Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v udržitelných dodavatelských řetězcích.* 

Jaký je význam asistenčních exoskeletonů na pracovišti?* 

Záznam o úrazu jen v případě hospitalizace nad 5 dní.* 

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v udržitelných dodavatelských řetězcích.

21.4.2024, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Vývoj směrem k udržitelnosti – například podpora oběhového hospodářství nebo uzavírání smluv s ohledem na udržitelnost – může mít přímý dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP).

Chceme-li zajistit bezpečné a zdravé pracovní podmínky během ekologické transformace Evropy do roku 2040, je nezbytné vhodně začlenit hlediska BOZP do iniciativ v oblasti udržitelnosti ve všech příslušných oblastech politiky.

Více informací o BOZP v udržitelných dodavatelských řetězcích naleznete v novém diskusním dokumentu Sledování a zlepšování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v dodavatelských řetězcích prostřednictvím rámců pro hodnocení udržitelnosti.

Projděte si naši tematickou sekci věnovanou oběhovému hospodářství.

---

Jaký je význam asistenčních exoskeletonů na pracovišti?

22.2.2024, Zdroj: Technologie zdraví s.r.o. (www.exoskelets.cz)

V dnešní době, kdy se stále více klade důraz na bezpečnost a pohodlí zaměstnanců, se stává ergonomie na pracovišti klíčovým faktorem pro úspěšný provoz firem.

Vladimír Mílek, vysoce uznávaný odborník v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a zakladatel sdružení odborníků na staveništi Společná Vize, zdůrazňuje význam této disciplíny a její potenciál přispět k celkovému zlepšení pracovního prostředí. V rozhovoru s ním prozkoumáme možnosti, jak asistenční exoskeletony mohou revolučně změnit pracovní procesy, zlepšit ergonomii a zároveň snížit riziko pracovních úrazů a absencí zaměstnanců.

Jaký je význam ergonomie na pracovišti a jakým způsobem může přispět k bezpečnosti a pohodlí zaměstnanců?

Ergonomie byla dosud podceňována nebo zatracována, ale dnešní doba ukazuje, že je to velice důležitá disciplína pro ochranu zdraví a bezpečnost práce zaměstnanců. Ukazuje se, že je nedílnou součástí ochrany zdraví a vzhledem k tomu, že jsme se této problematice dlouhá léta nevěnovali, existuje velké množství zaměstnanců, kteří trpí bolestmi zad nebo jednostrannou svalovou zátěží. Myslím, že je potřeba se zaměřit na zatížení zádových svalů na pracovišti, provádět měření a hledat vhodné ochranné pracovní prostředky. Ergonomie může pomoci nejen zaměstnancům, ale i zaměstnavateli. Od roku 2023 máme v rámci nemocí z povolání institut velké svalové zátěže a na ochranu těchto partií se nyní zaměřují i krajské hygienické stanice, které začaly přísněji kontrolovat správnou kategorizaci prací. To je podnět pro zaměstnavatele, aby se více věnovali zaměstnancům, kteří trpí velkou svalovou zátěží.

„Důležité je, aby zaměstnanci nemohli být předčasně vyřazováni z pracovního procesu.“

Jaké jsou nejběžnější problémy spojené s ergonomií na pracovišti, které mohou vést k pracovním úrazům nebo zdravotním problémům? 

Nejběžnějším problémem je manipulace s těžkými břemeny, zvedání, přemisťování ve skladech nebo na staveništích. Tam se samozřejmě nedodržují limity hmotnosti na osobu nebo zátěž na 8hodinovou pracovní dobu. To má za následek přetížení, úraz nebo vznik nemoci z povolání na konkrétním pracovišti. Jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří se ergonomii nevěnují vůbec a řeší tuto problematiku až po vzniku úrazu nebo nemoci z povolání. Pak existuje druhá skupina, jako třeba korporáty nebo české firmy, které mají zájem o své zaměstnance. Tyto firmy se snaží zaměstnancům věnovat, protože českých pracovníků ubývá z důvodu velké fyzické namáhavosti práce, kdy často pracovníci musí předčasně ukončit zaměstnanecký poměr.

Jaký je váš názor na použití asistenčních exoskeletů na pracovišti a jak mohou přispět ke zlepšení ergonomie a bezpečnosti pro zaměstnance?

Podle mého názoru zcela zásadně, protože je to jeden z pracovních prostředků, který může významně ovlivnit zátěž pracovníka. Nejen, že sníží množstevní zátěž na pracovišti, ale exoskelet pracovníka přiměje používat zádové svalstvo správným způsobem. Nemůže tak dojít k úrazu z důvodu špatných pohybů. Navíc dokážou zajistit větší výkon v rámci pracovní činnosti.

Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody používání exoskeletů na pracovišti, zvláště v oblasti BOZP?

Mezi hlavní výhody bych zařadil jednoduché zapojení, nasazení a okamžitou možnost používání. Navíc jsou přenositelné na více zaměstnanců. Nevýhoda může být velikost exoskeletu, protože pokud je člověk silnější může to být problém v oblasti celkového komfortu nošení.

Jak by měly firmy přistupovat k zavádění exoskeletů do svých pracovních procesů? 

Myslím, že nejvhodnější přístup je zhodnocení fyzické zátěže všech zaměstnanců s odborně   způsobilou osobou, provést audit a měření. Pokud by byla zátěž na pracovišti velká, měli by zvážit   implementaci exoskeletů na dané pracoviště. Což znamená správně udělat kategorizaci prací pomocí odborně způsobilé osoby.

„Češi už na fyzicky náročnou práci nestačí.“

Jaký je váš názor na zpřísňování pravidel pro firmy v oblasti BOZP? Může to být likvidační pro podnikatelské prostředí?

Zcela určitě ano a už se to skutečně děje. Vidím to dnes a denně, kdy firmy které začaly podnikat před 10 lety měly 100 % českých zaměstnanců, musí nahrazovat české zaměstnance pracovníky jiných národností, protože Češi už na fyzicky náročnou práci nestačí. Zpřísnění pravidel s tím souvisí, protože pokud si to neuvědomí zaměstnavatel, je potřeba aby se do problému vložily odborně způsobilé osoby nebo krajská hygienická stanice. Mají nástroje ke kontrolování zátěže, jako je kategorizace prací, lékařské prohlídky jednotlivých zaměstnanců, pravidelná měření, nebo právní zařazení bolesti zad do nemoci z povolání. Důležité je, aby jednotliví zaměstnanci nemohli být předčasně vyřazování z pracovního procesu.

Jak by měly firmy reagovat na nové předpisy a normy týkající se BOZP a ergonomie?

Doporučuju v rámci prověrek a kontrol reflektovat na nové předpisy. Firmy si to samozřejmě uvědomují a hledají nová řešení. Analyzují zátěž a pokud je velká, jedno z řešení je zavedení asistenčních exoskeletů. Zabrání se tak možným pracovním úrazům, nemoci z povolání nebo absencí pracovníků a hledání náhradní pracovní síly.

„Pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou také mnohdy podnětem pro prozkoumání kontrolních orgánů, zda zaměstnavatel dodržuje všechna opatření dle platné legislativy.“

Jakým způsobem mohou exoskelety pomoci firmám snižovat náklady spojené s pracovními úrazy a absencí zaměstnanců? 

Těch způsobů je několik. Jeden z hlavních zdrojů úrazů jsou muskuloskeletální poruchy, způsobené ručním zvedáním a přemísťováním břemene. Zvýšená pracovní neschopnost spojená s nedostatkem pracovníků zvyšuje potřebu stále nových zaměstnanců a tím zvýšené náklady na odškodnění pracovních úrazů, zaškolení apod. Pracovní úrazy a nemoci z povolání jsou také mnohdy podnětem pro prozkoumání kontrolních orgánů, zda zaměstnavatel dodržuje všechna opatření dle platné legislativy. Zaměstnavatel může dostat pokutu při nedodržení BOZP ze strany Oblastního inspektorátu práce. V případě, kdy se stane zaměstnanec invalidním, ztratí zdravotní způsobilost a zaměstnavatel pro něj nemá uplatnění, náleží mu odstupné ve výši 12 měsíců, které nehradí pojišťovna. A v neposlední řadě je zde ještě jedno riziko. Když dojde porušení BOZP, může zdravotní pojišťovna požadovat úhradu nákladů.

Jaké metody a nástroje mohou firmy používat k monitorování a vyhodnocování výkonnosti exoskeletů a ergonomických opatření?

Metod je celá řada. Nejjednodušší je provedení vyhodnocení rizik s odborníkem bezpečnosti práce, který může vyhodnotit rizika pomocí check-listu, následovat může měření od akreditované laboratoře. Na základě těchto výsledků může firma přijmout různá opatření, jako třeba změnu pracovního systému za účelem snížení zátěže.

Jakým způsobem mohou tato data pomoci firmám vylepšit pracovní prostředí?

Zcela zásadně. Protože zaměstnanců ubývá a díky správné analýze a zavedení např. exoskeletů a řešení tohoto typu může firma dosahovat lepších výsledků a produktivity práce.

Rozhovor vedla: Mgr. Barbora Křížová

---

Záznam o úrazu jen v případě hospitalizace nad 5 dní.

30.4.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., je povinnost vypracovat záznam o úrazu jen při hospitalizaci nad 5 dnů? Není mi dle tohoto předpisu zřejmé, co je stanoveno jako kritérium pro sepsání záznamu o úrazu (dříve to v nařízení vlády č. 494/2001 Sb., bylo jasně definováno – pracovní neschopnost nad tři dny – nutnost vypracovat Záznam o úrazu).

Odpověď:

Odpověď je jednoduchá. Toto kritérium se v novém nařízení vlády neměnilo. Povinnost sepisovat záznamy o úrazu pouze v případě pracovních úrazů s pracovní neschopností delší 3 dny nestanoví nadřízení vlády, ale přímo zákon, ustanovení § 105 zákoníku práce, a to se neměnilo. Proto i v novém nařízení vlády platí, že záznam se vyhotovuje jen u úrazů, kde je pracovní neschopnost delší 3 dny. Nařízení vlády již nemůže opisovat to, co je řečeno v zákoně.

Kritérium hospitalizace 5 dnů používalo staré nařízení vlády č. 494/2001 Sb., a používá je i toto nařízení vlády č. 201/2010 Sb. pouze jako kritérium hlášení (pozor ne zasílání záznamu o úrazu) orgánu inspekce práce a obvodnímu báňskému úřadu – viz § 3 nařízení vlády č. 494/2001 Sb.

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu

e) příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní.

V novém nařízení vlády č. 201/2010 Sb., se kritérium hospitalizace po dobu 5 dnů používá také, ale již ne pro všechny úrazy (tedy úraz hlášené oblastnímu inspektorátu práce i obvodnímu báňskému úřadu) ale jen pro úrazy hlášené oblastnímu inspektorátu práce – viz § 4 odst. 1 písm. c)

„Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li k vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat.“ Nově oproti nařízení vlády č. 494/2001 Sb. je tu upřesněno, že se hlásí i úrazy u kterých lze vzhledem k povaze zranění dobu hospitalizace 5 dnů předpokládat.

Pokud se týká úrazů hlášených obvodnímu báňskému úřadu, tak tady nově s kritérium hospitalizace 5 dnů nepoužívá, ale hlásí se tzv. závažné pracovní úrazy, které jsou definovány v zákoně č. 61/1988 Sb., České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě a ve vyhlášce č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. Podle vyhlášky č. 22/1989 Sb. se hlásí tyto závažné pracovní úrazy:

• smrtelný úraz,
• úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou ztrátou orgánu (anatomickou nebo funkční), životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslových otrav, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci,
• hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob.