DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Vyplňujete daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti.*
Možnost odpočtu darů za období roku 2023.*
Podmínky pro odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby.*
Daň z nemovitých věcí je třeba zaplatit do 31.5.*
Zaostřeno na souběhy plátců zdravotního pojištění.*
Vyplňujete daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti.
Termíny pro odevzdání přiznání k dani z příjmu se blíží. Jak se při vyplňování dokumentu vyhnout chybám a jak si poradit s obvyklými nejasnostmi? Odpoví vám následující text na BusinessInfo.cz.
03.04.2024 | BusinessInfo.cz
Nejzazší termín pro odevzdání přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob je letos čtvrtek 2. května (OSVČ s povinnými datovými schránkami musejí komunikovat s finančním úřadem elektronicky). Pro zbytek poplatníků platí tradiční termín 2. 4. – tedy první pracovní dubnový den.
Ti, kteří mají ze zákona povinný audit nebo využívají služeb daňového poradce, mají čas až do 1. července.
Poté, co je OSVČ aktivována datová schránka (nejpozději patnáct dní od zřízení), musí podnikatel podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob výhradně elektronicky. Jinak mu hrozí pokuty.
Nejčastější otázky podnikatelů
Jak je to s vracením přeplatků na dani z příjmů?
Obecně platí, že správce daně začíná podnikatelům vyplácet peníze od 3. května 2024 a má čas až do počátku června. Pro vrácení přeplatku na dani je totiž stanovena třicetidenní lhůta, která se počítá od okamžiku, kdy uplyne deadline pro podání daňového přiznání.
Pokud odevzdáte přiznání v papírové podobě, musí dát správce daně příkaz do banky na vrácení peněz nejpozději 2. května 2024.
Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
To vše se týká případů, kdy je „stanovena daň v souladu s daňovým přiznáním a nebyl zahájen žádný kontrolní postup.“ Jinými slovy: máte-li všechny náležitosti spojené s přiznáváním daní v pořádku a podáváte řádné nikoli opravné DAP.
Přeplatek vám finanční správa nevyplatí automaticky, musíte o něj požádat. Žádost nepřehlédněte na poslední straně formuláře daňového přiznání (zde najdete příslušnou kolonku).
Můžete přitom zažádat o převod na účet i o zaslání složenky, zvolíte si tedy sami způsob výplaty. Vracejí se ovšem pouze přeplatky, které jsou vyšší než 100 korun.
| Termín pro přiznání daní | Termín pro vracení přeplatku | |
| Zaměstnanci | 15. února | v dubnu (březnová výplata) |
| Daňové přiznání OSVČ (elektronicky) | 2. května | 3. června |
| Daňové přiznání s poradcem | 1. července | 31. července |
V případě, že zaměstnanec požádal zaměstnavatele o roční zúčtování, přičemž si uplatnil slevy na dani, přeplatek mu bude vrácen v březnové mzdě, tedy v dubnu. Přesné datum není možné stanovit vzhledem k tomu, že je výplatní termín u každého zaměstnavatele v jiný den.
Podávají daňové přiznání OSVČ přihlášené k paušální dani?
Živnostníci, kteří výhod paušální daně využívají, nemusejí za rok 2023 přiznání k dani z příjmů podávat vůbec a netýká se jich ani odevzdávání přehledů o příjmech a výdajích pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Jak je to s podpisy?
Ten, kdo stále podává daňové přiznání na růžovém papíře, musí ho na konci podepsat. Pokud současně žádá o vrácení přeplatku, přidá podpis i v tomto oddíle. Formálně jde totiž o dvě podání a obě musejí být signovaná. Při elektronickém podání přes portál Moje daně či datovou schránku samozřejmě podpisy řešit nemusíte.
Před odevzdáním tiskopisu by navíc neměl daňový poplatník zapomenout všechny formuláře (především včetně potřebných příloh) pečlivě zkontrolovat.
Jaké jsou nové lhůty pro podání přiznání a sankce z prodlení?
Prodloužení lhůty pro odevzdání daňových přiznání o měsíc se letos týká všech OSVČ, tedy majitelů aktivních datových schránek, pro které je povinné elektronické podání (do 2. května 2024). Do pěti pracovních dní po nejzazším termínu mohou plátci přiznat daň bez sankcí.
Zajímají je tedy data 9. května respektive 10. července 2024. Pokud podají přiznání v pozdějším termínu, čeká je postih.
Odevzdáte-li přiznání pozdě, sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta daňové ztráty). Maximální postih je pět procent z daně či 300 tisíc korun. Pokud DAP nepodáte vůbec, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta dosáhne minimálně 500 korun.
Jaké jsou sankce v případě pozdního přiznání či zaplacení daně. Jak se jim vyhnout?
Je sleva na poplatníka nižší, uplatníte-li ji jen za část roku?
Základní sleva ve výši 30 840 korun ročně letos zůstává stejná jako loni a mají na ni nárok úplně všichni.
Tato sleva na poplatníka se nekrátí a v daňovém přiznání se uplatňuje vždy v plném rozsahu bez ohledu na to, kolik měsíců jste v daném roce podnikali.
Nezáleží tedy na tom, zda jste měli zdanitelné příjmy jenom v některých měsících. Sleva se vždycky počítá za celý rok. Nedělí se ani v případě, že jste měli zdanitelné příjmy třeba jen v říjnu. I v tom případě můžete uplatnit celou roční slevu – a to maximálně do výše daně, kterou si vypočítáte.
Jak je to s podpisem u elektronických podání?
Uložení plné moci pro daňového poradce na finančním úřadě?
Pro podání daňového přiznání prostřednictvím daňového poradce nebo advokáta nadále platí prodloužená lhůta do 1. července 2024. S nedávnou novelou daňového řádu se ale změnila situace kolem plných mocí, které poplatníci udělují svému poradci.
Podmínka podat finančnímu úřadu do 1. 4. plnou moc udělenou daňovému poradci byla zrušena. Od roku 2021 se plná moc přikládá až společně s odevzdáním přiznání.
V čem ještě poplatníci chybují…
Letos by si především poplatníci měli uvědomit, že nastala změna v limitu ročních příjmů, při kterém musejí přiznání podávat. Do loňského roku platila tato povinnost pro všechny, kdo měli roční příjmy ze samostatně výdělečné činnosti nad 15 tisíc korun. Pro rok 2023 už platí spodní hranice 50 tisíc korun. Pokud jste zaměstnancem s vedlejšími příjmy – a to nejen z podnikání – příjmový limit se vám snižuje na dvacet tisíc korun za rok.
Nezapomínejte, že v obou případech jde o hrubý příjem před odečtením výdajů – tedy takzvaný dílčí základ daně.
Poplatníci si také často neuvědomují, že v případě uplatnění základní slevy na poplatníka mohou využít i ostatních slev a zvýhodnění.
Například student – pokud má dostatečně velké příjmy – může ještě využít nejen základní slevu na poplatníka (za rok 2023 zmíněných 30 840 korun), ale i specifickou slevu na studenta (až 4020 korun za rok). Letos to ale platí naposledy, konsolidační balík vlády totiž tuto slevu ruší.
Rodič zase může využít slevy na děti. Jeden z rodičů nyní na dani ušetří až 1267 korun měsíčně na jednoho potomka, 1860 na druhé a 2320 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Částky jsou dvojnásobné, pokud je váš potomek držitelem průkazu ZTP-P.
Pokud se při výpočtu daně dostanete do záporných čísel, tedy je-li bonus vyšší než vypočtená DPFO, máte dokonce od státu nárok na přeplatek. Více si přečtěte v textu Jaké jsou nově slevy na děti? Zrušil se limit pro daňový bonus.
Přehled slev na daních. Co mění konsolidační balík?
Už několik let mohou uplatnit slevu na dítě či vyživovaného manžela/manželku všichni podnikatelé bez výjimek. Do roku 2018 tak nemohli činit ti, kteří využívali výdajové paušály.
Předloňskou novinkou je zvýhodnění takzvaných marných exekucí, které běží bezvýsledně (nic se od dlužníka nevymohlo) déle než tři roky a u nichž původní dluh představoval maximálně 1500 korun. Tyto exekuce se zastavují od začátku roku 2022. Věřitelé si mohou odečíst z daní 450 korun (30 procent z 1500 Kč) za každé takto zastavené vymáhání pohledávky.
Pro úplnost připomínáme, že slevy nevyužívají plátci takzvané paušální daně (pro rok 2023 šlo o 6208 korun měsíčně, letos 7498 korun v prvním pásmu – odkaz na článek). Ti si ale zároveň nemusejí lámat hlavu s vyplňováním přiznání. Tato povinnost pro ně neplatí.
Přílohy k přiznání
K přiznání je třeba přidat přílohy dokazující nárok na odečitatelné položky případně slevy na dani.
Pokud příslušné doklady (například o tom, že vaše dítě navštěvuje mateřskou školu a máte nárok na školkovné) berňáku nedodáte, slevy vám při kontrole neuzná.
Příklady dokumentů, které se přidávají k přiznání k dani z příjmů:
- potvrzení o studiu
- potvrzení o pobírání důchodu
- potvrzení o zaplacených částkách na důchodové připojištění
- potvrzení o zaplaceném pojistném na životní pojištění
- potvrzení o zaplacených úrocích z hypotéky
- potvrzení o daru nebo darovací smlouva
- potvrzení ze školky
- potvrzení výše příjmů od zahraničního správce daně
- důvody pro podání dodatečného přiznání
- účetní závěrka poplatníka, který vede účetnictví
Školkovné
Školkovné vám letos naposledy (od roku 2024 je zrušeno) umožní snížit přímo výslednou daň – nikoli daňový základ – o výdaje, které jste v kalendářním roce vynaložili za mateřskou školu nebo dětskou skupinu. To, že vaše dítě chodí do školky, musíte opět doložit potvrzením, které přiložíte k přiznání.
Maximální sleva na jedno dítě se pro rok 2023 zvyšuje na 17 300 korun, loni si rodiče při vyplňování daňového přiznání polepšili maximálně o 16 200 korun. Sleva se vypočítává výhradně ze školného, nikoli z dalších nákladů na pobyt dítěte v MŠ.
Platíte-li tedy ročně školné ve výši 12 000 korun, odečtete jen tuto částku. Pokud ale platíte za rok například 18 tisíc, nemáte nárok na vyšší odpočet než zmíněných 17 300 Kč.
Chcete ušetřit na daních? Darujte krev, využijte hypotéku či připojištění
Ze základu daně si můžete odečíst i dar
Pozor! Už čtyři roky je možné odečíst si ze základu daně výjimečně až 30 procent, a to v případě darů na dobročinné účely.
Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech se výjimečně zvýšil kvůli covidu a ruskému útoku na Ukrajinu. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů.
Problematiku daňové uznatelnosti darů od roku 2022 upravuje zvláštní zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Co říká zákon?
Za bezúplatné plnění (dar) se považuje poskytnutí jakékoli hmotné věci, finanční částky, služby či nemovitosti jiné osobě (fyzické i právnické) zcela zdarma.
„Pokud například darujete jednou za rok LDN, kde leží vaše babička, 3 000 korun, samozřejmě si je můžete od daňového základu odečíst. Dávejte jen pozor na podmínku, že si lze odečíst jen určité procento ze základu,“ potvrzuje poradce Michal Dvořáček.
Abyste dar mohli zahrnout do svého ročního zúčtování, musí mít hodnotu alespoň 1 000 korun nebo přesáhnout dvě procenta vašeho základu daně. Postačí přitom splnit pouze jednu z obou uvedených podmínek.
Příklad:
Vzhledem k tomu, že příslušnou částku odečítáte z daňového základu, odepíšete z výsledné daně patnáct procent. Pan Novotný daroval sociálnímu zařízení 2000 korun, jeho daň z příjmu fyzických osob tedy bude ve výsledku nižší o 300 korun (15 procent ze základu).
Prodej cenných papírů
Pokud jste loni díky prodeji cenných papírů vydělali, měli byste ze zisku zaplatit daň. Přiznat dokonce musíte i ztrátové investice.
Přesto existují dvě výjimky, kdy jsou příjmy osvobozené a neuvádějí se ani v daňovém přiznání:
- celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok,
- cenné papíry jste prodali nejdříve po třech letech od nákupu.
Jak je to s hypotékami?
Stát před několika lety zavedl (kvůli podpoře vlastnického bydlení) novou odečitatelnou položku coby nezdanitelný základ daně. Možnost odečíst si od daní úroky z hypotéky nebo ze stavebního spoření mají teoreticky všichni, kdo tyto úvěry využívají.
Od základu daně se ovšem v případě hypotečních úvěrů odečítají jenom zaplacené úroky, nikoli celková výše splátek. Potvrzení o tom, kolik jste zaplatili na úrocích, vám poskytne příslušná banka nebo stavební spořitelna.
Pozor! Odečítat si příslušné částky může pouze takzvaný účastník úvěru, tedy osoba uvedená ve smlouvě. Nestačí tedy, když úvěr reálně splácíte.
Zároveň musí jít o nemovitost používanou k trvalému bydlení, ne pouze k rekreaci nebo nájmu. Výjimkou je situace, kdy člověk využívá rekreační nemovitost celý rok k bydlení.
Limit pro odpočet úroků z hypoték je od roku 2021 poloviční oproti původním 300 tisícům korun. Nový strop 150 tisíc korun ročně se však uplatní – zjednodušeně řečeno – jenom pro úvěry sjednané od roku 2021.
Jakub Procházka
Možnost odpočtu darů za období roku 2023.
6.5.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Při přípravě přiznání za rok 2023 může vzniknout otázka odpočtu darů.
Podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů mohou daňové subjekty, právnické osoby, uplatnit jako odečet dary až do výše 10 % základu daně sníženého podle § 34 zákona, pokud jsou splněny další podmínky.
V souvislosti s konsolidačním balíčkem nebylo toto ustanovení novelizováno, byl však novelizován zákon č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace.
Podle něj lze za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 29. února 2024 podle § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů od základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona o daních z příjmů.
Uvedená možnost se týká zdaňovacích období, ne období, za která se podává daňové přiznání, aniž by šlo o zdaňovací období.
Podmínky pro odpočet úroků z úvěru na bytové potřeby.
31.1.2024, Ing. Pavel Novák, Zdroj: Verlag Dashöfer
Lze daňově zohlednit i úroky z úvěru, který poskytne firma zaměstnanci na výstavbu/rekonstrukci domu či bytu?
Dotaz:
Naše firma poskytuje našim zaměstnancům úvěry na pořízení či výstavbu domu/bytu nebo jejich rekonstrukci.
Chci se zeptat, zda úroky z tohoto úvěru, které platí zaměstnanci naší společnosti, mohou zaměstnanci uplatnit v ročním zúčtování daně či v daňovém přiznání? Není mi totiž jasné, zda úvěr na bytové potřeby musí být poskytnutý ze strany bankovní instituce či zda je možné odpočet úroků aplikovat i v případě úvěru na bydlení od nás jako firmy.
Odpověď:
Podle ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), platí, že od základu daně se odečte částka, která se rovná:
- úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření
(viz-zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.)
- úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i
- úrokům z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou,
(viz – § 2 zákona č. 96/1993 Sb.)
- úrokům z úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem,
a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu.
Co se týče např. ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (platí obdobně pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob), nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně smlouvou o úvěru a potvrzením stavební spořitelny o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo potvrzením banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z hypotečního úvěru a snížených o státní příspěvek, popřípadě z jiného úvěru poskytnutého příslušnou bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem.
Z uvedeného plyne, že úvěr na bytové potřeby musí být poskytnutý některou ze zákonem vyjmenovaných finančních institucí a není možné odpočet úroků aplikovat i v případě úvěru na bydlení od „běžného“ zaměstnavatele.
Obecně platí, že poskytovatelem úvěru (např. i spotřebitelského úvěru) mohou být finanční instituce (kromě bank např. i nebankovní společnosti), které musí mít příslušnou licenci, která je opravňuje k bankovní činnosti nebo k poskytování nebankovních úvěrů. Licenci uděluje a činnost bank a nebankovních společností kontroluje Česká národní banka. Nejspíše se v případě uvedeném v dotazu bude jednat o úročené zápůjčky dle ustanovení § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V takovém případě budou sjednané úroky u zaměstnavatele zdanitelným příjmem. Pokud zaměstnavatel vede účetnictví, budou úroky ze zápůjčky výnosem při zachování věcné a časové souvislosti. U zaměstnance, pokud je sjednaný úrok nižší než obvyklý úrok, je jeho zdanitelným příjmem rozdíl mezi obvyklým úrokem a sjednaným nižším úrokem z poskytnuté zápůjčky.
Daň z nemovitých věcí je třeba zaplatit do 31.5.
2.5.2024, Zdroj: Finanční správa
Splatnost celé daně – poplatníci s výší daně do 5 000 Kč včetně. Splatnost 1. splátky daně – poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu.
Finanční správa posílá údaje k zaplacení daně z nemovitých věcí
Finanční správa začala poplatníky vyrozumívat o nové výši daně z nemovitých věcí. Zhruba milion držitelů datových schránek obdrží údaje k zaplacení daně jejich prostřednictvím, bezmála dalšímu milionu poplatníků přihlášených k zasílání e-mailem budou údaje doručeny do jejich e-mailové schránky. Ostatním poplatníkům této daně pak finanční správa nejpozději do 24. května rozešle poštou celkem 1,8 milionu složenek. Vzhledem k letošnímu navýšení daně průměrně o 80 % dostanou z opatrnosti složenku do schránky i ti, kteří jsou přihlášení do daňové informační schránky na portálu MOJE daně, kde mají platební údaje dostupné. Zhruba 50 tisíc poplatníků daň platí prostřednictvím SIPO. Lhůta pro zaplacení daně (nebo první splátky) končí 31. května 2024.
Rozesílané platební údaje obsahují bankovní účet finančního úřadu, na který se daň platí, včetně předčíslí a kódu banky. „Nejpohodlnějším způsobem, jak daň zaplatit, je prostřednictvím internetového bankovnictví. Platební údaje na složence, v e-mailu či datové zprávě obsahují také QR kód, po jehož načtení se vyplní potřebné údaje,“ říká generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová. Složenka nebude doručena těm, kteří mají datovou schránku, platí daň z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO nebo se přihlásili k zasílání platebních údajů na e-mail. „Všechny potřebné údaje včetně QR kódu najdete zároveň ve vaší daňové informační schránce v portálu MOJE daně,“ dodává Simona Hornochová.
Nejpohodlnějším způsobem, jak daň zaplatit, je prostřednictvím internetového bankovnictví. Platební údaje na složence, v e-mailu či datové zprávě obsahují také QR kód, po jehož načtení se vyplní potřebné údaje. Simona Hornochová, generální ředitelka Finanční správy
Daň z nemovitých věcí je stanovena celkovou částkou za všechny nemovité věci poplatníka, které se nacházejí na území jednoho kraje. Kdo vlastní více nemovitých věcí v jednom kraji a daň není vyšší než 5 000 Kč, nalezne v obálce jen jednu složenku s vyčíslením konečné výše daně za všechny nemovité věci. V případě, že poplatník vlastní nemovité věci na území různých krajů nebo platí daň vyšší než 5 000 Kč, obdrží v obálce více složenek.
Nepřesáhne-li částka daně 5 000 Kč, je splatná do 31. května 2024. Je-li vaše daň vyšší než 5 000 Kč, můžete ji uhradit ve dvou termínech, a to do 31. května a do 30. listopadu 2024. Nejčastějšími způsoby placení daně jsou bezhotovostní převod z účtu poplatníka na účet finančního úřadu nebo složenkou na pobočce České pošty.
Variabilním symbolem pro zaplacení je rodné číslo fyzické osoby nebo IČO právnické osoby. Konstantním symbolem pak 1148 při bezhotovostní platbě a 1149 při hotovostní platbě složenkou. Podrobnější informace k placení daně z nemovitých věcí naleznete na webových stránkách finanční správy, stejně jako čísla bankovních účtů finančních úřadů.
Zaostřeno na souběhy plátců zdravotního pojištění.
27.3.2024, Zdroj: VZP
Více zaměstnaneckých poměrů, zaměstnanecký poměr a samostatná výdělečná činnosti, případně zaměstnání a státní pojištěnci – na tyto možnosti se podrobně podíváme v následujících řádcích.
Souběh více zaměstnaneckých poměrů
Alespoň v součtu příjmů musí být dodržen minimální vyměřovací základ, nebo se zaměstnanec musí rozhodnout, který jeho zaměstnavatel bude provádět doplatek do minima.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy od všech zaměstnavatelů (od každého z nich) dosahují alespoň minimální vyměřovací základ, odvádí se pojistné ze všech zaměstnání ze skutečného vyměřovacího základu.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v jednom zaměstnání jsou vyšší než minimální vyměřovací základ, příjmy z dalších zaměstnání nikoli, odvede se ve všech případech ze skutečného vyměřovacího základu. Odvod alespoň z minima je splněn. Zaměstnavatelé s nižším vyměřovacím základem však potřebují mít tuto skutečnost od „hlavního“ zaměstnavatele potvrzenu.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů, jednotlivé příjmy jsou nižší než minimální vyměřovací základ, ale v součtu dosáhnou minima, odvádí se pojistné ze skutečně dosažených příjmů. Zaměstnanec nebude doplácet do minima prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, podmínka dodržení minimálního vyměřovacího základu je splněna v součtu. Jednotlivé zaměstnavatele je však třeba o této skutečnosti informovat.
V případech, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a příjmy v součtu jsou nižší, než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit do minima prostřednictvím zaměstnavatele, kterého si zvolí. O čemž ho musí informovat.
Souběh zaměstnání s kategorií OSVČ
Povinnosti se liší v závislosti na tom, jestli je hlavním zdrojem příjmů zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost.
Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost:
- je povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ
- je povinnost platit zálohy alespoň ve výši minima stanoveného pro OSVČ
- v zaměstnání není povinnost dopočtu do minima
Při souběhu zaměstnanec + OSVČ, kde hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, nikoli samostatná výdělečná činnost:
- není povinnost dodržet minimální vyměřovací základ jako OSVČ, v zaměstnání ale musí být odváděno pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance
- není povinnost platit zálohy (pojistné se zaplatí za celý rok po podání přehledu),
- pokud souběh trvá po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí.
Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmu, není směrodatné prosté porovnání výše příjmů. Rozhodující je písemné prohlášení, které OSVČ učiní při zahájení činnosti a pak vždy v podávaném přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok.
Souběh zaměstnání s kategorií státní pojištěnec
Takový zaměstnanec není povinen dodržen minimální vyměřovací základ.
Při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (důchodce, student)
není povinnost v zaměstnání dodržet minimální vyměřovací základ (minimální vyměřovací základ zde musí být dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii, za kterou platí pojistné i stát)
Zaměstnanci, kterým je přiznán invalidní důchod (tzn. je za ně zároveň plátcem pojistného stát) a jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců, mají nárok na odpočet. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy uvedené skutečnosti netrvají po celý kalendářní měsíc.