DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Příležitostný příjem do 50 tisíc nedaníte. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.*
Pracovní snídaně, obědy a večeře z pohledu daňového.*
Povinnosti OSVČ v sociálním zabezpečení.*
Potvrzení o daňovém domicilu pro ukrajinské zaměstnance.*
DPH a stravovací a ubytovací služby.*
Bezúplatné plnění od roku 2024.*
Příležitostný příjem do 50 tisíc nedaníte. Nesmí být pravidelný a s živnostenským listem.
Příležitostný příjem umožňuje formu přivýdělku, který nemusejí lidé danit, pokud výše odměny nepřesáhne částku 50 tisíc korun za rok (od roku 2024). Co přesně jsou příležitostné příjmy a jaké jsou daňové povinnosti při překročení limitu vám prozradíme v následujícím textu na BusinessInfo.cz.
16.04.2024 | BusinessInfo.cz
Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění. Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů. „Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, i pokud nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2023 navíc platí ještě třicetitisícový limit.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Hana Baráková. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Co vše patří mezi příležitostné příjmy?
- činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
- příležitostný pronájem movitých věcí
- zemědělská výroba, pokud ji neprovozujete jako podnikatelé
- činnost a příjem včelařů – pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se vám jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo (od roku 2024 dochází ke změně – na jedno včelstvo se bude počítat maximálně 1000 korun, pokud jste měli maximálně 50 včelstev)
Poznámka: Nepatří sem autorské honoráře, i kdyby byly jen občasným (příležitostným) výdělkem. Autorské příjmy musí poplatník zdanit vždy.
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ popisuje poradce.
I když má v takovém případě poplatník podnikání jako činnost vedlejší a vydělá si jím například pouze dvacet tisíc korun, musí tento příjem zdanit v souladu s platnými zákony a opět musí podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob.
Pro úplnost připomínáme, že podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do loňského roku byly limity ve výši 15 respektive 6 tisíc korun.
Příklady:
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Zaměstnanec pan Dvořák si během roku 2024 vydělá příležitostným pronájmem movité věci 35 000 korun. Přestože za něj daňové odvody za normálních okolností řeší pouze jeho zaměstnavatel, na jaře 2025 bude muset podat daňové přiznání sám a přiznat v něm všechny příjmy (zaměstnání plus pronájem). Od zaměstnavatele si k tomu vyžádá potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024.
Hrozí vám přísné pokuty?
Při překročení limitu 50 tisíc korun je nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit).
Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.
Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jelikož ten, kdo nepodniká, nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Jakub Procházka
Pracovní snídaně, obědy a večeře z pohledu daňového.
13.2.2024, Zdroj: Finanční správa
Jak zákon o daních z příjmů a zákoník práce pohlížejí a situace, kdy součástí setkání zaměstnanců s obchodními partnery i klienty je také návštěva restaurace?
V této skupině plnění je zařazeno poskytnutí jídel a nápojů v rámci setkání s obchodními partnery zaměstnavatele, klienty apod. za účelem možné spolupráce, rozšíření spolupráce, navázání kontaktů, vyhodnocení spolupráce atd. Do této skupiny patří jakákoliv jídla zkonzumovaná v rámci takových obchodních jednání, včetně jídel, která představují plnohodnotnou alternativu hlavního jídla – tj. snídaně, oběda či večeře.
Pracovní oběd je z pohledu zaměstnance chápán jako výkon práce pro zaměstnavatele. Jedná se o společenskou, ale především pracovní záležitost, při které dochází k upevnění vzájemné důvěry mezi obchodními partnery a řešení stávající či budoucí pracovní spolupráce. Při poskytnutí plnění zaměstnanci ve formě pracovního oběda z povahy věci převažuje zájem zaměstnavatele, na straně zaměstnance je takové plnění spotřebováno za účelem plnění pracovních úkolů, a principiálně by tedy nemělo být příjmem podléhajícím zdanění ve smyslu judikaturní koncepce příjmů. S ohledem na konstrukci zákona o daních z příjmů bylo za tímto účelem upraveno znění § 6 odst. 7 písm. e) ZDP, aby skutečnost, že pracovní oběd jako plnění zaměstnavatele na vytváření podmínek pro výkon práce není příjmem ze závislé činnosti, a není tedy předmětem daně, vyplývala i z jazykového znění zákona o daních z příjmů. Odůvodnění přijaté novely zákona o daních z příjmů uvádí, že obdrží-li vymezená plnění i jiné osoby (typicky obchodní partner), lze v tomto případě připustit použití obecného konceptu deklarovaného u zaměstnanců
Pokud se bude jednat o pracovní oběd uskutečněný v rámci pracovní cesty zaměstnance, pro účely cestovních náhrad je nutné vzít v úvahu znění § 163 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). Zaměstnanci při pracovní cestě vznikne nárok na stravné, které však v důsledku bezplatně poskytnutého jídla přísluší zaměstnanci pouze ve výši sníženého stravného dle ZP. Plnění, které vzniká zaměstnanci ve formě pracovního oběda, není předmětem daně ve smyslu výše uvedeného a zkrácené stravné do limitu dle ZP není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Pro úplnost je třeba dodat, že částku stravného je zapotřebí snížit v případě, že zaměstnanci byla na pracovní cestě poskytnuta snídaně, oběd nebo večeře, na kterou zaměstnanec nijak finančně nepřispíval (není přitom rozhodující, zda jídlo hradil zaměstnavatel, ale skutečnost, že účelu stravného bylo v principu docíleno naturální formou). Zákoník práce v § 163 odst. 2 nevymezuje, jaké požadavky musí jídlo splňovat, aby mohlo být kvalifikováno jako snídaně, oběd či večeře. Například praktický komentář k ZP dostupný v právním systému ASPI uvádí, že „klíčové pro posouzení takového jídla je obecně kritérium obvyklosti, resp. přiměřenosti“. Jiné občerstvení, které nemá formu snídaně, oběda či večeře, nemá na výši stravného vliv.
- a) Podmínky, za kterých je plnění vyňato z předmětu daně
- Poskytnuté jídlo slouží k výkonu práce.
- Nesmí se jednat o zajištění stravování, které je zaměstnavatel dle § 236 odst. 1 zákoníku práce povinen zaměstnancům umožnit, resp. které se zavázal poskytovat ve smyslu § 236 odst. 2 zákoníku práce.
- Bude naplněna přiměřenost poskytnutého jídla jako pracovního oběda s ohledem na standardy nastavené u zaměstnavatele apod. (viz níže).
- b) Přiměřenost hodnoty pracovního oběda
- Přiměřenost pracovního oběda bude posuzována v návaznosti na všechny okolnosti vyplývající z povahy pracovního oběda a v návaznosti na kritérium obvyklosti, tzn., o jakého obchodního partnera se jedná, jak často jsou realizovány pracovní obědy, jaká je kultura fungování podniku apod. Hodnota či podoba pracovního oběda musí odpovídat lokalitě, ve které se pracovní oběd uskutečňuje, neměla by vybočovat z obvyklé formy pohoštění poskytované příslušným zaměstnavatelem v rámci kontaktu s jeho obchodními partnery či obvyklé frekvence takových plnění, zohledňovat druh či způsob podnikání zaměstnavatele, příležitost, při které je pracovní oběd uskutečňován, a další charakteristiky, z nichž lze dovodit přiměřenost poskytovaného plnění. Otázka přiměřenosti se přitom posuzuje z pohledu zaměstnavatele a obchodního partnera, nikoli zaměstnance.
- Správce daně bude přiměřenost poskytovaných plnění posuzovat při provádění daňových kontrol v rámci zjišťování, zda nedochází ke zneužívání či zakrývání výdajů za účelem soukromé spotřeby.
Povinnosti OSVČ v sociálním zabezpečení.
12.2.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
K hlavním povinnostem OSVČ v rámci sociálního zabezpečení patří, při splnění zákonem stanovených podmínek, placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v případě účasti na nemocenském pojištění placení tohoto pojistného, a dále podávání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za kalendářní rok.
Placení pojistného
Přehled o příjmech a výdajích
Oznamovací povinnost
OSVČ je povinna oznámit příslušné správě sociálního zabezpečení den:
- zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat, spolupracující osoba je současně povinna oznámit též jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje. OSVČ má povinnost Oznámení o (opětovném) zahájení samostatné výdělečné činnosti podat na předepsaném tiskopisu,
- ukončení samostatné výdělečné činnosti (může využít tiskopis zde),
- zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,
- od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,
- zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, tj. den, od kterého:
- nevykonává zaměstnání,
- nemá nárok na výplatu invalidního důchodu,
- nemá nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství či nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
- přestala osobně pečovat o dítě do 4 let věku (do 31. 12. 2023 zánik nároku na rodičovský příspěvek),
- přestala osobně pečovat o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), nebo přestala pečovat o tuto osobu v největším rozsahu,
- přestala být nezaopatřeným dítětem,
pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.
Termíny plnění povinností OSVČ v sociálním pojištění
Výše uvedené povinnosti je OSVČ povinna splnit nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž nastala skutečnost, která zakládá tuto povinnost. Výjimkou je však oznámení zániku důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které je OSVČ povinna učinit nejpozději při podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém tato skutečnost zanikla.
Místní příslušnost OSVČ
Místní příslušnost OSSZ /PSSZ/MSSZ Brno se řídí místem trvalého pobytu občana (OSVČ) nebo místem hlášeného pobytu v ČR, jde-li o cizince, a nemá-li OSVČ hlášený ani trvalý pobyt v ČR a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území ČR; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná OSSZ, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti. Nemá-li OSVČ v ČR ani trvalý (hlášený) pobyt, ani místo výkonu činnosti, ale současně má v ČR zaměstnavatele, je jako místně příslušná pro evidenci OSVČ doporučena OSSZ podle sídla zaměstnavatele.
Potvrzení o daňovém domicilu pro ukrajinské zaměstnance.
7.2.2024, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Co je třeba doložit ze strany ukrajinských uprchlíků za účelem zpracování ročního zúčtování daně?
Dotaz:
Můžeme považovat uprchlíky z Ukrajiny za daňové rezidenty za rok 2023, pokud tu jsou od začátku válečného konfliktu, což je 24. 2. 2022?
Odpověď:
Zaměstnanci zřejmě splňují podmínky pro daňové rezidenství v ČR, proto by měli navštívit místně příslušného správce daně a požádat o vydání potvrzení o daňovém domicilu pro fyzické osoby. Žádost je dobré připravit před jednáním (včetně požadovaných listin), lze ji dohledat v ukrajinském jazyce na webu Finanční správy ČR, viz odkaz: 6) Tiskopisy / форми | Daňová práva a povinnosti poplatníků z Ukrajiny | Informace související s válkou na Ukrajině | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)
V případě, že správce daně vydá potvrzení, je daňové postavení občanů z Ukrajiny stejné jako postavení občanů ČR, tzn., že kdyby měl zaměstnavatel k dispozici potvrzení o daňovém domicilu ke dni žádosti o roční zúčtování, mohl by již v ročním zúčtování za rok 2023 zohlednit nárok na daňové zvýhodnění na dítě a další případné slevy na dani a položky odčitatelné od základu daně.
Žádost o vydání potvrzení o daňovém domicilu podává daňový subjekt (zaměstnanec) osobně nebo jím zplnomocněný zástupce, tzn., že na základě plné moci (nemusí být ověřená) může např. mzdová účetní jednat u místně příslušného správce daně za občany Ukrajiny.
DPH a stravovací a ubytovací služby.
10.4.2024, Ing. Zdeněk Kuneš, Ing. Lydie Musilová , Zdroj: Verlag Dashöfer
Neziskové subjekty často provozují stravovací a ubytovací zařízení, ve kterých poskytují tyto služby nejen v rámci své hlavní činnosti, ale i v rámci doplňkové/hospodářské nebo jiné činnosti na základě živnostenského oprávnění. Ubytovací služby mohou být poskytovány samostatně nebo v kombinaci se službami stravovacími, popř. jsou provozována pouze samostatná stravovací zařízení (restaurace, bufety apod.). Stravovací a ubytovací služby spadají pod § 14 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH), z něhož jednoznačně vyplývá, že poskytnutím služby pro účely DPH se rozumějí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží.
Stravovací a ubytovací služby v režimu osvobození od daně
Ubytovací a stravovací služby v režimu osvobození jsou velmi často uplatněny v neziskové sféře, a to za splnění podmínek daných jednotlivými ustanoveními § 57 až § 59 ZDPH. Jde o poskytování stravovacích a ubytovacích služeb, které jsou součástí poskytování výchovně-vzdělávací činnosti, sociálních služeb a zdravotních služeb, jak je podrobněji uvedeno dále.
Stravování dětí a žáků ve školách a školských zařízeních (předškolní a základní vzdělání) se považuje za součást školských výkonů, a proto patří podle § 57 odst. 2 ZDPH do kategorie plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Povinnost poskytování těchto stravovacích služeb vyplývá z vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. Osvobození od daně lze však uplatnit pouze za předpokladu, že stravování je poskytováno oprávněnými subjekty, tj. zařízeními zapsanými ve školském rejstříku. Zařízením školního stravování je školní jídelna, školní jídelna-vývařovna a školní jídelna výdejna.
Plněním osvobozeným od daně je uskutečňování činnosti v zařízení školního stravování, kterou provádí školní jídelna, která jídlo připravuje a sama vydává, nebo připravuje jídlo, které vydává jiná školní jídelna-výdejna.
Jestliže předškolní zařízení nebo škola zajišťuje stravování dětem a žákům takovým způsobem, že jídlo nakupuje od dodavatele hotových jídel (který není zařazen v síti škol) v přepravních nádobách a vlastními zaměstnanci ve svém zařízení je poskytuje dětem a žákům, jedná se i v tomto případě o plnění osvobozené od daně na výstupu. Dodavatel (plátce) hotových jídel určených ke konzumaci na jiném místě, než ve vlastní provozovně dodává školní jídelně zboží, u kterého uplatní příslušnou sazbu daně podle přílohy č. 3 ZDPH, tj. ve snížené sazbě daně. V případě, že provozovatel (plátce) bude mít pronajatý prostor školní jídelny, ve kterém bude poskytovat stravování dětem, žákům nebo zaměstnancům školy nebo veřejnosti, bude jim poskytovat stravovací službu, u níž uplatní druhou sníženou sazbu daně.
Stravování a ubytování poskytnuté studentům vysokých škol má odlišný daňový režim oproti poskytování těchto služeb v rámci předškolního, základního a středního vzdělávání. Poskytování ubytování a stravování studentům vysokých škol se nepovažuje za součást výchovně-vzdělávací činnosti. Při poskytování stravovacích služeb v menzách vysokých škol nejsou splněny podmínky pro uplatnění osvobození, a proto podléhají dani. Obdobně se uplatní daň i v případě, že ubytovací a stravovací služby studentům vysokých škol poskytne zařízení zapsané ve školském rejstříku.
Osvobození od daně u ubytovacích a stravovacích služeb se rovněž uplatní u poskytnutí těchto služeb v rámci poskytování sociální pomoci podle § 59 ZDPH, a to pouze v případě, že je poskytnuto oprávněným poskytovatelem ve vztahu k oprávněným příjemcům služby.
Podle sdělení MFČR č. j. 18/10505/2007-181 ze dne 11. května 2007 při uplatnění osvobození od daně při poskytování sociálních služeb prostřednictvím sociálního zařízení klientům jiného sociálního zařízení, např. dodání stravy mezi dvěma domovy důchodců, poskytování rehabilitačních služeb sociálním zařízením klientům jiného sociálního zařízení apod., je třeba vycházet z § 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jenž stanoví, že rozhodnutí o registraci poskytovatele musí obsahovat kromě jiného i okruh osob, kterým budou služby poskytovány, a údaj o kapacitě poskytovaných služeb.
V citovaném sdělení MF ČR je mimo jiné uvedeno: „Pokud by domov důchodců poskytoval služby, které má v rozhodnutí MPSV, klientům jiných sociálních zařízení a okruh těchto osob by měl v daném rozhodnutí o registraci uvedený, poskytoval by jim tyto služby jako plnění osvobozené od daně, i v případě, kdy by se například při poskytování stravy její výdej uskutečňoval v jiném sociálním zařízení.“
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že MF ČR podmiňuje uplatnění osvobození od daně v případě poskytování stravovacích služeb klientům jiných sociálních zařízení, aby okruh těchto osob byl v rozhodnutí o registraci MPVS uveden u toho subjektu, který tyto služby poskytuje.
Podle § 58 ZDPH je uplatněno rovněž osvobození u stravovacích a ubytovacích služeb, pokud splní podmínku služby úzce související se zdravotní službou poskytovanou oprávněnou osobou s léčebným cílem nebo se službou chránící lidské zdraví. Stravování a ubytování pacientů v nemocnicích i v rámci lázeňské péče je chápáno jako součást výkonů zdravotnických a v jejich rámci je ze zákona osvobozeno od daně, pokud poskytování stravovacích služeb vyplývá z příslušného právního předpisu. Zdravotnickými službami se rozumějí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty (podle zákona č. 372/2011 Sb.) pacientům a osobám, kterým je taková péče určena, a vymezené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákona č. 48/1997 Sb.). Z dikce zákona nevyplývá nutnost úhrady zdravotních služeb přímo zdravotní pojišťovnou, jde pouze o jejich vymezení zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Proto i zdravotní služby hrazené plně nebo částečně příjemcem služby, pokud jsou poskytovány oprávněnými osobami, jsou rovněž osvobozeny od daně.
Stravovací a ubytovací služby v režimu zdanění
Další text se věnuje podrobněji stravovacím a ubytovacím službám v režimu zdanění, které jsou poskytovány v rámci doplňkové, hospodářské nebo jiné činnosti neziskového subjektu, tj. především na bázi živnostenského podnikání nad rámec činností, pro kterou byly tyto subjekty v neziskové sféře založeny nebo zřízeny, a rovněž pak poskytnutí „závodního stravování“.
Např. v praxi příspěvkových organizací se jedná o povolenou doplňkovou činnost v rámci zřizovací listiny, případně v rámci hlavní činnosti pak poskytnutí stravování ve vlastní stravovně podle vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.
Specifikace stravovací služby
Některé neziskové organizace poskytují ve svých provozovnách (stravovacím zařízení, bufetech) v rámci svých ekonomických činností i stravovací služby jiným osobám, které nejsou poskytovány v rámci osvobození (vedlejší plnění souvisejícím s hlavním) podle § 57 až § 59 ZDPH.
Kromě výše uvedených plnění zajišťuje většina organizací také stravování svým zaměstnancům. Stravování zaměstnanců může být zajišťováno různými způsoby, které ovlivňují daňový režim z pohledu DPH.
Jedná se o poskytnutí stravovací služby, nebo dodání zboží. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2024 se v obou případech uplatní stejná sazba daně, snížená 12 %, není rozlišení těchto plnění potřeba.
Den uskutečnění zdanitelného plnění u stravovacích služeb a dodání zboží
Podle § 20a odst. 1 a 2 ZDPH je plátce povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. V případě poskytnutí stravovacích služeb se při určení dne uskutečnění zdanitelného plnění použije obecná zásada upravená v § 21 odst. 3 ZDPH, podle níž se stravovací služba považuje za uskutečněnou dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. Pokud je přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění přijata plátcem úplata na takto poskytnuté služby, vzniká povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty (§ 20a ZDPH).
Více dodávek realizovaných v jednom měsíci
Při dodání hotového jídla (zboží) se za den uskutečnění zdanitelného plnění považuje den jeho faktického dodání ve smyslu § 13 odst. 1 ZDPH (přechod práva nakládat se zbožím jako vlastník). Při dodání zboží na základě rámcové kupní smlouvy je pro plátce rozhodující skutečné datum převzetí zboží podle dodacích listů. V tomto případě se jedná o zdanitelné plnění poskytované na dlouhodobé bázi, u kterého je podle § 21 odst. 8 ZDPH dnem uskutečnění plnění nejpozději poslední den kalendářního roku, který následuje po roce, ve kterém bylo plnění započato. Je tedy v zásadě jedno, kdy plátce v této době zdanitelné plnění vyfakturuje.
Stravování zaměstnanců
Podle § 236 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zároveň podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákoníku práce lze v kolektivní smlouvě sjednat nebo vnitřním předpisem stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (včetně bývalých zaměstnanců), kterým se cenově zvýhodněné stravování poskytuje, způsob zabezpečení tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem.
V případech, kdy je cenově zvýhodněné stravování dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem, může být toto cenově zvýhodněné stravování poskytováno:
- bývalým zaměstnancům, kteří u zaměstnavatele pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
- zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,
- zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
Pro účely poskytování závodního stravování zaměstnancům je nutné rozlišit, zda se jedná o poskytování obědů v rámci vlastního stravovacího zařízení nebo se jedná o stravování zajištěné prostřednictvím jiných subjektů.
Jednotlivé (v praxi často využívané) formy poskytování závodního stravování:
- provoz vlastního stravovacího zařízení,
- stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů,
- dovoz hotových jídel na pracoviště,
- poskytnutí platební poukázky.
Závodní stravování
Výše uvedené platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tzn. i pro neziskové subjekty. V praxi se pro tyto účely poskytování cenově zvýhodněného stravování pro zaměstnance (resp. bývalé zaměstnance) vžil pojem „závodní stravování“.
Poskytování závodního stravování je tedy dobrovolné plnění zaměstnavatele vůči zaměstnancům, na které zaměstnanci obecný nárok nevzniká. Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne, že svým zaměstnancům bude poskytovat závodní stravování, z pohledu uplatňování daně z přidané hodnoty je rozhodující jeho forma. Způsob zajištění stravování zaměstnanců je vždy na volbě zaměstnavatele s ohledem na jeho možnosti, popřípadě je možno různé varianty poskytování stravování zaměstnancům kombinovat.
Pro postup při zajištění stravování zaměstnanců z hlediska DPH, na rozdíl od daně z příjmů, neexistuje speciální úprava, a proto se při uplatnění DPH v těchto případech použijí všechny principy obecně vymezené zákonem o dani z přidané hodnoty pro oblast poskytování služeb. Současně je nutné vzít v úvahu určité odlišnosti, které jednotlivé formy stravování vykazují a které mají z hlediska DPH odlišný daňový režim.
Základem daně při poskytování stravovacích služeb zaměstnancům je podle § 36 odst. 1 ZDPH úplata za takto poskytnutou službu (cena stravného) hrazená zaměstnancem snížená o daň. Základ daně se dále může snížit i o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem ze sociálního fondu (např. FKSP). Výpočet daně se provede způsobem stanoveným v § 37 písm. a) ZDPH nebo § 37 písm. b) ZDPH, podle toho, zda cena, kterou má zaměstnanec uhradit, je kalkulována v úrovni bez DPH nebo včetně DPH. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že v případě úplatného poskytování závodního stravování má na výši základu daně, a tím i výši daně, vliv již zmíněná forma poskytnutého stravování, protože ovlivňuje způsob kalkulace ceny stravy vůči zaměstnanci.
Provoz vlastního stravovacího zařízení
Provozuje-li příspěvková organizace vlastní stravovací zařízení, postupuje podle vyhlášky č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů.
Provozuje-li zaměstnavatel vlastní stravovací zařízení, není sice fakticky zaměstnanci žádný příspěvek na stravování poskytován (s výjimkou příspěvku ze sociálního fondu), ale náklady spojené s provozem vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin hradí zaměstnavatel.
Za této situace výpočet kalkulace ceny pro zaměstnance vychází jen z hodnoty potravin na poskytnuté stravování, popřípadě snížené o příspěvek ze sociálního fondu. K takto stanovenému základu daně se připočte sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty.
Bezúplatné plnění od roku 2024.
28.3.2024, Ing. Marcela Srněnská, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jak máme postupovat v letošním roce s nepeněžními dary?Zaměstnancům poskytujeme narozeninové poukázky na nákup potravin v hodnotě 400 Kč, zaměstnanci dále mohou využít masáž na pracovišti v hodnotě 250 Kč (+ zaměstnanci je za každou masáž sražena částka 150 Kč ze mzdy). Dále v případě svatby, narození dítěte, výročí 10 let v zaměstnání, odchodu ze zaměstnání atd. se kupuje zaměstnancům dárek včetně květiny. V případě dosažení limitu 2 000 Kč se dříve částka nad 2 000 Kč zdaňovala zaměstnancům ve mzdě. V tomto roce nově veškeré nepeněžní dary zaměstnancům podléhají dani z příjmů a odvodům pojistného. Je to tak? Předpokládáme, že výše vyjmenované bezúplatné plnění spadá do kategorie 2 000 Kč. Nebo lze zahrnout nově do limitu 21 983,50 Kč?
A ještě jeden dotaz – nákup občerstvení na setkání zaměstnanců (např. na teambuilding), zůstává i nadále daňově uznatelný náklad?
Odpověď:
Od 1. 1. 2024 patří nepeněžní benefity pod souhrnný limit pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Limit je nastaven výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, limit tedy na rok 2024 činí částku ve výši 21 983,50 Kč. Po překročení limitu vstupují všechny nepeněžní benefity do zdanitelného příjmu zaměstnance § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, včetně odvodů pojistného.
Nové ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP vyčleňuje zvláštní osvobození nepeněžního plnění plynoucího zaměstnanci z titulu účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na akci pořádané zaměstnavatelem. Jedná se typicky o vánoční večírky, dětské dny, oslavy výročí firmy, teambuilding apod. K vyčlenění zákonodárce přistoupil z důvodu zjednodušení evidence účasti zaměstnanců na akcích pořádaných zaměstnavatelem, přičemž zaměstnavatelé nemusí sledovat, který zaměstnanec a jeho rodinný příslušník se akce zúčastnil včetně konzumace, za účelem vyčíslení příjmů zaměstnance ve vztahu k limitu osvobozeného příjmu. Tedy nepeněžní příjmy plynoucí zaměstnanci z účasti na akci pořádané zaměstnavatelem se nepočítají do limitu 21 983,50 Kč (za rok 2024).
K daňové uznatelnosti či neuznatelnosti nákladů vynaložených zaměstnavatelem na nepeněžní benefity (v dotazu konkrétně zmíněno občerstvení v rámci teambuildingu) uvádím, že se přístup k posouzení v zásadě od 1. 1. 2024 nezměnil.
Znění § 24 odst. 2 písm. j) ZDP účinné od 1. 1. 2024 – daňově uznatelné náklady:
Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na:
- práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.
Výklad výše uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů vychází z toho, že zaměstnavatel soustavně vytváří pracovní podmínky pro efektivní výkon práce, zajišťuje k tomu potřebné předpoklady a se stejným záměrem poskytuje zaměstnancům nad rámec odměny za práci vše, k čemu se zavázal v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpisu a v jednotlivých pracovních nebo jiných smlouvách. Veškerá za tím účelem vynaložená plnění tak obecně u zaměstnavatele představují náklady vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, tedy náklady daňově uznatelné.
Plnění, u nichž zákon o daních z příjmů stanovuje jinak, tedy náklady daňově neuznatelné na straně zaměstnavatele jsou uvedeny v následujících ustanoveních:
- § 25 odst. 1 písm. h) zakotvující daňovou neuznatelnost nákladů na vyjmenovaná plnění poskytovaná zaměstnancům, která jsou na straně zaměstnanců osvobozená, a která navazují na ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a nové ustanovení § 6 odst. 9 písm. g) ZDP,
- § 25 odst. 1 písm. t), podle nějž se za daňově neuznatelné považují náklady na reprezentaci, kterými se rozumí zejména výdaje na občerstvení, pohoštění a dar,
- § 25 odst. 1 písm. k), který stanoví, že náklady převyšující příjmy v zařízeních pro uspokojování potřeb zaměstnanců jsou daňově neuznatelné,
- § 25 odst. 1 písm. zm), podle kterého jsou náklady na pořízení nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti daňově neuznatelné.
Finanční správa ČR vydala dne 22. 12. 2023 Metodickou informaci k zaměstnaneckým benefitům od 1. 1. 2024, dostupnou zde: 2023 | Informace, stanoviska, sdělení | Zaměstnanci – zaměstnavatelé | Daň z příjmů | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz) Tato metodická pomůcka je obsáhle zpracovaná a podává přehledné informace k zaměstnaneckým benefitům z pohledu příjmu zaměstnance a nákladů zaměstnavatele.