Státní úřad inspekce práce v minulém roce uskutečnil téměř 19 tisíc kontrol a uložil více než 3 tisíce pokut v souhrnné výši přesahující 351 milionů korun.* 

Lhůta pro revize hromosvodů.* 

Jedná se o vyhrazené elektrické zařízení? Je potřeba zkouška odborné způsobilosti?* 

Provozní deník.* 

Státní úřad inspekce práce v minulém roce uskutečnil téměř 19 tisíc kontrol a uložil více než 3 tisíce pokut v souhrnné výši přesahující 351 milionů korun.

8.1.2024, Zdroj: SUIP

Za prvních jedenáct měsíců minulého roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 18 952 kontrol. Z tohoto počtu se 7 993 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 820 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 229 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 840 kontrol. Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce ještě 449 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů. Dále oblastní inspektoráty práce vydaly 1 785 vyjádření k projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, účastnily se v 981 případech kolaudačních řízení staveb a 274 případech provedly dílčí prověrky Bezpečných podniků.

Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 31 778 nedostatků, přičemž 19 309 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení, 6 480 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 4 243 nedostatků spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 1 746. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 došlo k nárůstu zjištěných porušení právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce, v oblasti pracovních vztahů a podmínek, i v počtu zjištění nelegálně pracujících osob a odhalených zastřených agentur práce.

Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce za prvních jedenáct měsíců letošního roku 2 615 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 492 občanů České republiky, 2 082 cizinců a 41 občanů členských států EU (mimo ČR). Nejčastěji bylo nelegální zaměstnávání osob odhaleno Oblastním inspektorátem práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (celkem 677 osob).

Všemi oblastními inspektoráty práce bylo provedeno celkem 404 kontrol přímo zaměřených na zastřené zprostředkování zaměstnání. Nedostatky byly zjištěny při 339 kontrolách, které konstatovaly 1 240 porušení pracovněprávních předpisů v této oblasti. Celkem bylo odhaleno 290 subjektů, které zastřeně zprostředkovávaly zaměstnání. Kontrolami bylo současně odhaleno 172 subjektů, které výkon zastřeného zprostředkování zaměstnání umožnily.

Oblastní inspektoráty práce i v letošním roce dohlížely na pracovní podmínky držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny, přičemž provedly 453 takto zaměřených kontrol, při kterých zkontrolovaly pracovní podmínky celkem 2 865 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny.

V průběhu letošního roku přijaly orgány inspekce práce celkem 5 592 podnětů ke kontrole. Z tohoto počtu 3 064 podnětů upozorňovalo na možné porušování právních předpisů v oblasti pracovních vztahů a podmínek (nejčastěji se jednalo o odměňování zaměstnanců a oblast pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), v 1 584 případech upozorňovali podatelé na nelegální práci a na jiná možná porušení právních předpisů v oblasti zaměstnanosti, a 680 podnětů ke kontrole směřovalo do oblasti bezpečnosti práce.

Za období od 1. ledna do 30 listopadu 2023 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 237 pokut v souhrnné výši 351 431 500 Kč.

www.suip.cz

---

Lhůta pro revize hromosvodů.

2.12.2023, Ing. Jiří Skuhra, CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jedná se klasické panelové domy postavené v 70 letech. Revizní technik tvrdí, že revize hromosvodů se mají dělat každé 4 roky. Z nařízení vlády 190/2022 Sb. mi není jasné, ani jaké jsou termíny klasické revize elektrických rozvodů společných prostor v panelovém domě. V příloze není žádný termín pro bytové domy.

Odpověď:

Lhůta pravidelných revizí elektrických zařízení umístěných ve zděných obytných a kancelářských budovách je podle ČSN 331500 5 let, Zahrnuje i společné prostory, nejde.li o  bytové prostory a příslušenství bytu. Pro hromosvody (zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny platí rovněž lhůta 5 let pro zařízení instalovaná před rokem 2006, instalace tohoto zařízení po tomto datu  jsou omezeny lhůtou 4 let (podle ČSN 62305-3)..Tyto lhůty nejsou v rozporu s nařízením vlády č. 190/2022 Sb. (viz příloha č. 3 se lhůtami revizí pro hromosvody).

---

Jedná se o vyhrazené elektrické zařízení? Je potřeba zkouška odborné způsobilosti?

24.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Mám středoškolské, elektrotechnické vzdělání s maturitou a pracuji jako informační technolog. Když obsluhuji tuto technologii, připojenou přes zásuvky a zástrčky 220 V, potřebuji, dle Nařízení vlády č.194/2022 Sb. zkoušku odborné způsobilosti, např. dle §4 „osoba poučená“? Tento druh připojení k síti 220 V používají ale i osoby bez elektrotechnické kvalifikace, a tak se na vás s kolegy obracíme s dotazem na správné řešení této situace.

Odpověď:

1. Zařízení, s kterým pracujete, je sice napájeno přes vidlici a zásuvku ze sítě 230 V, avšak dle §3, nařízení vlády č. 190/2022 Sb. o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti se nejedná o „vyhrazené elektrické zařízení“, neboť v tomto §, bodu 2 se praví:

„Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou:
          a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,………“

Z toho tedy vyplývá, že nepracujete na vyhrazeném elektrickém zařízení, na které by se vztahovaly požadavky zákona 250/2021 Sb. o bezpečnosti    práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a na něj navazujících nařízení vlády, dotýkajících se elektrického zařízení; tedy ani nařízení vlády š. 194/2022 Sb.,  o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.

2. Z dotazu přesně nevyplývá povaha Vaší činnosti na uváděných zařízeních. Nicméně, i kdybyste prováděl činnosti, kdy by za všech okolností zůstávalo zařízení ve stupni ochrany krytem IP20, plnilo i všechny další atributy zařízení určeného pro laickou veřejnost a činnost na něm probíhala za normálních vnějších vlivů, má Vás zaměstnavatel prokazatelně seznámit s pracovními postupy, jak požaduje zákoník práce – zákon 262/2006 Sb.

Pokud by byly prováděny jakékoliv zásahy uvnitř zařízení, bylo by nutno přihlédnout k požadavkům výrobce (dodavatele) a příslušným normám, například ČSN 33 160 ed. 2 „Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání“.

---

Provozní deník.

7.12.2023, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

U kterých strojů, nářadí apod. je nutné mít provozní deník? Někteří kolegové tvrdí, že je nutné mít provozní deník i na veškeré ruční nářadí (např. ruční el. vrtačka apod.), kdy chtějí denně vést nějaké záznamy. V případě, že tomu tak je, jsou dány i zákonné náležitosti obsahu provozního deníku?

Odpověď:

Daná problematika je poměrně široká a požadavky na zajištění bezpečnosti při práci (včetně elektrických zařízení) se prolínají více legislativními předpisy. Jako první je nutno pro elektrická zařízení uvést zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů na nějž přímo pro elektrická zařízení navazuje nařízení vlády č. 190/2022 Sb.  o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Zde, (v NV 190/2022 Sb.), v §2 je přímo dáno co se pro účely tohoto NV rozumí:

a) elektrickým zařízením – zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou,

b) prohlídkou – činnost směřující k ověření, zda volba vyhrazeného elektrického zařízení odpovídá provozním podmínkám, zda je vyhrazené elektrické zařízení řádně instalováno a provozováno a zda jsou respektovány požadavky jeho výrobce, dovozce, osoby zmocněné výrobcem nebo dovozcem, popřípadě distributora (dále jen „výrobce“), jakož i požadavky výrobců jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení na jeho montáž a provoz; součástí prohlídky je i vizuální kontrola vyhrazeného elektrického zařízení tak, aby bylo vyloučeno poškození zařízení ohrožující bezpečnost práce a provozu na tomto zařízení,

c) řádem prohlídek, údržby a revizí – součást provozní dokumentace, kterou právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující vyhrazené elektrické zařízení vymezuje požadavky, lhůty, postupy, pravidla a záznamy o ověřování bezpečnosti, údržbě, prohlídkách, opravách a rekonstrukcích vyhrazených elektrických zařízení, včetně preventivní údržby,

Z tohoto tedy plyne, že za bezpečnost vyhrazeného elektrického zařízení odpovídá jednoznačně právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující toto vyhrazené elektrické zařízení a je na ní, aby stanovila požadavky tak, aby byla splněna všechna výše uvedená kritéria. Součástí této povinnosti je i průkazná dokumentace, v NV uváděná jako záznam. Toto platí jednoznačně pro elektrická zařízení, která jsou vyhrazenými zařízeními.

Nicméně, ne všechna elektrická zařízení jsou vyhrazená elektrická zařízení; toto je uvedeno v § 3 NV 190/2022 Sb.:

1. Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to

a)  elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií,

b)  zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

2. Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou

a)  ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,

b)  prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,

c)  zdravotnické elektrické přístroje,

d)  elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu (tímto zákonem je zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů),

e)  elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Zde tedy, zvláště pro elektrická zařízení dle bodu a) výše je nutno vycházet z dalších legislativních předpisů; zde je nejdůležitější zákon 262/2006 Sb. „Zákoník práce“.

V zákoníku práce, část pátá, hovořící o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, v části zabývající se předcházení ohrožení života a zdraví při práci v § 101 uvádí:

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“).

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

A dále:

Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí:

a)  omezování vzniku rizik,

b)  odstraňování rizik u zdroje jejich původu,

c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví,

d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy,

e)  nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky,

f)  omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu,

g)  plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí,

h)  přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany,

i)  provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení,

j)  udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Tato obecná ustanovení lze jednoznačně vztáhnout i na elektrická zařízení, která nespadají do souboru vyhrazených elektrických zařízení, tedy například pro ruční elektromechanické nářadí, jako jsou ruční vrtačky, ruční úhlové brusky atd. K prokázání dodržování těchto požadavků může podnikatel, jak je uveden vše, zvolit různé formy, například i „provozní deník“, kde se zaznamenávají všechny důležité údaje (například nejen z hlediska bezpečnosti, ale i z hledisek důležitých pro podnikatele).

Dalším důležitým legislativním podkladem je nařízení vlády č. 378/2001, kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Zde je v §2 uvedeno:

• provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel,
• místním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele,

A v § 3

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením jsou:

• používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,
• ochrana zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny,

Z tohoto a výše uvedeného tedy vyplývá, že podnikatel může k zajištění bezpečnosti stanovit požadavek na zavedení provozního deníku elektrického zařízení v rámci místního provozně bezpečnostního předpisu.

Dále upozorňujeme, že problematika bezpečného používání elektrických spotřebičů je řešena i v normách ČSN, například ČSN 33 1600 ed.2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání.