Pracovní cesta.* 

Kýla a pracovní úraz.* 

Instalace madel v mateřské škole.* 

Pracovní cesta.

22.10.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dle § 42 ZP se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne o vyslání na pracovní cestu. Jakou formu tato dohoda musí mít?

Odpověď:

Zákoník práce č. 262/2006 Sb., je – jak známo – liberální a tento liberální moment je patrný i v ustanovení § 42 zákoníku práce.

Původně bylo ve starém ZP stanoveno, že zaměstnavatel může zaměstnance podle potřeby vyslat na pracovní cestu. Vzhledem k tomu, že pracovní cesta je určitý druh změny pracovní smlouvy, nemůže zaměstnavatel k takové změně zaměstnance donutit, takové jednání by bylo v rozporu s čl. 4 Listiny základních práv a svobod – se zásadou, že práva a povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích.

Z toho důvodu již v roce 2000 přinesl starý ZP změnu a stanovil, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem mimo sjednané místo výkonu práce a že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu, je-li tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Proto se od té doby zavedla praxe, že se v pracovních smlouvách sjednávalo, že zaměstnanec souhlasí s vysláním na pracovní cestu, resp. pracovní cesty.

Dnes platná právní úprava preferuje dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem a nepodmiňuje ji ujednáním obsaženým přímo v pracovní smlouvě. Důvody této změny jsou ryze praktické. Není totiž vhodné a ani praktické, aby pracovní smlouva obsahovala souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty. Pracovní smlouva je základní trvalý dokument o podmínkách pracovního poměru, který má platnost po celou dobu trvání pracovního poměru, někdy i desítky let a který by měl být měněn jen minimálně. Během let trvání pracovního poměru se však mohou měnit i podmínky u zaměstnance a důvody pro které souhlasí nebo nesouhlasí s vysíláním na pracovní cesty.

Z těch všech důvodů opustil zákonodárce podmínku ujednání o vysílání zaměstnance na pracovní cestu přímo v pracovní smlouvě a nahradil ji prostou dohodou. Zákonodárce nevyžaduje ani písemnou formu této dohody, nakonec je možné za dohodu nebo souhlas s vysláním za strany zaměstnance chápat i jeho konkludentní jednání tedy mlčky projevený nástup na pracovní cestu.

V praxi je velice důležité, aby vedoucí zaměstnanec dal zaměstnanci jasné a srozumitelné pokyny ohledně pracovní cesty, zejména ohledně nástupu na pracovní cestu, doby jejího trvání a použití dopravního prostředku, příp. i ubytování. Známe řadu případů, kdy podcenění této povinnosti vedoucích zaměstnanců způsobí v praxi vážné problémy. To se týká především otázky použití dopravního prostředku. Nejsou ojedinělé případy, kdy zaměstnanec např. ve snaze zvládnout pracovní cestu v co nejkratší době použije bez vědomí zaměstnavatele na místo prostředku hromadné dopravy (autobusu, vlaku) vlastní motorové vozidlo. V takovém případě pak úraz je úrazem pracovním se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Kýla a pracovní úraz.

5.12.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Při zvýšené námaze v práci, kdy zaměstnanec zvedal těžší břemena, zjistil asi po 14 dnech oboustrannou tříselnou kýlu. Jde o úraz pracovní či nikoli?

Odpověď:

Obecně platí, že pracovním úrazem je tělesné zranění zaměstnance, které nastalo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů, a to může být i vznik kýly. V tomto případě však bude asi rozhodující otázka prokázání vzniku úrazu v přímé příčinné souvislosti (kauzálního nexu) s plněním pracovních úkolů.

To je věc důkazní a zaměstnanec nebo jeho zástupce budou muset prokázat přesně kdy a za jakých okolností u Vás k úrazu došlo. Tvrdit, že před x dny zvedal zaměstnanec těžší břemena asi neobstojí, musí dokázat kdy přesně se tak stalo a za jakých okolností.

Proto se vždy doporučuje zaměstnancům, aby každý i sebemenší úraz hlásili buď svému vedoucímu, nebo jej zapsali do knihy úrazu. Nikdy nikdo neví dopředu, co se z drobného poškození může vyvinout. S odstupem 14 dnů podle mého názoru nelze dobře prokázat přesný okamžik vzniku úrazu a vysledovat při jakém konkrétním plnění pracovních úkolů k němu došlo, pokud neexistují jiné důkazy.

Instalace madel v mateřské škole.

12.12.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Při kontrole v objektu mateřské školy jsem přemýšlela, jak správně mají být instalována madla na schodišti. Mají být, na které straně? Vpravo? Pro dospělé i děti zvlášť? V jaké výšce? Nebo stačí madla v úrovni dětí, která již instalovány jsou a po obou stranách. Nedokáži to v žádném předpisu najít.

Odpověď:

V obecně závazných předpisech skutečně k problematice madel a zábradlí najdete málo.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí stanoví, že zábradlí musí být zřízena u pracovišť a komunikací o nestejné úrovni, je-li rozdíl úrovní vyšší než 0,5 m a na volných okrajích mostů, lávek, ochozů, galérií, na schodištích a vyrovnávacích rampách. Zábradlí není třeba, je-li bezpečnost osob zajištěna jiným způsobem, například parapety, zdivem nebo jinou konstrukcí. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí osob, popřípadě pádu předmětů, musí být zábradlí u podlahy opatřeno ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m.

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby je poněkud podrobnější a stanoví v § 27, že  všechny  pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím, popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými hodnotami. Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti na zatřídění pochůzné plochy.

Od ledna 2024 se očekává se novela vyhlášky – pozn. redakce

Zábradlí se nemusí zřídit, pokud

• by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,
• volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším provozem a splňující požadavky normových hodnot,
• hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký nejméně 1 500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových hodnot.

Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami. Zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových hodnot. Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami. Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými hodnotami.

Přesto ale jak vyplývá z výše uvedeného, konkrétní parametry zábradlí jsou dány státní technickou normou, jedná se o ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. Doporučuji Vám řídit se touto normou.