Nové normy v lednu 2024.* 

Z nového průzkumu vyplývá, že z faktorů přispívajících k rozvoji nádorových onemocnění jsou na evropských pracovištích pracovníci nejčastěji vystaveni ultrafialovému záření a emisím ze spalování nafty.* 

Označení požárních dveří.* 

Nové normy v lednu 2024.

15.1.2024, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Seznam nových norem týkajících se BOZP z ledna 2024.

VYDANÉ ČSN

ZRUŠENÉ ČSN

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

Z nového průzkumu vyplývá, že z faktorů přispívajících k rozvoji nádorových onemocnění jsou na evropských pracovištích pracovníci nejčastěji vystaveni ultrafialovému záření a emisím ze spalování nafty.

5.12.2023, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) dnes zveřejnila první zjištění vyplývající z průzkumu expozice pracovníků rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění (WES) v Evropě, který byl proveden za účasti tisíců pracovníků v šesti členských státech EU s cílem poskytnout přesné údaje, které mohou přispět k prevenci nádorových onemocnění jako nemoci z povolání.

Podle strategického rámce EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2021–2027 se karcinogeny každý rok v EU podle odhadů podílejí na 100 000 úmrtí na nádorová onemocnění jako nemoci z povolání. K řešení tohoto problému na pracovišti je zásadní mít k dispozici aktuální a spolehlivé údaje o expozici pracovníků rizikům, která mohou vést k těmto onemocněním. Průzkum WES byl vypracován tak, aby poskytl odhad pravděpodobné expozice pracovníků 24 známým rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění, mezi něž patří průmyslové chemické látky, látky a směsi vznikající ve výrobním procesu a fyzické rizikové faktory.

Nejčastěji zjištěnými pravděpodobnými expozicemi na pracovišti bylo sluneční ultrafialové záření (UV), výfukové emise z dieselových motorů, benzen, respirabilní krystalický oxid křemičitý (RCS) a formaldehyd. Do průzkumu se rovněž zapojily osoby, které byly v uplynulém pracovním týdnu před provedením průzkumu vystaveny vícenásobné expozici, což znamená expozici alespoň dvěma rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění, k nimž nemusí nutně docházet ve stejnou dobu nebo v rámci téhož pracovního procesu. Z údajů vyplývá, že více než 60 % pracovníků vykonávajících důlní a těžební činnosti nebo pracujících ve stavebnictví bylo vystaveno vícenásobné expozici.

William Cockburn, výkonný ředitel agentury EU-OSHA, uvedl: „Nový průzkum expozice pracovníků důkladně zkoumá relevantní údaje, které nám pomohou pochopit současný scénář expozice riziku rozvoje nádorových onemocnění na pracovištích. Vůbec poprvé tak máme k dispozici studii zohledňující kombinovanou expozici a zahrnující pracovníky, kteří by normálně zahrnuti nebyli, například osoby samostatně výdělečně činné nebo zaměstnance v mikropodnicích a malých organizacích, a to osoby vykonávající nejrůznější povolání. To nepochybně přispěje ke zlepšení preventivních opatření a k aktualizaci politiky založené na důkazech.“

Dotazníky vyplňovali jednotlivci ve věku od 15 let působící ve všech odvětvích hospodářské činnosti v Německu, Irsku, Španělsku, Francii, Maďarsku a Finsku. V rámci průzkumu se podařilo pro účely analýzy shromáždit 24 402 validních rozhovorů. Informace ze studie mohou podpořit případné budoucí návrhy změn směrnice o karcinogenech, mutagenech a látkách toxických pro reprodukci a zlepšit opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v rámci Evropského plánu boje proti rakovině. Kromě toho mohou zlepšit prevenci onemocnění souvisejících s prací, zejména nádorových, což je jeden z klíčových cílů strategického rámce EU pro ochranu zdraví a bezpečnost při práci na období 2021–2027.

Výsledky průzkumu budou představeny v několika fázích. První zjištění se v současnosti vůbec poprvé představují na konferenci „Preventing Work-Related Cancer“ (Předcházení nádorovým onemocněním souvisejícím s prací), která se koná ve dnech 20. a 21. listopadu ve španělském Madridu. Akce je součástí iniciativy nazvané plán týkající se karcinogenů, která bude rovněž čerpat z údajů získaných z průzkumu WES, neboť zvyšuje povědomí o rizicích vyplývajících z expozice karcinogenům na pracovišti a zajišťuje výměnu osvědčených postupů mezi podniky a organizacemi.

Odkazy:

• Seznamte se s prvními zjištěními v rámci průzkumu expozice pracovníků rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění v Evropě.
• Přečtěte si shrnutí metodiky průzkumu.
• Projděte si specializovanou internetovou sekci.
• Přečtěte si více informací o plánu týkajícím se karcinogenů

Označení požárních dveří.

13.11.2023, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dle vyhlášky č. 202/1999 Sb., § 1 odst. 3 musí být požární dveře snadno identifikovatelné. Jakým způsobem?

Odpověď:

V § 1 odst. 3 vyhlášky č. 202/1999 Sb., kterou se stanoví technické podmínky požárních dveří, kouřotěsných dveří a kouřotěsných požárních dveří je odkaz na § 8 odst. 7 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Toto ustanovení dnes již neplatí, bylo zrušeno.

Dokud však platilo, tak stanovilo

„Výrobce, dovozce nebo distributor je dále podle povahy výrobků povinen zejména
a) poskytnout uživatelům informace, které jim umožní posoudit obvyklé nebo rozumně předvídatelné nebezpečí spojené s užíváním výrobků, které by mohlo ohrozit oprávněný zájem po dobu předpokládané životnosti výrobku, pokud toto nebezpečí není zřejmé bez odpovídajícího upozornění. Tato informace nezbavuje žádnou osobu povinnosti dodržovat požadavky na bezpečnost výrobků stanovené v právních předpisech,
b) učinit opatření, aby jednotlivé výrobky nebo výrobní partie výrobků, které mohou představovat možné ohrožení oprávněného zájmu, byly snadno identifikovatelné.“

Toto ustanovení bylo zrušeno zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), který byl i novelou zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

Bezpečnost požárních dveří se nyní musí řídit zákonem č. 102/2001 Sb. a zejména jeho § 3 – obecnými požadavky na bezpečnost výrobku. To je tedy jedna stránka věci.

Pokud se ale týká konkrétně identifikovatelnosti požárních dveří, tak je třeba vyjít z toho, že podle § 2 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) se požární dveře, kouřotěsné dveře i dveře sloužící pro únik osob spolu s ostatními zařízeními považují za tzv. požárně bezpečnostní zařízení. A přes tuto definici pojmu „požárně bezpečnostní zařízení“ se dostaneme do nařízení vlády č. 375/2017 Sb., Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů, které v příloze č. 1 – Tabulka barev značek a světelných signálů stanoví, že věcné prostředky požární techniky a bezpečnostně požární zařízení se označují červeně.

Proto můžeme učinit závěr, že identifikovatelnost požárních dveří bude splněna jednak splněním požadavků na bezpečnost výrobků podle zákona č. 102/2001 Sb., a dále jejich řádným bezpečnostním označením.