Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa.* 

OSVČ s příjmy ze závislé činnosti.* 

Odklad okamžiku zdanění opčních plánů.* 

Nové daňově zvýhodněné produkty pro finanční zajištění na stáří.* 

Paušální výdaje u příjmů z pronájmu.* 

Nejčastější chyby v daňovém přiznání.* 

Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa.

19.2.2024, Zdroj: Finanční správa

Pokud zaměstnanci pracují vzdáleně, je třeba pamatovat na náhradu nákladů, které jim vznikají.

Dle zákona č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též „zákoník práce“), s účinností od 1. 10. 2023 (některé změny nabývají účinnosti od 1. 1. 2024), má zaměstnavatel možnost proplácet zaměstnanci náklady, které mu vznikají v souvislosti s výkonem práce na dálku.

Varianty proplácení náhrad nákladů spojených s výkonem práce na dálku:

• náhrady v prokázané výši,
• náhrady paušální částkou,
• bez náhrad.

Výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v § 317 odst. 3 zákoníku práce stanoveno jinak. S výkonem práce na dálku jsou zaměstnancům přiznávány náhrady nákladů (§ 190a zákoníku práce). Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele podle § 317 zákoníku práce tvoří:

1. náhrady nákladů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s výkonem práce na dálku, jež zaměstnanec zaměstnavateli prokázal, nebo
2. paušální částka náhrady nákladů. Bylo-li to písemně sjednáno nebo vnitřním předpisem stanoveno, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za každou započatou hodinu práce na dálku paušální částku. Paušální částka se stanoví podle údajů zveřejněného Českým statistickým úřadem o spotřebě domácností upraveného pro model práce na dálku, a to za jednu dospělou osobu v průměrné domácnosti v České republice za 1 hodinu.

Paušální částka se poskytuje za započatou hodinu práce a její výši stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše náhrady je stanovena vyhláškou č. 397/2023 Sb., o stanovení výše paušální částky náhrady nákladů při práci na dálku pro rok 2024. Paušální částka náhrady nákladů podle zákoníku práce činí na 4,50 Kč za každou započatou hodinu práce na dálku.

Částka převyšující stanovený limit bude zdaňována jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Zaměstnavatel se zaměstnancem si mohou předem písemně sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší (§ 190a odst. 3 zákoníku práce).

Zaměstnanci zaměstnavatele, který není odměňován platem, může být poskytována paušální částka vyšší. Paušální částka je splatná nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na ni zaměstnanci vzniklo právo.

Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele koná práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, je možné poskytovat náhrady nákladů při výkonu práce na dálku, jestliže s ním zaměstnavatel toto právo sjednal.

Paušální částka se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru (§ 190a odst. 4 zákoníku práce).

---

OSVČ s příjmy ze závislé činnosti.

5.4.2024, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

• Daňové přiznání
• Povinné přehledy na pojistné

Jaké daňové a pojistné povinnosti má poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a zároveň vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší?

Dotaz:

Musím podat přiznání, pokud jsem zaměstnanec a při zaměstnání vykonávám nezávislou činnost (scénická čtení) – za celý rok ve výši 11 000 Kč? Mám za to, že pro mě platí limit 20 000 Kč a že mohu požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a přiznání nepodávat. Zároveň ale nevím, zda musím odevzdat přehled na zdravotní pojišťovnu (i OSSZ) a odvést pojistné z částky 11 000 nebo z částky snížené o paušální výdaje stejně, jako jsem odevzdávala v dřívějších letech (limit 6 000 Kč jsem většinou překročila)?

Odpověď:

Daňové přiznání

Daňové přiznání není povinen podat poplatník (zaměstnanec), který má příjmy ze závislé činnosti podle pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně (zaměstnavatelů), a to včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že zaměstnanec učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a zároveň neměl kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou, jiné zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč (§ 38g odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Pokud jsou tedy splněny tyto podmínky, nemáte povinnost podat daňové přiznání a pokud jste do 15. února  po uplynutí zdaňovacího období požádala zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, je tento postup v souladu se zákonem.

Povinné přehledy na pojistné

Co se týká přehledů na pojistné, povinnost podat přehled na veřejné zdravotní pojištění příslušné zdravotní pojišťovně má osoba samostatně výdělečně činná i v případě, kdy není povinna podle zvláštního právního předpisu podat daňové přiznání, a to do 8. dubna následujícího roku (§ 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Vyměřovacím základem je 50 % daňového základu, tzn., příjmů po odpočtu skutečných nebo paušálních výdajů. S ohledem na to, že současně vedle samostatné výdělečné činnosti jste zaměstnancem a zaměstnavatel zřejmě odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, neplatí pro vás minimální vyměřovací základ a vyměřovacím základem je 50 % vašeho daňového základu (§ 3a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění). I z takto nízkých příjmů je povinnost pojistné zaplatit.

Přehled na pojistné na sociální zabezpečení je podle § 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinna podat i OSVČ, která z důvodu dosažení nízkých příjmů není povinna podat daňové přiznání. Termín pro podání přehledu je do 2. 5. následujícího roku. V případě, že se jedná o vedlejší činnost a dílčí základ daně je nižší než tzv. rozhodná částka (2,4 násobek částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu), pojistné na sociální zabezpečení se neplatí. Rozhodná částka v roce 2023 činila 96 777 Kč a v roce 2024 činí 105 520 Kč, takže podat přehled sice musíte, ale toto pojistné hradit nebudete.

---

Odklad okamžiku zdanění opčních plánů.

20.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Od 1. 1. 2024 dochází k odkladu okamžiku zdanění příjmů ve formě opčních plánů pro zaměstnance.

Zákon č. 462/2023 Sb. změnil od roku 2024 zákon o daních z příjmů ve věci zdanění příjmů zaměstnance v případě

• nabytí podílu v obchodní korporaci, která je zaměstnavatelem, u něhož vykonává činnost, ze které mu plynou příjmy z pracovněprávního poměru či funkčního požitku, za práci společníka, odměny člena orgánu právnické osoby, nebo
• nabytí podílu v obchodní korporaci, která je mateřskou nebo dceřinou společností nebo kapitálově spojenou osobou tohoto zaměstnavatele, nebo
• opce na nabytí tohoto podílu.

I nadále tyto příjmy považuje za zdanitelné, nicméně až v kalendářním měsíci nebo ve zdaňovacím období, ve kterých nastane první z těchto okamžiků:

1. okamžik, ke kterému zaměstnanec přestane vykonávat činnost, ze které mu plynou uvedené příjmy u tohoto zaměstnavatele, jeho mateřské nebo dceřiné společnosti nebo kapitálově spojené osoby nebo u jeho právního nástupce,
2. okamžik vstupu tohoto zaměstnavatele do likvidace,
3. okamžik, ke kterému tento zaměstnavatel nebo zaměstnanec přestanou být daňovými rezidenty České republiky,
4. okamžik převodu nebo přechodu tohoto podílu nebo této opce,
5. okamžik uplatnění opce,
6. okamžik výměny podílu, při které se mění celková jmenovitá hodnota podílů zaměstnance,
7. okamžik uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu nebo opce.

 

Znamená to, že případné výhody plynoucí ze zaměstnaneckých opčních či akciových plánů, které spočívají zpravidla v nabytí podílu za nižší než tržní cenu, se u zaměstnance zdaní nejpozději 10 let od získání výhody, tj. opce či podílu.

---

Nové daňově zvýhodněné produkty pro finanční zajištění na stáří.

30.1.2024, Zdroj: Ministerstvo financí

Nový rok nabízí nové daňově podporované produkty spoření a pojištění. O jaké jde?

Dlouhodobý investiční produkt bude od 1. 1. 2024 nástroj rozšiřující okruh možností spoření na stáří o produkty bankovního a investičního typu. Nepůjde o nový finanční produkt, nýbrž o režim pro v zákonech již dnes zavedené finanční produkty investičního nebo spořicího typu. Dle uvážení střadatele může jít o konzervativní bankovní vklad, spořicí účet či dynamičtější kolektivní nebo individuální investování. Majetek vedený v DIP mohou tvořit pouze peněžní prostředky, akcie a dluhopisy s určitým omezením, podílové listy a deriváty sloužící k zajištění měnového nebo úrokového rizika. DIP budou moci poskytovat pouze regulované finanční instituce (banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníci s cennými papíry, investiční společnosti, samosprávné investiční fondy). Stejně jako u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření získá účastník daňové zvýhodnění, pouze pokud si uspořené prostředky vybere nejdříve po deseti letech spoření a dosažení věku min. 60 let. Každý poskytovatel DIP bude muset zahájení nebo ukončení jeho poskytování oznámit ČNB, která povede veřejně přístupný seznam poskytovatelů DIP. Dále bude omezen okruh akcií a dluhopisů vedených v rámci DIP pouze na akcie a dluhopisy obchodované na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému. Výjimku z tohoto omezení představují státní dluhopisy, dluhopisy vydané centrální bankou a tzv. kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy).

Pojištění dlouhodobé péče bude produkt, kde pojistnou událostí je závislost klienta, který si pojištění sjednal, nebo jeho osoby blízké na pomoci jiné osoby z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídajícího stupni závislosti III nebo IV podle zákona o sociálních službách. Dále může jít o škodové pojištění se sjednaným pojistným plněním ve formě poskytnutí péče o pojistníka po celou dobu jeho závislosti odpovídající stupni závislosti III nebo IV nebo náhrady nákladů na takovou péči.

Celkový limit na všechny čtyři daňově podporované produkty spoření na stáří bude 48 000 Kč ročně na poplatníka  a 50 000 Kč ročně na příspěvky poskytované zaměstnavatelem (tato částka je v porovnání s rokem 2023 stejná, ovšem nově ji bude možno využít i ve vztahu k dlouhodobému investičnímu produktu a pojištění dlouhodobé péče). Občan si bude moci zvolit, zda se rozhodne využít daňovou podporu pouze na jeden typ produktu, nebo si své úložky a s nimi spojené daňové zvýhodnění rozložit mezi více produktů.

Zavedení tzv. alternativního účastnického fondu

Ve III. pilíři novela dále navrhuje pro penzijní společnosti možnost vytvořit tzv. alternativní účastnický fond. Půjde o nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření coby alternativu ke stávajícím účastnickým fondům s dynamickou investiční strategií. Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního účastnického fondu bude poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji. To umožní investovat dynamičtěji mimo jiné do produktů s potenciálem vyššího výnosu, zejména v delším časovém období a s volnějším vymezením okruhu aktiv, do nichž může alternativní účastnický fond investovat, a bez zákonem stanovených investičních limitů, které platí pro ostatní účastnické fondy. Tyto parametry mohou být upraveny ve statutu alternativního účastnického fondu.

Nově bude možná paralelní účast v transformovaném fondu původního penzijního připojištění a v účastnickém fondu doplňkového penzijního spoření. Řadu účastníků dosud motivovala k setrvání v transformovaných fondech garance nezáporného zhodnocení a/nebo možnost výsluhové penze, které naopak v účastnických fondech neplatí. Tato garance však zároveň vede k vysoce konzervativním investicím s velmi nízkým zhodnocením, často pod úrovní inflace. Klienti se smlouvou uzavřenou před rokem 2013 nově dostanou možnost dosavadní naspořené prostředky nechat v transformovaném fondu, který garantuje nezáporné zhodnocení (tzv. černou nulu) a umožňuje částečný výběr prostředků v podobě výsluhové penze, ovšem s nižším zhodnocením, a zároveň nové úložky směřovat do některého z účastnických fondů s potenciálem vyššího zhodnocení úspor. Státní podpora bude poskytována vždy jen na úložky do jednoho typu fondů.

Minimální doba spoření, po jejímž uplynutí bude možné prostředky vybrat bez sankce (při splnění ostatních kritérií), se prodlouží u nových smluv z dnešních 5 na 10 let. Podmínka dosažení věku 60 let zůstane zachována.

Zavádí se podpora využívání zaměstnaneckých akcií v situaci, kdy zaměstnavatel chce motivovat zaměstnance i jinak než mzdou. V současnosti se při poskytnutí akcií za zvýhodněných podmínek tato výhoda považuje za příjem ze závislé činnosti, tj. podléhá jak dani z příjmů, tak i sociálnímu a zdravotnímu pojistnému v okamžiku poskytnutí nebo koupě akcií za zvýhodněných podmínek. Úprava nesnižuje odvodovou povinnost (tj. nedává nominální dodatečnou výhodu příjemci tohoto benefitu), ale odkládá ji až do stanoveného okamžiku, kterým je např. 1) prodej akcií zaměstnancem nebo 2) jeho  odchod z firmy nebo 3) 10 let od obdržení tohoto benefitu. Je zohledněna i situace, kdy se po slibném začátku (a přidělení akcií) daný projekt nepovede a dojde ke ztrátě hodnoty firmy. V takovém případě dojde ke snížení příjmu ze závislé činnosti ze zaměstnanecké akcie. Obdobným způsobem bude zdanění posunuto/redukováno i u opcí, které se dnes daní (drtivá většina však zdanění dnes nepodléhá, ke zdanění dochází až v okamžiku přidělení cenných papírů). Nic se nemění na tom, že kapitálový zisk z nárůstu hodnoty akcie se zdaňuje mimo režim závislé činnosti a lze na něj uplatnit časový test (osvobození po uplynutí 3 let od nabytí).

Od 1. 1. 2024 dojde k odložení zdanění  příjmu ze závislé činnosti. Iniciovali jsme spolu s MPSV a MZd, aby navazující změny zajišťující odložení povinností v oblasti pojistných zákonů (sociální a zdravotní pojištění), byly upraveny v rámci jejich nejbližších novelizací.

V rámci tzv. opčních plánů platí, že navržená úprava nic nemění na současné situaci, kdy zdanění podléhají jen tzv. převoditelné opce. Nepřevoditelné opce tedy nadále zdaňovány nejsou.

---

Paušální výdaje u příjmů z pronájmu.

16.1.2024, Ing. Zuzana Rylová Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer

Za jakých podmínek lze uplatnit paušální výdaje u příjmů z nájmu ve vazbě na souběžné příjmy z podnikání, kde jsou uplatňovány skutečné výdaje?

Dotaz:

Jsem OSVČ, mám příjmy z podnikání zdaňované dle § 7 ZDP a uplatňuji zde skutečné výdaje.

Plánuji od roku 2024 pronajímat nemovitost (v SJM) a zdaňovat tento příjem v rámci § 9 (příjmy z nájmu), příjem očekávám ve výši cca 2 300 000 Kč. Mohu si na tento příjem uplatnit paušální výdaje, samozřejmě s ohledem na strop (tzn. 600 000 Kč)?

Odpověď:

Základem daně z příjmů je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů (§ 6 až § 10 ZDP, např. ze samostatné činnost, z nájmu, z kapitálového majetku …) není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

Stanovení dílčího základu daně ze samostatné činnosti se řídí ustanovením § 7 ZDP, stanovení dílčího základu daně z nájmu se řídí ustanovením § 9 ZDP, přičemž v ZDP není zakotvena žádná vazba na způsob uplatnění výdajů v rámci rozdílných dílčích základů daně.

Pokud pronajímaná nemovitost bude vložena do obchodního majetku, budou příjmy z jejího nájmu spadat do dílčího základu daně ze samostatné činnosti a k příjmům z nájmu bude nutno rovněž uplatnit skutečné výdaje (jeden dílčí základ daně, tedy jeden způsob uplatnění výdajů z vlastní činnosti)

Pokud pronajímaná nemovitost nebude v obchodním majetku, pak příjmy z nájmu budou zahrnuty do dílčího základu daně podle § 9 ZDP a bude možno uplatnit paušální výdaje podle § 9 odst. 4 ZDP, tedy 30 % z částky 2 000 000 Kč, tj. 600 000, a to bez ohledu na to, že ze samostatné činnosti jsou uplatněny skutečné výdaje.

---

Nejčastější chyby v daňovém přiznání.

15.3.2024, Zdroj: Finanční správa

Co neopomenout, pokud se chystáte podat daňové přiznání za rok 2023? Odpoví vám následující řádky.

Jaké změny v zákoně o daních z příjmů pro přiznání fyzických osob za rok 2023 platí?

• Došlo k navýšení příjmového limitu, do kterého nemusíte daňové přiznání podat, z dosavadních 15 000 Kč na 50 000 Kč ročně. Pokud tedy vaše hrubé roční příjmy v součtu za celý rok 2023 nepřesáhly 50 000 Kč a nemáte daňovou ztrátu, nemusíte daňové přiznání vůbec řešit.
• Příjmový limit pro podání přiznání pro občany v zaměstnaneckém poměru byl také navýšen
• z dosavadních 6 000 Kč na 20 000 Kč ročně. Pokud jste zaměstnanec a máte i nějaké vedlejší příjmy, například z pronájmu, které jsou nižší než 20 000 Kč ročně, nemusíte podat daňové přiznání. Vaše daňové povinnosti související se zaměstnáním může vyřídit zaměstnavatel.
• Je možné využít vyšší slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovné). Školkovné lze uplatnit ve výši prokázaných výdajů, nejvýše do 17 300 Kč ročně.
• Nadále platí možnost odečíst dary, včetně darů na obranné úsilí Ukrajiny, až do výše 30 % základu daně.
• Pokud fyzické osoby, kterým byla ze zákona zřízena a zpřístupněna datová schránka, neměly za rok 2023 žádné příjmy ze samostatné činnosti, nemusí podat přiznání k dani z příjmů elektronicky.
• Podrobnější informace k novinkám a dalším změnám v zákoně o daních z příjmů najdete v informaci na webových stránkách finanční správy.

Na co nezapomenout a jakých častých chyb se vyvarovat?

• Od loňského roku mají poplatníci převážně z řad OSVČ, kterým byla ze zákona zřízena datová schránka, povinnost podat přiznání pouze elektronicky v předepsaném formátu XML. Častou chybou je vyplnění přiznání ve formátu PDF a jeho zaslání datovou schránkou. Pro elektronické podání proto doporučujeme využít portál MOJE daně, ve kterém se s formátem nespletete.
• Při uplatňování slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovného) lidé často uplatňují maximální možnou výši slevy 17 300 Kč, zatímco ze zákona je možné slevu uplatnit pouze ve výši skutečně vynaložených výdajů, které jsou často nižší.
• Při uplatňování slevy na vyživované dítě je třeba si ohlídat, že daňovou slevu může uplatnit pouze jeden z rodičů.
• Při uplatňování slevy na manželku nebo manžela dochází často k nezahrnutí některých příjmů, typicky nemocenských dávek, podpory v nezaměstnanosti nebo mateřské, do testovaného příjmu manželky nebo manžela, který nesmí přesáhnout 68 000 Kč ročně.
• Úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na bydlení si lze nárokovat jako nezdanitelné části základu daně pouze v případě, jste-li vlastníkem nemovitosti nebo nemovitost používáte  k trvalému bydlení (nikoliv k rekreaci nebo nájmu).
• Přestože byla k 1. lednu 2024 zrušena sleva na studenta a sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení (tzv. školkovné), můžete si obě tyto slevy v přiznání k dani z příjmů za rok 2023 stále uplatnit. Jejich zrušení se projeví až v daňovém přiznání za rok 2024, které budete podávat v roce 2025.
• Pokud je výsledkem daňového přiznání přeplatek na dani, nezapomeňte papírový formulář podepsat nejen v části, kde je uvedena podpisující osoba a datum podání, ale podepište i žádost o vrácení přeplatku umístěnou na konci formuláře. Sice jsou uvedena na jednom formuláři, ale ve skutečnosti se jedná o dvě podání a každé z nich musí být podepsáno. Výhodou podání přiznání elektronicky pomocí portálu MOJE daně je, že podpisy řešit nemusíte.
• Fyzické osoby, které v roce 2023 obdržely osvobozený příjem vyšší než 5 mil. Kč, musí podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozených příjmech, i když jinak nemají povinnost podat daňové přiznání. Nejčastěji jde o dary, dědictví, výhry v loteriích či příjmy z prodeje movitých věcí, cenných papírů nebo podílů na obchodních společnostech. Oznámení musí obsahovat výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu a datum, kdy příjem vznikl. Nepodání oznámení je spojené s citelnou pokutou.
• Lhůta pro podání oznámení o osvobozených příjmech se shoduje se lhůtou pro podání přiznání k dani z příjmů. Podává se tedy stejně jako daňové přiznání do 2. dubna 2024 a elektronicky o měsíc později do 2. května 2024. Pokud za vás daňové přiznání podává daňový poradce nebo advokát, platí prodloužená lhůta do 1. července 2024. Pokud je ale daňové přiznání elektronickým způsobem nebo daňovým poradcem podáno do 2. dubna, platí pro něj základní neprodloužená lhůta. Do 1. července podávají přiznání daňové subjekty, které mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Ve stejných lhůtách je třeba uhradit stanovenou daň.