RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Nová pravidla pro nefinanční reporting začínají platit v lednu.*
Nařízení o datech zjednoduší přístup k datům a podpoří datovou ekonomiku.*
Od ledna bude pod ÚOHS spadat agenda přístupu k dopravní infrastruktuře.*
Nová pravidla pro nefinanční reporting začínají platit v lednu. Připraven je každý osmý velký podnik.
Každá osmá velká firma je už připravena na novou informační povinnost, kterou bude muset plnit od ledna 2024. Drtivá většina OSVČ a menších firem se ale mylně domnívá, že se jich nebude týkat. Vyplývá to z šetření Hospodářské komory ČR.
09.10.2023 | Hospodářská komora ČR (HK ČR)
Zvláštní oddíl, jak její obchodní model podnikání přispívá k ochraně životního prostředí nebo zohledňuje sociální aspekty, jako jsou transparentní odměňování zaměstnanců, rovné příležitosti žen a mužů na pracovišti či lidská práva, bude muset ve zprávě o svém hospodaření zveřejňovat každá obchodní společnost s více než pěti sty zaměstnanci.
Z výsledku šetření Hospodářské komory mezi podnikateli, do kterého se zapojilo přes 400 podniků, je patrné, že velké firmy jsou si nové povinnosti vědomy a začaly se na ni připravovat. Každá osmá velká firma hlásí, že je na novou legislativu už připravena, další více než čtvrtina podniků na zavedení nových pravidel v současnosti pracuje.
„K tomu další čtvrtina velkých firem ale deklaruje, že je teprve v začátcích adaptace na nefinanční reporting a dalšími kroky si není jista. Může se zdát, že tyto firmy přípravu zanedbaly, avšak konkrétní sadu evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS) Evropská komise zveřejnila až v létě 2023. Podniky se s těmito pravidly teprve seznamují. Velkých firem, které se na změnu pravidel vůbec nepřipravují a ani to neplánují, je pouze šest procent,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.
Nová povinnost podávat zprávy o udržitelnosti obchodního modelu se ale nebude týkat jen velkých podniků. K sestavení zpráv totiž budou potřebovat informace také od osob samostatně výdělečně činných a malých a středních podniků, pokud jsou součástí jejich dodavatelského řetězce. Nové povinnosti by se proto měly propisovat do obchodních smluv s dodavateli a obchodními partnery.
Ze šetření Hospodářské komory ale vyplynulo, že drobní podnikatelé, ani malé a střední firmy s touto novou povinností zatím nepočítají. Přes 80 % OSVČ a malých firem je totiž přesvědčeno, že jejich podnikání se směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti netýká. A to i přesto, že drtivá většina z nich je i podle jejich vlastních vyjádření součástí dodavatelského řetězce společností, jež budou muset nefinanční informace reportovat.
Podle Hospodářské komory se bude objevovat i mnohem více případů, kdy firmy za hranicemi Česka budou další obchodní spolupráci s českými dodavateli podmiňovat snížením jejich uhlíkové stopy.
ESG v roce 2023: Klíčové trendy nefinančního reportingu z hlediska legislativy a firemní praxe
„České podniky se staly důležitou součástí světového dodavatelsko-odběratelského řetězce. Přes 80 % produkce ale směřuje do zemí Evropské unie. Jestliže třetina celkové hodnoty produkce připadá na vývoz, má silný vliv na vývoj české ekonomiky právě zahraniční poptávka. Pokud se ale rostoucí poptávce zahraničních firem po udržitelnosti ty tuzemské nepřizpůsobí, negativně se to promítne do výkonnosti tuzemského hospodářství a do životní úrovně občanů,“ je přesvědčena analytička Hospodářské komory Renée Smyčková, podle které by proto v zájmu státu měla být informační kampaň, která podnikatelům nová evropská pravidla přiblíží.
Hospodářská komora označuje vývoj technologií snižujících energetickou, materiálovou a uhlíkovou náročnost tradičních či energeticky náročných odvětví za potenciální prostředek druhé ekonomické transformace. A to proto, že Česko je nejprůmyslovější zemí Evropy, a k tomu je energetická náročnost českého průmyslu zhruba dvakrát vyšší na jednotku HDP, než jaký je průměr EU.
Podle novely evropské směrnice o účetnictví neboli směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive) by velké firmy měly orgánům státní správy i dalším stakeholderům (investorům, bankám, spotřebitelům) zprostředkovat informace týkající se obchodního modelu ve vztahu ke specifickým oblastem, tedy environmentálním a sociálním otázkám nebo k dodržování lidských práv a boji proti korupci.
Dále tento reporting má zahrnovat popis politik (strategií) v daných oblastech, identifikaci hlavních rizik negativních dopadů, jež jsou spojeny s činností podniku, a nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.
Zdroj: HK ČR
Nová pravidla začínají platit již od ledna 2024 a nejprve se jim budou muset podřídit podniky s více než 500 zaměstnanci, které i nyní spadají do působnosti směrnice o nefinančním reportování (NFRD) z roku 2017. Od roku 2025 budou zprávu o udržitelnosti muset zveřejňovat všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců.
Nařízení o datech zjednoduší přístup k datům a podpoří datovou ekonomiku.
15.12.2023, Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Lepší využívání informací z chytrých zařízení a ochrana menších firem. Nařízení o datech, na jehož přípravě se Česká republika podílela během českého předsednictví, od září 2025 přispěje k širšímu využívání dat v ekonomice.
„Rozšiřování chytrých digitálních technologií jako jsou telefony, hodinky či domácí spotřebiče, ale i výrobní a přepravní technika, vede k většímu množství generovaných dat. Nařízení o datech je revolučním předpisem, který přispěje k rozvoji inovativních řešení, pomůže zvýšit konkurenceschopnost našich firem a ochrání malé a střední podniky před zneužíváním silnějšího postavení držitelů dat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Nařízení o datech, angl. Data Act, navazuje na Evropskou strategii pro data a doplňuje akt o správě dat (DGA). Cílem nařízení, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu, je přispět k budování jednotného evropského digitálního trhu a spravedlivě fungující datové ekonomiky.
„Česká republika se aktivně podílela na vyjednávání nařízení o datech v průběhu svého předsednictví v Radě Evropské unie a Ministerstvo průmyslu a obchodu organizovalo řadu on-line akcí k pravidlům, která nařízení o datech zavádí pro spotřebitele, stát a podniky,“ říká vrchní ředitel sekce digitalizace a inovací Petr Očko a dodává: „Toto nařízení má velký hospodářský potenciál a jsem přesvědčen, že významně přispěje k vytvoření evropského vnitřního trhu s daty a zejména k širokému využití potenciálu dat pro inovace.“
Nařízení o datech obsahuje opatření, která uživatele výrobků připojených k internetu opravňují k přístupu a využívání dat. Dále přináší ochranná opatření týkající se smluv o sdílení dat mezi podniky. Díky tomu nebude docházet ke zneužívání silnějšího postavení jejich držitelů. Nová pravidla na přístup k datům z připojených výrobků navíc berou v potaz potřeby malých a středních podniků. Malí výrobci jsou totiž od těchto povinností osvobozeni, zatímco střední podniky mají roční přechodné období pro přípravu.
Pro případ výjimečné potřeby způsobené např. živelnými událostmi nebo při provádění zákonného pověření, kdy požadovaná data nejsou dostupná jinými prostředky, umožňuje nařízení orgánům veřejného sektoru přístup k datům soukromého sektoru a jejich využití. I v tomto případě nařízení chrání malé podniky, kdy na tyto nedopadnou povinnosti pro zpřístupnění dat v případě výjimečné potřeby, která nebude vycházet přímo z krizové situace. V případě krizové situace poté malým podnikům zakládá nárok na kompenzaci za poskytnutí těchto dat.
V neposlední řadě nařízení o datech zavádí nová pravidla, která klientům využívajícím služby zpracování dat usnadní přechod mezi různými poskytovateli. Kromě toho obsahuje opatření pro lepší ochranu dat v Unii a také opatření pro vznik standardů usnadňujících sdílení a zpracování dat a pro inteligentní smlouvy.
Až na výjimky začne nařízení o datech platit od září 2025. Těmito výjimkami jsou o rok delší lhůta pro výrobce připojených výrobků, pokud jde o návrh jejich produktů způsobem umožňujícím uživatelům snadný přístup k datům. Smlouvy o sdílení dat mezi firmami uzavřené před zářím 2025 zůstanou i nadále v platnosti, případně se na ně nařízení o datech použije až od září 2027, a to v případě smluv uzavřených na dobu neurčitou nebo platných ještě 8 let po datu použitelnosti nařízení.
Další informace o nařízení o datech včetně samotného textu jsou dostupné v sekci Datová ekonomika: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/digitalni-spolecnost/datova-ekonomika/.
Od ledna bude pod ÚOHS spadat agenda přístupu k dopravní infrastruktuře.
27.12.2023, Zdroj: ÚOHS (https://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html)
Ve Sbírce zákonů bude v nejbližších dnech publikován zákon, kterým dojde ke zrušení současného Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) a přesunutí jeho působnosti a pravomocí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to od 1. ledna 2024. Zákon byl schválen oběma komorami Parlamentu České republiky a podepsal jej také prezident republiky.
Po organizační stránce dochází k začlenění většiny personálu dosavadního ÚPDI do struktury ÚOHS. Konkrétně bude vytvořen Odbor dopravní infrastruktury v rámci Sekce legislativy a veřejné regulace. Bude tak zajištěna úplná kontinuita odbornosti i rozhodovací praxe související s přístupem k dopravní infrastruktuře.
Subjekty, které spadaly do působnosti ÚPDI, budou v těchto věcech od počátku roku 2024 komunikovat s ÚOHS. Základním prostředkem komunikace je elektronická podatelna ÚOHS a datová schránka (ID fs2aa2t).
Aktuální rozhodnutí a novinky z oblasti přístupu k dopravní infrastruktuře budou zveřejňovány pouze na internetových stránkách ÚOHS (uohs.gov.cz), kde bude pro tuto oblast vyčleněn samostatný oddíl. Po určitou dobu budou funkční i dosavadní internetové stránky ÚPDI, avšak již nebudou aktualizovány a nebudou tak obsahovat nové informace.
Finanční trh 1. týden.
24-01-09 IN Finanční trh 1. týden