Dohoda o řízení „referentského“ vozidla.* 

Odškodnění pracovního úrazu.* 

Státní úřad inspekce práce v roce 2023 uskutečnil téměř 20 tisíc kontrol.* 

Dohoda o řízení „referentského“ vozidla.

2.4.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Řidič „referentského“ vozidla“ je běžný pojem, který však zákoník práce ani další předpisy výslovně neupravují.

Pracovní cestu lze vykonat veřejnými hromadnými dopravními prostředky, zaměstnavatel pak zaměstnanci poskytne náhradu jízdních výdajů. Poskytování těchto náhrad však může vyřešit i tak, že zaměstnanci svěří k výkonu sjednaného druhu práce motorové vozidlo. Může se jednat o vozidlo, jehož vlastníkem je, ale to není podmínkou. Může se jednat i o vozidlo, které může používat v nájmu, na základě leasingu či jiných smluv.

Podstatné ale je, že pokud zaměstnavatel potřebuje, aby se zaměstnanec dopravoval do jiného místa výkonu práce referentským vozidlem, musí se na tom se zaměstnancem dohodnout. Bez dohody nelze zaměstnanci řízení referentského vozidla jednostranně nařídit, a to ani v případě, že zaměstnavatel stanovil řízení motorového vozidla jako požadavek pro výkon práce.

Pokud zaměstnavatel stanoví mezi požadavky kladené na výkon práce i řidičské oprávnění, protože vyžaduje, aby se zaměstnanec na pracovní cesty nebo cesty mimo pravidelné pracoviště přepravoval referentským vozidlem, může to být při odmítnutí ze strany zaměstnance důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. f) zákoníku práce, protože zaměstnanec nesplňuje bez zavinění požadavky pro řádný výkon této práce.

Zaměstnavatel však nemůže nesouhlas zaměstnance s řízením referentského vozidla považovat za porušení povinností, protože právní úpravou tato povinnost zaměstnance stanovena není.

Sjednání dohody není žádným právním předpisem (zákoníkem práce ani občanským zákoníkem) výslovně upraveno, není proto ani stanovena forma a obsah této smlouvy. Smlouvu lze proto sjednat i ústně. Ústní sjednání smlouvy se ale vždy hůře prokazuje, pokud následně vznikne spor smluvních stran ohledně toho, zda a s jakým obsahem byla sjednána. V dohodě lze sjednat jakékoliv podmínky použití referentského vozidla podle konkrétních okolností (např. povinnost parkování vozidla na určeném místě, povinnost vozit jiné osoby), na kterých budou mít smluvní strany zájem nebo které budou považovat za potřebné upravit a na nichž se shodnou.

Odškodnění pracovního úrazu.

15.4.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Chtěla bych se zeptat, jestli se pracovní úraz odškodňuje i za dny po skončení pracovního poměru, pokud trvala pracovní neschopnost. Konkrétně: paní se zranila 1. 10. 2023. Měla u nás uzavřen pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2023. Pracovní neschopnost následkem pracovního úrazu trvala až do 16. 1. 2024. Máme ji odškodňovat i za těch 16 dnů po ukončení pracovního poměru?

Odpověď:

Zde je potřeba aplikovat ustanovení § 271p odst. 1 zákoníku práce – „Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena.“

Podle tohoto ustanovení platí, že odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání u právního vztahu založeného pracovním poměrem na dobu určitou nebo dohodou o pracovní činnosti založené na dobu určitou se postupuje stejně jako v případě pracovního poměru na dobu neurčitou. Výjimkou je pouze délka poskytování náhrady za ztrátu na výdělku. Náhrada za ztrátu na výdělku se poskytuje pouze po dobu, na kterou byl předmětný pracovněprávní vztah sjednán. Po uplynutí této doby bude náhrada poskytována pouze v případě, kdy je podle okolností možné předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Za tyto okolnosti je možné považovat předchozí opakované prodlužování pracovního poměru, uzavření pracovního poměru na dobu určitou z iniciativy zaměstnavatele. Tyto okolnosti ale posoudit nemohou, dotaz k nim nic bližšího neuvádí, musíte si je tedy rozhodnout sami.

Státní úřad inspekce práce v roce 2023 uskutečnil téměř 20 tisíc kontrol a uložil pokuty za více než 366 milionů korun. Prioritou zůstává odhalování nelegální práce a zastřených agentur.

16.4.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 19 977 kontrol, což je o 1,5 tisíce více než v předchozím roce. Z tohoto počtu se 8 406 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 4 110 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 574 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 887 kontrol. Prioritou pro letošní rok zůstane i nadále odhalování nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání.

„Dodržování pravidel na pracovištích chrání jednak zdraví zaměstnanců, ale i rovnost příležitostí. Trvám na tom, že si každý zaslouží férové a bezpečné pracovní prostředí, a proto se již dlouhodobě zaměřujeme na agentury, které tyto základní principy nedodržují. Zaměstnance chceme ochránit před nekalými praktikami a posílit důvěru ve spravedlnost pracovního trhu. Kromě kontrol se snažíme vzniklým situacím předcházet formou poradenství v oblasti pracovních práv zaměstnanců a jejich bezpečnosti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V loňském roce se Státní úřad inspekce práce zaměřil na kontroly odhalující nelegální zaměstnávání, zastřené zprostředkování zaměstnání, kontroly agentur práce, ale také na kontroly bezpečnosti práce, dodržování pracovní doby, odměňování zaměstnanců a samozřejmě také na kontroly na základě podnětů zaměstnanců. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr a dodržování pracovní doby zaměstnanců.

Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 2 801 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o  2 156 cizinců ze zemí mimo EU (nejčastěji občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu), 583 občanů České republiky, a 62 občanů jiných členských států EU. Umožnění výkonu nelegální práce formou švarcsystému bylo v roce 2023 zjištěno u 296 případů.

Zastřené zprostředkování zaměstnání bylo v roce 2023  odhaleno v 309 případech. Dále bylo odhaleno 183 zaměstnavatelů využívajících služeb zastřených agentur. Čtyři z pěti odhalených zastřených agentur práce vlastní zahraniční osoby, které zaměstnávaly velké počty  cizinců, často nelegálně nebo za špatných pracovních podmínek. Za zjištěná porušení právních předpisů jen v oblasti zaměstnanosti (vč. nelegální práce a zastřeného zprostředkování) bylo uloženo 1 548 pokut v souhrnné výši 266 895 000 Kč. Celkově oblastní inspektoráty práce v roce 2023 uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 409 pokut v souhrnné výši 366 704 500 Kč.

Významnou a nedílnou součástí činnosti orgánů inspekce práce je práce s podněty ke kontrole od zaměstnanců, kteří upozorňují na možné porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatelů. V roce 2023 obdržely orgány inspekce práce celkem 6 268 podnětů ke kontrole, což je nárůst počtu o 826 podnětů oproti roku 2022. Z toho 3 470 podnětů směřovalo do oblasti pracovněprávní, 1 608 upozorňovalo na nelegální zaměstnávání, 758 podnětů směřovalo do oblasti bezpečnosti práce, 197 podnětů do oblasti zákona o zaměstnanosti.

Kromě kontrolní činnosti plnil SÚIP práce také svou poradenskou a osvětovou roli. Při bezplatném pracovněprávním poradenství pro zaměstnance a zaměstnavatele bylo zodpovězeno přes 17 tisíc dotazů, z toho více než 6 tisíc tazatelů využilo bezplatné „zelené“ linky. Inspektoři práce aktivně vystupovali na nejrůznějších seminářích a konferencích, přednáškách ve firmách, školách, v profesních sdruženích s cílem přispívat ke vzdělávání odborné ale i laické veřejnosti v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti práce. Celkově se jedná ročně o více než sto takových přednášek či seminářů, často jsou to každoročně opakované akce.

„Důsledky nelegálního zaměstnávání dopadají negativně na bezpečnost a ochranu zdraví takto zaměstnaných pracovníků, na jejich pracovní podmínky a jsou příčinou obtížného vymáhání jejich zákonných nároků. Chceme se proto ještě více zaměřit na odhalování nelegálního zaměstnávání, zastřeného zprostředkování zaměstnání, kontroly pracovních podmínek cizinců. Určitě budeme i nadále věnovat zvýšenou kontrolní pozornost dodržování pracovní doby a odměňování zaměstnanců, a samozřejmě nelze pominout nejobsáhlejší oblast, a to jsou kontroly bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců,“ uvedl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký.