EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 3. 6. 2024

Od 1. 9. 2024 bude zakázáno topit v kotlích horších než 3. třídy, jak budou probíhat kontroly?* 

Až třetinu dálkového tepla by mohla v budoucnu dodávat velká tepelná čerpadla.* 

Dotaz na povinný odvoz gastro odpadu.* 

Od 1. 9. 2024 bude zakázáno topit v kotlích horších než 3. třídy, jak budou probíhat kontroly?

20.5.2024, Zdroj: Jak správně topit a ušetřit (https://jakspravnetopit.cz/)

Od 1. 9. 2024 bude zakázáno provozovat kotle na pevná paliva v objektech určených k bydlení, které nesplňují minimálně 3. třídu dle normy ČSN EN 303-5. Od 1. 9. 2022 platí tento zákaz pro zdroje umístěné v ostatních objektech. Vyměňte kotel včas, dokud jsou poskytovány dotace, poté už budete muset zaplatit vše ze svého.

Dle zákona o ochraně ovzduší je od 1. 9. 2024 zakázáno provozovat kotle, které nesplňují minimální požadavky uvedené v příloze č. 11 k tomuto zákonu, v objektech určených k bydlení (rodinné domy, bytové domy, stavby pro rodinnou rekreaci). V ostatních objektech je zákaz platný od 1. 9. 2022. Příloha č. 11 obsahuje minimální emisní požadavky na emise oxidu uhelnatého (CO), organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík (TOC) a tuhých znečišťujících látek (TZL).

Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo z návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.

Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu, je nutné ho vyměnit nebo odstavit co nejdříve, nejpozději k 1. 9. 2022 nebo 1. 9. 2024 (dle typu budovy). V současnosti je možné na jeho výměnu získat podporu z kotlíkových dotací.

Výměnu nevyhovujícího zdroje neodkládejte a řešte ji okamžitě a co nejdříve podejte žádost o dotaci. Pokud dotaci nepotřebujete nebo nechcete, mějte jako doklad včasného zahájení řešení výměny objednávku nebo fakturu na nový zdroj tepla pro případ úřední kontroly!

Pokud plánujete výměnu starého kotle a nepatříte mezi nízkopříjmové domácnosti, doporučujeme ideálně postupovat následujícím způsobem:

  1. Začít opatřeními na snížení tepelné potřeby domu. Koupě zdroje tepla s nižším výkonem bude první úsporou nákladů, následně ušetříte každý rok za palivo nebo energie. Zateplení, ať již komplexní nebo dílčí (např. jen střechy), odstranění tepelných mostů, výměna dveří, oken, to vše jsou kroky, které je dobré provést před výběrem nového zdroje. Na částečné i komplexní zateplení a úsporná opatření lze dnes čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, a to i když je budete realizovat svépomocí. Pro výběr vhodných opatření je dobré se poradit s odborníky a nechat si provést snímání objektu infračervenou kamerou, která odhalí nejslabší místa domu, kudy uniká nejvíce tepla. 
  2. Nechat si zpracovat výpočet tepelné ztráty domu a návrh požadovaného výkonu nového zdroje.
  3. S využitímkotlíkové kalkulačkysi můžete nastavit detail výpočtu (např. v případě využití stávající otopné soustavy, komína apod.), zhodnotit všechny možné alternativy z pohledu jak investičních, tak provozních nákladů.
  4. Zvážit dobře veškerá možná omezení, úskalí a výhody jednotlivých typů vytápění. Zvážit i případné kombinace zdrojů tepla (např. kombinace méně výkonného a levnějšího tepelného čerpadla pro topení v přechodných obdobích se spalovacím zdrojem pro tužší zimy může být často dobré řešení). Kombinovat lze také se zdroji solární energie.
  5. Při vlastním výběru zdroje volit osvědčené, kvalitní značky. Některé kotle nebo tepelná čerpadla mohou sloužit více než 20 let, neprověřené levnější značky nemusí vydržet ani 10 let. Nedívejte se pouze na cenu, ale i na udávané parametry (účinnost, hlučnost, topný faktor aj.). K těmto deklarovaným údajům buďte ale ostražití, věnujte pozornost i tomu, kde byl výrobek testován a certifikován a jaké s ním mají jiní uživatelé zkušenosti.
  6. Preferovat zdroje, které v místě provozu nezpůsobují žádné emise (např. tepelná čerpadla) a obnovitelné zdroje energie. Tím přispějete nejen k ochraně ovzduší a svého zdraví, ale i k ochraně klimatu. Fosilní zdroje energie mohou být v budoucnosti zdraženy nějakou formou zpoplatnění uhlíku.

Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. MŽP upravilo podporu výměny kotlů od září a oznámilo, jak budou probíhat kontroly

Zákaz využívání kotlů první a druhé emisní třídy začne platit od 1. září 2024. Mnoho občanů již využilo podporu z kotlíkových dotací i z programu Nová zelená úsporám. Ty, kteří nevyhovující kotle ještě nevyměnili, Ministerstvo životního prostředí nabádá, aby tak učinili a využili do konce srpna jedinečné příležitosti čerpat aktuální výši dotací. Od 1. září sice bude podpora pokračovat, ale bude výrazně nižší. Pokud si navíc domácnosti stihnou o dotaci požádat do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci při kontrolách přihlížet. A nově bude možné od září zažádat o dotaci na výměnu všech uhelných kotlů.

Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy je v zákoně již od roku 2012 a mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci platí již od září 2022. „Povinnost vyměnit kotle první a druhé třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti. Mezi podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu, kamna na pelety, objekt je možné napojit na centrální zásobování teplem. V řešení je i možnost podpořit plynové kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Tyto kotle jsou dobře regulovatelné a je tak možné dát i do nezateplených objektů, aniž by po jejich budoucím zateplení bylo nutné je měnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že pokud by občané nevěděli, jaký typ kotle mají, třída kotle je označená na výrobním štítku a v dokladu o kontrole technického stavu a provozu kotle, kterou má každý povinnost provádět nejméně jednou za 3 roky.

Podle dat ČHMÚ pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí bezo[a]pyrenu produkovaných v ČR. „Je zřejmé, že to, čím doma topíme, má zásadní vliv na kvalitu ovzduší i na zdraví lidí. Prachové částice na sebe váží další škodlivé látky, například těžké kovy či rakovinotvorný benzo[a]pyren, a podle Státního zdravotního ústavu způsobuje v ČR znečištěné ovzduší každoročně 3 100 předčasných úmrtí. Naším záměrem není lidi pokutovat a udělovat zákazy. Musíme ale chránit lidské zdraví a životní prostředí, a proto je zákaz těchto starých nevyhovujících kotlů nezbytný,“ dodal ministr Hladík.

Změny v dotacích – na kotle 1. a 2. emisní třídy se podpora sníží

Ministerstvo životního prostředí také představilo změny v dotační podpoře. Dosavadní tzv. kotlíkové dotace, které poskytují podporu ve výši až 95 % nízkopříjmovým domácnostem – seniorům v penzi, domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně – budou od 1. září výrazně nižší. A přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Doposud bylo zažádalo o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva 130 tisíc domácností, z čehož 115 tisíc již svůj kotel vyměnilo, a to za více než 13 miliard korun. Stejně tak se od 1. září sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. V NZÚ zatím dotace využilo přes 50 tisíc žadatelů. Celkem tedy bylo podpořeno 180 tisíc kotlů.

„Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září 2024 snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do 31. srpna 2024 a případně instalaci lze provést později,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Pomoc s vyřízením žádosti dotace na výměnu kotle je nabízena v rámci kotlíkových dotací od jednotlivých krajů. „Ministerstvo zajišťuje poradenství prostřednictvím středisek EKIS nebo Místních akčních skupin (MAS) sdruženými pod NZÚ Light. I tam je možné obrátit se s dotazy na výměnu nevyhovujících kotlů, a právě s těmito poradci probrat do budoucna třeba i možnosti zateplení svého domu jak v programu NZÚ, tak NZÚ Light,“ doplnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Nově budou dotace pro kotle všech emisních tříd

Od září 2024 bude také možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva bez ohledu na emisní třídu za jiné druhy ekologičtějšího vytápění – například tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů – jen ve 3. emisní třídě jich je v provozu asi 60 tisíc – s cílem do 10 let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ oznámil také ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nejprve napomenutí, pak pokuty. Kontroly zohlední sociální situaci domácností i podanou žádost o dotaci

Podle zákona o ochraně ovzduší spadají přestupky fyzických osob pod obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten má také povinnost dohlížet nad dodržováním povinností provozovatelů kotlů v domácnostech, například pravidelnou kontrolou technického stavu a provozu kotle, která se musí provádět každé tři roky. Jelikož od 1. září nebude již kotle horší než 3. třídy možné využívat, MŽP připravilo metodiku, kterou se budou moci úředníci řídit. Cílem není občany pokutovat, ale docílit co nejrychlejší nápravy. Nejprve proto budou úředníci dávat nápravná opatření, až následně pokuty.

„V aktualizované metodice jsme se soustředili jednak na efektivitu kontrol a spravedlivý přístup tak, aby bylo při kontrolní činnosti dosahováno co největšího environmentálního efektu, tedy aby byly z provozu odstaveny co nejdříve zejména ty nejhorší kotle, jejichž provoz má největší dopady na ovzduší a zdraví lidí. Důležité je rovněž dosáhnout toho, aby všichni splnili svou povinnost provedení kontroly technického stavu a provozu. Při řešení jednotlivých případů bude nezbytné zohledňovat také sociální situace provozovatelů. Pokud úředníci odhalí nevyhovující kotle, není cílem hned ukládat pokuty, ale dosáhnout co nejrychlejší nápravy. V rámci přestupkového řízení lze sice uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun, ale nejprve budou kontroloři ukládat napomenutí a výzvu k nápravě,“ uvedl ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič.

Zákaz těchto kotlů včetně metodických pokynů vítá i Svaz měst a obcí. „Jsme rádi, že ministerstvo životního prostředí komunikuje potřebu výměny kotlů a zároveň představilo metodiku pro úředníky tak, aby všichni věděli, jak mají po 1. září postupovat. Chtěl bych poprosit občany, aby s výměnou ale opravdu nezaháleli a pokud tak ještě neudělali, začali ji řešit co nejdříve. I proto se snažíme vytipovat domácnosti, které kotle ještě nevyměnily a upozornit je na tuto situaci, případně je odkázat na odborníky a poradce v terénu, kteří jim pomohou s podáním žádosti o podporu na výměnu kotle,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal.

Prezentaci z dnešní tiskové konference naleznete zde.


Až třetinu dálkového tepla by mohla v budoucnu dodávat velká tepelná čerpadla.

16.5.2024, Zdroj: Evropská komise

Energie získaná z čistíren odpadních vod, z řek, geotermálních vrtů nebo vzduchu by mohla v Česku do roku 2040 zajistit až jednu třetinu dodaného tepla. Tyto nízkoteplotní obnovitelné zdroje využité pomocí tepelných čerpadel mohou zásadním způsobem přispět k modernizaci systému dálkového vytápění v Česku. Vyplývá to z nové studie Teplárenského sdružení ČR.

Studie ukazuje potenciál výroby tepla z nízkoteplotních obnovitelných zdrojů tepla, zejména z čističek odpadních vod, vodních toků, geotermální energie a vzduchu. Pro přímé dodávky do soustav zásobování teplem je teplota těchto zdrojů příliš nízká, pomocí tepelných čerpadel ji však lze zvýšit na využitelnou úroveň. Dodávku tepla v soustavách by tak tepelná čerpadla zajistila od jara do podzimu, a to tam, kde jsou pro jejich nasazení vhodné podmínky. Na svůj provoz by mohla využít elektřinu ze slunce a větru, které by měl být v tomto období na trhu nadbytek, a proto půjde nakoupit levně. V zimě, kdy se očekává naopak nedostatek elektřiny, by teplo společně s elektřinou vyráběly kogenerační jednotky na zemní plyn, případně biometan. Systém by byl doplněn o akumulaci tepla, která může celkovou flexibilitu dále podstatně zvýšit a zefektivnit provoz soustav.

Průmyslová tepelná čerpadla jsou schopna dosáhnout poměrně vysokých výstupních teplot, v poptávaných případech kolem 90 °C i více. Poskytují proto jak řešení pro domácnosti a terciální sektor spoléhající se na dálkové vytápění, tak i pro velkou část spotřeby tepla v průmyslu. Investiční náklady na vybudování tepelných čerpadel a využití nízkoteplotních zdrojů tepla do roku 2040 odhaduje Sdružení na zhruba 52 miliard korun, z toho 14 miliard korun by mohlo být investováno již do roku 2030 v rámci celkové investice 200 miliard korun do odchodu teplárenství od uhlí. Studie potvrdila, že klíčovou roli v dekarbonizaci teplárenství hraje snižování energetické náročnosti budov. Budovy s kvalitní tepelně-izolační obálkou umožňují přechod na nízkoteplotní otopné soustavy, což umožňuje snížit teplotu v rozvodech tepla a tím se výrazně rozšiřují možnosti tepláren při získávání tepla z obnovitelných zdrojů.

„Zatímco dnes stále ještě tvoří uhlí náš dominantní zdroj pro výrobu tepla, v další dekádě už tomu tak nebude. Úspory energie, dlouhodobější plánování zásobování teplem na úrovni jednotlivých měst a obnovitelné zdroje včetně energie získané ze země, řek, vzduchu nebo čistíren odpadních vod budou hrát čím dál větší roli. Tato studie ukazuje, že i při poměrně konzervativním přístupu a s respektováním technických a ekonomických omezení lze pomocí velkých tepelných čerpadel zajistit až 35 % dodávek tepla. Aby se tak stalo, musíme však rychle odstranit celou řadu bariér a také urychlit renovace budov, hlavně těch s nejvyšší energetickou náročností,“ vysvětluje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

„Studie ukazuje nevyužité možnosti nízkopotenciálních zdrojů tepla pro teplárenství. Potřebné investiční náklady nejsou z pohledu celkových nutných investic nijak závratné. Studie předpokládá cca 50 miliard korun do roku 2040, pro ilustraci jen v Modernizačním fondu jsou do roku 2030 k dispozici dotační prostředky na dekarbonizaci teplárenství ve výši cca 100 miliard korun.  Klíčové bude nyní zakomponovat možnosti využití obnovitelných zdrojů energie jak do plánů samotných tepláren, tak energetických koncepcí měst,“ doplňuje Michaela Valentová, výzkumnice FEL ČVUT

Podle Vítězslava Malého, ředitele Centra pasivního domu: „Modernizace teplárenství je úzce propojena s potřebou renovovat budovy, hlavně ty nejméně energeticky úsporné. Přechod teplárenské soustavy na nízkoteplotní obnovitelné zdroje je v souladu s tímto trendem, jedno bez druhého není možné. Potřeba tepla pro vytápění budov bude postupně klesat, role dlouhodobějšího plánování naopak vzrůstat. Stabilní dodávky dekarbonizovaného tepla nám pomohou snižovat množství emisí v sektoru budov a naplnit tak i požadavky evropských směrnic.“

Bariéry a návrhy řešení

Většímu zapojení tepelných čerpadel brání některé technické, ekonomické a administrativní bariéry. Teplárenské sdružení ČR navrhuje ve studii mimo jiné tato opatření:

  1. Konvertovat parní sítě soustav zásobování tepelnou energií na horkovodní nebo teplovodní a zajistit dostatek prostředků pro investiční dotace na jejich rekonstrukce v programu HEAT (Modernizační fond).
  2. Soustředit se na renovace budov, hlavně těch s nejhoršími tepelně-izolačními vlastnostmi a naplnit požadavky dané směrnicí o energetické náročnosti budov, která byla schválena 12. dubna 2024 a na její transpozici máme zhruba 2 roky.
  3. Řešit problém s vysokou teplotou vratné vody od zákazníků v soustavách zásobování teplem například podporou rekonstrukce předávacích stanic a dále zavést motivaci zákazníků pro snižování teploty vratné vody.
  4. Zjednodušit povolovací řízení pro využití geotermální energie do hloubky vrtů 1000 metrů.
  5. Řešit ochranu investic a prosazení nejvhodnějšího řešení dekarbonizace na úrovni měst a obcí. Například tím, že do národní legislativy transponujeme co nejrychleji požadavek na vypracování plánů vytápění a chlazení pro obce nad 45 000 obyvatel a dáme jim nástroje k jejich prosazení.
  6. Odstranit ekonomické bariéry: Aby se využití nízkoteplotních zdrojů vyplatilo, je potřeba přenastavit tarify za využívání distribuční soustavy tak, aby motivovaly k flexibilnímu využití přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů zejména v letních měsících. Elektřina využitá k pohonu tepelných čerpadel by měla být osvobozena od poplatků za obnovitelné zdroje energie. Konkurenční lokální výroba tepla ze zemního plynu není zatížena platbou za emise oxidu uhličitého, proto je třeba co nejdříve zavést legislativu pro vytvoření ETS 2.
  7. Vyjasnit v zákonu o vodách, že čerpání povrchových vod za účelem získání tepelné energie je osvobozeno od platby k úhradě správě vodních toků a správy povodí.

Zdroj: Studie Potenciál využití nízkoteplotních zdrojů tepla v soustavách zásobování tepelnou energií (SZTE)

Teplárenské sdružení ČR je zájmovým sdružením právnických osob podnikajících v teplárenství. Bylo založeno v roce 1991 se záměrem podpořit podnikání v oblasti zásobování tepelnou energií.

Společnost Budovy21 poskytuje poradenství pro nízkouhlíkovou transformaci české ekonomiky, zejména v oblasti energetiky a stavebnictví. Podporuje kvalitní renovace budov a dekarbonizaci teplárenství. Spolupracuje s evropskými i národními partnery.


Dotaz na povinný odvoz gastro odpadu.

9.4.2024, Mgr. Ing. Eva Singrová, Zdroj: PotravinyInfo (www.potravinyinfo.cz)

Dotaz:

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda je povinné v malých provozovnách, kde máme prodej potravin (pekárna, cukrárna, sendviče, plněné bagety apod..) mít oddělené skladování gastro odpadu, pokud máme malé množství, nebo zda lze tento odpad dávat do komunálního odpadu.

Musíme mít smlouvu s nějakou společností, která odvoz gastro odpadu zajišťuje?

Děkuji

Odpověď:

Domnívám se, že v každém případě musí mít gastro provoz bez ohledu na velikost k dispozici vybavení pro uložení odpadního a nepoživatelného materiálu před jeho odstraněním z provozovny. Toto vybavení by mělo být takové, aby se zabránilo přístupu škůdců a aby se zabránilo kontaminaci potravin, pitné vody, zařízení, atd. Např. nějaké uzavíratelné kontejnery, koše, plastové pytle a podobně.

Otázkou je, jestli mohou takový odpad vyhazovat do komunálu. Viz článek na webu SZPI, kde je uvedeno: Odpad ze stravovacího zařízení nepatří pod katalogové číslo 20 03 01 Směsný komunální odpad a nelze jej tedy vyhazovat do nádob určených pro směsný komunální odpad zřízený obcí, a to ani v případě, že se jedná o odpad vznikající při činnosti právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která má uzavřenu s obcí písemnou smlouvu o využití systému shromažďování a odstraňování odpadů zavedeného obcí. Do směsného odpadu lze na základě výše uvedené písemné smlouvy s obcí vyhazovat pouze zbytky po vytřídění využitelných složek – tj. např. smetky apod.

https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-k-podnikani-spolecne-stravovani-spolecne-stravovani.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D#:~:text=SZPI%20se%20p%C5%99i%20kontrol%C3%A1ch%20obecn%C4%9B,p%C5%99%C3%ADm%C3%BD%20ani%20nep%C5%99%C3%ADm%C3%BD%20zdroj%20kontaminace.

V článku je ale také uvedena výjimka: Provozovatel může odpad ze stravovacího zařízení vyhazovat do směsného komunálního odpadu pouze v případě, že mu obecní úřad obce s rozšířenou působností vydal souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů – viz § 30 odst. 3 zák. č. 541/2020 Sb.

Když výjimku nemá, tak co s takovým odpadem, který nemohou vyhodit do komunálu?

Dle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 má gastroprovoz povinnost jakýkoliv vzniklý odpad předat:
a) do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu (přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu),
b) obchodníkovi s odpady nebo
c) na místo určené obcí.

Musí proto uzavřít písemnou smlouvu se specializovanou společností na odvoz odpadu nebo obchodníkem s odpady, popř. se na základě písemné smlouvy zapojit do obecního systému odpadového hospodářství.

Lze tedy odpovědět, že pokud by mu obecní úřad obce s rozšířenou působností vydal souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů, mohl by svůj odpad z gastro provozu házet do komunálu. V rámci kontroly SZPI vyžadujeme nějaké potvrzení/doložení této výjimky.

Další informace k odpadům jsou k dispozici zde:
https://www.szpi.gov.cz/clanek/informace-nejen-pro-zacinajici-podnikatele.aspx?q=Y2hudW09OQ%3D%3D


 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526