EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Dle dat MŽP ČR se obce zlepšují v třídění komunálního odpadu.*
Dle dat MŽP ČR se obce zlepšují v třídění komunálního odpadu.
18.4.2024, Zdroj: MŽP (http://www.mzp.cz/)
Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Tři nejlepší kraje třídí přibližně polovinu veškerého papíru, skla, kovů, plastů, biologického odpadu, dřeva, textilu, který vyprodukují domácnosti a malé firmy.
Ukazují to data za rok 2022, které Ministerstva životního prostředí zveřejňuje v souvislosti s plněním třídících cílů obcí podle zákona o odpadech.
„Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let. Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem. Ať už jde o výstavbu nebo modernizaci třídicích odpadových linek, sběrné dvory, zlepšení sběru a svozu odpadů nebo re-use centra, kde můžete odevzdat věci, které ještě někomu poslouží. Podporujeme i systémy vratných obalů a nádobí nebo domácí kompostéry na zahrady.“
Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Přibližně stejných výsledků dosáhly kraje Liberecký (37,14 %) a Karlovarský (37,38 %).
Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %). Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %.
Data potvrzují, že mezi lety 2021–2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR. Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %. V roce 2030 a následujících letech 65 % a v kalendářním roce 2035 i následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
Třídění komunálních v krajích 2022 (PDF, 96 kB )
Výhodnějšími podmínkami v programu LIFE motivujeme zájemce. Nově jde na přípravu a spolufinancování projektů rekordních 100 milionů
Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo 18. dubna 2024 národní výzvu k předkládání žádostí o podporu z národních zdrojů alokovaných pro program LIFE 2024 v tématech Životní prostředí a Opatření v oblasti klimatu. Součástí výzvy je také finanční příspěvek na přípravu a zpracování projektové dokumentace i podpora spolufinancování partnera projektu. Podpora z národní výzvy se během posledních let výrazně vyplácí. I díky ní došlo k navýšení počtu podaných žádostí do národní výzvy, a i do výzvy evropské.
„Nově zavádíme hned několik pozitivních změn,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a pokračuje: “Pro rok 2024 počítáme s navýšením finanční podpory z 90 na 100 milionů korun. Současně jsme zvýšili podporu pro hlavního příjemce i partnery a přidali jsme i pilíř podpory pro projekty schválené v evropské výzvě 2023 v podprogramu Přechod na čistou energii. Jsme rádi, že opět můžeme české zájemce o program LIFE výrazněji motivovat. Podpora z národní výzvy je jedním z opatření, které se během posledních let výrazně osvědčilo. Došlo k navýšení počtu podaných žádostí do národní výzvy a následně i do výzvy evropské.“
Národní výzva je určena žadatelům, kteří předkládají žádost o podporu do řádných výzev unijního programu LIFE vyhlašovaných Evropskou komisí v roce 2024 na financování standardních akčních projektů a koordinačních a podpůrných akcí a rovněž pro projekty schválené v evropské výzvě 2023 v rámci podprogramu Přechod na čistou energii.
Vyšší příspěvek na jeden projekt až 25 milionů korun
„Z celkové alokace 100 milionů korun je 82 milionů určeno na spolufinancování projektů, 3 miliony pak na přípravu projektové dokumentace a 15 milionů na spolufinancování partnera projektu,“ vysvětluje ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP Tomáš Kažmierski a pokračuje: “Na přípravu projektové dokumentace k projektu může být poskytnuta podpora až 40 000 korun, mimořádně až 80 000 korun. Když bude žádost schválena Evropskou komisí ve výzvě unijního programu LIFE, může žadatel získat dokonce zvýšenou podporu na přípravu projektové dokumentace k projektu do stropu až 200 000 korun.“
Po navýšení finančních prostředků z národních zdrojů může spolufinancování projektu činit oproti loňským 20 %, nově 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu, a zároveň ne více než 25 milionů korun na jeden projekt. Stejně tak spolufinancování partnera projektu může nově činit místo 20 % maximálně 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 miliony Kč na jednoho partnera.
Poskytnutí finančních prostředků je podmíněno úspěchem projektů v evropské výzvě vyhlašované Evropskou komisí a předložením projektových návrhů splňujících požadavky národní výzvy programu LIFE. O podporu na přípravu projektové dokumentace standardního akčního projektu nebo koordinační a podpůrné akce mohou žádat předkladatelé, kteří jsou v pozici hlavního žadatele.
O podporu na spolufinancování standardního akčního projektu nebo koordinační a podpůrné akce mohou žádat předkladatelé, kteří jsou v pozici hlavního žadatele nebo partnera projektu.
LIFE je program pro chytré hlavy „Již řadu let financuje program LIFE nápady českých podnikatelů i představitelů malých, středních i velkých firem. Zajímavý je také pro neziskové organizace, kraje, města, vysoké školy i vědecko-výzkumné instituce, jejichž snahou je aplikovat výsledky své práce ve výrobě,“ doplňuje ministr Hladík. „S národní podporou se v současnosti realizuje například projekt zaměřený na komplexní ekologickou obnovu degradovaných a zanikajících slanisek v moravské Panonii nebo projekt zaměřený na hospodaření s vodními zdroji v návštěvnických areálech zoologických zahrad.“ Unijní program LIFE prostřednictvím projektů plní své poslání, kterým je přispět k přechodu na udržitelné, oběhové, energeticky účinné hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů, které je odolné vůči změně klimatu a zároveň přispět k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k řešení degradace ekosystémů.
Dotazy k vyhlášené výzvě je možné zasílat v průběhu celé výzvy na e-mailovou life@mzp.cz.
Další informace o programu jsou dostupné na webu MŽP nebo programu LIFE.
Peníze z emisních povolenek půjdou výhradně do modernizace ekonomiky, adaptačních opatření i na pomoc domácnostem.
25.4.2024, Zdroj: SFŽP ČR (www.sfzp.cz)
Výnosy z aukcí emisních povolenek budou nově využívány ze 100 % na vybraná klimatická opatření, která pomohou průmyslu nebo teplárnám modernizovat, snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Prostředky bude možné použít na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření, podporu a kompenzace pro energeticky náročný průmysl i zranitelné domácnosti. Česká republika bude výnosy z aukcí využívat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, částečně také skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu i státního rozpočtu. Vláda dnes schválila návrh novely zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
„Významně měníme pravidla pro využití výnosů z aukcí emisních povolenek, které budeme jednoznačně využívat na investice do moderní energetiky a průmyslu, na snižování našeho příspěvku ke změně klimatu, na adaptace jako je například zalesňování a také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti. Peníze dále půjdou například do modernizace tepláren a rozvodů tepla, na nové obnovitelné zdroje v energetice, na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu nebo na modernizaci dopravy. Zaměříme se na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou pro nás zásadní. Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám. Výnosy z emisních povolenek půjdou do Státního fondu životního prostředí od roku 2026, částečně také půjdou Ministerstvu průmyslu a obchodu a v příštím roce zůstanou ve státním rozpočtu,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík.
Novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, zřizuje nový Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Ten bude doporučovat základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s využitím peněžních prostředků. Schvalovat bude také alokaci prostředků a text jednotlivých výzev pro předkládání projektů z Modernizačního fondu, které jsou financované z tzv. národních povolenek. Využití výnosů z povolenek bude potvrzovat vládní Rada.
Díky tomuto výboru se do rozhodování zapojí ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají. Vedle MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR budou spolupracovat i zástupci z Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda bude také každoročně schvalovat plán využití finančních prostředků, zrychlení administrativy vládě umožní nově vzniklá Rada pro využití výnosů. Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek cca 250 mld. Kč, v závislosti na ceně povolenek. V Modernizačním fondu je v období 2021-2030 k dispozici cca 350 mld. Kč.
„Zároveň je potřeba alokaci prostředků do jednotlivých oblastí provázat s naplňováním cílů ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a zohlednit i dlouhodobý cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem je, aby veškeré výnosy byly efektivně využité a pomohly modernizaci české ekonomiky, včetně předcházení negativních sociálních dopadů odchodu od fosilních paliv, a také na přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu,“ dodává ministr Hladík s tím, že obnovitelné zdroje jsou výrazně levnější než fosilní, proto musíme modernizovat a postupnými kroky bezpečně odcházet od uhlí. Česko platí za fosilní paliva miliardu korun denně, z toho polovina odchází do třetích zemí, často politicky nestabilních nebo vyloženě nepřátelských.
Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy. Prostředky z prodeje povolenek budou také využívané na financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií, financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích nebo například na rozvoj vzdělávání a podporu pracovních sil pro klimaticky neutrální hospodářství.