DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Změny v zákoníku práce oslabují zájem o brigádníky: Jaké daně a kdy dohodáři platí?*
Ukončení podnikání OSVČ v paušálním režimu.*
Stravné a příspěvek na stravování.*
Sdělení prodejcům využívajícím online platformy.*
Pomoc pro podnikatele s elektronickým podáním přiznání.*
Změny v zákoníku práce oslabují zájem o brigádníky: Jaké daně a kdy dohodáři platí?
Možnost přivýdělku ke studiu přesto stále láká tisíce mladých lidí. O sezonní či příležitostné práce je zájem i mezi stálými zaměstnanci a v létě je poptávka nejvyšší. Jak a kdy musejí brigádníci přiznávat a platit daně a pojištění, případně jaké mohou využít daňové slevy?
01.07.2024 | BusinessInfo.cz
Lidé pracující na dohodu se na konci loňského a v letošním roce dočkali mnoha změn, které přinesla novelizace zákoníku práce. Brigádníci a dohodáři se až na výjimky dočkali pracovních podmínek, které mají zaměstnanci (včetně nároku na dovolenou).
To ovšem přineslo pokles poptávky po brigádnících. Zatímco ještě v roce 2023 nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, letos je situace jiná.
Změny v zákoníku práce dělají těžkou hlavu majitelům firem
Propad nabízených brigádnických pozic je na jaře 2024 patrný napříč celým Českem. Například na Královéhradecku činí až 70 procent. Podnikatelé si totiž stěžují, že pro ně novela znamená větší finanční a administrativní zátěž. Takzvaným dohodářům nabízí lepší podmínky než dosud a staví je téměř na úroveň zaměstnanců.
„Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímali, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ říká marketingová ředitelka Grafton Recruitment Jitka Kouba.
Klíčové úpravy přinesl už loňský říjen a leden 2024, další změny by měly následovat od 1. července (vláda uvažuje i o odkladu na 1.1. 2025). Více si přečtěte v článku Dohodáři se dočkají dalších změn: Co přinesla a přinese novela zákoníku práce?
Jaké daně z příjmu platí brigádníci? Záleží na smlouvě
Změny v zákoníku práce se nedotkly daňové oblasti. I v té ale k určitým úpravám došlo, a to v roce 2023 v rámci konsolidačního balíčku vlády.
Jaké daně z příjmu tedy dnes odvádějí brigádníci státu? Záleží na tom, na jakou smlouvu pracují a jak vysokou hrubou mzdu či odměnu mají. Studenti nejsou nijak limitováni, mohou mít libovolný příjem, ať už pracují na dohodu nebo standardní pracovní smlouvu.
Sezonní práce jsou primárně sjednávány na dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. V čem je tato forma spolupráce výhodná a na jaká úskalí si dát pozor?
Slevy na dani z příjmu: Které z nich využijete naposledy?
Brigády fungují na bázi dohod mimo pracovní poměr. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohoda o provedení práce (DPP) jsou brigádníkům ušity na míru, protože respektují krátkodobý charakter zaměstnání.
„Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti jsou koncipovány právě pro krátkodobá zaměstnání. Obě je nutné rozlišovat, protože pracují s odlišnými podmínkami,“ potvrzuje ředitel projektu pracovních příležitostí Robeeto Stanislav Koukal.
Při krátkodobé brigádě s měsíční mzdou do 10 tisíc korun byla dosud ideální dohoda o provedení práce.
Tento režim je výhodný nejen z hlediska pojistných odvodů, ale za určitých podmínek i z pohledu zdanění. „Pokud jste ale podepsali již dříve s jiným zaměstnavatelem takzvané „růžové prohlášení“ (prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti) druhé už podepsat nelze a měsíční slevy na dani nebo daňová zvýhodnění vám uplatní pouze první zaměstnavatel,“ vysvětluje daňový poradce KODAP Jan Kašpar.
Nový výpočet odvodů u DPP
Aktuálně zákon pracuje s limitem 10 000 korun měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Pravděpodobně od července bude ale existovat dvojí limit a oba se budou počítat z aktuální průměrné mzdy v ČR.
Od 1. 7. 2024 mají platit dva limity:
- 1. limit – 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele, tj. 10 500 korun;
- 2. limit – 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP u různých zaměstnavatelů, tedy 17 500 korun.
Princip je podobný jako u dlouhodobě platných deseti tisíc, ale limity se odvíjejí od aktuální výše průměrné mzdy v ČR (v roce 2024 43 967 korun) a vliv má i situace, kdy má zaměstnanec v jednom měsíci příjmy z více DPP od různých zaměstnavatelů.
Od července 2024 budou muset dohodáři všechny tyto dohody oznamovat ČSSZ, která vede centrální evidenci. Dále je nutné, aby do 20. dne následujícího měsíce oznámili zaměstnavatelé výši příjmů všech zaměstnanců na DPP.
Po překročení limitu 17 500 Kč v daném měsíci informuje ČSSZ všechny zaměstnavatele o vzniku účasti na pojištění. Odvody se počítají ze všech DPP zaměstnance a platí je obě strany:
- sociální pojištění – zaměstnavatel uhradí 24,8 % ze mzdy a dohodář dalších 6,5 % a nově ještě 0,6 % za nemocenské pojištění
- zdravotní pojištění – zaměstnavatel uhradí 9 % ze mzdy a pracovník dalších 4,5 %.
Pozor! Upozorňujeme, že vláda zvažuje odložení účinnosti zákona až na 1. 1. 2025.
Letní brigády: Hlídejte si pracovní podmínky
V situaci, kdy nebylo podepsáno prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a dosáhli jste na dohodu o provedení práce (DPP) příjmů v maximální výši 10 000 korun za měsíc, bude vám z příjmu odečtena srážková daň ve výši 15 procent. Pokud toto splněno nebude, uplatní se daň zálohová, a to rovněž ve výši 15 procent. Zálohová daň se snižuje o slevy a daňové zvýhodnění a v mnohých případech tedy bude nulová.
„Smlouva je nadále omezena 300 hodinami za kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pokud je ale měsíční odměna do 10 tisíc korun, je tato dohoda výhodná pro obě strany,“ říká daňová poradkyně společnosti TaxVision Blanka Štarmanová.
Co je srážková daň?
Srážková daň je daň vybíraná srážkou přímo u zdroje příjmů. Vybírá ji plátce daně z příjmů (v tomto případě zaměstnavatel) od poplatníka. Finančnímu úřadu ji odvádí sám zaměstnavatel (plátce daně).
Uzavřou-li brigádníci se zaměstnavatelem DPP, nemusejí zatím platit státu z výdělku do 10 000 korun zdravotní ani sociální pojištění. Pokud je příjem vyšší než deset tisíc, odvádějí 6,5 procenta z něj na sociální a 4,5 procenta na zdravotní pojištění. To se částečně změní pravděpodobně od 1. července (viz výše).
Pozor! Zdravotní pojištění je povinné a musí ho tedy platit každý (pokud ho za něj neodvádí zaměstnavatel) ve všech případech, tedy i pokud jde o „osobu bez zdanitelného příjmu“. Výše minimálního pojistného pro rok 2024 je 2 552 korun měsíčně (pro OSVČ 2968 Kč).
DPČ stále výhodnější?
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) není tak výrazně omezena počtem hodin jako v případě DPP. Přesto na jejím základě může zaměstnanec pro zaměstnavatele pracovat maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tedy nejvíce 20 hodin týdně). Novela zákoníku práce se DPČ v tomto směru nedotkla. U těchto smluv navíc pojištění „dohodáři“ platit v drtivé většině musí.
Další změny pro dohodáře se chystají. Mohou přijít o část peněz
„Brigádníci by si nicméně uvědomit, že podmínkou DPČ je práce na dobu nejdéle 52 týdnů s maximálním rozsahem poloviny plné pracovní doby,“ potvrzuje Blanka Štarmanová.
Pozitivní změna nastala už v roce 2019, kdy se zvýšila hranice výdělku, ze kterého brigádníci ještě zákonné pojištění neodvádějí. Výjimka nastala v případě, že byl jejich výdělek nižší než tři tisíce korun. Pak sociální a zdravotní pojištění neplatili, a osvobozen byl i zaměstnavatel.
Aktuálně je tato dohoda ještě výhodnější. Částka započitatelného příjmu se zvýšila na 4000 korun. Z částky 3999 korun tedy již zaměstnavatel platí odvody, ale stále je účtována srážková daň. Zálohová daň (bez možnosti uplatnění slev na dani při neučiněném prohlášení k dani) bude zúčtována až z měsíční odměny 4001 Kč (viz tabulku).
| Odměna na DPČ | 3 999 Kč | 4 000 Kč | 4 001 Kč |
| Sociální pojištění | Ne | Ano | Ano |
| Zdravotní pojištění | Ne | Ano | Ano |
| Daň při neučiněném prohlášení | Srážková | Srážková | Zálohová |
V případě obou dohod lze uplatnit tradiční daňovou slevu na poplatníka. Studenti navíc dosud mohli uplatnit specifickou slevu 4 020 korun za rok. Vláda se ovšem rozhodla v rámci konsolidačního balíčku toto zvýhodnění zrušit a za rok 2024 už ji nevyužijete.
V tomto případě je podle vládních legislativců důvodem nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým údajně postačuje standardní sleva na poplatníka. Ta při patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob vylučuje zdanění u výdělku nad 205 600 korun ročně.
Zaměstnaní studenti měli dosud na zvýhodnění nárok, podepsali-li u zaměstnavatele zmíněné prohlášení k dani.
Brigádníci a daňové přiznání. Ano či ne?
Daňové přiznání mají povinnost odevzdat na finanční úřad jen ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů současně.
Před nástupem do práce mohou brigádníci podepsat Prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – tedy takzvaný růžový papír. V takovém případě daňové přiznání podávají a daň platí v každém případě. V daném měsíci ovšem nesmíte tento dokument podepsat u jiného zaměstnavatele.
Roční zúčtování daně je obdobou daňového přiznání. Podepište ho každoročně do poloviny února
„Brigádníci pak dostanou od zaměstnavatele potvrzení o příjmech ze závislé činnosti, nebo si jej vyžádají,“ říká Blanka Štarmanová. To pak předloží finančnímu úřadu kvůli výpočtu daně.
Jestliže prohlášení nepodepíše, dostane poplatník na ruku méně peněz, protože za něj odvede daň z příjmu (15 %) zaměstnavatel. Po skončení kalendářního roku může také požádat firmu, pro níž pracoval, o roční zúčtování, ale opět jen v případě, že nepracuje pro více podniků najednou.
Roční zúčtování pro zaměstnance a dohodáře
Ekvivalentem daňového přiznání pro zaměstnance a také takzvané dohodáře je za běžných okolností roční zúčtování daně. Daňoví poplatníci ho musejí podepsat každoročně do poloviny února, a to v účtárně svého zaměstnavatele.
Část nebo celou zaplacenou zálohovou daň (podle slev, na které má nárok) mu poté firma vrátí. Nevrací jen takzvanou srážkovou daň, jež se uplatňuje na příjmy do 10 tisíc korun, případně (od ledna 2021) do 3500 korun, pokud má student ještě další příjmy.
Příklady (platné v roce 2024)
Podepsané prohlášení k dani a práce na DPP
Pan Dvořák pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a má s ním podepsánu dohodu o provedení práce (DPP). Hrubá měsíční odměna je 10 tisíc a pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Při výpočtu čisté odměny uplatní základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a daň z příjmu fyzických osob je tedy rovna nule. V případě DPP s výdělkem do 10 tisíc neplatí brigádník z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. Pan Dvořák tedy dostane čistou odměnu 10 tisíc korun.
Nepodepsané prohlášení k dani (odměna do 10 tisíc)
Pan Novotný, který pracuje na HPP u zaměstnavatele A, si u firmy B sezónně přivydělává opět na dohodu o provedení práce (DPP). Jeho hrubý měsíční příjem z této brigády je 10 tisíc korun. Zdravotní a sociální pojištění tedy neplatí. Je mu ale sražena daň z příjmu fyzických osob – obvyklých patnáct procent. Čistá odměna tedy činí 8 500 korun. Zaměstnanec má prohlášení k dani (na které by mohl uplatnit slevu na dani) podepsáno u firmy A. U firmy B, kde je na brigádě, už tuto výhodu využít nemůže.
Podepsané prohlášení k dani (odměna nad 10 tisíc)
Studentka pracuje opět na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 30 000 korun. U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun a slevu na studenta (do letošního roku) ve výši 335 Kč. Hrubá odměna je nad limit deset tisíc, tudíž se z hrubého příjmu odvádí sociální pojištění (6,5 % z výdělku – 1950 Kč) a zdravotní pojištění (4,5 % – 1350 korun). U DPP je možné platit takto vysoké odměny, je ovšem omezena počtem hodin za rok. Na dani z příjmu pak odvede státu 1595 korun (300 x 15 (patnáct procent z výdělku) minus 2570 minus 335). Po stržení daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění bude její čistý příjem 24 855 korun.
Pokud je prohlášení k dani poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podepsáno, mohou i brigádníci samozřejmě uplatnit i další slevy například na děti.
Co se v posledních letech změnilo?
Částečnou změnu přinesla už novela zákona platná od ledna 2018. Srážková daň se předtím uplatňovala pouze u souhrnných příjmů do 10 tisíc korun. Nyní jsou limity dva: již zmíněná maximální měsíční odměna z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč a nižší částka pro ostatní příjmy v měsíčním úhrnu (opět u jednoho zaměstnance a jednoho zaměstnavatele). Jedná se o dva samostatné základy daně. Ten druhý byl letos posunut na 4000 korun.
I srážkovou daň ale může dostat brigádník zpět, i když ne od zaměstnavatele – a to právě v případě, že přiznání podá. Vyměřenou daň mu doplatí stát, a ještě pracovníkům ve většině případů vznikne přeplatek vzhledem k daňovým slevám, které mohou uplatnit.
Pokud bude práce důchodců vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění
Blanka Štarmanová, daňová poradkyně
Každý plátce daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu, která činí 30 840 korun za rok, za měsíc tedy 2 570 korun.
Specifickou skupinu tvořili právě studující, kteří kromě slevy na poplatníka měli dosud nárok na slevu na studenta. V praxi jim tak často vyšla nulová daň a ve výsledku pak dostali částku, kterou si skutečně vydělali. Sleva na studenta se sice ruší, sleva na poplatníka je ovšem vzhledem k výši jejich výdělků dostatečná a většinou nebudou muset platit žádnou daň ani v roce 2024.
Slevu na poplatníka uplatní i senioři
O letní práce je zájem i mezi seniory. A kdy se jejich příjem daní?
„Důchodci nemají žádné zvláštní postavení, pokud se týká podávání daňových přiznání a zdanění jejich výdělků. Jejich činnost se z hlediska sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší činnost. Pokud bude práce vykonávána na základě živnostenského listu, podléhá tento příjem zdanění i odvodu sociálního a zdravotního pojištění,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
Důchodci v pozici OSVČ a sociální pojištění
U důchodců pracujících na OSVČ platby sociálního pojištění závisí na jejich zisku (příjmy z podnikání minus výdaje). Pokud je jejich zisk nižší než rozhodná částka, sociální pojištění neplatíte. Rozhodná částka se každý rok mění, pro rok 2024 je 105 520 korun.
V takovém případě mají také brigádníci – penzisté nárok na slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun měsíčně.
Pokud důchodce vykoná takzvanou příležitostnou činnost, například jednorázovou výpomoc v sousedství, pak je příjem osvobozen od daně z příjmů, jestliže nepřesáhne hranici 50 tisíc korun za rok (do roku 2023 30 tisíc). Z takového příjmu se neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění.
Jakub Procházka
Ukončení podnikání OSVČ v paušálním režimu.
21.5.2024, Ing. Zuzana Rylová, Ph.D., Zdroj: Verlag Dashöfer
Aneb na co je třeba dát pozor a na co nezapomenout v souvislosti s podáním daňového přiznání a povinných přehledů k pojistnému?
Dotaz:
Fyzická osoba (podnikatel) na začátku minulého roku přešla na paušální daň, kterou platila do 8. měsíce. Přitom v 6. měsíci se stala zaměstnancem a následně podnikání ukončila.
– Jak se v tomto případě postupuje v souvislosti s daňovým přiznáním – je možné si z příjmů na fyzickou osobu uplatnit nějaké náklady například procentem z příjmů?
– Je nutné podávat i přehled na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu?
Odpověď:
Je zřejmé, že s ohledem na příjmy ze závislé činnosti, které pravděpodobně nebyly zdaněny srážkovou daní, je povinnost za loňský rok podat daňové přiznání. Při stanovení základu daně bude postupováno standardním způsobem a k příjmům ze samostatné činnosti si může fyzická osoba uplatnit buď výdaje skutečné (z účetnictví nebo daňové evidence), nebo výdaje paušální (stanoveným procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Jen je třeba zvážit, jakým způsobem byly uplatněny výdaje v roce předcházejícím roku, kdy fyzická osoba vstoupila do paušálního režimu a zda ji případně nevznikla povinnost podat dodatečné daňové přiznání v případě, že by došlo ke změně ve způsobu uplatnění výdajů (např. z daňové evidence na paušální výdaje). Úpravy jsou uvedeny v ustanovení § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů.
Fyzická osoba, která po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (netýká se jen osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani), je povinna podat příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích, a to nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (§ 15 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Obdobně to platí podle § 24 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění i pro podání přehledu na veřejné zdravotní pojištění.
Paušální záloha zahrnuje zálohu na daň z příjmů, zálohu na pojistné na sociální zabezpečení a zálohu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Zaplacené zálohy se pak započtou na daňovou povinnost a na odvod pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
Stravné a příspěvek na stravování.
26.3.2024, Ing. Karel Janoušek, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Jsme příspěvková organizace – gymnázium. Zaměstnanec odpracuje za den více jak tři hodiny, přispíváme na oběd v závodní jídelně. Dojde si na oběd. Poté odjede na osmihodinovou pracovní cestu, stravné není kráceno, jelikož na školení žádné jídlo nedostal. Co musíme zdanit? Je potřeba pokrátit oběd v cestovním příkazu, který měl před cestou v závodní jídelně?
Odpověď:
V případě, že zaměstnanec uskuteční pracovní cestu, přísluší mu podle § 176 ZP stravné ve výši určené zaměstnavatelem podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., tj. při pracovní cestě trvající 8 hodin ve výši určené z rozpětí 140 – 166 Kč. Toto stravné se snižuje podle § 176 odst. 3 a 4 ZP za každé bezplatně poskytnuté jídlo charakteru snídaně, oběda či večeře během trvání pracovní cesty, a to v uvedeném případě o 70 %. Na tuto povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci stravné nemá zcela žádný vliv to, že mu byla v den konání pracovní cesty poskytnuta strava za sníženou úhradu nebo jiný příspěvek na stravování. Stravné poskytnuté zaměstnanci v souladu s uvedenými ustanoveními zákoníku práce je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele [viz § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP] a není předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance [viz § 6 odst. 7 písm. a) ZDP].
Poskytování stravy za sníženou úhradu je upraveno vyhláškou č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů, a to v zásadě tak, že se zaměstnanci poskytuje jedno hlavní jídlo v kalendářním dni, pokud zaměstnanec vykonává práci pro organizaci alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě nebo v místě výkonu práce stanoveném ve jmenování.
Řešení příspěvků na stravování z daňového hlediska je uvedeno zejména v § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.
Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP jsou od 1. 1. 2024 veškeré příspěvky na stravování poskytnuté zaměstnavatelem daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele, pokud splňují podmínky uvedené v tomto ustanovení, tj. jsou poskytnuty jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy.
Z § 6 odst. 9 písm. b) ZDP vyplývá, že příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen při současném splnění těchto podmínek:
- zaměstnanec během této směny (tj. rozvrhem směn stanovené pracovní doby) vykonával práci alespoň 3 hodiny a
- nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zákoníku práce.
Limitem pro osvobození je částka ve výši 70 % horní hranice stravného, které se poskytuje zaměstnancům při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, což je od 1. 1. 2024 částka 70 % ze 166 Kč, tj. 116,20 Kč za jednu směnu. Část poskytnutého nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování nad tento limit je u zaměstnance zdanitelným příjmem a součástí vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.
Poznámka:
Pozor na poněkud jiné posuzování místa a odpracování 3 hodin z pohledu poskytování stravy za sníženou úhradu (v kalendářním dni ve sjednaném místě výkonu práce) a z pohledu zákona o daních z příjmů (během směny zaměstnance)!
Sdělení prodejcům využívajícím online platformy.
18.1.2024, Zdroj: Finanční správa
Pokud fyzická nebo právnická osoba prodává zboží, poskytuje osobní služby, pronajímá nemovitost či poskytuje dopravní prostředek prostřednictvím některé digitální platformy, je tato osoba povinna poskytnout oznamujícímu provozovateli platformy součinnost potřebnou při prověřování a zjišťování.
V této souvislosti mohou být prodejci provozovatelem platformy vyzváni k poskytnutí údajů, za účelem splnění oznamovací povinnosti provozovatele platformy dle DAC7.
Důvodem je, že oznamující provozovatel platformy je povinen prověřovat a zjišťovat údaje o oznamovaném prodejci za oznamované období. Do konce ledna 2024 jsou oznamující provozovatelé platforem povinni podat Oznámení o oznamované činnost vykonávané oznamovaným prodejcem, a to poprvé za oznamované období 2023.
Pokud prodejce neposkytne potřebnou součinnost, přestože byl oznamujícím provozovatelem platformy po sdělení žádosti o poskytnutí součinnosti dvakrát upomenut, oznamující provozovatel platformy uzavře jeho účet na platformě a znemožní mu opětovnou registraci, nebo nevyplatí tomuto prodejci protiplnění.
Závěrem uvádíme, že oznamovací povinnost dle DAC7 nezasahuje do způsobu zdanění příjmů a povinností podávat daňové přiznání.
Výše popsané povinnosti se nevztahují na prodeje uskutečňované přes inzertní online platformy, na kterých prodávající pouze zveřejňují své inzeráty (tj. tyto platformy neposkytují prodávajícímu, případně kupujícímu další funkce jako např. zprostředkování platby nebo garance vrácení peněz).
Pro případné další informace k problematice DAC7 můžete využít dokument častých otázek a odpovědí k DAC7, který je zveřejněn na stránkách Finanční správy České republiky.
Pomoc pro podnikatele s elektronickým podáním přiznání.
19.4.2024, Zdroj: Česká daňová správa
Hospodářská komora pomůže podnikatelům s letošním podáním elektronického daňového přiznání k dani z příjmů. Připravila podrobné návody jak na to.
Termíny
Do 2. května mají podnikatelé čas na elektronické podání daňového přiznání k daním z příjmů za loňský rok (poplatníci, kteří mají povinný audit nebo jimž přiznání zpracovává daňový poradce, mají lhůtu prodlouženou do 1. července). V termínech pro podání přiznání je poplatník povinen zaplatit daň, případně požádat o vrácení přeplatku na dani.
Řada podnikatelů si letos poprvé vyzkouší komunikaci se správcem daně elektronicky. Hospodářská komora proto spustila na webové stránce www.komora.cz/dane/ návody, jak daňové přiznání elektronicky odevzdávat – zejména pomocí datových schránek nebo s využitím jiných způsobů zaručujících identitu občana – prostřednictvím daňového portálu MOJE daně.
„Od loňska nepolevujeme v úsilí aktivizovat podnikatele, kterým byla loni ze zákona zřízena datová schránka, ale dosud ji aktivně nevyužívají. V lednu jsme oslovili téměř 31 tisíc z nich, abychom je upozornili na povinnost podat daňové přiznání elektronicky. V letošním roce už totiž není možné zopakovat plošnou toleranci listinných podání u těchto osob. Ukazuje se, že přes veškerou snahu stále zůstává skupina OSVČ, která podala své daňové přiznání tradičním listinným způsobem a nová pravidla nepřijala. Rozhodli jsme se proto prodloužit loňský toleranční přístup v případě OSVČ nad 70 let věku, u kterých vadu ve způsobu podání opraví správce daně a nebude uplatňovat sankce,“ říká generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová a dodává: „Z naší činnosti je myslím zřejmé, že Finanční správa plně podporuje digitalizační úsilí státu, ostatně letos předpokládáme, že podíl elektronických přiznání přesáhne 70 %. Oceňujeme proto aktivitu Hospodářské komory, která může napomoci zbývající skupině podnikatelů přijmout elektronický způsob komunikace.“
Více informací naleznete v tiskové zprávě na webu Hospodářské komory ČR.
Praktické rady a návody
Přehledné návody v pdf formátu jsou k dispozici i přímo na webu Finanční správy – viz zde: