu výzev.

Příjem žádostí do programu S-podnik začne na jaře 2024 a je možný na všech pobočkách NRB v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Plzni a Českých Budějovicích. Podmínky podpory, formuláře žádostí, pokyny pro jejich předložení a veškeré další informace budou k dispozici na stránkách programu S-podnik.

Vyšší podpora pro rodiny s dětmi: návrh MPSV na navýšení rodičovského příspěvku o 50 tisíc korun prošel Sněmovnou

Poslanci dnes v rámci novely zákona o státní sociální podpoře schválili navýšení rodičovského příspěvku. Ten se rodičům dětí narozených od 1. ledna 2024 navýší o 50 tisíc korun, tedy z původních 300 tisíc na 350 tisíc. Zároveň bude jeho čerpání zkráceno ze čtyř let na tři roky. MPSV tak pokračuje v podpoře rodin s malými dětmi. Od letošního srpna navíc lidé mohou o rodičovský příspěvek požádat pohodlně on-line. Novela zároveň zjednodušuje komunikaci s Úřady práce ČR.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

Evropě jde o dekarbonizaci průmyslu. Další celkem 4,8 miliardy eur posílá přes novou výzvu Inovačního fondu. Šanci mají i projekty z ČR

23. listopadu zveřejnila Evropská komise nové výzvy na podporu zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií s rekordním rozpočtem 4 miliardy eur. Projekty z členských zemí mohou získat dotaci v pěti tematických kategoriích: obecná dekarbonizace (projekty malého rozsahu), obecná dekarbonizace (projekty středního rozsahu), obecná dekarbonizace (projekty velkého rozsahu), výroba čistých technologií a pilotní projekty dekarbonizace. Podpora může pokrýt až 60 % příslušných nákladů a získají ji projekty, které budou nejúspěšnější při plnění stanovených kritérií, zejména z pohledu inovativnosti.

Zároveň byla vyhlášena pilotní aukce na podporu výroby vodíku z obnovitelných zdrojů s rozpočtem 800 milionů eur. Dotace bude mít formu pevně stanovené prémie o maximální výši 4,5kg/kg vyrobeného vodíku a získají ji projekty, které nabídnou nejnižší cenu. Doba podpory je naplánována na 10 let. Aukce je součástí iniciativy Evropské vodíkové banky [1]. Podrobnosti k výzvám jsou dostupné na evropském portálu „Funding and Tender Opportunities“.

Ministerstvo životního prostředí poskytuje asistenci projektům, které by měly zájem peníze z fondu získat, a intenzivně konzultuje projektové záměry. Zatím uspěly v Inovačním fondu již tři projekty, které budou realizované v ČR. Jedná se o projekt nové technologie laserového svařování hliníkových chladičů baterií v elektromobilech, předložený společností Valeo, dále projekt Teplárny Veolia Energie ve Frýdku-Místku, kde se bude pomocí solární fotovoltaiky a biomasy vyrábět obnovitelný vodík pro autobusovou, vlakovou a kamionovou dopravu a nejnověji i projekt společnosti AGC Glass Europe zaměřený na technologii hybridní pilotní pece střední velikosti pro ploché sklo. Zájemci o podporu z Inovačního fondu se mohou zúčastnit dvou tematických informačních seminářů, které pořádá Evropská komise 30. listopadu a 7. prosince 2023. Více informací zde.

---

Startuje nová éra energetiky. MŽP podpoří zakládání energetických komunit, prosperujících díky obnovitelným zdrojům energie.

13.11.2023, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)

Komunitní energetika napojená na energii ze slunce nebo z větru přináší řadu výhod, které tu nikdy nebyly. Napojení na obnovitelné zdroje energie snižuje závislost na fosilních palivech a zvyšuje energetickou suverenitu místních komunit. Navíc přináší ekonomické výhody pro všechny zapojené do tohoto systému. Ministerstvo životního prostředí otevírá díky prostředkům Národního plánu obnovy unikátní výzvu z Národního programu Životní prostředí. Podpořit má zakládání energetických společenství, která jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj komunitní energetiky v ČR.

Příjem záměrů se otevírá 1. prosince, kdy ve dvoukolové soutěžní výzvě bude vybráno k podpoře minimálně 40 záměrů. Celková alokace výzvy je 98 milionů korun, dotace může dosahovat až 3 milionů korun.

„Komunitní energetika je další krok, kterým se posouváme k energetice nové doby. Díky obnovitelným zdrojům se energie stává lokálním produktem, který se vyrábí i spotřebovává v jednom místě. Tenhle nový rozměr lidem ještě víc přibližuje  výhody a lehkost energie ze slunce a větru, dává možnost energetické  nezávislosti a ekonomické neohroženosti v nejistých dobách. V neposlední řadě je pak třeba vyzdvihnout přínosy této čisté energie pro životní prostředí. Komunitní energetika je budoucnost založená na obnovitelných zdrojích, zároveň vlastněná ne velkými společnostmi, ale malými skupinami občanů nebo svazky obcí. Do roku 2030 potřebujeme navíc energii z obnovitelných zdrojů zpětinásobit a k tomu nám pomůže komunitní energetika. To nám přinese energetickou bezpečnost, soběstačnost a svobodu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že účelem komunitní energetiky je podpora decentralizace a demokratizace energetiky.

„Cílem je zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost a boj proti energetické chudobě, zejména v domácnostech a malých a středních podnicích. Zakládání energetických společenství je jedním z našich kroků směrem k dosažení těchto cílů,“ doplnil ministr Hladík.

Energetická společenství (ES) jsou jednou z možností, jak se může spotřebitel zapojit do výroby elektřiny – spojit se s dalšími spotřebiteli a společně investovat do komunitní výrobny a efektivně využívat vyrobené energie. Nová výzva je určena pro veřejný sektor (zejména obce a jimi založené spolky jako dobrovolné svazky obcí, mikroregiony apod.), podnikatelský sektor (pouze fyzické osoby podnikající, malé a střední podniky), sektor domácností (zejména vlastníci nebo nájemníci bytových jednotek, rodinných domů, bytových domů, bytová družstva, SV) a občanský sektor (zejména spolky, církve, nadace apod.)

„Členové společenství mají zájem společně sdílet přínosy efektivnějšího spotřebovávání energie ze síťových, ale zejména z lokálních obnovitelných zdrojů energie, a budou určitým způsobem také sdílet náklady na výrobu energie z těchto zdrojů. Způsob sdílení je nutné před založením energetického společenství připravit a smluvně zakotvit. Může se to zdát jako drobná podpora, ale jde o docela hodně kroků, které je potřeba promyslet a administrativně připravit,” říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zálohy až na 60 % celkové dotace

Výzva je určena na podporu zakládání energetických společenství, konkrétně na zpracování podkladových materiálů, proškolení a činnost koordinátora a na další související aktivity potřebné ke vzniku energetického společenství. V této chvíli chceme podpořit vznik minimálně 40 projektů o různé velikosti a složitosti. „Resort životního prostředí je ministerstvem budoucnosti, proto vypisujeme tuto unikátní výzvu, financovanou z Národního plánu obnovy. Na podporu komunitní energetiky půjde 98 milionů korun. Dohromady lze poskytnout finanční podporu ve výši až 90 % pro subjekty, kteří nejsou plátci DPH, což platí zejména pro veřejný a občanský sektor,“ uvedl ministr Hladík s tím, že pro plátce DPH může být výše podpory 70 %.

„Zálohově je navíc možné získat až 60 % celkové dotace. Zbytek po vyúčtování a doložení podkladových materiálů,“ doplnil ministr. O podporu mohou žádat různé subjekty, včetně bytových družstev, společenství vlastníků jednotek, nájemníci bytových jednotek, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace či obchodní společnosti v jejich vlastnictví, dobrovolné svazky obcí a další právnické osoby.

„Podporované činnosti zahrnují proces založení energetického společenství, včetně zpracování technických, ekonomických a právních materiálů, a také aktivity potřebné k jeho vzniku. Přispějeme i na osvětové a propagační aktivity, jako jsou plánovací workshopy, občanská shromáždění, propagace obnovitelných zdrojů energie v komunitě a v neposlední řadě i činnost koordinátora energetického společenství. Koordinátor energetického společenství, který má klíčovou roli při řízení a přípravě aktivit, je povinen absolvovat školení ke komunitní energetice,“ doplnil ministr Hladík.

Finanční podpora je rozdělena do čtyř kategorií podle náročnosti založení energetického společenství:

• Kategorie 1 – ES sektoru domácností (ES zahrnující pouze odběrná místa v objektech se způsobem využití rodinný a (nebo) bytový dům), podpora až 600 000 Kč
• Kategorie 2 – ES veřejného nebo občanského sektoru (ES, kde jsou jeho členové stejným typem subjektů dle části 3, této Výzvy), podpora až 1 500 000 Kč
• Kategorie 3 – ES kombinace různých sektorů – veřejného, podnikatelského, občanského a domácností (ES kde jsou jeho členové různým typem subjektů dle části 3, této Výzvy), podpora až 1 500 000 Kč
• Kategorie 3+ – ES kombinace různých sektorů a působící na větším území (ES kde jsou jeho členové různým typem subjektů dle části 3, této Výzvy a zároveň kde dané ES působí na území minimálně 3 sousedících obcí s rozšířenou působností), podpora až 3 000 000 Kč

Výše dotační podpory

Kategorie	Odběrné místo zapojené do ES	Každý objekt zapojený do ES	Každý různý způsob využití stavby zapojené do ES	Každý různý typ subjektu zapojeného do ES	Celková maximální výše podpory na žádost
1 Odběrná místa pouze v RD nebo BD	rodinné domy 10 000 Kč bytové domy 5 000 Kč	rodinné domy – bytové domy 40 000 Kč	–	–	600 000 Kč
2 ES tvořeno subjekty stejného typu	–	40 000 Kč	300 000 Kč	–	1 500 000 Kč
3 ES tvořeno subjekty různého typu	–	–	300 000 Kč	400 000 Kč	3 000 000 Kč
3+ ES tvořeno různými subjekty na území min. 3 sousedících ORP	–	–	300 000 Kč	400 000 Kč	3 000 000 Kč

Důležité je připomenout, že podpora se v rámci jednotlivých kategorií sčítá. „Pokud budou v kategorii 1 zapojeny do energetického společenství například dva bytové domy s celkem 40 odběrnými místy a 10 rodinných domů bude podpora celkem 380 000 Kč (40×5 000 + 2×40 000 + 10×10 000). Pokud budou v daném projektu ES tři různé způsoby využití stavby (například škola, ČOV, bytový dům) a dva typy žadatelů s vazbou na odběrné místo (například obec a SVJ), pak projekt v kategorii 3 získá podporu celkem 1 700 000 Kč (3×300 000 + 2×400 000),“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Podávání žádostí

Žadatelé budou předkládat záměry a podávat žádosti ve dvoukolové soutěžní výzvě. První kolo pro předkládání záměrů na vytvoření energetického společenství bude otevřeno od 1. prosince 2023 od 10:00 do 31. ledna 2024 do 15:00. Výběr záměrů k postupu do druhého kola bude zajištěn MŽP. Druhé kolo pro podávání žádostí o podporu bude vypsáno až po vyhodnocení záměrů z prvního kola. Druhé kolo již bude administrovat SFŽP ČR.

„Žádost lze podat před, v průběhu i po realizaci energetického společenství. V prvním kole budou předkládány projektové záměry. Ty budou hodnoceny podle 12 kvantitativních a kvalitativních kritérií. Do druhého kola by mělo postoupit minimálně 40 projektů, přesný počet se bude odvíjet od kvality projektů a výše požadované podpory. Projekty doporučené hodnotící komisí k podpoře budou moci podat již vlastní žádost o podporu. Podání a administrace projektu probíhá kompletně online přes portál  AIS SFŽP na adrese zadosti.sfzp.cz,“ uvedl Petr Valdman.

Projekty budou hodnoceny podle záměru a budou se jim přidělovat body v kvantitativních i kvalitativních kritériích. Minimální výsledná bodová hranice pro postup je 30 bodů. Do kvantitativních kritérií patří nákladovost projektu, jeho velikost a komplexnost záměru. V kvalitativních kritériích se bude hodnotit kvalita záměru, opatření ke snížení energetické náročnosti objektů, využití obnovitelných zdrojů energie (OZE), ukládání energie a řízení jejího využití, zkušenost s provozováním OZE, participativní tvorba ES a jeho strategická vize.

Pro získání doplatku podpory bude nezbytné doložit zpracování podkladových analytických materiálů potřebných pro založení energetického společenství. „Při jejich zpracování je třeba dbát na jejich vzájemnou koordinaci a provázanost, to chceme zdůraznit,“ doplnil ředitel Valdman.

Podkladový materiál / Kategorie ES	1	2	3, 3+
1. Technická studie proveditelnost	povinný	povinný	povinný
2. Ekonomická studie proveditelnosti	povinný	povinný	povinný
3. Analýza vlastnické struktury v rámci ES	volitelný	volitelný	povinný
4. Vypracování stanov apod. včetně případné analýzy pro výběr právní formy	povinný	povinný	povinný
5. Plán majetkové účasti členů v ES, financování	volitelný	volitelný	povinný
6. Smlouvy apod. spojené se založením ES	volitelný	volitelný	volitelný

Osvětové aktivity

Pro vznik energetického společenství je nezbytná osvěta a vzdělávání. „Propagace obnovitelných zdrojů na úrovni obcí, vzdělávací workshopy nebo představení vzniku ES spoluobčanům. Všechny tyto aktivity je nutné dělat, aby se komunitní energetika mohla opravdu rozvinout. Část získané podpory je proto nutné vložit právě do propagace a osvěty,“ řekl ministr Hladík s tím, že každé takové společenství by mělo mít svého koordinátora, který ohlídá jednotlivé kroky potřebné pro založení energetického společenství.

„Komunitní energetika je nedílnou součástí energetické transformace. Energetická společenství podpoří lokální spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a pomohou domácnosti chránit před růstem cen energie na trhu. Pro kvalitní rozběh pilotních projektů je klíčovou podmínkou informační podpora včetně představení realistických možností využití jednotlivých technologických řešení. Ministerstvo životního prostředí může nabídnout obcím a dalším zájemcům o sdílení energie manuály, návody i interaktivní nástroje, které vznikají díky běžícímu projektu realizované za podpory Technologické agentury ČR,” říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky a poradce ministra životního prostředí pro oblast energetiky.

Podporu energetického společenství si chválí i samotní starostové obcí. „Komunitní energetika je pro mě snahou obcí přiblížit se k soběstačnosti či dílčí nezávislosti na externích dodavatelích energií. Jde o zcela zásadní téma, kterému se konečně dostává patřičné pozornosti. Donedávna nemyslitelné věci už jsou dnes možné, nebo brzy budou. Proč? Protože dávají smysl. Systém výroby, spotřeby i akumulace energií lze i v menších obcích připravit tak, aby z nich těžili v první řadě místní obyvatelé. Zároveň se i v řadě dalších oblastí – ať jde o technické služby, odpadové hospodářství nebo třeba vodovody a kanalizace – ukázalo, že obce dovedou být velmi dobrými hospodáři, a občané to dokáží vycítit a ocenit. Z těchto předpokladů vycházíme i my ve Slatinicích. Chceme vytvořit takový energetický systém, který bude elektrickou energii vyrábět, spotřebovávat i akumulovat. U nás již existují, nebo se brzy spustí projekty fotovoltaiky (výroba) či přečerpávací vodní elektrárny (akumulace) či nových progresivních služeb pro naše občany, jakými jsou zimní chlazené kluziště nebo třeba termální lázně (spotřeba),” uvedl Ondřej Mikmek, starosta obce Slatinice.

Podporované projekty musejí být realizovány do 31. prosince 2025 a mohou zahrnovat pouze způsobilé výdaje vynaložené po 1. lednu 2022.

Žádosti je možné podávat elektronicky prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR na jeho  webových stránkách. Žadatelé mohou také získat informace prostřednictvím kontaktního formuláře dostupného na stránkách programu, případně mohou kontaktovat příslušné krajské pracovníky SFŽP ČR nebo MŽP.

Ke stažení:

• Dokumenty a podmínky výzvy 7/2023

• Prezentace z tiskové konference 10. 11. 2023 – Podpora komunitní energetiky  (stáhnout)

Dotační titul se opírá zejména o novelu energetického zákona (známá jako Lex OZE 2) , která je v současné době v legislativním procesu. Předpokládá se, že do doby skutečného založení podpořených budoucích energetických společenství, bude novela zákona v platnosti.

---

Vybudování dobíjecích a plnicích stanic, vybavení pro žáky se speciálními potřebami a další dotace MMR.

30.11.2023, Zdroj: MMR ČR

• MMR vyčlení přes 886 milionů korun na vybudování dobíjecích a plnicích stanic pro veřejnou dopravu
• MMR poskytne vzdělávacím institucím přes 703 milionů korun na vybavení pro žáky se speciálními potřebami
• MMR získá v příštím roce ze státního rozpočtu více než 15 miliard korun. Prioritou zůstávají hospodářsky a sociálně ohrožená území

MMR vyčlení přes 886 milionů korun na vybudování dobíjecích a plnicích stanic pro veřejnou dopravu. MMR poskytne vzdělávacím institucím přes 703 milionů korun na vybavení pro žáky se speciálními potřebami. MMR získá v příštím roce ze státního rozpočtu více než 15 miliard korun. Prioritou zůstávají hospodářsky a sociálně ohrožená území.

MMR vyčlení přes 886 milionů korun na vybudování dobíjecích a plnicích stanic pro veřejnou dopravu

Integrovaný regionální operační program, který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, vyhlásil dvě výzvy na podporu infrastruktury pro alternativní paliva ve veřejné dopravě na území celé České republiky mimo hlavního města Prahy. Resort na to vyčlenil více než 886 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Příjem žádostí o podporu odstartuje v únoru 2024.

„Díky evropským fondům můžeme podporovat řadu důležitých cílů. Jedním z nich je i rozvoj udržitelné veřejné dopravy. Právě vyhlášené výzvy umožní žadatelům financovat výstavbu dobíjecích a vodíkových plnicích stanic pro silniční bezemisní vozidla, tramvaje i trolejbusy. Je to další krok k ekologičtější dopravě ve městech,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Výzvy cílí na rozvoj udržitelné veřejné dopravy, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení kvality ovzduší a nepřímo také na zvýšení atraktivity veřejné dopravy pro cestující. Když se povede zajistit dostatečnou infrastruktura pro alternativní paliva, rozšíří se i provoz moderních bezemisních vozidel, zejména elektrobusů, vodíkových autobusů a parciálních trolejbusů.

106. výzva IROP je určená pro projekty na území méně rozvinutých regionů a je v ní k dispozici 539 526 708 Kč z EFRR. 107. výzva IROPje poté pro projekty na území přechodových regionů a je v ní k dispozici 347 338 684 Kč z EFRR. O podporu mohou žádat dopravci na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících. Příjem žádostí odstartuje v únoru 2024.

Informace k semináři pro žadatele a příjemce určenému pro vyhlášené výzvy je možné sledovat na webových stránkách IROP. Naleznete tam také kategorie regionů.

MMR poskytne vzdělávacím institucím přes 703 milionů korun na vybavení pro žáky se speciálními potřebami

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo dvě výzvy na podporu infrastruktury v oblasti speciálního vzdělávání. Integrovaný regionální operační program (IROP), který pod ministerstvo spadá, vyčlenil více než 703 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) na školská poradenská zařízení, speciální vzdělávání a střediska výchovné péče. Příjem žádostí odstartuje v květnu 2024.

„Dílny pro ergoterapii, tréninkové byty a pracoviště. To a mnohem víc mohou žadatelé vybudovat díky právě vyhlášeným výzvám na podporu infrastruktury v oblasti speciálního vzdělávání. Cílem je pomoci školám začlenit žáky se speciálními potřebami do hlavního vzdělávacího proudu a usnadnit jejich přechod k samostatnému způsobu života,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Obě výzvy se zaměřují na podporu rozvoje infrastruktury školských poradenských zařízení, tedy pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center. Ty mohou požádat například o podporu na rozšíření kapacit a zajištění bezbariérovosti. Výzvy podporují rovný přístup k inkluzivnímu vzdělávání a kvalitním poradenským službám v oblasti vzdělávání.

95. výzva IROP podpoří projekty na území méně rozvinutého regionu a je v ní k dispozici 451 555 870 Kč z EFRR. U výzvy, kde je požadován soulad s Regionálním akčním plánem (RAP), je alokace z EFRR pro jednotlivé kraje:

• Karlovarský kraj – 28 066 330,79 Kč
• Ústecký kraj – 82 811 558,91 Kč
• Liberecký kraj – 40 352 357,75 Kč
• Královéhradecký kraj – 48 233 166,68 Kč
• Pardubický kraj – 42 795 548,67 Kč
• Olomoucký kraj – 58 828 113,13 Kč
• Moravskoslezský kraj – 103 693 133,25 Kč
• Zlínský kraj – 46 775 660,82 Kč

96. výzva IROP je poté pro projekty na území přechodového regionu a je v ní k dispozici 251 978 440 Kč z EFRR. U výzvy, kde je požadován soulad s RAP, je alokace z EFRR pro jednotlivé kraje:

• Středočeský kraj – 82 277 696,17 Kč
• Jihočeský kraj – 32 176 419,50 Kč
• Plzeňský kraj – 31 597 867,01 Kč
• Kraj Vysočina – 29 437 709,47 Kč
• Jihomoravský kraj – 76 488 747,84 Kč

Kategorie regionů naleznete na webových stránkách IROP. Informace k semináři pro žadatele a příjemce určenému pro vyhlášené výzvy je možné sledovat na webových stránkách IROP.

MMR získá v příštím roce ze státního rozpočtu více než 15 miliard korun. Prioritou zůstávají hospodářsky a sociálně ohrožená území

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila státní rozpočet na rok 2024. Oproti původnímu návrhu se ministrovi Ivanovi Bartošovi podařilo vyjednat pro jeho resort další téměř 3 miliardy korun. V rozpočtu nebude chybět 120 milionů na program obnovy a rozvoje Terezína a Josefova, který Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje. Bartoš zdůraznil, že vláda má závazky také vůči lidem, kteří nežijí ve velkých městech a jejich okolí.

„Od začátku jednání o státním rozpočtu na příští rok jsme počítali s potřebou konsolidace veřejných financí. Jsem rád, že se i přes nutné úspory například podařilo vyjednat peníze na obnovu chátrajících pevnostních měst Terezín a Josefov. Dál bojuji za prostředky na rozvoj hospodářsky a sociálně ohrožených území z národních dotací. V minulém roce jsme změnou pravidel výrazně zvýšili jejich úspěšnost v žádostech o podporu,” uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

V hospodářsky a sociálně ohrožených územích (HSOÚ) žije čtvrtina obyvatel České republiky. MMR je podporuje prostřednictvím evropských i národních programů a pro tato území také připravuje samostatný národní program na podporu infrastruktury obcí, na který se prostředky ve státním rozpočtu podařilo zajistit.

Ve svých dotačních programech MMR zavedlo a nadále zavádí další zvýhodnění obcí z HSOÚ, když žádají o podporu. Také upravilo podmínky například v největším národním dotačním programu Podpora rozvoje regionů 2019+. Díky tomu se zvýšila úspěšnost žadatelů z těchto území na více než 80 %. Obce tak mohou snadněji získat peníze na opravu cest, stavbu školek, hřišť, kulturních domů nebo třeba demolic