Lhůta k posouzení úrazu.* 

Sklon šrafování na bezpečnostní zábraně.* 

Lhůta k posouzení úrazu.

13.5.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je v legislativě jednoznačně stanovená doba, do kdy musí zaměstnavatel určit, zda se jedná nebo nejedná o pracovní úraz? Např. dopravní nehoda. Stala se sice v pracovní době, ale určit, zda úraz nese znaky definice pracovního úrazu může být mnohdy dosti složité. Třeba zda úraz vznikl nezávisle na vůli zaměstnance, možná ano, možná ne. Jak se pak vypořádat s povinností do 5 pracovních dnů sepsat záznam o úrazu, když nevíme okolnosti a i Policie bude nehodu šetřit měsíc? Nebo v případě jiné události, např. při práci s pilou? Zaměstnanec se pořeže a nebude moc vypovídat. Než se domluvíme, zda to byl anebo nebyl pracovní úraz může rovněž trvat.

Odpověď:

To, že lhůta pro vyšetření příčin a okolností úrazu je krátká (do pěti pracovních dnů) má svůj zásadní význam – zákonodárce chce, aby se úraz vyšetřil co nejdřív, dokud si svědkové úrazu ještě pamatují okolnosti úrazu a stav na pracovišti (v místě úrazu) v daném okamžiku nehody. S odstupem času (i za dva či tři dny) se podrobnosti vytrácejí z paměti a je čím dál obtížnější a obtížnější získat objektivní informaci. To je tak správně, záznam o úrazu musí být sepsán, co nejdříve.

V dotaze uvádíte, že je složité vypořádat se s posouzením pracovního úrazu ve smyslu definice tohoto pojmu. To není složité – není třeba zkoumat, zda úraz vznikl nezávisle na vůli poškozeného, ale hlavně je třeba se soustředit na zjištění, zda se úraz stal při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním, tedy zda se stal v některé z dob uvedených v § 273, § 274 či § 274a ZP. To je rozhodující.

Když se pak úraz stane v pracovní době na silnici, tak je to vždy úraz pracovní, protože buď zaměstnanec vykonává svou práci (např. řidič s dodávkou rozváží chléb a pečivo) nebo se jedná o zaměstnance, který byl vyslán zaměstnavatelem na pracovní cestu a řídí buď služební auto, nebo auto vlastní. V takových situací je to vždy úraz pracovní a byl by to úraz, i kdyby např. zaměstnavatel určil zaměstnanci, aby jel na služební cestu vlakem a on použil svůj automobil. To, že porušil příkaz zaměstnavatele, by se řešilo až následně při deliberaci zaměstnavatele (když se zaměstnavatel zprostí zcela nebo zčásti odpovědnosti za škodu). To samé je s Policií – úraz je pracovní, a když pak Policie řekne, že např. dotyčný nehodu dotyčný zavinil, protože nebyl připoutaný, tak se to zase bude řešit přes deliberaci zaměstnavatele – zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti při odškodnění, ale úraz pracovní to byl, protože se stal v pracovní době při plnění pracovních úkolů. Sepisování záznamů o úrazech do pěti pracovních dnů a jejich hlášení inspektorátu je důležité pro statistiku pracovních úrazů, a ta musí být sepsána co nejdříve.

Při tom úrazu s pilou není také problém s určením, že to byl pracovní úraz. Pokud se stal v pracovní době a na pracovišti, tak je to pracovní úraz vždy. To, že zaměstnanec nemůže vypovídat, nevadí, vždy musí mít nějakého vedoucího a ten vysvětlí, co zrovna v té době na pracovišti dělali a při jaké činnosti došlo k úrazu. Svědectví poškozeného není třeba, jsou časté i velice těžké úrazy, když zaměstnanec nemůže vypovídat i několik týdnů a i ty se musí vyšetřit, musí se sepsat o nich záznam a musí se nahlásit inspektorátu.

Jestli se dodatečně zjistí, že k úrazu došlo za jiných okolností, než bylo původně usuzováno na základě svědeckých výpovědí, tak se sepíše záznam o úrazu – hlášení změn a zase se nic neděje. Záznam o úrazu i záznam o úrazu – hlášení změn jsou určeny k jedinému – aby byly statisticky podchyceny všechny pracovní úrazy.

Sklon šrafování na bezpečnostní zábraně.

13.5.2024, JUDr. Petr Kožmín, LL.M., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Prosím o informaci, zda ustanovení o označení rizika střetu osob s překážkami značkou dle NV č. 375/2017 Sb. (červené a bílé pruhy pod úhlem 45°) se uplatňuje i u zábradlí, res. zábran apod., které znemožní vstup do prostor, kde může dojít např. ke střetu s drážním vozidlem? Uvedené prosím zejména v souvislosti s ČSN EN 16704-2-2 (736395) Železniční aplikace – Kolej – Bezpečnost při práci v koleji – Část 2-2: Společná řešení a technologie – Požadavky na zábrany, kde je sice uveden i obrázek se šrafováním pod úhlem 45°. Od některých kolegů se doslýchám, že tento požadavek nemusí být zcela naplněn. Že i jiná zábradlí jsou označena červeno bílou barvou, bez sklonu 45° a nebo již i nejsou označena žádnou výraznou (červenou, bílou, žlutou, černou) barvou, např. na mostech apod., kde rovněž hrozí zejména pád.

Odpověď:

Vycházejme z nejdůležitějšího ustanovení § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., podle kterého je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu jejich práce. Dále dle § 102 odst. 1 je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V případě, že existuje například možnost (riziko) střetu drážního vozidla s osobami, je třeba toto riziko eliminovat nebo jej alespoň minimalizovat. V případě provádění prací v kolejišti toto riziko zcela eliminovat nepůjde. Proto je nutné přijímat vhodná opatření k předcházení těmto rizikům.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve svém ustanovení § 5 písm. d) vychází z předpokladu, že zaměstnanci nesmějí být na pracovišti ohroženi dopravou. V ustanovení § 6 téhož zákona je pak mj. uložena povinnost, že na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce, týkající se BOZP atd. Důležité je pak ustanovení odst. 2, kde je zakotveno, že vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanoví prováděcí právní předpis.

Tím je nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů. Tento závazný prováděcí právní předpis ve svém ustanovení § 3 odst. 7 uvádí, že značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo riziko pádu osob a předmětů tvoří střídavé žluté a černé nebo červené a bílé pruhy stejné velikosti v úhlu 45°. Dále uvádí, že namísto žluté barvy lze použít fotoluminiscenčního materiálu žlutozelené barvy. V příloze tohoto nařízení vlády, bod 2, je uvedena grafická podoba barevného vyznačení značky označující riziko střetu osob s překážkami nebo pádu osob.

Dotčená evropská technická norma ČSN EN 16704-2-2 stanovuje požadavky na bezpečnostní zábrany pro poskytnutí ochrany pracovníků před nezamýšleným vstupem do nebezpečné oblasti při použití těchto zábran, jedná se tedy o to, že existuje riziko střetu osob s překážkami. Ve smyslu ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce jde v případě uvedené technické normy o bezpečnostní předpis, který je závazný, neboť upravuje otázky ochrany života a zdraví. Bod 6.7 této normy mj. uvádí, že vodorovné součásti bezpečnostních zábran musí být označeny černožlutým nebo červenobílým pruhováním podle v normě uvedeného obrázku č. 14, který je v souladu s požadavky nařízení vlády č. 375/2017 Sb. K podobě bezpečnostního značení lze uvést i závaznou ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení, bod 11.