RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Pavel: Digitalizace stavebního řízení by měla být až po dostatečné přípravě.*
Provozovna versus automat v režimu živnostenského zákona.*
Čeští mladí platí za nájem více než jejich vrstevníci v západní Evropě.*
Část firem kvůli nově nastaveným daňovým limitům zaměstnanecké benefity omezila nebo zrušila. Komora jedná s ministerstvem financí, aby z daňového stropu byly vyňaty sociální a zdravotní benefity.
Po zavedení nových pravidel pro zdanění zaměstnanecké benefity zachovalo v nezměněné podobě jen 60 % firem. Zaměstnavatelé počet benefitů zredukovali nebo snížili […]
Po zavedení nových pravidel pro zdanění zaměstnanecké benefity zachovalo v nezměněné podobě jen 60 % firem. Zaměstnavatelé počet benefitů zredukovali nebo snížili jejich výši. Nezřídka kombinovali oba tyto přístupy. Necelá desetina podniků benefity zrušila úplně. Vyplývá to ze šetření Hospodářské komory mezi podniky napříč různými velikostmi, obory a regiony.
Poskytování benefitů mimo mzdu omezily nejčastěji podniky menších velikostí. U mikro podniků do 10 zaměstnanců to byla dokonce polovina z nich. Mezi malými firmami do 50 zaměstnanců poskytování zaměstnaneckých benefitů omezilo zhruba 40 % podniků. Firmy snižovaly nejen počet benefitů, ale i jejich výši.
„Všem zaměstnavatelům v zemi, kteří dosud nabízeli benefity, vzrostly náklady a administrativa, spojená s hlídáním daňového limitu. Menší podniky se ale na rozdíl od těch větších dokážou s jakýmkoliv zvýšením daňové zátěže a nákladů na pracovní sílu vypořádat hůře, takže nepromyšlená a byrokratická úprava nejvíc dopadá na ty nejmenší, které by stát měl spíš hájit,“ vysvětluje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Letos od 1. ledna je totiž většina nepeněžních benefitů osvobozena od daně pouze do výše poloviny měsíční průměrné mzdy. V případě překročení této hranice nově benefity podléhají dani z příjmu a také odvodům pojistného.
Vláda ve svém plánu snížit schodek státního rozpočtu původně zamýšlela zcela zrušit daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Vládní strany nakonec částečně vyslyšely argumenty Hospodářské komory, dalších podnikatelských organizací a odborů a daňovou uznatelnost nepeněžních bonusů zachovaly alespoň do výše poloviny průměrné mzdy.
„Loňská úprava žádné zásadní příjmy do státní pokladny nepřinese, ale firmám zbytečně zvedne náklady a omezí i benefity, které mají významné pozitivní dopady na zdraví a práceschopnost populace. V současnosti proto vyjednáváme s Ministerstvem financí, aby se od roku 2025 z daňového stropu vyjmuly alespoň zdravotní a sociální benefity, díky kterým roste počet různých preventivních zdravotních vyšetření a zlepšuje se schopnost lidí pečovat o své blízké v případě nečekané situace. Věříme, že je i v zájmu státu, aby lidé aktivněji pečovali o své zdraví – a zaměstnavatelé k tomu mohou zajištěním zdravotních benefitů pro své zaměstnance výrazně přispět,“ dodává Tomáš Prouza.
Tyto kategorie benefitů, kam spadají např. preventivní vyšetření, očkování nebo psychologická podpora, se často vztahují nejen na zaměstnance, ale i jejich rodiny. „To vede ke zlepšování zdravotního stavu české populace. Prevence je přitom vždy výrazně levnější než řešení následků. Pokud stát nezohlední tuto skutečnost, kondice lidí se zhorší a náklady českého zdravotnictví vzrostou. Konsolidačním balíčkem ale přece vláda zamýšlela výdaje státního rozpočtu snížit,“ poukázala na dopady úprav ve zdanění benefitů viceprezidentka Hospodářské komory a prezidentka České komory fitness Jana Havrdová.
Z dlouhodobých šetření Hospodářské komory mezi členy vyplývá, že benefity svým zaměstnancům v minulých letech poskytovalo rok od roku více zaměstnavatelů. Vloni, ještě před zavedením limitu pro jejich zdanění, benefity poskytovalo 92 % zaměstnavatelů v zemi.
Nejrozšířenější jsou benefity spojené se stravováním zaměstnanců. Stravování v kantýně, stravenkový paušál, dovozy obědů, elektronické nebo papírové stravenky vloni poskytovalo téměř 90 % zaměstnavatelů.
Na 80 % firem svým zaměstnancům zajišťovalo materiální vybavení, jako je mobilní telefon, notebook, služební auto nebo oděv. Sociální benefity, jako jsou příspěvek na penzijní připojištění, sick day, práce z domova nebo dovolená nad rámec zákona, nabízelo přes 75 % zaměstnavatelů.
Do šetření Hospodářské komory se zapojilo 457 respondentů, od nejmenších po největší zaměstnavatele v zemi, působících v různých odvětvích ekonomiky napříč všemi kraji České republiky.
Pavel: Digitalizace stavebního řízení by měla být až po dostatečné přípravě.
22.5.2024, Zdroj: ČTK
Prezident Petr Pavel by byl pro odložení spuštění digitalizace stavebního řízení, které ministerstvo pro místní rozvoj plánuje na 1. červenec. Mohlo by to občany i firmy ušetřit nepříjemností, řekl na dnešním briefingu při návštěvě Pardubického kraje. Starostové z regionu podle něj mají z nástupu digitalizované podoby stavebního řízení obavy kvůli nedostatečné připravenosti úředníků i vybavení.
Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) dříve několikrát řekl, že digitalizaci jeho resort do 1. července stihne spustit. Technické vybavení je podle něj nakoupeno a do stavebních úřadů se distribuuje.
„Software, který by měl pro náběh být použit, stále ještě není funkční, nebyl představen. Do vstupu zákona v účinnost zbývá šest týdnů, což z jejich pohledů (starostů) vyvolává obavy, že budou stavební úřady do značné míry ve zmatku, možná i paralyzovány,“ řekl Pavel. Může to podle něj znamenat poměrně výrazné ekonomické škody.
Prezident z jednání se starosty nabyl dojmů, že vidí v odložení účinnosti zákona velký smysl. „Rozumím tomu, že technicky by to bylo velice složité, na druhou stranu by nás to mohlo ušetřit řady nepříjemností, které by pocítili především občané, ale i firmy,“ poznamenal prezident. Je zastáncem toho, aby digitalizace byla spuštěna raději později, ale byli připraveni úředníci, vyzkoušen software a zpracována metodika.
Se starosty v Králíkách dále jednal o rozpočtovém určení daní i o problémech s dostupností lékařů, zejména zubních, ale i praktických či pediatrů. Zástupci samospráv podle něj zdůraznili potřebu urychleného postupu v uznávání kvalifikací a jazykových zkoušek u lékařů a zdravotnického personálu z Ukrajiny. S prezidentem jednali také o školství či dopravě.
Pavel dnes také debatoval se zemědělci v Kunvaldu. Za hlavní problém soukromí zemědělci především z rodinných farem podle něj považují obavy ze spekulativních nákupů půdy investičními skupinami často i ze zahraničí.
Pavel nyní plánuje jednodenní návštěvy Ústeckého a Karlovarského kraje, v nichž byl ještě před loňskou březnovou inaugurací. Posléze se chce věnovat souhrnu a analýze témat všech 14 návštěv po krajích, v létě by se mohlo uskutečnit několik kulatých stolů. Další cesty do krajů budou následovat případně až po volbách.
opm dos dr
Provozovna versus automat v režimu živnostenského zákona.
8.4.2024, Zdroj: MPO/Portál ŽP
Jsou samoobslužné mycí linky provozovnou nebo automatem? A jaký je vlastně rozdíl mezi provozovnou a automatem?
Živnostenský zákon v § 17 odst. 1 vymezuje provozovnu jako prostor, v němž je živnost provozována, neurčuje však blíže, o jaký prostor se jedná nebo se může jednat, pouze konstatuje, že provozovnou je i automat a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Provozuje-li však živnostník provozovnu, údaj o ní se eviduje povinně ze zákona také v živnostenském rejstříku (viz § 60 odst. 2 písm. d) živnostenského zákona), na rozdíl od automatů či mobilních provozoven. Mobilní provozovnou se rozumí provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce
Pojem „automat“ není živnostenským ani jiným zákonem definován a stejně tak nejsou t.č. žádným jiným zákonem definovány ani jeho technické parametry. Jedná se proto o tzv. neurčitý právní pojem, pod kterým si obvykle představíme prodejní automat, který je (zpravidla) chápán jako technické zařízení, stroj nebo přístroj, který je upraven tak, aby na nějaký spouštěcí impulz samostatně a spolehlivě vykonával předem určenou činnost, a to bez přímého lidského zákroku. Toto pojetí evidentně vychází i z původu slova „automat“, které je odvozeno od řeckého slova automatos a znamená „samohybný“ či „samočinný“.
Podstatou automatu neboli automatického zařízení by tedy podle názoru Živnostenského úřadu ČR, resp. Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) měla být vlastně samostatná robotická činnost, která na základě zadání spotřebitele (zákazníka) vykoná či poskytne komplexní službu. Tedy spotřebitel, resp. zákazník se po zadání příkazu ke konkrétnímu úkonu na úkonu samotném již dále aktivně nepodílí, resp. neparticipuje na něm např. v podobě vkládání zboží do košíků a následně do tašky, nepodílí se na manuálním čištění vozidla či praní prádla, pouze pasivně příjme finální výsledek (výstup).
Pokud tedy budeme samoobslužné mycí linky vnímat jako tzv. mycí centra, zajišťující služby motoristům samoobslužnou formou, tj. bez přítomnosti podnikatele či jeho zaměstnanců ale ve stylu „obsluž se sám“, tzn., půjde o centra mytí osobních vozidel, která se obvykle skládají z několika samoobslužných mycích boxů pro ruční (manuální) mytí vozidel, dalších technických zařízení (např. pro přípravu vody, ohřev vody, dávkování chemikálií atd.) a přípojek sítí technické infrastruktury, pak se v tomto případě o automat jednat nebude, nicméně půjde o provozovnu.
Pokud ovšem budeme samoobslužnou mycí linku vnímat jako „automyčku“, do které zákazník přijede, zvolí si konkrétní program „mytí“ a následně vyčká (ať už v autě či mimo něj) na umytí, příp. i vyčištění automobilu prováděné zařízením či „inteligentní stavbou“, pak bude třeba takovou automatickou myčku automobilů subsumovat pod automat obdobně jako v případě samoobslužného fotoautomatu, resp. fotokabiny, mlékomatu apod. Z pohledu MPO ale není rozhodující pro posouzení toho, jestli se v případě samoobslužné mycí linky jedná o automat či nikoliv, zda je tato linka stavbou podle stavebního zákona. Z pohledu MPO je důležitější, zda je samotná služba poskytována ryze automatickým způsobem. S přihlédnutím k vývoji nových technologií, které postupně plně automatizují různé lidské činnosti a vylučují přítomnost lidského faktoru, se lze přitom domnívat, že automatů bude přibývat.
Čeští mladí platí za nájem více než jejich vrstevníci v západní Evropě.
10.5.2024, Zdroj: ČTK
Mladí Češi platí za nájem více než ve většině západní Evropy, s necelou polovinou svého příjmu. Tento trend se odráží i v ostatních zemích, jako je Německo, Rakousko, Francie a Itálie, kde mladí lidé čelí podobným výzvám s bydlením.
Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii. Vyplývá to z dostupných dat vybraných společností a zahraničních serverů.
V České republice činí medián mzdy věkové skupiny mezi 25 až 34 lety podle serveru Platy.cz 46 000 korun. Někteří experti již dříve uvedli, že obdobná suma loni činila také takzvanou důstojnou mzdu, která pokrývá potřeby dospělého s dítětem. Na tuto částku v ČR ale nedosahovaly dvě třetiny lidí. Z posledních dat technologicky-poradenské společnosti Deloitte činil v letošním prvním čtvrtletí průměrný nájem v ČR 295 korun za metr čtvereční. Měsíční nájemné bytu o 60 metrech čtverečních by tak bez poplatku stálo 17 700 korun. Čistá mzda mladých bezdětných lidí se pohybuje okolo 36 000 korun a na bydlení by z ní tak zaplatily necelou polovinu.
V Německu medián mzdy podle serveru Paylab, který krom jiného provozuje také server Platy.cz, činil u mladých lidí 102 000 korun měsíčně. V letošním prvním čtvrtletí stálo průměrné nájemné bytu o 70 metrech čtverečních a dvou pokojích v Německu bez poplatku podle serveru Der Speigel 599 eur (15 000 korun). Poplatky pak mohou činit až dalších 200 eur, i tak by ale mladí Němci zaplatili za bydlení přibližně pětinu hrubého výdělku. Obdobná je situace v Rakousku. Tam medián mzdy mladých Rakušanů činí přibližně 90.000 korun, zatímco průměrné nájemné podle serveru Statistik.at činilo ke konci loňského roku 634 eur (asi 15 850 Kč). Z hrubého přijmu tak mladí lidé v Rakousku zaplatí za bydlení přibližně 18 procent.
Přes pětinu svého hrubého výdělku zaplatí za bydlení mladí Francouzi. Medián mzdy tam je přibližně 77 700 korun. Nájemné bez poplatků ve Francii u menších nevybavených bytů činí v květnu podle realitního portálu SeLoger necelých 17 000 korun. Například v Paříži jsou ale ceny nájmu výrazně vyšší. Le Monde koncem března napsal, že tam vysoké ceny nájemného a celková nedostupnost bydlení dohání stále více mladých párů ke společnému bydlení dřív, než původně plánovaly. Sdílení nákladů je pro mnohé z nich jedinou cestou, jak finančně dosáhnout na byt o přijatelné výměře nebo v lákavější čtvrti.
Obdobně jako mladí Češi jsou na tom také Italové. Medián mezd je zhruba 59 000 korun a byt pod 50 metrů čtverečních je ke konci loňského roku vyšel podle serveru Idealista na více než 29 000 korun, tedy přibližně na polovinu hrubého příjmu.