Novela vyhlášky o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.* 

Vybrané problémy bezpečnosti silniční kamionové dopravy.* 

Výjimka v písm. ha) článku 3 nařízení (ES) č. 561/2006.* 

Zákon o pozemních komunikacích v roce 2024.* 

Novela vyhlášky o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným.

1.3.2024, Zdroj: Fulsoft / Verlag Dashöfer (www.fulsoft.cz)

Novelizovaná vyhláška obsahuje v souladu s rozšířeným zákonným zmocněním způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného.

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 41/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů.

Vydáno dne: 27. 2. 2024
Účinné od: 1. 3. 2024

Více o novele zde.

---

Vybrané problémy bezpečnosti silniční kamionové dopravy.

26.3.2024, Doc. Ing. Alexej Sato, CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer

Přeshraniční obchod je vedle domácí spotřeby, investic a vládních výdajů důležitou položkou ovlivňující celkovou výši HDP a pro Českou republiku má proto klíčový význam. Významná část tuzemských přeshraničních aktivit obchodních aktivit je přitom realizována do sousedních zemí, nebo do zemí, které jsou České republice geograficky blízké. Není proto překvapením, že rozhodující roli v obchodních operacích sehrává silniční kamionová doprava, která zajišťuje více než 80 % přepravních výkonů a její význam neustále roste.

Výrazným tématem silniční kamionové dopravy byla v uplynulé dekádě regulace pracovních podmínek řidičů v evropském hospodářském prostoru. Problém se týkal zejména dodržování pracovní doby a doby odpočinku řidičů, provozování kabotáže a tzv. třetizemní přepravy, stanovení minimální mzdy a dalších otázek spojených se zajištěním bezpečnosti na silnicích a ochranou zdraví řidičů. Při absenci jednotné unijní legislativy začala řada evropských států vznikající problémy řešit pomocí vlastních národních právních opatření, jakými jsou např. „La loi Macron“ ve Francii nebo „MiLoG“ v SRN.

Francouzský zákon si klade za cíl pozvednout domácí ekonomiku a zvýšit její konkurenční schopnost. Zahraničním dopravcům ukládá povinnost vytvořit svým zaměstnancům při jízdách do Francie obdobné pracovní a sociální podmínky (minimální mzdu, pracovní dobu, dobu odpočinku, rozsah přesčasové práce, ochranu zdraví při práci) jako má řidič francouzský. Německý zákon ukládá všem zahraničním dopravcům povinnost vyplácet řidičům, kteří v Německu realizují silniční přepravu zboží, alespoň minimální zákonem předepsanou mzdu. Srovnatelná opatření byla následně přijata i v některých dalších zemích západní Evropy. Důvodem pro jejich přijetí bylo zajištění spravedlivé odměny pro zaměstnance v dopravě, ale i prevence před údajným sociálním dumpingem. Přijatá opatření se však stala, díky svému zčásti kontraverznímu obsahu, terčem kritiky, a to jak ze strany dopravců ze střední a východní Evropy, tak i domácích odborů a zaměstnaneckých svazů v zemích Evropy západní.

Přijatá legislativa přinesla silničním dopravcům některé nadbytečné administrativní náklady, které vedly ke snížení jejich konkurenční schopnosti. Rozdílné předpisy v různých členských státech vytvořily na trhu přepravních služeb nepřehlednou situaci, ale současně otevřely i prostor pro jejich obcházení. Vzniklé situace využili někteří silniční dopravci, zpravidla z Polska, Pobaltí či západního Balkánu, aby posílili svou pozici na trhu, mnohdy i za cenu provozování přepravy při nerespektování platné legislativy a rizika možných postihů.

Turbulentní a nepřehledný vývoj situace na evropském trhu silniční kamionové přepravy otevřel v uplynulé dekádě prostor i takovým jevům, se kterými se dříve zasílatelé a dopravci běžně nesetkávali. Na trhu přepravních služeb se objevily logistické operace, realizované nepravými neboli „fantomovými“ dopravci a jejich množství začalo v průběhu uplynulé dekády významně narůstat. Zasílatelé, dopravci, jakož i další subjekty, které se na realizaci přepravního procesu podílejí, začali být konfrontování s tímto relativně novým typem rizika.

Podvodné nebo též fantomové přepravy umožňují pachatelům získat podvodným jednáním přepravovaný náklad a jeho prodejem dosáhnout neoprávněného majetkového prospěchu. Pachatelé mohou při podvodném jednání vystupovat různými způsoby.

K relativně jednoduchému podvodnému jednání dochází tehdy, vystupuje-li podvodný dopravce jako fiktivní podnikatel, který z právního pohledu neexistuje, není tedy zapsán v obchodním rejstříku a nemá ani povolení k provozování živnosti přepravních služeb. Uvedený způsob podvodného jednání je ovšem snadno zjistitelný a nevyžaduje příliš hluboké profesní znalosti. Subjekty tohoto druhu nemají přístup do spedičních databank ani informace, týkající se konkrétních přeprav, které obvykle získávají zprostředkovaně z druhé ruky. Při uzavírání přepravních smluv se obvykle prokazují padělanými doklady, které obvykle nevykazují příliš vysokou profesní úroveň svého zpracování, v některým případech obsahují i zřetelné věcné a formální nedostatky. V případě pochybností lze účastníkům přepravní operace jako minimum doporučit ověření identity dopravce a osob, oprávněných jeho jménem jednat.

Věrohodnější formou podvodného jednání bývají případy, kdy se podvodný dopravce vydává za existující podnikatelský subjekt, který je k podnikání řádně registrován a disponuje dokumenty nutnými k podnikání. Potřebné dokumenty podvodný dopravce obvykle získává při běžné, rutinní obchodní činnosti, nebo nepozorností či nedbalostí odpovědných třetích osob, které mu je zpřístupní. Použité dokumenty jsou platné a pravé, zjistit a prokázat podvodný záměr je proto obtížnější. V některých případech se může jednat i o subjekt, se kterým bylo již v minulosti spolupracováno. K pochybnostem dochází zpravidla jen v těch případech, kdy jsou předložené dokumenty nekompletní a bylo nutné je upravit.

---

Výjimka v písm. ha) článku 3 nařízení (ES) č. 561/2006.

14.3.2024, Ing. Jiří Novotný, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Týká se výjimka uvedená v písm. ha) v čl. 3 nařízení (ES) č. 561/2006 jen mezinárodní přepravy (i když to tam výslovně uvedeno není) s ohledem na písm. aa) čl. 2 nařízení?

Odpověď:

Odpověď na otázku vyplývá z přesné citace ustanovení písmeno aa) bodu 1 článku 2 a ustanovení písmeno ha) článku 3 nařízení (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (dále jen nařízení (ES) č. 561/2006).

Článek 2 odstavec 1 uvádí, že „toto nařízení se vztahuje na přepravu

1. aa) zboží v mezinárodní dopravě nebo v kabotáži vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,5 tuny, a to od 1. července 2026,“

Článek 3 stanoví, že „toto nařízení se nevztahuje na silniční dopravu

1. ha) vozidly o maximální přípustné hmotnosti přesahující 2,5 tuny, nikoli však 3,5 tuny, včetně návěsu nebo přívěsu používanými pro přepravu zboží, pokud se přeprava neuskutečňuje na cizí účet nebo za úplatu, ale na vlastní účet společnosti nebo řidiče, a pokud řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost.“

Z výše uvedeného vyplývá, že v obou případech nařízení vymezuje svoji působnost a to ve druhém případě negativně (nevztahuje se), nejedná se o výjimky, ale vymezení působnosti nařízení.

Článek 2 odstavec 1 písmeno aa) stanoví působnost nařízení v mezinárodní dopravě, pokud ji provozuje dopravce. V článku 4 je definován dopravce jako „právnická a fyzická osoba …zabývající se silniční dopravou, ať na cizí účet a za úplatu, nebo na vlastní účet“. Z článku 3 písmeno ha) vyplývá, že se nařízení nevztahuje na část dopravců, pokud přepravu neuskutečňují na cizí účet nebo za úplatu, ale na vlastí účet nebo účet řidiče a pokud řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost.

Nařízení (ES) č. 561/2006 umožňuje členským státům uplatnit jeho působnost zákonnými prostředky i nad rámec jeho působnosti uvedené v článku 2 odstavec 1 ve vnitrostátní dopravě. (V ČR se diskutuje rozšíření působnosti, v případě vozidel jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,5 tuny, i na vnitrostátní dopravu.)

Závěr: V současnosti se nařízení vztahuje v mezinárodní dopravě provozované vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,5 tuny (od 1. července 2026), na část dopravců, kteří provozují dopravu na cizí účet (podle zákona č. 111/1994 Sb. je jedná o podnikatele v silniční dopravě). Pokud by ČR rozšířila působnost nařízení č. 561/2006 i na vnitrostátní dopravu provozovanou uvedenými vozidly, platilo by také pro ně ustanovení článku 3 písmeno ha).

---

Zákon o pozemních komunikacích v roce 2024.

16.4.2024, Mgr. Karel Kovář, Zdroj: Verlag Dashöfer

Novela č. 349/2023 Sb.

Dne 12. prosince 2023 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Změnou tak prošel i zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích viz část devatenáctá zákona č. 349/2023 Sb.

Zákon č. 349/2023 Sb. respektive jeho část devatenáctá novelizující zákon č. 13/1997 Sb. má dělenou účinnost, kdy většina ustanovení nabývá účinnosti dnem 1. března 2024, vyjma některých ustanovení nabývajících účinnosti dnem 1. ledna 2024 případně dnem 1. ledna 2025.

Dne 22. února 2024 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 35/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 480/2020 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných časovým poplatkem Vyhláška č. 35/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.

Dne 27. února 2024 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 40/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném. Nařízení vlády č. 40/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024, vyjma jednoho ustanovení, které nabývá účinnosti dnem 25. března 2024.

Dne 27. února 2024 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška č. 41/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným. Vyhláška č. 41/2024 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. března 2024.

Hlavním cílem novely zákona o pozemních komunikacích je provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. Nad rámec transpozice unijní směrnice obsahuje novela zákona i další změny stávající právní úpravy, jejichž provedení navazuje na požadavky z aplikační praxe.

Časový poplatek

Ke stávajícímu časovému poplatku na 1 rok (2300 Kč), 30 dnů (430 Kč) a 10 dnů (270 Kč) se zavádí časový poplatek na 1 den (200 Kč) (viz § 21 odst. 2). Pozor, platnost poplatku na 1 den není 24 hodin, ale jeden kalendářní den.

Dochází ke zkrácení období, ve kterém lze předem uhradit časový poplatek, a to ze stávajících 3 měsíců na 30 dnů (viz § 21 odst. 2 písm. b)).

Časový poplatek na 1 rok v částce 2 300 Kč bude platit od 1. března 2024 do konce roku 2024. Od této hodnoty se pak odvíjí i všechny ostatní sazby časového poplatku, ať již pro období kratší než 1 rok nebo pro zvýhodněná vozidla (viz § 21 odst. 3).

Od 1. ledna 2025 a následně každoročně se pak uplatní automatický valorizační mechanismus, který zohlední ve výši časového poplatku „inflaci“.

Osvobození od zpoplatnění

Stejně jako zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem správce zpoplatněné pozemní komunikace, nebude zpoplatnění podléhat ani užití takovéto komunikace koncesionářem, tedy subjektem zajišťujícím financování, výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených koncesionářskou smlouvou (viz § 18a, § 20a odst. 1 písm. n)).

Novou právní úpravou dochází k osvobození od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o) zákona o pozemních komunikacích pro silniční motorová vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny. V případě „hybridních“ vozidel dochází k jejich „zpoplatnění“, nicméně vzhledem k environmentálním důvodům se v jejich případě stanovují nižší sazby časového poplatku (viz § 20a odst. 1 písm. písm. o), § 21 odst. 5).

Mýtné

Oproti stávající právní úpravě dochází ke změně spočívající ve vymezení mýtného jakožto finančního prostředku k dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a externích nákladů, kdy kromě nákladů vyvolaných znečištěním ovzduší a hlukem, budou nově do mýtného zahrnuty i náklady vyvolané emisemi CO₂.

Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly

Mezi případy zvláštního užívání řadí zákon o pozemních komunikacích i přepravu zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy. Novou právní úpravou dochází k upřesnění stávajícího pojmu „přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů“ a zavádí se legislativní zkratka „nadměrné vozidlo“ (viz § 25 odst. 6 písm. a)).

V případech zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly je tato problematika samostatně vyčleněna v novém speciálním ustanovení § 25a.

• Rozlišují se dva druhy povolení – pro opakované zvláštní užívání vymezené sítě pozemních komunikací po dobu 1 roku a jednorázové zvláštní užívání konkrétní dálnice, silnice nebo místní komunikace.
• K efektivnějšímu výkonu vyřizování dotčené agendy přispěje možnost silničních správních úřadů získávat relevantní údaje o nadměrných vozidlech z registru silničních vozidel, na což stávající právní úprava nepamatuje.
• Dochází dále k modifikaci kompetencí silničních správních úřadů k vydání povolení zvláštního užívání pozemní komunikace nadměrným vozidlem tak, aby tato povolení mohla pokrýt celou trasu přepravy požadovanou dopravci či jinými žadateli, aniž by se tito žadatelé museli s jednotlivými dílčími žádostmi obracet na různé silniční správní úřady.

Za účelem snížení administrativní zátěže adresátů právní regulace a snížení stávající agendy vykonávané silničními správními úřady nová právní úprava:

• vylučuje z konceptu zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace provádění stavebních prací v případech, kdy tyto práce podléhají povolení záměru podle nového stavebního zákona (nebude tedy zapotřebí povolení zvláštního užívání pozemních komunikací viz § 25 odst. 6 písm. c) bod 3).
• zmenšuje silniční ochranné pásmo dálnic, které bude končit ve vzdálenosti 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo od osy větvě její křižovatky s jinou pozemní komunikací (v současnosti činí tato vzdálenost 100 m); rozsah ochranného pásma dálnic pro účely regulace reklamních zařízení zůstává novelou zákona nedotčen a bude i nadále činit 250 m (viz § 30 odst. 2 písm. a)).

Kontrolní vážení

Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích se na dálnicích, silnicích a místních komunikacích provádí kontrolní vážení a měření vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Zákon přitom rozlišuje dvě kategorie kontrolního vážení:

• vysokorychlostní, u kterého dochází ke stanovení nových tolerancí s platností od 1. 3. 2024, kdy z celkové hmotnosti se odečítá toleranční srážka 7 % (dosud 5 %) a u hmotnosti na nápravu toleranční drážka činí 14 % (dosud 11 %).
• nízkorychlostní, u kterého je toleranční srážka od 1. 3. 2020 stanovena na 2%, ať se již jedná o celkovou hmotnost vozidla nebo zatížení nápravy- V případě znečištění například blátem nebo zanesení sněhem se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy maximálně o 3 %.

Podle platné právní úpravy obsažené v § 38a odst. 3 a 4 zákona o pozemních komunikacích zajišťuje kontrolní vážení vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, kdy nově krajům byla tato kompetence odňata (viz § 38a odst. 3 a 4).

Přestupky

Ustanovení § 43 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích stanoví pravidla vedoucí k vyměření pokut v konkrétní výši, odvislé od rozsahu překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kdy za každou započatou tunu zaplatí dopravce 9.000,-Kč, je-li přetížení do 500 kg, je stanovena taxativní pokuta 5000 Kč. Novinkou je řešení pokuty ukládané příkazem, kdy bude pevně stanovená sazba snížena na polovinu oproti výměře pokuty ukládané ve „standardním“ správním řízení, to znamená za každou započatou tunu 4500 Kč a při přetížení do 500 kg bude taxativní pokuta činit 2500 Kč. Pokuty ve vztahu k řidičům jsou beze změny.

Dále nová právní úprava umožní postih i nepodnikajících fyzických osob coby provozovatelů nadměrných vozidel nebo jízdních souprav, a to proto, že dosavadní právní úprava byla účelově obcházena (viz § 42a odst. 1 písm. r)).

Novela č. 82/2024 Sb.

Podle § 10 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Před rekodifikací stavebního práva platila právní úprava obsažená v § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích, dle níž si příslušný silniční správní úřad před vydáním povolení

1. a) o připojení dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace k dálnici, silnici nebo místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,
2. b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace,

a jedná-li se o dálnici, též závazné stanovisko Ministerstva vnitra, v ostatních případech závazné stanovisko Policie České republiky.

Zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, došlo k úpravě § 10 odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení nově předpokládá, že pokud připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici či místní komunikaci souvisí se záměrem povolovaným dle stavebního zákona, o povolení připojení, jeho úpravě či zrušení rozhodne stavební úřad. Podle § 10 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích k žádosti o povolení tohoto připojení žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva dopravy, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky.

Změna právní úpravy obsažená ve změnovém zákoně k novému stavebnímu zákonu je nepřesná, kdy na rozdíl od stávajícího stavu přiznává postavení dotčeného orgánu v řízení o připojení pozemních komunikací zahrnujících dálnici Ministerstvu dopravy namísto Ministerstva vnitra. Stejně jako se má v případě pozemních komunikací odlišných od dálnic k připojení vyjadřovat i nadále Policie České republiky, v případě, kdy se připojení týká dálnic, vyjádření má nadále vydávat Ministerstvo vnitra. Pro tyto účely Ministerstvo vnitra disponuje i potřebným personálním zázemím.

Mýtné

Část šestá zákona o pozemních komunikacích upravuje problematiku užívání pozemních komunikací, včetně zpoplatnění vybraných pozemních komunikací podle typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci, tedy zpoplatnění mýtným. Prováděcí právní úprava k tomu je obsažena v několika podzákonných předpisech, mezi které patří vyhláška č. 470/2012 Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, vkládá do § 22c odst. 1 písm. f) zákona o pozemních komunikacích povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vydat (až na 2 výjimky) v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO 2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti tzv. externích nákladů. Obdobnou povinnost pak má podle § 22e odst. 2 písm. c) zákona o pozemních komunikacích poskytovatel evropské služby elektronického mýtného. Tato materie je tedy upravena na úrovni zákona, a proto bude možné bez náhrady vypustit ustanovení § 9 odst. 3 z vyhlášky č. 470/2012

Sb., o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným, ve znění pozdějších předpisů. V zákoně je tak odpovídající zmocnění k stanovení způsobu prokázání úhrady mýtného nadále nadbytečné.

Zákon o pozemních komunikacích stanoví v § 22c odst. 1 písm. g) povinnost provozovatele systému elektronického mýtného uzavřít s poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu. Toto ustanovení provádí do českého právního řádu čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Tato směrnice nicméně obsahuje v čl. 7 rovněž odstavec 3, jenž podle právního stanoviska Evropské komise podléhá rovněž transpozici do vnitrostátního právního řádu. Za účelem smírného řešení sporu s Evropskou komisí by proto měla být stanovena zvláštní vnitrostátní právní úprava. Tato úprava by při zohlednění cizích jazykových verzí dotčeného unijního ustanovení měla vést k tomu, že až na výjimky se bude výpočet odměny poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného řídit touž strukturou jako odměna za srovnatelné služby poskytované hlavním poskytovatelem služby, tedy v prostředí České republiky Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly

Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, zavádí do zákona o pozemních komunikacích, zejména jeho § 25a, koncepčně novou právní úpravu povolování zvláštního užívání dálnic, silnic nebo místních komunikací nadměrnými vozidly. Podle § 25a odst. 1 zákona o pozemních komunikacích bude silniční správní úřad (konkrétně Ministerstvo dopravy) na dobu 1 roku povolovat opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy vybranými nadměrnými vozidly. Nadměrnými vozidly se přitom budou rozumět vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu. Opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku bude moci Ministerstvo dopravy povolit u vozidla, pouze pokud nepřesahuje jeho

1. a) délka 22 metrů, šířka 3,2 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun,
2. b) délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo
3. c) délka 22 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o vozidlo Armády České republiky nebo ozbrojených sil jiného členského státu Organizace Severoatlantické smlouvy.

Změny obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, představují jedno z debyrokratizačních opatření v resortu dopravy. Toto opatření spočívá zejména ve významné elektronizaci úkonů v rámci povolování zvláštního užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. Stejně tak k tomu přispějí změny procesního charakteru (zejména taxativní vymezení účastníků řízení, zavedení fikce souhlasu pro stanoviska různých subjektů, umožnění vydání správního rozhodnutí coby prvního úkonu v řízení či předběžná vykonatelnost tohoto rozhodnutí). Významné je i prodloužení doby, na kterou se vydává povolení opakovaného zvláštního užívání pozemních komunikací, a to z doby max. 3 měsíců na pevně stanovenou dobu 12 měsíců. Přes tyto skutečnosti lze v návaznosti na požadavky zástupců odborné veřejnosti přistoupit k prohloubení připravovaného debyrokratizačního opatření, a to prostřednictvím zvýšení obecných limitů pro všechna nadměrná vozidla, u nichž bude moci Ministerstvo dopravy povolit opakované zvláštní užívání vybraných pozemních komunikací na dobu 1 roku. Aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo stavu pozemních komunikací nad únosnou míru, zvýšit lze limity spjaté s délkou a šířkou vozidel. Tím bude snížena administrativní zátěž na straně provozovatelů těchto vozidel, ve srovnání s právní úpravou obsaženou v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Sníží se i administrativní zátěž na straně Ministerstva dopravy coby silničního správního úřadu.

Podle § 38a zákona o pozemních komunikacích probíhá kontrola nadměrných vozidel prostřednictvím kontrolního vážení a měření vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Konkrétně může kontrolní vážení zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. Zákon přitom rozlišuje 2 kategorie kontrolního vážení. Vysokorychlostní kontrolní vážení je realizováno nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu, zatímco nízkorychlostní kontrolní vážení je realizováno všemi jinými technickými zařízeními, přičemž dochází k odklonění vozidla z provozu. V současnosti se dopustí přestupku při nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu jak provozovatel nadměrného vozidla, tak jeho řidič, a to bez ohledu na to, jaká kategorie kontrolního vážení byla uplatněna. Pro orgány vedoucí přestupková řízení je nicméně velmi zatěžující v případě porušení zjištěných při vysokorychlostním kontrolním vážení ztotožnit řidiče vozidel a vést příslušná řízení…