Absolventi z pohledu pracovního práva.* 

MPSV upozorňuje na nové povinnosti agentur práce v souvislosti s novelou zákona.* 

Příplatky za práci o víkendu.* 

Státní úřad inspekce práce loni uskutečnil téměř 20 tisíc kontrol a uložil pokuty za více než 366 milionů korun.* 

Absolventi z pohledu pracovního práva.

29.3.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Absolventi jsou kategorií zaměstnanců, která požívá v pracovněprávních vztazích zvýšené ochrany.

Absolventem se rozumí pro pracovněprávní účely (§ 229 odst. 2 zákoníku práce) zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let (do této doby se nezapočítává mateřská a rodičovská dovolená).

Jde tedy nejen o studenty – absolventy středních škol po složení maturitní zkoušky nebo vysokých škol po řádném ukončení studia, ale o všechny žáky oprávněných vzdělávacích zařízení bez ohledu na stupeň vzdělání (střední, střední odborné, vyučení v oboru – tedy nikoli dokončení pouhého základního vzdělání).

Zaměstnavatelé, kteří přijmou absolventa do pracovněprávního vztahu (především pracovního poměru), jsou povinni pečovat o jejich odborný rozvoj během prvního období jejich praxe, přičemž se tato praxe považuje za výkon práce, za který absolventu přísluší mzda (plat). Tato péče má zajistit, aby absolvent po skončení praxe měl předpoklady k plnohodnotnému výkonu práce, pro kterou získal teoretické znalosti během studia (přípravy).

Z výše uvedeného vymezení pojmu „absolvent“ vyplývá, že:

• pod tento pojem nespadají jen ti absolventi, kteří po absolvování studia (přípravy) nastoupili do svého prvního zaměstnání, ale i ti, kteří ještě nemají potřebné dva roky odborné praxe bez ohledu na skutečnost, do kolikátého zaměstnání nastupují,
• režimu zvláštní péče ze strany zaměstnavatele nemohou podléhat ti absolventi, kteří nastoupili do zaměstnání na jinou práci, než pro kterou nabyli studiem (přípravou) potřebnou kvalifikaci. Na ty se pohlíží stejně jako na každého jiného nově přijatého zaměstnance (může jít např. o absolventku zdravotní školy, která v období dvou let po jejím absolvování nastoupí do zaměstnání jako sekretářka v jiném oboru),
• žáci a studenti, kteří sice ukončili příslušnou školu, avšak nesložili předepsané závěrečné zkoušky, se za absolventy nepovažují – nejde o úspěšné ukončení studia (přípravy).

MPSV upozorňuje na nové povinnosti agentur práce v souvislosti s novelou zákona.

27.3.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Jde o doložení bezdlužnosti a doplacení kauce.

Na začátku ledna letošního roku nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti. MPSV v této souvislosti znovu upozorňuje na povinnosti agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání před účinností zmíněné novely. Změny se týkají bezdlužnosti a kaucí.

„Bezdlužnost musí prokázat všechny existující agentury práce, povinnost doplatit kauci se týká agentur práce s povolením pro agenturní zaměstnávání. Jestliže nebude doplacena kauce či prokázána bezdlužnost agentury práce do 1. 4. 2024, dojde k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání ze zákona bez předchozího upozornění,“ upozornil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Kauce

Agentury práce, kterým bylo přede dnem nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) (agenturní zaměstnávání), je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, tedy do 1. 4. 2024, doplatit kauci do výše 1 000 000 Kč, a to složením částky na zvláštní účet ministerstva – číslo účtu: 16010-2229001/0710.

Jako variabilní symbol je nutné uvést IČ, případně rodné číslo, pokud je držitelem povolení fyzická osoba. Nesplněním této povinnosti zaniká povolení ke zprostředkování zaměstnání ze zákona a MPSV o tomto nevydává samostatné rozhodnutí.

Bezdlužnost

Agentura práce, které bylo přede dnem nabytí novely zákona o zaměstnanosti vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, tj. do dne 1. 4. 2024, splnit podmínku bezdlužnosti a prokázat bezdlužnost ministerstvu, případě zprostit příslušné instituce mlčenlivosti, a to dopisem adresovaným MPSV. Marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká ze zákona.

Tato povinnost se týká všech agentur práce bez ohledu na formu zprostředkování zaměstnání, ke které mají povolení. Povinnost prokázat bezdlužnost neplatí, pokud agentura dala souhlas s prokázáním bezdlužnosti MPSV a za tímto účelem zprostila příslušný finanční úřad, celní úřad, orgán správy sociálního zabezpečení a příslušnou zdravotní pojišťovnu povinnosti mlčenlivosti vůči MPSV.

Za bezdlužnou se pro účely zprostředkování zaměstnání považuje agentura práce, která nemá evidován nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky, u orgánů Celní správy České republiky, na pojistném a na penále na všeobecné zdravotní pojištění, na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.

Příplatky za práci o víkendu.

23.4.2024, JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme příspěvková organizace zřízená obcí. Zaměstnancům proplácíme při práci v sobotu a neděli příplatek 25 % PHM. Můžeme i u dohod o provedení práce proplácet 25 % nebo jen 10 % za práci v sobotu a neděli? Lze to ošetřit ve smlouvě (DPP), že bude proplaceno 25 %?

Odpověď:

Odměňování zaměstnanců konajících práce na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti upravuje § 138 ZP. Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Od 1. 10. 2023 zaměstnancům konajícím práce na základě dohod (dohodáři) přísluší navíc přímo na základě § 138 ZP příplatky na práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a za výkon práce v sobotu a neděli. Ustanovení § 138 ZP to upravuje tak, že se u zaměstnanců „dohodářů“ postupuje obdobně podle § 115 až 118 ZP. Tento postup je stejný u všech zaměstnavatelů bez ohledu na to, zda zaměstnancům v pracovním poměru je poskytován plat nebo mzda.

Vámi dotazovaný příplatek za výkon práce v sobotu a neděli je v § 118 ZP upraven jako minimální (nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku) a poslední věta § 118 odst. 1 ZP výslovně připouští, že lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Možnost navýšení se tak vztahuje i na „dohodáře“. Jestliže chcete poskytovat zaměstnancům konajícím práce na základě dohod příplatek za práci v sobotu a neděli ve stejné výši jako zaměstnancům v pracovním poměru (protože u těch musíte postupovat podle § 126 ZP), je to možné, ale dosáhnete tohoto pouze tak, že s „dohodáři“ se na tom musíte dohodnout, protože když jinou výši nesjednáte, přísluší jim příplatek pouze ve výši 10 % průměrného výdělku.

Státní úřad inspekce práce loni uskutečnil téměř 20 tisíc kontrol a uložil pokuty za více než 366 milionů korun.

4.4.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Prioritou pro letošní rok zůstává odhalování nelegální práce a zastřených agentur.

Praha, 2. dubna

V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 19 977 kontrol, což je o 1,5 tisíce více než v předchozím roce. Z tohoto počtu se 8 406 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 4 110 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 574 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 887 kontrol. Prioritou pro letošní rok zůstane i nadále odhalování nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání.

„Dodržování pravidel na pracovištích chrání jednak zdraví zaměstnanců, ale i rovnost příležitostí. Trvám na tom, že si každý zaslouží férové a bezpečné pracovní prostředí, a proto se již dlouhodobě zaměřujeme na agentury, které tyto základní principy nedodržují. Zaměstnance chceme ochránit před nekalými praktikami a posílit důvěru ve spravedlnost pracovního trhu. Kromě kontrol se snažíme vzniklým situacím předcházet formou poradenství v oblasti pracovních práv zaměstnanců a jejich bezpečnosti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

V loňském roce se Státní úřad inspekce práce zaměřil na kontroly odhalující nelegální zaměstnávání, zastřené zprostředkování zaměstnání, kontroly agentur práce, ale také na kontroly bezpečnosti práce, dodržování pracovní doby, odměňování zaměstnanců a samozřejmě také na kontroly na
základě podnětů zaměstnanců. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr a dodržování pracovní doby zaměstnanců.

Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 2 801 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 2 156 cizinců ze zemí mimo EU (nejčastěji občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu), 583 občanů České republiky, a 62 občanů jiných členských států
EU. Umožnění výkonu nelegální práce formou švarcsystému bylo v roce 2023 zjištěno u 296 případů. Zastřené zprostředkování zaměstnání bylo v roce 2023 odhaleno v 309 případech. Dále bylo odhaleno 183 zaměstnavatelů využívajících služeb zastřených agentur. Čtyři z pěti odhalených
zastřených agentur práce vlastní zahraniční osoby, které zaměstnávaly velké počty cizinců, často nelegálně nebo za špatných pracovních podmínek. Za zjištěná porušení právních předpisů jen v oblasti zaměstnanosti (vč. nelegální práce a zastřeného zprostředkování) bylo uloženo 1 548 pokut  v souhrnné výši 266 895 000 Kč. Celkově oblastní inspektoráty práce v roce 2023 uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 409 pokut v souhrnné výši 366 704 500 Kč.

Významnou a nedílnou součástí činnosti orgánů inspekce práce je práce s podněty ke kontrole od zaměstnanců, kteří upozorňují na možné porušování právních předpisů ze strany zaměstnavatelů.

V roce 2023 obdržely orgány inspekce práce celkem 6 268 podnětů ke kontrole, což je nárůst počtu o 826 podnětů oproti roku 2022. Z toho 3 470 podnětů směřovalo do oblasti pracovněprávní, 1 608 upozorňovalo na nelegální zaměstnávání, 758 podnětů směřovalo do oblasti bezpečnosti práce, 197 podnětů do oblasti zákona o zaměstnanosti.

Kromě kontrolní činnosti plnil SÚIP práce také svou poradenskou a osvětovou roli. Při bezplatném pracovněprávním poradenství pro zaměstnance a zaměstnavatele bylo zodpovězeno přes 17 tisíc dotazů, z toho více než 6 tisíc tazatelů využilo bezplatné „zelené“ linky. Inspektoři práce aktivně
vystupovali na nejrůznějších seminářích a konferencích, přednáškách ve firmách, školách, v profesních sdruženích s cílem přispívat ke vzdělávání odborné ale i laické veřejnosti v oblasti pracovního práva a v oblasti bezpečnosti práce. Celkově se jedná ročně o více než sto takových přednášek či seminářů, často jsou to každoročně opakované akce.

„Důsledky nelegálního zaměstnávání dopadají negativně na bezpečnost a ochranu zdraví takto zaměstnaných pracovníků, na jejich pracovní podmínky a jsou příčinou obtížného vymáhání jejich zákonných nároků. Chceme se proto ještě více zaměřit na odhalování nelegálního zaměstnávání, zastřeného zprostředkování zaměstnání, kontroly pracovních podmínek cizinců. Určitě budeme i nadále věnovat zvýšenou kontrolní pozornost dodržování pracovní doby a odměňování zaměstnanců, a samozřejmě nelze pominout nejobsáhlejší oblast, a to jsou kontroly bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnanců,“ uvedl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Martin Melecký.

O Státním úřadu inspekce práce (SÚIP)
Státní úřad inspekce práce je orgán státní správy, jehož úkolem je kontrola dodržováni povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů, včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. SÚIP má své sídlo v Opavě a je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky. Pod SÚIP spadá 8 oblastních inspektorátů práce. Vedle kontrol patří k základním úkolům Úřadu i inspektorátů poradenská, konzultační a osvětová činnost.