Home office – práce zaměstnance na dálku.* 

Pracovní úraz, trvalá invalidita a starobní důchod.* 

Home office – práce zaměstnance na dálku.

12.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

• 1. Právní požadavky dopadající na práci na dálku (home office)

Home office (práce z domova/práce na dálku) lze charakterizovat jako dohodnutý výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele, např. v místě zaměstnancova bydliště nebo na jiném dohodnutém místě. Zaměstnanec pracující v režimu home office si rozvrhuje výkon práce samostatně a pro zaměstnavatele je především důležitý výsledek práce.

Z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je práce zaměstnance v režimu home office složitější. Pro režim práce home office nejsou zaměstnavatelům stanoveny jiné (specifické nebo odlišné) bezpečnostní zásady, a proto musí mít zaměstnanec pracující pro zaměstnavatele se svolením zaměstnavatele v místě svého bydliště nebo na jiném dohodnutém místě, zajištěnu takovou bezpečnost práce, jakou lze po zaměstnavateli (vzhledem k specifickým podmínkám práce z domova), spravedlivě očekávat.

Jinak řečeno, zaměstnavatel nemusí zajistit zaměstnanci při práci na dálku úplně stejnou bezpečnost a ochranu zdraví jako zajišťuje v souladu s právními předpisy v prostorách a na pracovištích zaměstnavatele, protože nemá tyto prostory zcela pod svojí kontrolou.

Současně nelze připustit, aby zaměstnavatel situaci, kdy zaměstnanec pracuje na dálku (z domova) nebyla zaměstnavatelem řešena s odůvodněním, že zaměstnavatel nemůže v dané věci nic podniknout pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců pracující z domova.

Zaměstnavatel společně s OZO BOZP a zaměstnancem musí hledat cesty a způsoby, jak BOZP při práci na dálku zajistit v rozsahu, který lze po zaměstnavateli oprávněně požadovat. 

1. Právní požadavky dopadající na práci na dálku (home office)

1.1 Základní právní požadavky pro home office

Zvláštní povaha práce – home office (práce na dálku) je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění k 1. říjnu 2023, vymezena v § 317 a v § 190a ZP a dále prováděcí vyhláškou vydanou MPSV (pro rok 2024 má vyhláška číslo 397/2023 Sb.) a dalšími souvisejícími právními předpisy. Vyhláška č. 397/2023 Sb. stanovuje výši paušální částky náhrady nákladů zaměstnance za práci na dálku.

• 317 ZP:
  Odst. 1: Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v odstavci 3 stanoveno jinak.
  Odst. 2: Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni nebo jej lze vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně; dohoda i výpověď musí být písemná. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat odlišnou délku výpovědní doby; výpovědní doba musí být stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou v dohodě o práci na dálku sjednat, že závazek z této dohody nemůže ani jedna ze smluvních stran vypovědět.
  Odst. 3: Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit jen v případě, že tak stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud to povaha vykonávané práce umožňuje a za podmínky, že místo výkonu práce na dálku bude pro výkon práce způsobilé. Zaměstnanec je povinen na výzvu zaměstnavatele bez zbytečného odkladu písemně určit místo, na které mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit, nebo sdělit, že nemá k dispozici žádné místo způsobilé k výkonu práce na dálku.
  Odst. 4: Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem, že pro něj bude konat práci na dálku v pracovní době, kterou si za sjednaných podmínek sám rozvrhuje, platí, že
  a) se úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nepoužije; délka směny však nesmí přesáhnout 12 hodin,
  b) při jiných důležitých osobních překážkách v práci zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle § 199 odst. 2 jinak,
  c) se pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 a čerpání dovolené uplatní stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tyto účely povinen předem určit.
• 190a ZP:
  Odst. 1: Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 (dále jen ,,práce na dálku,,), tvoří
  a) náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal,

          NEBO
b) paušální částka náhrady nákladů vymezených v odstavci 3; ustanovení § 190 tím není dotčeno.

Odst. 2: Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.
Odst. 3: Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údaje zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v ČR za 1 hodinu.
Odst. 4: Paušální částka podle odstavce 1 písm. b) se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou na základě údaje podle odstavce 3
a) v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku,
b) v mimořádném termínu, dojde-li ke zvýšení nebo snížení hodnoty údaje podle odstavce 3 nejméně o 20 % v porovnání s paušální částkou naposledy stanovenou vyhláškou; paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.
Odst. 5: Zaměstnanci zaměstnavatele, který není uveden v § 109 odst. 3, může být poskytována paušální částka vyšší. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.
Odst. 6: Je-li zaměstnanci poskytována paušální částka, platí, že zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly.
Odst. 7: Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.

Vyhláška č. 397/2023 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanovilo uvedenou vyhláškou výši paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024. Podle § 1 vyhlášky je výše paušální částky 4,50 Kč, za každou započatou hodinu práce na dálku.

Změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
§ 7 odst. 1 písm. i)

Inspektor je oprávněn vstupovat se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob, které v daném místě žijí, do jiných míst, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku nebo služba z jiného místa.

• 25a
  Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku práce na dálku

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku práce na dálku tím, že
          a) v rozporu s § 317 odst. 1 zákoníku práce neuzavře dohodu o práci na dálku písemně,
          b) nesplní některou povinnost podle § 317 odst. 2 až 3 zákoníku práce,
          c) neurčí pro účely poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody podle § 192 a 194 zákoníku práce a čerpání dovolené stanovené rozvržení pracovní doby zaměstnance vykonávajícího práci na dálku do směn podle § 317 odst. 4 písm. c) zákoníku práce.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 300.000 Kč.

• 45
  Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby, včetně jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele, je-li tam vykonávána práce na dálku nebo služba z jiného místa. …

Ústavní zákon čl. 12 bod 1 č. 2/1993 Sb., Listina práv a svobod
Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.

Poznámka:
Vzhledem k shora uvedenému, je povinností inspektora OIP před vstupem do obydlí zaměstnance (kde probíhá výkon práce na dálku), zajistit si souhlas dotčeného zaměstnance, že může inspektor vstoupit do bytu/obydlí zaměstnance a zahájit kontrolu podle zákona č. 251/2005 Sb. Současně si musí inspektor OIP zajistit obdobný souhlas se vstupem do obydlí od všech osob, které v obydlí/v bytě bydlí společně se zaměstnancem pracujícím pro zaměstnavatele na dálku.

Doporučení autora:

1. V rámci opakovaného školení BOZP doporučuji informovat zaměstnance, že inspektor OIP může vstoupit do jejich obydlí (kde budou pracovat pro zaměstnavatele na dálku), ale jen pod podmínkou, že bude s tímto postupem zaměstnanec souhlasit. Zaměstnancům je současně nutné sdělit, že se vstup inspektora OIP do bytu je podmíněn souhlasem všech obyvatel bytu.
2. Souhlas se vstupem inspektora OIP do bytu musí vyjádřit všichni, kdo v bytě bydlí, viz Listina práv a svobod.
3. V § 7 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., je nesprávně (ale možná schválně) uvedeno ,,se souhlasem zaměstnance a jiných dotčených osob“.
4. Ústavní zákon má vyšší právní sílu, a proto v souladu s právem je postup podle ústavního zákona. Tzn. inspektor OIP musí požádat o souhlas se vstupem do bytu zaměstnance všechny osoby, které v bytu bydlí. Při tomto výkladu se souhlas se vstupem do bytu týká i těch osob, které sice nebudou v době kontroly v bytě, ale mají právo se vyjádřit k tomu, zda souhlasí s tím, aby se cizí osoba (inspektor OIP) pohyboval po bytě, v kterém bydlí.
5. Na závěr autor zaměstnavatelům doporučuje, aby zaměstnancům doporučili, nevpouštět do bytu žádnou osobu, která se prokazuje průkazem inspektora OIP. Zaměstnanci nemají dostatečné povědomí, jak průkaz inspektora OIP vypadá, ani zaměstnanci neví, jakými ochrannými prvky je průkaz inspektora chráněn proti padělání. Pokud zaměstnanec souhlasí s provedením kontroly (inspektorem OIP) ve svém bytě, měl by nejprve zaměstnanec informovat zaměstnavatele o vzniklé situaci, aby si zaměstnavatel u místně příslušného OIP ověřil, že je skutečně ze strany OIP zájem u zaměstnance v bytě kontrolu provést.
6. Autor vnímá celou záležitost kontrol u zaměstnanců v bytě i způsob jakým SÚIP nastavil pravidla těchto kontrol u zaměstnanců pracující na dálku, jako zcela zbytečné obtěžování zaměstnanců a současně obtěžování dalších osob, bydlících v bytě se zaměstnancem.

Současně je nutné konstatovat, že úrazovost zaměstnanců při práci z domova (dle mnou získaných informací) je prakticky nulová. Je potom otázka, kdo a proč, měl a má zájem kontrolovat osoby, které pracují z domova?

1.2  Pracovněprávní vztahy – všeobecně
§ 4 ZP:
Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

• 2 odst. 1 ZP:
  Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
• 2 odst. 2 ZP:
  Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popř. na jiném dohodnutém místě.

1.3 Úhrada nákladů souvisejících s home office

Na náhradu nákladů zatěžující zaměstnance při práci na dálku (home office), dopadají shora uvedená ustanovení, především § 317 a § 190a ZP. Bližší určení paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku je MPSV (pro každý rok), stanoveno novou vyhláškou.

1.4  Náhrady za použití vlastního nářadí/zařízení, …
§ 190 odst. 1 ZP:
Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek.

• 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.:

Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

• 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.:

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

1.5 Náhrada škody zaměstnancem při ztrátě nástrojů/OOPP, …

• 255 odst. 1 ZP:
  Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.

1.6  Zajištění BOZP zaměstnanci pracujícímu doma

• 101 odst. 1 ZP:
  Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.
• 101 odst. 6 ZP:
  Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci hradí zaměstnavatel; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.
• 102 odst. 1 ZP:
  Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Poznámka:

Způsob zajištění shora uvedených ustanovení v podmínkách home office (práce na dálku) je uveden v následující kapitole.

2. Příklad vymezení posuzovaného procesu home office

Na základě dohody se zaměstnavatelem vykonává zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou práci sjednanou v pracovní smlouvě (obchodní referent) v místě svého bydliště (rodinný dům). Pracovní náplň obchodního referenta spočívá v obchodních cestách (80 % pracovní doby) ve vymezeném regionu (Severní Čechy) a ve zpracování související administrativní agendy (v místě svého bydliště při práci na PC).

Jedenkrát až dvakrát za měsíc se zaměstnanec pracující v místě bydliště musí dostavit na pracovní jednání do sídla zaměstnavatele.

Pro práci v místě bydliště je zaměstnanec zaměstnavatelem vybaven mobilním telefonem, notebookem, ovládací myší a externí klávesnicí (majetek zaměstnavatele). Pro potřeby zaměstnavatele a se souhlasem zaměstnavatele zaměstnanec využívá při práci pro zaměstnavatele vlastní zařízení – externí monitor, tiskárnu a elektrický prodlužovací kabel (majetek zaměstnance). Připojení na internet je zajišťováno pomocí stávající pevné telefonní přípojky (majetek zaměstnance). Pro obchodní cesty a cesty na pracovní jednání do sídla zaměstnavatele zaměstnanec používá přidělené služební vozidlo, které trvale parkuje v místě svého bydliště (dvorek rodinného domu).

3. Dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem o práci v režimu home office

Způsob výkonu práce v režimu home office musí zaměstnavatel se zaměstnancem projednat a připravit podklady pro zpracování písemné dohody s místem výkonu práce v místě bydliště zaměstnance, § 317 ZP a § 190a ZP.

3.1 Vymezení konkrétního místa výkonu práce v místě bydliště

Zaměstnanec pracující z domova musí v dohodě se zaměstnavatelem vymezit konkrétní místo výkonu práce v režimu home office (např. pracovna v 1. poschodí – místnost o rozměrech 2 × 3 metry) nebo více míst, kde zaměstnanec bude práci pro zaměstnavatele vykonávat (kuchyň a obývací pokoj).

Zaměstnavatel může povolit nebo výslovně zakázat zaměstnanci práci v režimu home office v jiném místě než v místě bydliště. Zaměstnanec pracující doma by se měl se zaměstnavatelem dohodnout, na jaké adrese bude práci v režimu home office vykonávat. Změnu místa výkonu práce z podnětu zaměstnance, např. práce pro zaměstnavatele ve vlastní rekreační chatě, lze realizovat jen po předchozím schválení zaměstnavatelem nebo musí být zaměstnavatelem změna místa výkonu práce pro zaměstnavatele výslovně zakázána.

Poznámka: Výslovným zákazem zaměstnavatele vykonávat práci v režimu home office mimo stanovené prostory, např. pracovna v prvním nadzemním podlaží v místě trvalého bydliště, je sledován cíl, aby zaměstnanec nemohl na základě vlastní iniciativy (§ 273 odst. 2 ZP) vykonávat pracovní činnost pro zaměstnavatele v jakýchkoliv prostorách. Pokud zaměstnanec výše uvedený výslovný zákaz poruší (bude pracovat pro zaměstnavatele mimo stanovené prostory) a dojde k úrazu zaměstnance – nejedná se o pracovní úraz.

3.2 Bezpečnost práce při režimu práce home office

Zaměstnavatel musí zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance pracujícího v režimu home office v obdobném rozsahu, jako pro zaměstnance pracující v objektech zaměstnavatele. Respektovány musí být především ustanovení § 101 a § 102 ZP a další související právní požadavky uvedené v ZP a v dalších souvisejících právních předpisech, ale jen v rozsahu, který lze po zaměstnavateli (vzhledem k specifickým podmínkám při práci na dálku), spravedlivě požadovat.

3.2.1 Dohoda se zaměstnancem o posouzení soukromých prostor z pohledu BOZP

Součástí dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem by mělo být ujednání (předběžný souhlas zaměstnance) s posouzením pracovního prostoru v bydlišti zaměstnance (např. pracovna v 1. poschodí) odborně způsobilou osobou v plnění úkolů v prevenci rizik (dále jen OZO BOZP). Posouzení soukromých prostor zaměstnance bude dále nazýváno „bezpečnostním auditem“.

3.2.2 Způsoby provedení bezpečnostního auditu

Provedení auditu lze zajistit např. elektronickou cestou (video) nebo osobní návštěvou v místě bydliště zaměstnance. V průběhu bezpečnostního auditu se OZO BOZP zaměří jen na prostory dohodnuté se zaměstnancem jako místo nebo místa výkonu práce pro zaměstnavatele (např. pracovna).

Při bezpečnostním auditu se doporučuje především prověřit prostory, kde vykonává zaměstnanec práci v režimu home office v těchto oblastech: podlahová krytina (zvlněná, díravá, vyčnívající apod. – nebezpečí pádu zaměstnance), pád zaměstnance z výšky (poškozené nebo chybějící zábradlí v místě výkonu práce, pád do hloubky – schodiště přiléhající k pracovně bez madla, práce na PC – vhodnost umístění PC z pohledu ergonomie, oslnění monitoru, posoudit vhodnost pracovního stolu a židle pro práci na PC apod., ostatní vlivy – další posouzení dle konkrétních podmínek na místě, např. pohyb ostatních osob, příp. zvířat v místnosti výkonu práce. V průběhu bezpečnostního auditu postupuje OZO BOZP ve standardním režimu jako při posuzování rizik, viz relevantní ustanovení ZP a zákona č. 309/2006 Sb.

3.2.3 Garážování služebního vozidla

Určit místo parkování služebního vozidla v místě bydliště zaměstnance (před domem, v garáži, na parkovišti, na dvoře rodinného domu apod.). Nejvhodnější variantou je garážování vozidla v otevřeném prostoru, tzn. před domem nebo na pozemku zaměstnance. Při garážování služebního auta v garáži (tato varianta se nedoporučuje), musí být řešena další rizika a realizována další opatření k minimalizaci rizik, a proto je vhodnější, aby zaměstnavatel garážování auta v garáži zaměstnance výslovně zakázal.

3.2.4 Výstup z bezpečnostního auditu z pracoviště v místě bydliště zaměstnance

Výstupem z auditu musí být jednoznačné stanovisko zaměstnavatele, zda souhlasí nebo nesouhlasí s výkonem práce zaměstnance v určených a posouzených podmínkách. Výstupem z auditu pracoviště může být i závěr s podmínkou, tzn. co musí být do zahájení práce v režimu home office v pracovních prostorách v místě bydliště zaměstnance zajištěno pro bezpečný výkon práce. Součástí zprávy z auditu musí být specifikace, kdo tyto činnosti zajistí a kdo bude tyto aktivity financovat.

3.2.5 Havarijní připravenost

Výstupem z auditu může být i rozhodnutí zaměstnavatele (není to povinnost zaměstnavatele), že přidělí zaměstnanci po dobu výkonu práce v režimu home office např. přenosný hasicí přístroj, který zaměstnanec po dohodě s OZO BOZP umístí v místnosti výkonu práce zaměstnance. V takovém případě musí zaměstnavatel, obdobně jako u elektrických zařízení a spotřebičů, zajistit činnosti související s udržením provozuschopnosti přenosného hasicího přístroje, tzn. kontroly, revize nebo výměnu přenosného hasicího přístroje.

3.2.6 Monitorovat a kontrolovat bezpečný výkon práce zaměstnance

Vedoucí zaměstnanec nadřízený zaměstnanci musí soustavně monitorovat a kontrolovat dodržování dohodnutých bezpečnostních zásad a v případě zjištění neshod vyžadovat jejich dodržování. Pokud došlo k dohodě se zaměstnancem o právu zaměstnavatele kontrolovat pracovní prostory v místě bydliště, kde zaměstnanec vykonává práci v režimu home office – provést ve stanovených intervalech, např. 1 × za 2 roky, u zaměstnance fyzickou kontrolu dodržování BOZP.

4. Výcvik a odborná a zdravotní způsobilost

4.1 Školení zaměstnance pracujícího doma

Pro zaměstnance musí být zajištěn stejným režim průběžného vzdělávání v oblasti BOZP a udržování odborné způsobilosti jako u ostatních zaměstnanců zaměstnavatele. Školení zaměstnance o právních a ostatních předpisech a o informacích o rizicích musí být zpracováno na základě informací vycházejících z bezpečnostního auditu. Musí se jednat o konkrétní informace o rizicích a o opatřeních na jejich snížení, které se vztahují na práci zaměstnance (v místě bydliště), a s nimiž musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen.

4.2  Zdravotní způsobilost zaměstnance

V oblasti zdravotní způsobilosti jsou pro zaměstnance stanovena stejná zdravotní kritéria jako pro zaměstnance pracujícího v obdobné pracovní pozici v prostorách zaměstnavatele. Zaměstnanec proto musí být v otázkách zdravotní způsobilosti veden ve stejném režimu jako ostatní zaměstnanci vykonávající obdobnou pracovní činnost.

5. Používání zařízení a spotřebičů v režimu homeoffice

Při zahájení výkonu práce v režimu home office musí být všechna zařízení, spotřebiče a další pracovní pomůcky nutné pro práci v místě bydliště zaměstnavatelem zaevidovány v seznamu (a podepsány oběma stranami). Všechna zařízení/předměty musí být nezaměnitelně označeny tak, aby bylo zřejmé, jaké předměty může zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele pro práci využívat. Všechny předměty neuvedené v seznamu (zařízení, spotřebiče a další pracovní pomůcky) musí zaměstnavatel zakázat zaměstnanci pro práci používat.

5.1  Používání zařízení v majetku zaměstnavatele v režimu home office

Zařízení zaměstnavatele (např. mobilní telefon, notebook, ovládací myš a externí klávesnice – majetek zaměstnavatele) je nutné předat zaměstnanci na základě písemného potvrzení s přesnou a nezaměnitelnou evidencí, viz § 255 odst. 1 ZP.

Zařízení musí zaměstnavatel evidovat ve své databázi a udržovat ve stejném režimu jako je vedeno obdobné zařízení používané u zaměstnavatele, viz § 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. a § 101 odst. 6 ZP (způsob umístění elektrického zařízení, včetně elektrických prodlužovacích vodičů by mělo být součástí bezpečnostního auditu provedeného v místě bydliště zaměstnance).

Náklady za spotřebovanou elektrickou energii a další související nadbytečné náklady při práci zaměstnance na dálku pro zaměstnavatele a způsob její náhrady, musí být předmětem písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

5.2  Používání zařízení v majetku zaměstnance v režimu home office

Zařízení (např. externí monitor, tiskárnu a elektrický prodlužovací kabel – majetek zaměstnance) je nutné označit přesnou a nezaměnitelnou evidencí, protože zařízení musí být zavedena do podnikového systému údržby, kontrol a revizí tak, aby byl zajištěn jejich bezpečný provoz.

Ostatní zařízení používané v místě bydliště zaměstnancem pro soukromé účely, které nebude evidované pro práci pro zaměstnavatele, musí být v rámci písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem výslovně zakázáno používat v souvislosti s prací pro zaměstnavatele.

Zařízení zaměstnance musí splňovat podmínky stanovené § 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. a § 101 odst. 6 ZP. Umístění elektrických zařízení, včetně elektrických prodlužovacích vodičů, musí být posouzeno v rámci bezpečnostního auditu u zaměstnance.

Náklady za spotřebovanou elektrickou energii při práci pro zaměstnavatele a náhrady za opotřebení vlastního zařízení (schváleného zaměstnavatelem a uvedeného v seznamu zařízení), musí být zaměstnanci poskytnuty v souladu s § 255 odst. 1 ZP a v souladu s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

6. Zásady používání služebního auta při režimu homeoffice

V písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je nutné popsat způsob používání služebního vozidla v režimu home office. Další zásady provozu služebních vozidel musí být uvedeny ve vnitřním předpise zpracovaném v souladu s NV č. 168/2002 Sb.

Všechny cesty z bydliště zaměstnance pracujícího doma na pracovní cesty a z pracovní cesty (obchodní cesty) jsou cestami, na které se v případě úrazu zaměstnance vztahuje § 274a odst. 2 ZP, tzn. jedná se o pracovní úraz zaměstnance.

6.1  Režim návštěv zaměstnance v sídle zaměstnavatele

Zaměstnavatel se musí dohodnout a zdokumentovat cestu (osu cesty) mezi sídlem zaměstnavatele a místem bydliště zaměstnance pro účel pracovních cest do sídla zaměstnavatele (porady, předání dokladů apod.). Stanovit prokazatelným způsobem režim návštěv (porad, školení apod.) zaměstnance u zaměstnavatele. Při cestě zaměstnance do sídla zaměstnavatele se jedná o pracovní cestu a v případě úrazu zaměstnance, se jedná o pracovní úraz, viz rozsudek NS ze dne 2. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1755/2002.

7. Evidence pracovní doby při práci v režimu home office

Pravděpodobnost pracovního úrazu při administrativní práci v domácnosti je velmi malá, ale přesto je doporučováno, aby zaměstnanec měl povinnost nahlašovat (např. pomocí internetu) začátek a konec práce pro zaměstnavatele v místě svého bydliště. Tímto opatřením lze z velké míry předejít případným sporům o uznání úrazu zaměstnance jako úrazu pracovního. Výše uvedená povinnost by měla být zaměstnanci stanovena písemně a současně je nutné zaměstnanci zakázat práci z místa bydliště bez předchozího ohlášení začátku a ukončení práce pro zaměstnavatele.

8. Úraz zaměstnance při práci v režimu home office

Případný úraz zaměstnance při cestě z bydliště do budovy zaměstnavatele na poradu nebo za jiným obdobným účelem souvisejícím s plněním pracovních úkolů je nutné posoudit jako pracovní úraz. Úraz zaměstnance, který se stal při práci pro zaměstnavatele ve schválených prostorách bydliště zaměstnance a v čase, kdy zaměstnanec prokazatelně vykonával práci pro zaměstnavatele (ohlásil se stanoveným způsobem zaměstnavateli), je úrazem pracovním (při splnění dalších podmínek, kdy se např. nesmí jednat o exces, např. o sebepoškození). Dohodnut musí být způsob ohlašování takového úrazu zaměstnavateli.

8.1  Pracovní porady v objektu zaměstnavatele

Vzájemně se dohodnout na termínech (na dnech a časech), ve kterých se zaměstnanec zúčastní např. porad, konzultací k řešeným pracovním úkolům nebo bude zaměstnanec předávat zaměstnavateli výsledky své práce či bude zaměstnavatel pracovní úkoly zaměstnanci předávat.

9. Podepsání dohody o změně místa výkonu práce pro zaměstnavatele

K podepsání dohody s místem výkonu práce v místě bydliště zaměstnance může dojít až po splnění všech shora uvedených kroků.

Závěr

Přes shora uvedená bezpečnostní rizika vztahující se na práci v režimu home office zůstává největším problémem při trvalé dlouhodobé práci v režimu home office psychická odolnost zaměstnance pracovat bez kontaktu s ostatními spolupracovníky (sociální odcizení) a motivace zaměstnance podávat bez dozoru a bez pokynů vedoucího zaměstnance trvale efektivní pracovní výkon.

---

Pracovní úraz, trvalá invalidita a starobní důchod.

9.1.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Utrpěla jsem pracovní úraz, ze kterého mi vzešla trvalá invalidita pro těžké ublížení. Do věku 65 let mám dostávat vyrovnání mého bývalého platu a invalidní důchod. Příští rok dovrším uvedený věk a není mi jasné, zda se se toto vztahuje ke dni mých 65. narozenin, nebo k poslednímu dni věku 65 let. Nejsem schopna pracovat (ačkoliv bych velmi ráda) a doslechla jsem se, že lze požádat o prodloužení této lhůty. Nevím však, kam žádost poslat. Prosím o radu. Jsem od 1. 1. 2019 zařazena do III. stupně invalidity. Kdyby se tato nehoda nestala, zcela nepochybně bych pracovala nejméně do 70 let.

Odpověď:

Podle § 271b odst. 6 zákoníku práce přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.  Z toho tedy vyplývá, že náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti obdržíte naposledy za celý kalendářní měsíc, v němž dovršíte věku 65. let bez ohledu na to jestli jste se narodila prvního dne v měsíci nebo třicátého. Druhým důvodem, kdy může skončit výplata náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ještě před dosažením 65. roku věku pak je přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

Pokud si sama o starobní důchod nepožádáte, bude Vám tzv. z úřední povinnosti (podle zákona) „přeměněn“ v den Vašich 65. narozenin invalidní důchod v důchod starobní. Podle § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění totiž platí, že nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. Tím dnem také skončí Váš nárok na náhradu za ztrátu na výdělku.

Žádné prodloužení doby pobírání náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti není možné, pro všechny zaměstnance pobírající náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti neboli rentu platí maximální hranice dosažení 65 let. Tato právní úprava je kogentní a nejsou z ní možné žádné výjimky. Za staré právní úpravy (před červnem 1994) ustanovení o náhradě za ztrátu na výdělku tuto zásadu neobsahovalo a zaměstnavatelé se bránili tzv. podstatnou změnou poměrů, tedy zhoršením zdravotního stavu i pro jiné důvody než byly důvody související s výkonem práce. Často pak docházelo k tomu, že přestávali zaměstnancům vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti již v 60 letech.