Vracení DPH zahraničním osobám za rok 2023.* 

Vyloučení kurzových rozdílů ze zdanění a odložená daň.* 

Trendy v převodních cenách – kontroly přeprodávání reklamy a nehmotných aktiv.* 

Danění příjmů z přetoků FVE společenství vlastníků.* 

Vracení DPH zahraničním osobám za rok 2023.

3.6.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dne 30. 6. 2024 končí lhůta pro podání žádosti o vrácení DPH zaplacené v ČR zahraniční osobou v roce 2023.

Pokud zahraniční osoba, tj. osoba neusazená v jiném členském státě EU, zaplatila za zdanitelné plnění s místem plnění v ČR, může požádat o její vrácení. Podmínkou je, že v ČR neuskutečnila jiná plnění než dovoz, osvobozená plnění bez nároku na odpočet DPH nebo osvobozená podle § 69, plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň odběrateli, plnění ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

Žádost nelze podat elektronicky, což může být pro zahraniční osoby trochu komplikace.

Nelze žádat o DPH zaplacenou za plnění pro osobní spotřebu, spojené s reprezentací, cestovními náklady a náklady na ubytování a stravování, telefonní poplatky, taxislužbu a pohonné hmoty.

Žádost se podává za předchozí rok nejpozději do konce června, jde o propadnou lhůtu, po jejímž skončení není možné o vracení DPH žádat.

Vyloučení kurzových rozdílů ze zdanění a odložená daň.

28.5.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Národní účetní rada pracuje na účetní interpretaci, která se zabývá účetními dopady volby režimu vyloučení kurzových rozdílů ze zdanění

Od roku 2024 zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkům vstoupit do režimu vylučování kurzových rozdílů. Kurzový rozdíl se pak nezahrnuje do základu daně ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, pokud není realizován.

Národní účetní rada se zabývá otázkou, zda vzniká z kurzového rozdílu vyloučeného ze základu daně z příjmů k rozvahovému dni odložená daň z důvodu přechodného rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky/dluhu vyjádřené/ho v cizí měně. Navrhuje řešení, že tento rozdíl je titulem pro odloženou daň. Zatímco účetní hodnota odpovídá aktuálnímu ocenění ke dni účetní závěrky, daňová hodnota zohledňuje jen ty kurzové rozdíly, které vstoupily do základu daně.

Postupně při vypořádání pohledávek či dluhů se odložená daň rozpustí.

Interpretace ještě není schválená a lze se k ní vyjadřovat.

Trendy v převodních cenách – kontroly přeprodávání reklamy a nehmotných aktiv.

22.4.2024, Zdroj: Finanční správa

Finanční správa v roce 2023 provedla 570 kontrolních úkonů v oblasti cen sjednaných mezi spojenými osobami (tzv. transfer pricing).

Výsledkem bylo zvýšení daňového základu o 5,8 mld. Kč a snížení daňové ztráty o 1,2 mld. Kč, což vedlo k doměření daně u kontrolovaných subjektů ve výši 724 mil. Kč. Od roku 2014 bylo v této oblasti provedeno celkem 4 052 kontrol, které vyústily ve zvýšení daňového základu o cca 60 mld. Kč a v důsledku toho doměření daně ve výši 6,9 mld. Kč.

Kontroly převodních cen se zaměřují na ceny stanovené mezi majetkově či personálně propojenými osobami, typicky mateřskou a dceřinou společností nebo jinými společnostmi ve skupině. Základní pravidla v této oblasti jsou nastavena na mezinárodní úrovni a jejich cílem je zabránit účelovému nastavení cenové politiky, které vede k umělému snížení daňového základu a tím nižším daňovým odvodům v České republice. Stejná pravidla se podle českého zákona použijí i na tzv. jinak spojené osoby, které sice nejsou majetkově propojené, ale spojily se převážně za účelem snížení daňového základu.

„Kontroly převodních cen jsou stále efektivnější, aktuálně se soustředíme zejména na fenomén přeprodávání reklamních služeb a zpětné licencování nehmotného majetku jeho původnímu českému vlastníkovi. Výsledkem práce kolegů na finančních úřadech je postupné eliminování pokusů o snižování základu daně firem působících v České republice prostřednictvím transakcí se spojenými osobami,“ uvádí generální ředitelka finanční správy Simona Hornochová.“

Finanční správa se stále častěji setkává s optimalizačními schématy cílícími na vyvádění zisku z ČR prostřednictvím licencování nehmotného majetku, který byl předtím za nesrovnatelně nižší cenu vyveden z ČR. „V poslední době se množí případy, kdy jsou k vyvádění zisků z České republiky využívána nehmotná aktiva, jako jsou obchodní značky, ochranné známky či softwarové produkty. Ta jsou prodávána do zahraničí za co nejnižší či dokonce nulovou cenu a následně jsou původnímu českému vlastníkovi za jejich užívání účtovány vysoké licenční poplatky,“ doplňuje Simona Hornochová.

S publikací Transferové ceny (stálá provozovna, spojené osoby, sdružené podniky) se dozvíte, jak si správně nastavit v transakcích transferové ceny, jak zpracovat dokumentaci a také, jaké jsou její doporučené náležitosti.

Danění příjmů z přetoků FVE společenství vlastníků.

20.5.2024, Ing. Bc. Martin Durec, Ing. Lenka Haráková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Naše SVJ si pořídilo fotovoltaickou elektrárnu, která bude provozována jako komunitní energetika, ne jako sdružení odběrných míst. Do doby spuštění komunitní energetiky máme přetoky, které od nás obchodník vykupuje. Podléhá tento výkup daňové povinnosti tj. podání daňových přiznání za jednotlivé vlastníky a placení daně?

Odpověď:

Jde o dosud nevyjasněnou problematiku. Podle mě je rozhodující vlastnictví FVE: je-li v majetku SVJ, je příjem z prodeje elektřiny výnosem SVJ (standardní zdanění daní z příjmů právnických osob); je-li ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, je to jejich příjem (u vlastníků fyzických osob zřejmě příjem podle § 10 ZDP).

Ing. Lenka Haráková

Souhlasím, že pokud je FVE součástí společných částí domu (tuto skutečnost z důvodu opatrnosti doporučuji uvést přímo do prohlášení, i když v tomto případě je zřejmě vše jasné – viz judikatura Nejvyšší soudu 22 Cdo 1501/2020 a 25 Cdo 770/98), musí být v souladu s § 16 odst. 2 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. připisovány jednotlivým vlastníkům (tj. nikoliv SVJ). Tedy jednotliví vlastníci si svůj podíl na předmětných příjmech budou zdaňovat sami (v případě FO zřejmě obvykle dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP s možným osvobozením dle §10 odst. 3 písm. a) ZDP).

Ing. Bc. Martin Durec

Komentář čtenáře: Zajímalo by mne, jak se autoři vypořádali se zákazem podnikání pro SVJ – jak by mohla být FVE ve vlastnictví(majetku) SVJ a to by za „nějaké ceny“ prodávalo elektřinu někomu dalšímu. Komunitní přeci neznamená pouze členům svého SVJ. Nejde tedy o obchodní činnost? Zvláště pokud SVJ produkuje zisk? S představou začlenění do společných částí domu a vlastnictví přímo vlastníky už mám menší problém.

Reakce Ing. Lenky Harákové:

Dobrý den, dlouho jsem měla pochybnosti, zda si SVJ může pořídit a provozovat FVE. V r. 2008 stálo ve stanovisku MMR: „Společenství vlastníků jednotek, je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů, právnickou osobou, avšak právnickou osobou pouze se speciální, zákonem vymezenou subjektivitou. Způsobilost společenství mít práva a povinnosti je omezena předmětem činnosti upraveným v § 9 citovaného zákona. Nedomníváme se, že by uvedená definice byla schopna absorbovat „výstavbu a provoz fotovoltaické elektrárny a prodej jejích přebytků společenstvím vlastníků jednotek.“

V souvislosti s rozvojem sdílení elektřiny náš svaz (Svaz českých a moravských bytových družstev) tuto otázku otevřel, naši zástupci ji konzultovali např. na MMR, ERÚ, UKEN. Závěr je, že provozování FVE, která je projektována primárně pro potřeby členů SVJ (prodej přebytků není plánován a je nahodilý), není považováno za podnikání. Toto stanovisko se promítlo i do publikace UKEN, viz str. 31 dole (odkaz na stažení manuálu v pdf), citujeme:

OTÁZKA: SVJ nemůže podnikat. Je tedy vůbec dovoleno dát si na střechu FVE a prodávat přebytky nespotřebované elektřiny?
Provoz FVE v tomto případě není podnikáním, protože není prováděn za účelem dosahování zisku. Jedná se pouze o vedlejší produkt, kdy hlavním cílem je zajistit si elektřinu pro vlastní spotřebu. Zákaz podnikání tímto ze strany SVJ není porušen.

OTÁZKA: Budu platit z případných zisků daň? A kdo ji zaplatí – SVJ, nebo vlastníci jednotlivých bytů? Musím platit nějakou jinou daň?
Předně si musíte pohlídat, jestli vám vznikl zdanitelný příjem. Nezáleží přitom, jestli jde o podnikání, či nikoliv. Zda se bude jednat o daň z příjmu fyzické, nebo právnické osoby záleží na tom, kdo je vlastníkem FVE (podrobně viz tabulka Provozní modely).
Daň z příjmu fyzické osoby neplatíte, pokud všechny vaše ostatní příjmy a příjmy z příležitostné činnosti činí maximálně 30 000 Kč/rok a FVE, která vám tento příjem generuje, nepotřebuje licenci ERÚ (tj. do 50 kWp). V opačném případě vzniká povinnost úhrady daně z příjmu v sazbě 15 %. Právnické osoby platí daň z příjmu v případě, že jim příjem z FVE vznikl. Může to být SVJ, bytové družstvo i jednotlivé FO. Záleží, jak to budou mít nastavené. Sazba je 19 %.