Financování klimatu: klíč k udržitelné budoucnosti.* 

Měsíční přehled legislativních změn: červen 2024.* 

Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích.* 

Financování klimatu: klíč k udržitelné budoucnosti.

19.6.2024, Zdroj: iso.org (www.iso.org)

• Co je financování klimatu?
• Co jsou toky financování klimatu?
• Jaké typy investic jsou potřeba?

Klimatické změny jsou jedním z nejpalčivějších problémů dnešního světa. Rostoucí globální teploty, tání ledovců, extrémní povětrnostní jevy – dopady pociťujeme po celém světě a představují významné výzvy pro hospodářský růst. Ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jejím účinkům je třeba naléhavě jednat.

Zvrácení klimatické krize vyžaduje masivní globální investice . Roční finanční potřeby na opatření pro zmírnění a přizpůsobení se budou v roce 2030 postupně zvyšovat na průměrný odhad 9 bilionů USD  a nakonec do roku 2050 vystřelí na ohromujících 10 bilionů USD ročně ^. potřebné částky. Pro rozvojové země, kde jsou dopady změny klimatu nejvíce pociťovány, je financování nezbytných opatření obzvláště náročné.

Financování klimatu je ústředním prvkem globálních jednání o změně klimatu od roku 1992. Cancúnské dohody o změně klimatu z roku 2010 vyzvaly rozvinuté země, aby do roku 2020 společně „mobilizovaly“ 100 miliard USD ročně na řešení potřeb rozvojových zemí. I když se to může zdát jako chvályhodný cíl, historicky první celosvětová inventarizace na Konferenci OSN o změně klimatu (COP28) v prosinci 2023 ukázala, že jak finanční příspěvky, tak úsilí o zmírnění dopadů mají daleko ke splnění závazků.

Čím déle čekáme, tím vyšší jsou náklady, a to jak z hlediska zmírnění globálního nárůstu teploty, tak z hlediska vypořádání se s jeho dopady. Pojďme se tedy podívat , co financování v oblasti klimatu skutečně obnáší, a prozkoumáme řešení financování, která mohou pomoci při řešení klimatické krize.

^* Zdroj: Climate Policy Initiative

Co je financování klimatu?

Definice financování klimatu je i nadále tématem intenzivních diskusí. Podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) se „financování klimatu vztahuje na místní, národní nebo nadnárodní financování – čerpané z veřejných, soukromých a alternativních zdrojů – které se snaží podporovat opatření na zmírnění a přizpůsobení, která budou řešit změnu klimatu“.

Jak se to projevuje v reálných podmínkách, je trochu složitější. Klimatické finance jsou jen jedním z mnoha termínů používaných k popisu pohybu finančních prostředků v kontextu záležitostí souvisejících s klimatem. Obecně však lze rozlišovat mezi „udržitelným financováním“ , které má široký environmentální, sociální, ekonomický a správní přístup, a užším konceptem „zeleného financování“ , který se zabývá pouze otázkami životního prostředí. Ještě úžeji zaměřené jsou akce zaměřené výhradně na zmírňování změny klimatu a/nebo přizpůsobení se jim, které nazýváme financováním klimatu.

Ve všech případech však celkové financování klimatu zahrnuje všechny finanční toky, jejichž očekávaným účinkem je snížení čistých emisí skleníkových plynů a/nebo zvýšení odolnosti vůči dopadům současné a předpokládané změny klimatu.

Co jsou toky financování klimatu?

Finanční toky v oblasti klimatu zahrnují přidělování a distribuci finančních zdrojů se zvláštním zaměřením na podporu projektů, programů a činností souvisejících se změnou klimatu. Tyto prostředky jsou směrovány na iniciativy, které se zabývají jak zmírňováním (snižování emisí skleníkových plynů), tak adaptací (budování odolnosti vůči klimatickým dopadům).

Jak kapitál „teče“ z jedné země do druhé? Vývojové diagramy vrhají určité světlo na to, jak země poskytují a dostávají finanční prostředky na ochranu klimatu, ale také na typy financování, které nabízejí různé dárcovské země. Odhalují například, jaký je poměr finančních prostředků přidělených na adaptační a zmírňující projekty a zda finanční podpora přichází primárně ve formě grantů nebo půjček.

Jaké typy investic jsou potřeba?

Obecně řečeno, existují tři klíčové kategorie, které dostávají financování v oblasti klimatu, z nichž každá je podporována specializovanými finančními řešeními v oblasti klimatu navrženými k mobilizaci a směrování finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu.

• Investice na zmírňování jsou zaměřeny na snižování emisí skleníkových plynů a zahrnují financování projektů souvisejících s obnovitelnými zdroji energie.
• Investice do adaptace se zaměřují na zvýšení odolnosti vůči dopadům změny klimatu, například podporou zlepšování infrastruktury, která dokáže odolat extrémním povětrnostním jevům.
• Investice s dvojím přínosem slouží cílům zmírňování i přizpůsobení, jako jsou iniciativy v oblasti udržitelného zemědělství, které přispívají k sekvestraci uhlíku a zároveň zlepšují zabezpečení potravin.

Zdroj: https://www.iso.org/climate-change/climate-finance

Měsíční přehled legislativních změn: červen 2024.

2.7.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Přehled změn právních předpisů týkajících se životního prostředí za měsíc červen 2024.

Sbírka zákonů: vyhlášeno

Sbírka zákonů: nabylo účinnosti

Sbírka zákonů: novelizováno

Vědec: Nový zákon by měl určit, kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lesích.

26.6.2024, Zdroj: ČTK

Kolik mrtvého dřeva by mělo zůstávat v lese, by měl jasně stanovit nový zákon o lesnictví. Změny v novele zákony doporučuje přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby. Podle něj se většina mrtvého dřeva v posledních letech sbírá a půdě poté chybí živiny. Zároveň dodal, že by zákon měl stanovit povinnost pěstovat smíšené lesy bez ohledu na stáří stromů a ponechat v lese i staré stromy. Řekl to v rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR. Novelu zákona mají na podzim projednávat zákonodárci.

„Ze středoevropských lesů jsou v nejhorším stavu lesy středních poloh po kůrovcové gradaci. Jejich složení navíc neodpovídá současnému klimatu. U nás jsou stále smrkové lesy, což se nejen nehodí do současného klimatu, ale současně jsou monokulturní a dlouhověké,“ uvedl Hruška.

Podle něj je potřeba změnit druhové složení lesů blíž k smíšenému lesu, a také tak, aby les obsahoval staré i mladší stromy. Legislativa by to podle Hrušky měla stanovit. Dodal, že novela zákona, kterou budou projednávat poslanci, to zohledňuje pouze částečně.

V posledních desetiletích podle vědce v lese vůbec nezůstávalo mrtvé dřevo. To je přitom podstatné pro přírodní rozmanitost. „Pro lesy je extrémně důležité mrtvé dřevo, které bylo posledních 200 let dokonale vysbírané. Do půdy se proto nevracejí živiny. Chybí tam substrát, který by mohli využít brouci. Zároveň je nezbytné ke klíčení nových semenáčů. Zákon sice říká, že by tam mělo být, ale už neříká konkrétně kolik. Budeme apelovat na poslance, aby novelu upravili,“ řekl Hruška.

Hruška také upozornil, že lesní zákon musí respektovat hodně různých zájmů. Role lesů jako produkce dřeva klesá, naopak se zvyšuje jeho celospolečenská role, stejně tak jako ta pro uchování přírodní rozmanitosti nebo například rekreační. Je podle něj nutné tento aspekt v novele zákona zohlednit. „Bezpochyby přijde v nejbližším desetiletí další kůrovcová kalamita, což otevře prostor dělat změny rychle a na velkých plochách. Tam by se dikce nového zákona měla uplatnit,“ míní.

Velkým limitem pro přirozenou obnovu lesa je podle přírodovědce přemnožená spárkatá zvěř, jako například prase divoké. „V Česku se lesy obnovují přirozeně z velice malého procenta, většina z nich se spíše sází. Například v Rakousku se naopak omlazují přirozeně,“ řekl Hruška. Novela mysliveckého zákona, která umožní větší lov spárkaté zvěře, je podle něj nezbytným doplňkem lesního zákona.