PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Sváteční dny z pohledu zákoníku práce.*
Stopka „falešné“ samostatné výdělečné činnosti.*
Ochrana mladistvých a povinnosti zaměstnavatele při jejich zaměstnávání.*
Implementace směrnice o přiměřené minimální mzdě.*
Sváteční dny z pohledu zákoníku práce.
29.4.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zákoník práce vymezuje v § 91 dny pracovního klidu. Patří mezi ně dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky.
Zatímco nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu je individuální pro každého zaměstnance, obecně pro všechny zaměstnance shodně jsou dny pracovního klidu svátky.
Státní svátky a tzv. ostatní svátky jsou upraveny zákonem č. 245/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Státním svátkem jsou 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. Ostatními svátky jsou 1. leden – Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční. První leden je jak státní, tak tzv. ostatní svátek, režim tohoto dne je však z hlediska pracovního práva stejný. Rozlišování mezi státním svátkem a svátkem nemá pro pracovní právo také žádný význam.
S ohledem na to, že dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky mají zásadně sloužit k odpočinku zaměstnanců, lze práci ve dnech pracovního klidu nařídit zcela výjimečně. Nelze navíc nařídit všechny práce, které by zaměstnavatel potřeboval, ale výhradně práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a jsou výslovně uvedeny v ustanovení § 91 odst. 3 a 4 zákoníku práce. Jedná se o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě a práce při krmení a ošetřování zvířat.
Ve svátek může zaměstnavatel nařídit stejný okruh prací, navíc práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektu zaměstnavatele. Jiné práce než vyjmenované zaměstnavatel ve dnech pracovního klidu nařídit nesmí. Jedná se jak o práci vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, tak i práci přesčas.
Stopka „falešné“ samostatné výdělečné činnosti.
25.4.2024, Zdroj: ČTK
Tou by se měla stát schválená směrnice, jejíž cílem je posílit práva kurýrů a řidičů platforem.
Europoslanci schválili posílení práv kurýrů či řidičů platforem, jako je Uber. Cílem směrnice je větší ochrana a posílení postavení lidí, kteří pracují například jako kurýři nebo řidiči na objednávku pomocí aplikací, a obecně větší transparentnost zaměstnání v nových formách práce.
Ve prospěch směrnice, která má zastavit praxi „falešné“ samostatně výdělečné činnosti, hlasovalo 554 poslanců, proti bylo 56 a 24 se hlasování zdrželo. V minulosti se hovořilo o tom, jak stanovit, kdy už může být například kurýr považován za zaměstnance. Výsledkem je dohoda, že dané podmínky si stanoví členské státy vlastními předpisy, směrnice pro to nicméně vytvořila rámec.
Novinka mimo jiné stanoví, že pracovníky těchto platforem nebude možné propustit na základě automatizovaného nebo algoritmického rozhodovacího procesu. V těchto případech bude nutný lidský dohled.
Nový předpis také znamená větší ochranu pro platformové pracovníky, jelikož platformám zakáže zpracování některých osobních údajů, například o psychickém stavu nebo osobním přesvědčení.
“Díky této směrnici bude mít až 40 milionů pracovníků platforem v EU přístup ke spravedlivým pracovním podmínkám. Tato historická dohoda jim poskytne důstojnost, ochranu a práva,” uvedla italská zpravodajka Elisabetta Gualminiová ze socialistické frakce.
Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy z frakce Zelených se jedná o dlouho očekávanou směrnici, která „poskytne jistotu milionům pracovníků, kteří doteď neměli téměř žádná práva ani sociální jistoty“. „Skončí tak vykořisťování těchto lidí pomocí technologických obrů,“ dodal.
Podle dat Evropské komise pro platformy v roce 2021 v EU pracovalo nejméně 28 milionů lidí a do roku 2025 by se tento počet mohl přiblížit 43 milionům. Většina z nich pracuje jako samostatně výdělečná osoba. Provozovatelé přepravních či rozvážkových firem jim proto nemusí platit zdravotní či sociální pojištění ani zaručit minimální příjem.
Dohodnuté znění musí ještě potvrdit Rada EU, tedy zástupci všech členských států, což je považováno za formalitu. Po zveřejnění v Úředním věstníku EU budou mít členské státy dva roky na to, aby ustanovení směrnice začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů.
Ochrana mladistvých a povinnosti zaměstnavatele při jejich zaměstnávání.
9.4.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Mladistvým zaměstnancem se pro účely pracovněprávních vztahů rozumí zaměstnanec mladší než 18 let. Zaměstnavatelé mají vůči nim řadu povinností.
Při zaměstnávání mladistvých je dobré mít na paměti:
- Zákaz některých právních jednání
Sjednat dohodu o odpovědnosti a dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů je možné nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku.
- Délku pracovní doby a přestávky na jídlo a oddech
Mladiství zaměstnanci mají délku týdenní pracovní doby 40 hodin týdně v součtu všech souběžně sjednaných pracovněprávních vztahů. Délka směny nesmí činit více jak 8 hodin. Omezení rozsahu délky týdenní pracovní doby na maximálních 40 hodin týdně se zjišťuje v souhrnu všech pracovněprávních vztahů, které mladistvý zaměstnanec sjedná a koná v nich práci v jednom čase současně. Zaměstnavatel proto musí rozsah vykonávané práce u mladistvých zaměstnanců zjišťovat, a přijímá-li mladistvého zaměstnance do pracovního poměru, pro svou ochranu si musí vyžádat od zaměstnance písemné prohlášení o tom, zda má či nemá v daném čase sjednán jiný základní pracovněprávní vztah, tj. jiný pracovní poměr, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a pokud ano, v jakém rozsahu v něm práci koná.
Přestávku na jídlo a oddech podle § 88 odst. 1 zákoníku práce musí zaměstnavatel mladistvým zaměstnancům poskytnout nejpozději po 4,5 hodině nepřetržité práce. Mladistvým zaměstnancům i v případě, kdy konají práce, které nemohou být přerušeny, musí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle § 88 odst. 1 věty první zákoníku práce.
Zákazy výkonu některých prací
Zákaz výkonu některých prací pro mladistvé se vztahuje na všechny pracovněprávní vztahy, tj. jak v pracovním poměru, tak i na výkon prací konaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce).
Zákaz výkonu jiných než přiměřených prací – zaměstnávat mladistvé zaměstnance lze pouze přiměřenými pracemi odpovídajícími jejich fyzickému a rozumovému rozvoji. Přiměřené práce nejsou zákoníkem práce blíže vymezeny, přiměřenost prací se posuzuje nikoliv ve vztahu k fyzickému či rozumovému vývoji konkrétního mladistvého zaměstnance, ale obecně k fyzickému a rozumového rozvoji odpovídajícímu obecně dosaženému věku. Jedná se zpravidla o práce, které jsou fyzicky namáhavé, zatěžující jednostranně zaměstnance výkonem opakovaných monotónních činností, práce vyžadující dlouhodobou pozornost, práce složitější na organizaci práce, samostatnost rozhodování, odpovědnost, případně i kontrolu ostatních zaměstnanců apod. Zaměstnavatel tuto přiměřenost musí vždy ve vztahu ke konkrétní práci posoudit.
Zákaz výkonu práce přesčas – zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas. Zákaz výkonu práce přesčas je absolutní. Mladistvému zaměstnanci zaměstnavatel nesmí nařídit práci přesčas, zakazuje se ale i výkon dohodnuté práce přesčas. Mladistvý zaměstnanec nesmí práci přesčas konat, ani pokud by s jejím výkonem souhlasil.
Zákaz práce v noci – noční práce je práce konaná v mezi 22. a 6. hodinou. Absolutní zákaz práce v noci platí pro zaměstnance mladší než 16 let, mladiství starší 16 let mohou tyto práce výjimečně konat za dodržení těchto podmínek:
- maximálně po dobu jedné hodiny,
- je to třeba pro jejich výchovu k povolání,
- práce musí bezprostředně navazovat na rozvrženou pracovní denní dobu,
- musí být zajištěn dohled, je-li to s ohledem na výkon konkrétní práce pro jejich ochranu nezbytné.
Povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání mladistvých stanoví zákoník práce v § 246 odst. 3 a 247. Patří k nim:
- Seznam mladistvých zaměstnanců
Zaměstnavatel musí vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni v pracovním poměru, na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce a v něm musí uvést jméno, příjmení, datum narození a druh práce, kterou zaměstnanec vykonává.
- Lékařské vyšetření
Zaměstnavatel musí zabezpečit na své náklady povinné ověřování zdravotního stavu mladistvých zaměstnanců před vstupem do pracovního poměru a v průběhu pracovního poměru vždy před převedením na jinou práci. Zaměstnavatel je povinen zabezpečovat pravidelná vyšetření nejméně jednou ročně (tj. v průběhu běžného roku představujícího 12 za sebou jdoucích měsíců).
- Převedení na jinou práci
Zaměstnavatel je povinen zaměstnance převést na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, pokud bude podle lékařského posudku nezpůsobilý k výkonu práce nebo jeho způsobilost k výkonu práce bude omezena, případně nesmí-li mladistvý zaměstnanec dále konat práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí. Není-li možné dosáhnout účelu převedení převedením zaměstnance v rámci pracovní smlouvy, tj. aniž by se měnil sjednaný druh práce, může zaměstnavatel mladistvého zaměstnance převést na práci jiného druhu, než byl sjednán v pracovní smlouvě, a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil. Při převedení zaměstnance na jinou práci je zaměstnavatel povinen obecně přihlížet k tomu, aby tato práce byla pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Implementace směrnice o přiměřené minimální mzdě.
26.3.2024, Zdroj: ČTK
Evropskou směrnici o přiměřené minimální mzdě by členské země měly promítnout do praxe do poloviny listopadu. Počítá s ní připravovaná novela zákoníku práce.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce by měly od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou schválila vláda.
Přiměřené minimální mzdy upravuje předloňská směrnice EU, kterou mají členské země promítnout do praxe do poloviny listopadu. Předpis doporučuje nejnižší výdělek na 60 procentech mediánu hrubé mzdy či na 50 procentech průměrné hrubé mzdy. Minimální mzda se od ledna zvedla o 1600 korun na 18.900 korun a podle ministerstva práce odpovídá 41,1 procenta průměrného hrubého výdělku, který se předpovídal pro letošek.
Podle ministra práce Mariana Jurečky by měla minimální mzda do roku 2029 růst každý rok zhruba o stejné procento, příští rok by měla dosáhnout 42,2 procenta průměrné mzdy.
Novela se při projednávání ve vládě změnila. Původně se měla minimální mzda dostat do roku 2028 na 45 procent průměrné mzdy a místo osmi dosavadních stupňů zaručené mzdy se měly od příštího roku vyplácet jen čtyři, ale ve firmách i ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí mělo výhrady. Navrhovalo zaručené mzdy úplně zrušit. Hospodářská komora vyzvala kabinet, aby plán ještě přehodnotil a zaručené částky škrtl, nebo je ponechal případně jen pro státní a veřejnou sféru.
Podle novely by měl výpočet minimální mzdy nejspíš vycházet z predikované průměrné mzdy na další rok, kterou by ministerstvo financí oznámilo do konce srpna. Vláda by stanovila koeficient, který by zohlednil kupní sílu, životní náklady, úroveň a tempo růstu mezd i vývoj produktivity. Určila by ho na dva roky. Ministerstvo práce by pak do konce září stanovilo minimální mzdu na další rok. Vypočítala by se jako součin očekávaného průměrného výdělku a koeficientu. Místo osmi zaručených mezd by se měly vyplácet čtyři, ale jen v platové sféře. Pohybovat by se měly od minimální mzdy do jejího 1,6násobku.
Novelu zákoníku projednají Sněmovna a Senát, poté ji dostane k podpisu prezident. Podle Mariana Jurečky by se měl kodex přijmout do léta, aby podle něj vláda mohla navýšit minimální mzdu pro příští rok.