Povolení nadrozměrných nákladů je jednodušší, začal fungovat informační systém NADR.* 

Elektrická vozítka: Pravidla a regulace.* 

Maringotka zaparkovaná v lese bez povolení.* 

Povolení nadrozměrných nákladů je jednodušší, začal fungovat informační systém NADR.

1.3.2024, Zdroj: Ministerstvo dopravy

Ministerstvo dopravy spustilo nový informační systém, skrze který si dopravci mohou zažádat o povolení nadrozměrné přepravy elektronicky. Díky elektronizaci úkonů je proces povolování zvláštního užívání pozemních komunikací nadrozměrnými vozidly významně efektivnější, jednodušší a rychlejší.

Od 1. března dochází novelou zákona o pozemních komunikacích k celkovému zjednodušení povolovacího řízení díky úpravě procesních pravidel, snížení rozsahu vedených řízení prostřednictvím prodloužení doby, na kterou lze vydat povolení pro opakovanou přepravu (až na 1 rok).

„Celý administrativní proces podání žádosti a následné schvalování se výrazně zjednodušuje a zpřehledňuje jak pro samotné žadatele, tak pro úředníky, kteří povolení nadrozměrných nákladů vydávají. Cílem je celkové snížení byrokracie při vyřizování žádostí o nadrozměrnou přepravu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Žádosti lze nově podávat přímo prostřednictvím aplikace IS NADR. Uživatel se do systému přihlásí prostřednictvím Identity občana obdobně jako na Portál dopravy. Po spárování uživatele s firmou zastupující žadatele systém nabídne základní uživatelské rozhraní, do něhož uživatel vkládá informace a dokumenty potřebné k podání žádosti. Podrobné údaje o vozidlech systém automaticky načítá z Registru silničních vozidel. Následně aplikace vygeneruje uživateli variabilní symbol a QR kód sloužící k úhradě správního poplatku.

V okamžiku, kdy je spárována platba správního poplatku, dojde k přijetí žádosti úřadem a příslušný referent zahájí kroky nezbytné k vyřízení žádosti. Systém je zpřístupněn i příslušným správcům pozemních komunikací a dotčeným orgánům, kteří se jeho prostřednictvím k žádosti mohou vyjádřit a určit své podmínky pro uskutečnění přepravy. Uživatel je o každém dalším kroku v řízení informován prostřednictvím e-mailových notifikací.

„Po úspěšném přihlášení do testovacího systému je patrné, že na první pohled je systém přehledný a intuitivní,“ říká Michal Vodička ze společnosti Rádl, spol. s r.o.

„Založení nové žádosti není složité, chce to jen zvyk a jistou rutinu. Ročně vyřizujeme přes 1000 žádostí, doufáme tedy, že nám nový systém výrazně usnadní tuto činnost,“ doplňuje Petr Bednář, podnikatel v oblasti technických činností v dopravě.

„IS NADR je koncept, který zde rozhodně chyběl a od kterého očekáváme výrazné zjednodušení celého procesu povolování nadměrné přepravy. Náš spolek je přesvědčen, že je to výrazný krok správným směrem, neboť díky tomuto projektu, tak jak nám byl představen, dojde zejména k výraznému snížení byrokratické zátěže jak na straně žadatelů, tak i na straně úředníků, kteří jsou dnes zahlceni vyřizováním nezměrného množství žádostí,“ uvádí Miroslav Zikmund, prezident zapsaného spolku RECIPIO, který se specializuje na zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu mj. při přepravě zvlášť těžkých a rozměrných nákladů.

Více informací žadatelé najdou na webových stránkách aplikace na adrese nadmery.mdcr.cz, kde naleznou také přehlednou uživatelskou příručku a kontakt na centrum zákaznické podpory.

Elektrická vozítka: Pravidla a regulace.

17.4.2024, Zdroj: Ministerstvo dopravy

• V Davli byl zahájen provoz nového veřejného přístaviště pro malá plavidla
• Začíná výstavba moderního areálu nymburských drážních hasičů

Elektrická vozítka jsou v ČR stále novým fenoménem. V návaznosti na dotazy shrnujeme základní pravidla pro jejich používání na silnicích a přikládáme ke stažení Stanovisko Ministerstva dopravy.

1. Definice jízdního kola:

Jízdní kolo může být i koloběžka nebo jízdní kolo s pedály, které je vybaveno elektrickým motorem, tříkolka a vícekolka, stejně jako vícesedadlové jízdní kolo a jim podobné vozidlo poháněné lidskou silou. Pokud jsou kolo či koloběžka dodatečně vybaveny motorkem, musí splňovat následující podmínky:

• Zachovává nadále charakter jízdního kola nebo koloběžky:
  • musí být možné se běžně pohybovat pomocí šlapání do pedálů
  • v případě koloběžky se pohybovat pomocí odrážení.
  • Pokud toto není zachováno, jedná se o motocykl nebo o vozidlo kategorie Z.
• Výkon nepřesáhne 1 kW
• Pokud používá spalovací motor, objem válce nesmí být větší než 50 cm3
• Maximální konstrukční rychlost nesmí být vyšší než 25 km/h
• Vozidlo je možné provozovat i bez dodatečně namontovaného pomocného motorku
• Montáž motoru, nádrže paliva nebo akumulátoru na kolo nesmí vyžadovat zásah na nosných částech.

2. Kategorizace

a) Jízdní kolo s přídavným elektrickým motorem:

• šlapací kolo s motorem do 250 W, který se vypne, pokud cyklista přestane šlapat
• a jinak je jeho výkon postupně snižován až do vypnutí motoru, dokud rychlost nedosáhne 25 km/h.
• nepodléhá schválení technické způsobilosti a nepodléhá registraci

b) Jízdní kolo s dodatečně namontovaným motorkem:

• kolo s dodatečně namontovaným motorkem do 1 kW
• nebo objemem válců je do 50 cm3,
• maximální konstrukční rychlost 25 km/h
• montáž pohonu si nevyžádá zásah do nosních částí jízdního kola
• nepodléhá schválení technické způsobilosti a nepodléhá registraci

c) Motocykl:

• vozidlo, které převyšuje parametry jízdního kolo, ale splňuje požadavky evropského nařízení o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek (EU 168/2013)
  • maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h v jakémkoliv režimu
  • bez šlapání motor dále funguje a jeho výkon není postupně snižován až do vypnutí motoru, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h
  • pokud je v jakémkoliv jízdním režimu výkon motoru vyšší než 1 kW nebo objem válce či válců motoru větší než 50 cm3 nebo výkon motoru přesáhne 250 W a není vyřazen z činnosti bez šlapání nebo dosažení rychlosti 25 km/h
  • je-li předmětné vozidlo vybaveno jakýmkoliv přepínačem režimu jízdy, nezáleží na tom, zda manuálním nebo elektronickým, a jakýkoliv z jízdních režimů nesplňuje požadavky jízdního kola – není podstatné jaký režim v daném okamžiku je spuštěn.
• vozidlo podléhá schválení technické způsobilosti a registraci v registru silničních vozidel; podle výkonu musím mít patřičné řidičské oprávnění

d) Vozidlo kategorie Z:

• vozidlo, které nesplňuje požadavky pro kategorie jízdního kola ani nesplňuje nařízení o dvoukolových, tříkolových vozidlech a čtyřkolek
  • maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h v jakémkoliv režimu
  • bez šlapání motor dále funguje a jeho výkon není postupně snižován až do vypnutí motoru, dokud rychlost vozidla nedosáhne 25 km/h
  • pokud je v jakémkoliv jízdním režimu výkon motoru vyšší než 1 kW nebo objem válce či válců motoru větší než 50 cm3 nebo výkon motoru přesáhne 250 W a není vyřazen z činnosti bez šlapání nebo dosažení rychlosti 25 km/h
  • je-li předmětné vozidlo vybaveno jakýmkoliv přepínačem režimu jízdy, nezáleží na tom, zda manuálním nebo elektronickým, a jakýkoliv z jízdních režimů nesplňuje požadavky jízdního kola – není podstatné jaký režim v daném okamžiku je spuštěn.
• vozidlo podléhá schválení technické způsobilosti, ale nepodléhá registraci; opět potřebuji k řízení příslušné ŘO.

Ke stažení: Stanovisko Ministerstva dopravy k elektrokoloběžkám

Maringotka zaparkovaná v lese bez povolení.

22.4.2024, Mgr. Adriana Kvítková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Za jakých podmínek mohu umístit pojízdnou maringotku na vlastní lesní pozemek? Jak dlouho zde může stát? Existuje nějaká oznamovací povinnost? Jaké pokuty mi hrozí?

Odpověď:

Položený dotaz, resp. problematika umístění (mobilní) stavby na lesní pozemek má několik právních rovin.

Začneme od toho jednoduššího a tou je rovina soukromoprávní. Dle občanského práva pro to, abychom mohli na pozemek legálně umístit jakoukoli stavbu i na něm zaparkovat maringotku, musí existovat právní titul, zde se jedná o vlastní pozemek, tedy právní titul tímto způsobem užívat pozemek je odvozen od vlastnictví nemovité věci. Dle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů) tedy vlastníkovi pozemku nic nebrání umístění (zaparkování) pojízdné maringotky na vlastní pozemek.

O dost složitější je ovšem rovina veřejnoprávní. V případě umístění pojízdné maringotky na lesní pozemek, je nutno zvážit jak omezení daná stavebními předpisy, tak i předpisy vztahujícími se k právu životního prostřední, zde konkrétně půjde o lesní zákon (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen lesní zákon).

Nejprve ke stavebnímu zákonu (zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pojízdná maringotka dle stavebního zákona stavbou být může i nemusí, v zásadě jde o rozhodnutí konkrétního stavebního úřadu, zda-li maringotku vyhodnotí jako výrobek plnící funkci stavby, a tedy stavbu dle § 5 odst. 1 stavebního zákona, nebo jako silniční nemotorové vozidlo ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Záleží též samozřejmě na délce doby, po jakou bude na určitém místě zaparkována a na technické způsobilosti maringotky, jako přípojném vozidle, k provozu na pozemních komunikacích. Pokud by maringotka uvedené nesplňovala, je otázkou, zda-li bude zapotřebí (stavební) povolení, i když tzv. drobné stavby (vymezené v příloze č. 1 ke stavebnímu zákonu) povolení dle ust. § 171 stavebního zákona nevyžadují. Za drobné stavby ovšem stavební zákon nepovažuje stavby k bydlení. Určité vodítko nám může dát i dosavadní judikatura (i když aplikuje již neúčinnou právní úpravu – starý stavební zákon, z. č. 183/2006 Sb.), z rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 30.10.2019, sp. zn. 65 A 51/2018 – 84 se dozvídáme, že: „Povahou „maringotek a mobilhausů“ se již zabývaly soudy rozhodující ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 14. 9. 2017, č. j. 9 As 342/2016-21, uvedl, že mobilní dům „představuje výrobek plnící funkci stavby, jelikož plní obytnou funkci, a proto se na základě § 3 odst. 3 věty třetí stavebního zákona považuje za stavbu“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 5. 4. 2017, č. j. 62 A 152/2015-61, vysvětlil, že „při posouzení toho, zda je mobilní dům či maringotka výrobkem plnícím funkci stavby či přípojným vodidlem, bude třeba zkoumat, jakou funkci tento objekt umístěný na pozemku plní, zda je určen k užívání osobami (rekreaci či odpočinku) a zda jeho umístění vykazuje znaky dlouhodobosti či trvalosti. Záměru ponechat výrobek na pozemku dlouhodobě nebo trvale tak bude nasvědčovat např. umístění výrobku na tzv. podezdívku, vybudování přípojek inženýrských sítí; dalším vodítkem pak mohou být např. provedené terénní úpravy v okolí či vybudování podpůrných zařízení k zajištění účelu takovéto stavby (např. terasa, pergola, sklad nářadí či „suchá“ toaleta). Jak uvádí též komentářová literatura (srovnej Machačková, J. a kol.: Stavební zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013), s níž se zdejší soud v plném rozsahu ztotožňuje, jedním z mnoha příkladů takových výrobků mohou být např. „zahradní domky“,… . Obdobným příkladem mohou být tzv. mobilní domy. V okamžiku, kdy tento výrobek ztratí svoji mobilitu, tj. pokud záměrem jeho majitele je osadit jej na pozemek s tím, že má začít plnit jako svůj základní účel funkci stavby (např. pro bydlení, odpočinek či rekreaci), pak takový výrobek plně podléhá povolovacím režimům. Jiný komentář (srovnej Potěšil, L., Roztočil, A., Hrůšová, K., Lachmann, M.: Stavební zákon – komentář. 3. Aktualizace. Praha: C. H. Beck, 3/2014) v této souvislosti vhodně doplňuje, že se v případě výrobků plnících funkci stavby jedná zejména o tzv. mobilheimy, kdy se používají objekty dovezené na místo, které slouží k bydlení, aniž by předtím nutně muselo dojít k montáži nebo jiné stavební činnosti. Důvodem připodobnění výrobků plnících funkci stavby ke klasickým stavbám je tak shodný následek, resp. účel jejich užívání“. Z předložené projektové dokumentace vyplývá, že stavby, jichž se týkaly žádosti o dodatečné povolení staveb, byly opláštěny či obestavěny terasami, čímž ztratily svou mobilitu, jelikož bylo vyloučeno je bez úprav připojit a odvézt na jiný pozemek. Stavby, jichž se týkaly žádosti o dodatečné stavební povolení, tak sloužily k rekreaci či odpočinku a bylo lze je tedy považovat za stavby, na které se vztahuje § 129 stavebního zákona. Krajský soud tak uzavírá, že se s úvahami žalobců o dočasnosti či mobilitě staveb ze shora uvedených důvodů neztotožnil.“

Pro právní jistotu (i s ohledem na novou právní úpravu) bych proto doporučila postupovat dle ust. § 174 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a požádat stavební úřad o předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru (stavby), resp. zda-li maringotka splňuje podmínky drobné stavby (výjimky stavby pro rodinnou rekreaci dle odstavce 1 písm. a) bodu 4 Přílohy č. 1 stavebního zákona), přičemž ten by měl do 30 dnů od požádání takovou informaci žadateli poskytnout.

A nyní již k lesnímu zákonu. Podle § 1 zákona lesního zákona je jeho účelem stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Podle § 13 odst. 1 lesního zákona veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu. Podle § 15 odst. 1 lesního zákona odnětí pozemků plnění funkcí lesa je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Odnětí může být i dočasné, kdy se pozemek na dobu uvedenou v rozhodnutí orgánu státní správy lesů uvolňuje pro jiné účely.

Pokud je předmětný pozemek v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a orgán státní správy lesů neudělil vlastníkovi výjimku dle § 13 odst. 1 lesního zákona k užívání lesních pozemků za jiným účelem než pro účelné obhospodařování podle lesního zákona, je takové umístění pojízdné maringotky v rozporu s lesním zákonem. Přičemž porušení povinností při hospodaření s lesem, jež vlastníkovi stanoví lesní zákon, je přestupkem. Podle § 54 odst. 2 písm. a) lesního zákona se fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba dále dopustí přestupku tím, že bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa. Podle § 54 odst. 3 písm. b) lesního zákona lze za přestupek podle odstavce 2 uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Takto umístěná maringotka přitom musí být z pozemku odstraněna.

K umístění maringotky na lesní pozemek lze nalézt i judikaturu, např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3.2022, sp. zn. 55 A 28/2021 – 41, kde soud uvedl: „Podstatou ochrany lesních pozemků podle § 13 odst. 1 lesního zákona je účelné obhospodařování podle lesního zákona a zákaz jejich využívání k jiným účelům. Hospodařením v lese se rozumí obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa [§ 2 písm. d) lesního zákona]. Funkcemi lesa se rozumí přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční [§ 2 písm. b) lesního zákona]. Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin (§ 11 odst. 2 lesního zákona). Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud lesní zákon nestanoví jinak (§ 11 odst. 4 lesního zákona). Umístění maringotek a karavanů v lese, jakož i souvisejících zařízení a staveb (teras, přístřešků s dřevěnou podlahou, suchých WC apod.) nenapomáhá plnění funkcí lesa a nerozvíjí žádnou z jeho funkcí, ať už produkčních či mimoprodukčních. Právě naopak, překrytí lesní půdy jakožto nenahraditelné složky lesního ekosystému není optimální z hlediska růstu lesních porostů a má ze své podstaty negativní dopady na plnění funkce lesa. Podle fotodokumentace obsažené ve správním spise došlo u některých maringotek a karavanů k překrytí lesní půdy dokonce štěrkovou zavážkou, na kterou bylo umístěno posezení. Zavezení lesního pozemku pro účely posezení či lepšího přístupu do maringotky a karavanů již ze své podstaty nikterak nepomáhá rozvoji lesa.“

Tedy k realizaci záměru je nutné (i) zvážit povinnosti stanovené stavebními předpisy, zde záleží jak na povaze maringotky, tak na záměru jejího užívání, a následně (případně) stavební úřad požádat o předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru, a (ii) požádat orgán státní správy lesů (obecní úřad obce s rozšířenou působností) o udělení výjimky dle § 13 odst. 1 lesního zákona k užívání lesních pozemků za jiným účelem než pro účelné obhospodařování podle lesního zákona.