Německý zákon o dodavatelských řetězcích – rozšíření působnosti.* 

Za poslední čtvrtletí bylo z trhu staženo přes 100 výrobků z důvodu nesouladu se směrnicí RoHS.* 

Změna kompetencí ČIŽP v zákoně o ochraně přírody a krajiny k 1. 1. 2024.* 

Pneumatiky u silnice – zpětný odběr nebo nakládání s odpadem?* 

Měsíční přehled legislativních změn: leden 2024.* 

Německý zákon o dodavatelských řetězcích – rozšíření působnosti.

5.1.2024, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)

Německý zákon o dodavatelských řetězcích, anglicky German Supply Chain Due Diligence Act, známý též pod zkratkou SCDDA nebo LkSG (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz) rozšiřuje svou působnost od 1.1.2024.

Zákon klade důraz lidská práva a ochranu životního prostředí v globálních dodavatelských řetězcích. Zavazuje německé společnosti k dodržování lidských práv a ochraně životního prostředí zavedením definovaných povinností náležité péče. Příkladem náležité péče v oblasti lidských práv je například zodpovědné získávání surových materiálu – Konfliktní minerály nebo co se životního prostředí týče, řízení chemických látek ve výrobcích – REACH, RoHS a SCIP.

Jak tento zákon ovlivňuje české společnosti?

Tyto povinnosti se vztahují na vlastní oblast podnikání, na jednání smluvního partnera a na jednání dalších (nepřímých) dodavatelů. To znamená, že odpovědnost společností již nekončí u bran jejich vlastního závodu, ale rozšiřuje se na celý dodavatelský řetězec.

Působnost německého zákona o dodavatelských řetězcích:

• Od 1.1.2023 platí pro německé společnosti, které mají alespoň 3 000 zaměstnanců.
• Nově od 1.1.2024 platí pro německé společnosti mající alespoň 1 000 zaměstnanců.

Společnosti musí nejprve identifikovat, vyhodnotit a stanovit priority rizik ve svých dodavatelských řetězcích. Na základě výsledků bude zveřejněno politické prohlášení a budou přijata opatření k zamezení nebo minimalizaci porušování lidských práv a poškozování životního prostředí. Zákon stanoví, která preventivní a nápravná opatření jsou nezbytná. Mezi další povinnosti patří také zřízení kanálů pro podávání stížností pro osoby v dodavatelských řetězcích a pravidelné podávání zpráv o řízení dodavatelských řetězců.

Z toho mají prospěch lidé v dodavatelských řetězcích, podniky a také spotřebitelé. Cílem je udržitelnější výroba a s tím spojené udržitelnější řízení dodavatelských řetězců, které nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví a životní prostředí.

Ing. Monika Šrubařová
Sources-matter s.r.o.

---

Za poslední čtvrtletí bylo z trhu staženo přes 100 výrobků z důvodu nesouladu se směrnicí RoHS.

10.1.2024, Ing. Monika Šrubařová, Zdroj: Sources-matter s.r.o. (sources-matter.com)

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 bylo dovozcům více než 100 výrobků nařízeno, aby stáhli své výrobky z evropského trhu z důvodu nedodržení EU směrnice RoHS. U několika výrobků byl rovněž zjištěn nesoulad s EU nařízením REACH a EU nařízením o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs).

Směrnice RoHS, neboli směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek (Restriction of Hazardous Substances) je legislativa Evropské unie, která omezuje používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (EEZ). Cílem směrnice RoHS je minimalizovat dopad nebezpečných látek v EEZ na životní prostředí a lidské zdraví. Směrnice stanovuje limity pro přítomnost určitých látek zahrnujících použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB), polybromovaných difenyletherů (PBDE) a čtyř ftalátů (DEHP, BBP, DBP, DIBP) v elektronických a elektrických výrobcích. Limity chemických látek jsou určovány na úrovni homogenních materiálu, což má za následek vyžadování součinnosti v rámci dodavatelských řetězců všech materiálu a komponent.

Stažení výrobků z trhu bylo oznámeno prostřednictvím portálu EU Safety Gate. Mezi příklady EE výrobku stažených z trhu za poslední čtvrtletí patří: dálkové ovládání, LED lampy, LED reflektory, svítilny, USB nabíječky a kabely, digitální hodinky, elektrický vyhledávač klíčů, počítačové myši nebo například drátová a bezdrátová sluchátka.

Nejčastější neshody se týkaly koncentrace olova, které několikanásobně překračovalo povolené limity – někdy až o 68 %. Nadlimitní obsah olova byl zjištěn především v pájkách. Mezi další látky, které často překračovaly limity patřily ftaláty, jako je DEHP nebo DBP, a to především v plastových materiálech nebo pryžích.

Stažení z trhu představuje pro společnosti značné dopady – mimo nepříznivý dopad na životní prostředí a lidské zdraví, je zde také skupina dalších následků pojicích se s finanční újmou společnosti. Mezi takové dopady patří například: právní následky ze strany regulačních orgánů, pokuty a sankce, ztráta přístupu na trh, poškození jména a značky, ztráta zákazníků či další dopady s spojené s náklady na stahování výrobků z trhu, přepracování a testování výrobku, výběr nových dodavatelů atd.

Výrobci, dovozci a distributoři jsou povinni zajistit, aby jejich výrobky před uvedením na evropský trh splňovaly požadavky sektorově specifické směrnice RoHS. Bez splnění těchto požadavků nejsou oprávnění  uvést své výrobky na trh Evropské unie a označit je značkou „CE“. Plnění požadavků směrnice RoHS hraje zásadní roli pro výrobu udržitelných elektrických a elektronických zařízeních.

Společnost Sources-Matter vám ráda pomůže s tématy produktové ekologie, zavedením interního systému řízení chemických látek ve výrobcích, identifikací rizik, sběrem a hodnocením dat v dodavatelském řetězci, tak abyste mohli svůj výrobek uvést na trh bez obav.

---

Změna kompetencí ČIŽP v zákoně o ochraně přírody a krajiny k 1. 1. 2024.

16.1.2024, Zdroj: ČIŽP

V souvislosti se změnou zákona o ochraně přírody a krajiny již ČESKÉ INSPEKCI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (ČIŽP) NEBUDOU PŘÍSLUŠET ŽÁDNÉ KONTROLNÍ KOMPETENCE VE VZTAHU K FYZICKÝM OSOBÁM NEPODNIKAJÍCÍM. Tuto kompetenci budou mít nadále pouze obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a ostatní orgány ochrany přírody (dle lokality viz tabulka níže). Datum účinnosti této změny je 1. 1. 2024.

Každý se nadále může na ČIŽP obracet ve všech situacích, kdy existuje podezření na poškozování přírody a krajiny. Avšak podněty, u kterých bude zřejmé, že odpovědnou osobou je fyzická osoba nepodnikající, ČIŽP bez dalšího postoupí příslušnému orgánu. Pro rychlejší zásah proto v takových případech doporučujeme po 1. 1. 2024 kontaktovat příslušný orgán ochrany přírody napřímo.

Mezi nejčastější přestupky páchané fyzickými osobami nepodnikajícími patří:

• kácení či poškozování dřevin rostoucích mimo les,
• zásahy do přirozeného vývoje či biotopů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů,
• odstraňování či ničení hnízd,
• škodlivé zásahy do významných krajinných prvků (lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků, jezer): umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží.

Podnět lze inspekci podat písemně, ústně do protokolu, telefonicky, prostřednictvím datové schránky, elektronicky na e-mailovou adresu podatelny nebo prostřednictvím on-line formuláře. Kontaktní údaje naleznete v sekci Kontakty.

Leták ke stažení.pdf

---

Pneumatiky u silnice – zpětný odběr nebo nakládání s odpadem?

29.11.2023, Ing. Petr Šulc, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak je to se zpětným odběrem pneumatik, které se najdou v příkopech a nedovolených skládkách. Jedná se o úklid kolem komunikací u správ silnic.

Odpověď:

Problematiku zpětného odběru odpadních pneumatik upravuje zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (dále také jen „zákon“) v hlavě IX. Výrobce pneumatik má povinnost (§ 92 odst. 2) informování konečného uživatele mimo jiné i o organizaci zpětného odběru odpadních pneumatik. Tuto povinnost konkretizuje § 95 zákona – jedná se o písemné informace poskytované prostřednictvím posledních prodejců.

Na druhé straně zákon ukládá povinnosti i konečným uživatelům odpadních pneumatik v § 96, kteří smí předat odpadní pneumatiku pouze na místo zpětného odběru, osobě oprávněné k jejímu převzetí podle zákona o odpadech nebo za podmínek uvedených v § 97 odst. 3 na místo určené obcí.

Odpadní pneumatikou je dle § 3 odst. 1 písm. i) pneumatika, která se stala odpadem.

Konečným uživatelem je dle § 3 odst. 2 písm. g) osoba užívající vybraný výrobek, než se stal odpadem a před jeho odevzdáním osobě oprávněné k jeho převzetí podle tohoto zákona.

Zpětný odběr pneumatik

Výrobce pneumatik je podle § 97 povinen dle odst. 1 písm. a) zajistit na vlastní náklady zpětný odběr odpadních pneumatik od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr. Co se týká veřejných míst zpětného odběru odpadních pneumatik, je problematika upravena v odst. 2 a 3.

Dle § 97 odst. 2 je za účelem splnění povinností podle odstavce 1 výrobce pneumatik povinen zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběru

1. v každé obci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v každém městském obvodě nebo městské části a
2. v každé obci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obce; to neplatí, pokud ve vzdálenosti do 10 km od ní již tento výrobce zřídil jiné veřejné místo zpětného odběru odpadních pneumatik.

Možnost obce zřídit místo odděleného sběru odpadních pneumatik (nejedná se o zpětný odběr!)

Dále dle § 97 odst. 3 platí, že pokud výrobce pneumatik nemá podle odstavce 2 povinnost zřídit v obci veřejné místo zpětného odběru, nebo tuto povinnost navzdory projevenému zájmu obce nesplnil, je obec oprávněna určit v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí na svém území místo, kde mohou být odděleně soustřeďovány odpadní pneumatiky. Obec je v takovém případě oprávněna převzít odpadní pneumatiky od konečných uživatelů za podmínek stanovených zákonem o odpadech pro nakládání s komunálním odpadem.

K tomuto kroku je oprávněna obec, pokud nejprve marně žádala výrobce pneumatik, aby na jejím území místo zpětného odběru zřídil, pokud výrobce takovou povinnost (podle § 97 odst. 2 zákona) má. Jde o určité nouzové řešení pro obce, aby mohly předcházet nelegálnímu odkládání odpadních pneumatik v případech, kdy výrobce zpětný odběr odpadních pneumatik na jejich území nezajistí.

Pokud obec zřídí místo odděleného sběru odpadních pneumatik, tak je přijímá od účastníků svého odpadového systému jako odpad „16 01 03 Pneumatiky“ – v tomto případě se nejedná o zpětný odběr a problematiku odděleného sběru upravuje zákon o odpadech a jeho prováděcí předpisy.

Předání odpadních pneumatik do zařízení

Jak bylo výše uvedeno, je konečný uživatel odpadních pneumatik oprávněn předat odpadní pneumatiky i osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru, úpravě, k využívání, nebo k odstraňování odpadu „16 01 03 Pneumatiky“. Ani zde se nejedná o zpětný odběr odpadních pneumatik, ale o předání odpadu v režimu zákona o odpadech.

Nakládání s odpadními pneumatikami jinými osobami, než konečnými uživateli

Ze shora uvedených skutečností vyplývá, že pokud byly pneumatiky odloženy v rozporu se zákonem (Nejedná se o „odpadní pneumatiky“ ve smyslu zákona), tyto pneumatiky jsou odpadem dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Nakládá se s nimi pouze jako s odpadem „16 01 03 Pneumatiky“. To znamená, že povinná osoba je musí předat pouze do zařízení ke sběru, úpravě, k využívání, nebo k odstraňování odpadu s povoleným odpadem „16 01 03 Pneumatiky“.

Pokud tedy byly odpadní pneumatiky neoprávněně uloženy na cizí pozemek, řeší formální stránku § 14 zákona o odpadech. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud se nepodaří zjistit osobu, která tyto odpady na cizí pozemek v rozporu se zákonem o odpadech odložila, vyzve místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení neoprávněně soustředěného odpadu (§ 14 odst. 4). Dále se postupuje podle ustanovení odst. 5 a/nebo 6 citovaného § 14 zákona o odpadech. Vlastník pozemku se může obrátit i na obec, v jejímž správním území se neoprávněně soustředěný odpad nachází, protože dle poslední věty odst. 4 může obec, na jejímž území se odpad nachází, vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost při odklízení odpadu a jeho předání do zařízení určeného pro nakládání s odpady.

---

Měsíční přehled legislativních změn: leden 2024.

1.2.2024, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc leden 2024.

Sbírka zákonů: vyhlášeno

právní předpis	vyhlášen	účinný od
10/2024 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů	částka 10 z 24.1.2024	1.2.2024
11/2024 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů	částka 11 z 24.1.2024	31.1.2024
13/2024 Sb.; Vyhláška o požadavcích na jakost balených vod a o způsobu jejich úpravy	částka 13 z 26.1.2024	21.2.2024

 

Sbírka zákonů: nabylo účinnosti

právní předpis	k datu
244/2021 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů	1.1.2024
243/2022 Sb.; Zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí	1.1.2024
244/2022 Sb.; Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí	1.1.2024
121/2023 Sb.; Vyhláška o požadavcích na pokrmy	1.1.2024
148/2023 Sb.; Zákon o jednotném environmentálním stanovisku	1.1.2024
149/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku	1.1.2024
167/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony	1.1.2024
193/2023 Sb.; Vyhláška o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu	1.1.2024
201/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, ve znění vyhlášky č. 186/2022 Sb.	1.1.2024
231/2023 Sb.; Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území a některých nařízení okresních úřadů spadajících do působnosti Ministerstva životního prostředí	1.1.2024
256/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů	1.1.2024
330/2023 Sb.; Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2024
373/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 378/2010 Sb., o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů	1.1.2024
390/2023 Sb.; Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Jezero a vymezení konkrétních ochranných opatření	1.1.2024
391/2023 Sb.; Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Grünwaldské louky a vymezení konkrétních ochranných opatření	1.1.2024
440/2023 Sb.; Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ve znění vyhlášky č. 296/2018 Sb.	1.1.2024
469/2023 Sb.; Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony	1.1.2024