Novela zákona o zaměstnanosti.* 

Kvalifikační dohoda a její náležitosti.* 

Nová definice nelegální práce od 1. 1. 2024.* 

Návrh vyhlášky o výši paušální náhrady při práci na dálku.* 

Novela zákona o zaměstnanosti.

14.12.2023, Zdroj: ČTK

Prezident Petr Pavel podepsal novelu zákona o zaměstnanosti, která zpřísňuje pravidla pro agentury práce a zjednodušuje vstup zahraničních pracovníků na trh práce.

Novela zpřesní podle vlády vymezení nelegální práce tak, aby se lépe vymáhal její zákaz, a upraví přestupek zastřeného zprostředkování. Nyní se za nelegální práci považuje podle ministerstva práce a sociálních věcí spíš dlouhodobější činnost. Z nové definice má být podle zdůvodnění novely jasné, že se k délce práce nepřihlíží. Novela upřesňuje, kdy je možné agentuře odebrat povolení. Stanovuje také, že by agentura měla platit náklady správního řízení, které se vede kvůli porušování jejích povinností.

Licence bude agenturám vydávat a odnímat po sněmovních úpravách ministerstvo práce a sociálních věcí místo ředitelství úřadu práce, jak je tomu nyní. Odvoláními se bude zabývat rozkladová komise ministra.

Novela zvyšuje kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání z nynějších 500.000 korun na milion Kč. Při zániku agentury totiž podle ministerstva v řadě případů půlmilionová částka nestačila na pokrytí nedoplatků na zdravotních a sociálních odvodech. Podmínkou ke vzniku agentury bude podle vládní předlohy také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení bude muset mít agentura označené sídlo a svou provozovnu. Sněmovna rozšířila institut ručení za pokuty.

Agentury mají poskytovat povinně víc informací. Pravidelně by oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly také zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Agenturního zaměstnance na dobu určitou nebude podle vládní předlohy možné při dřívějším ukončení práce ze dne na den propustit. O uzavření spolupráce by se musel dozvědět nejméně dva týdny předem. Agenturní zaměstnanec bude muset po roce s dalším řetězením svého přidělení výslovně souhlasit.

Cizinci budou moci podat žádost o zaměstnaneckou kartu podle novely ihned po zveřejnění volného pracovního místa obsaditelného zahraničními pracovníky v centrální evidenci. Rozšíří se také okruh cizinců, k jejichž zaměstnání nebo k výkonu práce se nebude vyžadovat pracovní povolení, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta. Pří rozhodováním o tom, zda povolit cizincům z vybraných států volný vstup na tuzemský trh práce, budou úřady přihlížet k jeho aktuálnímu stavu.

Kvalifikační dohoda a její náležitosti.

8.12.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Uzavření kvalifikační dohody zajišťuje zaměstnavateli návratnost vynaložených prostředků a zaměstnanci garantuje poskytování pracovních úlev.

Zákoník práce upravuje možnost uzavření kvalifikační dohody v § 234 odst. 1 ZP. Ta na jedné straně zakládá závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení nebo (ve stanovených případech) prohloubení kvalifikace a poskytnout mu zákonem minimálně určené nebo nad tento rámec dohodnuté (kolektivní či individuální smlouvou) či stanovené (vnitřním předpisem) finanční a jiná plnění s tím spojená, a na druhé straně závazek zaměstnance v zaměstnání po určitou dobu po získání (prohloubení) kvalifikace setrvat, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady, které na zvýšení (popř., prohloubení) kvalifikace zaměstnance vynaložil. To platí i tehdy, kdy zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením (prohloubením) kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení (prohloubení) kvalifikace.

Kvalifikační dohoda může být uzavřena před zahájením zvyšování (prohlubování) kvalifikace, ale též v jeho průběhu. Jestliže je zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele a v jeho zájmu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci zvýšení kvalifikace umožnit a během zvyšování kvalifikace mu poskytovat příslušné úlevy a hmotné zabezpečení, i když kvalifikační dohoda uzavřena nebyla. Pokud však zaměstnavatel nerozhodne, že zvyšování kvalifikace zaměstnance bude v souladu s (např. provozní) potřebou zaměstnavatele a v jeho zájmu, nemá zaměstnanec právo na poskytnutí pracovního volna ani na to, aby mu zaměstnavatel vytvářel vhodné podmínky ke zvýšení kvalifikace. S poukazem na zákonnou dikci shora označeného ustanovení zákoníku práce, tj.: „Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu…..“ je tak třeba jednoznačně odmítnout mýtus prezentovaný dosud některými zaměstnavateli, podle něhož pokud nebyla kvalifikační dohoda uzavřena, přestože zvyšování kvalifikace je v souladu s potřebou a v zájmu zaměstnavatele, nelze zaměstnanci poskytovat pracovní úlevy spojené se zvyšováním kvalifikace včetně hmotného zabezpečení. Tak tomu rozhodně není, a není proto také ani možné, aby zaměstnavatel odejmul poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanci v průběhu zvyšování kvalifikace jen proto, že zaměstnanec odmítl dodatečně uzavřít kvalifikační dohodu.

Zatímco z hlediska možnosti uzavřít kvalifikační dohodu se zaměstnancem zvyšujícím si kvalifikaci nestanoví zákoník práce žádné omezení, platí při prohlubování kvalifikace, že kvalifikační dohodu lze uzavřít, jestliže předpokládané náklady na prohloubení kvalifikace dosahují alespoň 75 000 Kč. V takovém případě však nelze zaměstnanci prohloubení kvalifikace uložit.

Podle § 234 odst. 3 a 4 ZP musí být kvalifikační dohoda uzavřena písemně a musí obsahovat tyto povinné náležitosti:

• druh kvalifikace a způsob jejího zvýšení nebo prohloubení,
• dobu, po kterou se zaměstnanec zavazuje setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po ukončení zvýšení nebo prohloubení kvalifikace,
• druhy nákladů a celkovou částku nákladů, které bude zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli, pokud nesplní svůj závazek setrvat v zaměstnání.

Kromě výše uvedených povinných obsahových náležitostí lze v kvalifikační dohodě stanovit i další práva či povinnosti smluvních stran, například:

• právo zaměstnavatele kontrolovat průběh zvyšování nebo prohlubování kvalifikace a povinnost zaměstnance umožnit takovou kontrolu,
• podíl zaměstnance na nákladech při prohlubování kvalifikace (požaduje-li zaměstnanec, aby mohl prohlubování kvalifikace absolvovat ve finančně náročnější formě – viz § 230 odst. 4 ZP),
• poskytnutí dalších pracovních úlev a vyššího hmotného zabezpečení zaměstnanci nad rámec zákonných povinností zaměstnavatele (např. cestovních náhrad při zvyšování kvalifikace nebo obecně vyšších práv nad rozsah uvedený v § 232 ZP, např. kurzovné, příspěvek na studijní pomůcky),
• způsob úhrady nákladů zaměstnancem v případě nedodržení jeho závazku.

200 komentovaných vzorů pracovněprávních písemností Vám zajistí bezchybné vedení personální agendy – využijte Vzory pracovněprávních písemností.

Nová definice nelegální práce od 1. 1. 2024.

22.1.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novela zákona o zaměstnanosti přinesla novou definici nelegální práce.

Jednou ze změn, které přináší novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. 1. 2024 je změna  ve vymezení nelegální práce. Ta spočívá v tom (ať už jde o práci konanou mimo pracovněprávní vztah, nebo cizincem v rozporu s povinnostmi dle příslušných právních předpisů), že jde o práci, která má znaky závislé práce podle § 2 odst. 1 ZP, přičemž je výslovně uvedeno, že pro její posouzení není podstatná délka výkonu této práce. Tímto doplněním se má vyloučit závěr vyplývající z judikatury Nejvyššího správního soudu, který ve svém rozsudku ze dne 13. 2. 2014, sp. zn. 6 Ads 46/2013, dovodil, že „společným rysem a jakýmsi leitmotivem všech znaků závislé práce vymezených v § 2 odst. 1 ZP je osobní či hospodářská závislost zaměstnance na zaměstnavateli“ a tím pádem musí jít o výkon práce soustavný.

Podle názoru Nejvyššího správního soudu „soustavnost jako jeden ze znaků závislé práce je třeba v konkrétních případech aplikovat uvážlivě. Inspekční kontrola zpravidla odhalí jen činnost prováděnou v době kontroly samotné. Na její soustavnější charakter je možno usuzovat až z dalších skutečností zjištěných například z výpovědi obviněného, z výslechu svědků či ze situace na místě (charakter činnosti, množství již provedené práce apod.). Na závadu nemusí být ani to, že se činnost dosud soustavnou stát nestihla (jedná se například teprve o první den práce „na zkoušku“), jestliže se takovou podle vůle stran následně stát měla.“ To nově nemusejí orgány inspekce práce zkoumat.

Návrh vyhlášky o výši paušální náhrady při práci na dálku.

11.12.2023, Zdroj: ČTK

Zaměstnanci, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatelů dostávat od ledna náhradu 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce.

V paušálu se zohledňují náklady na plyn, elektřinu, teplo, vodu či odpad. Návrh vyhlášky o paušální částce připravilo ministerstvo práce. Pravidla poskytování paušálu zaměstnancům při práci na dálku upravuje letošní novela zákoníku práce.

„Paušální částka představuje jednu z možností, jak lze nahrazovat náklady, které zaměstnanci vznikají při práci na dálku. Celková částka vychází z údajů o spotřebě jedné dospělé osoby v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu,“ uvedlo ministerstvo v podkladech k vyhlášce.

Kompenzace zahrnuje podle novely zákoníku prokazatelné výdaje kvůli práci na dálku a paušál. Zaměstnavatel ho poskytuje na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to s ním zaměstnanec písemně sjednal či pokud to stanovuje firemní předpis. Paušál mohou pobírat i takzvaní dohodáři, když si to domluví. Vedení a pracovník se ale mohou předem také písemně dohodnout, že náhrada nákladů při práci na dálku nepřísluší.

Paušál stanovuje ministerstvo práce ve vyhlášce. Vychází z údajů statistického úřadu o spotřebě domácností a životních nákladech. V potaz se bere spotřeba plynu, elektřiny, teplé vody či odvoz odpadů. S pomocí koeficientů se vypočítá částka na dospělého v průměrné domácnosti při práci na hodinu. Paušál má platit pro kalendářní rok. Mimořádně by se upravoval, pokud by se výchozí hodnoty zvedly, nebo klesly nejméně o 20 procent.

Paušál má podle návrhu činit 4,50 Kč. Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušální částka by se dostala na 180 korun. U desetidenní práce by to bylo 360 korun. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům posílat i vyšší náhrady. Neplatí to ale pro stát, samosprávy, jejich organizace či státní a veřejné školy.

Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Ministerstva, jejich organizace, úřady, samosprávy a další instituce musí výdaje pokrýt ze svých přidělených rozpočtů. Podle resortu práce vyhláška s paušály nebude mít negativní dopad na podnikatele. Kolik by úřady a firmy mohly zaměstnancům zaplatit, ministerstvo v podkladech nevyčíslilo. Ostatní resorty, organizace obcí, kraje či odbory neměly k navrhované vyhlášce výhrady a připomínky.