Stanovisko k definici nelegální práce.* 

Červenec a srpen přinesou zaměstnavatelům zásadní změny.* 

Přehled legislativních novinek od 1. 7. 2024.* 

Přehled změn u dohod o provedení práce (2023-2025).* 

Stanovisko k definici nelegální práce.

19.6.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Švarcsystém je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou.

Nelegální práci definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, v paragrafu 5 písm. e) jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, resp. cizincem bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu (v případech, kdy je povolení příslušnými právními předpisy vyžadováno).

Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (§ 2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně (jedná se o tzv. pojmové nebo též hlavní znaky závislé práce). Z výkonu závislé práce pak jako důsledek vyplývají podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána (§ 2 odst. 2 zákoníku práce) –  závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Zároveň podle zákoníku práce (§ 3) platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, přičemž základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr (založený pracovní smlouvou) a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (těmi jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).

Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou splňuje současně všechny pojmové znaky závislé práce definované v ust. § 2 odst. 1 zákoníku práce a fyzická osoba zároveň tuto práci vykonává za podmínek uvedených v ust. § 2 odst. 2 zákoníku práce, může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

Ustanoveními § 2 a § 3 zákoníku práce a § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce. (Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování, smlouvou o dílo.)

Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových – byť i opakujících se – zakázek, při kterých dodavatel prací používá své vlastní pracovní prostředky (kancelář, výpočetní techniku apod.) a nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, nebo zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. (například práce daňového poradce, externí účetní, různé obory poradenství) znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.  Podpůrnou informací pro posouzení výkonu závislé práce je také skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci objednatele s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro úplnost je třeba konstatovat, že k tzv. zastřenému výkonu závislé práce tedy může docházet pouze v případě, že dodavatelem díla (obchodním zástupcem, mandatářem atd.) je fyzická osoba vlastnící živnostenský list, nikoli obchodní společnost.

Při posuzování konkrétního případu je vždy nutno vycházet z podrobného posouzení charakteru práce, kterou konkrétní fyzická osoba (obchodní zástupce, mandatář, zprostředkovatel, zhotovitel díla, potenciální „zaměstnanec“) pro druhou smluvní stranu (zastoupeného, mandanta, objednatele díla, resp. potenciálního „zaměstnavatele“) vykonává. Rozhodující přitom je, zda se jedná o výkon tzv. závislé práce.

---

Dohodáři a ČSSZ: Červenec a srpen přinesou zaměstnavatelům zásadní změny.

Od července čekají zaměstnavatele zásadní změny ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). S účinností od 1. 7. 2024 musejí firmy například evidovat všechny zaměstnance, kteří pro ně pracují na základě dohody o provedení práce (DPP).

27.06.2024 | BusinessInfo.cz

Právní úprava vstoupí v účinnost v pondělí 1. července, nové povinnosti budou tedy zaměstnavatelé poprvé plnit v červenci nebo srpnu 2024. Přihlásit všechny stávající dohodáře do registru pojištěnců ČSSZ musejí zaměstnavatelé nejpozději do 20. 8. 2024.

Nové povinnosti pro zaměstnavatele v oblasti nemocenského a důchodového pojištění přináší zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013.

Další novinky pro pracující na DPP a ty, kteří je zaměstnávají, přinesla novelizace zákoníku práce a dalších legislativních norem už od loňského října respektive letošního 1. ledna. Více si přečtěte v článku Dohodáři se dočkají dalších změn: Co přinesla a přinese novela zákoníku práce?

Novinky, které platí od léta 2024

Zaměstnavatel, který dosud zaměstnával a zaměstnává pouze nepojištěné pracovníky na DPP, se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024 (viz níže).

„Každý měsíc budou navíc muset firmy sociálce elektronicky hlásit seznam všech zaměstnanců na DPP a výši jejich příjmu. Poprvé to bude už za červenec 2024. Na splnění své povinnosti budou mít čas od 1. do 20. srpna a poté vždy do 20. následujícího měsíce,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.

Ten zároveň upozorňuje na chystané změny od roku 2025: Od 1. ledna příštího roku se zavádí institut takzvané oznámené dohody. DPP bude (nově) obvykle považována za klasické zaměstnání nebo zaměstnání malého rozsahu. Výjimkou budou právě DPP v režimu oznámené dohody, ve kterém bude možné využívat vyšší limit pro účast na pojištění. Režim oznámené dohody se bude poprvé uplatňovat ze leden 2025 (v termínu do 20.2.).

Připomeňme, že o aktuálních novinkách ČSSZ informuje všechny registrované zaměstnavatele dopisem, který posílá do jejich datových schránek.

Ještě dodejme, že minimálně do konce roku 2024, platí, že zaměstnanci pracující na základě DPP jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění pouze v měsících, kdy jejich započitatelný příjem přesáhl 10 000 korun. Kompletní změnu v pojištění dohodářů, včetně změny v oblasti odvodů na sociální pojištění, má přinést legislativní úprava, která by měla platit od ledna 2025.

Změny platné od 1. července 2024 od A do Z

1) Evidence všech zaměstnanců pracujících na DPP

Firmy i další zaměstnavatelé dosud přihlašovali do evidence (registru pojištěnců ČSSZ) své pracovníky na DPP jen v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění – tedy pokud jejich příjem za měsíc přesáhl 10 000 korun.

Nyní musí zaměstnavatelé povinně registrovat každého zaměstnance na DPP bez ohledu na výši jeho měsíčního příjmu – nemusí mít tedy povinnost platit pojištění.

Nejpozději do 20. 8. 2024 je třeba přihlásit zaměstnance na DPP, kteří nastoupili před 1. 7. 2024, pokud dosud přihlášeni nebyli a jejich dohoda pokračuje/pokračovala i v červenci 2024.

Novela zákoníku práce přinese zaměstnavatelům nové povinnosti

Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně přes formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“. Na vyplňování tohoto formuláře jsou mnozí zaměstnavatelé zvyklí už dnes.

Případně to bude možné i přes nově připravovaný formulář pro hlášení příjmů: e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Jinými slovy: Také vyplněním výkazu příjmů je možné zaměstnance zaregistrovat. Nový elektronický formulář bude na webu ČSSZ k dispozici od 1. 8. 2024. Již registrovaní zaměstnanci se znovu nepřihlašují.

2) I zaměstnavatel, který dosud zaměstnával jen nepojištěné zaměstnance na DPP, se musí přihlásit do registru

Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se dosud týkala jen těch, kteří zaměstnávali alespoň jednoho člověka, jemuž vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění.

Firmy jsou mírně optimistické: Omezují dohodáře i home office, mzdy chtějí zvyšovat

Nová právní úprava ukládá povinnost registrovat se i těm, kteří zaměstnávají pouze zaměstnance s DPP, kterým účast na pojištění nikdy nevznikla. Přihláška se podává na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.

3) Každý měsíc zaměstnavatel elektronicky hlásí seznam všech zaměstnanců na DPP (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu.

Hlášení zasílá firma měsíčně prostřednictvím personálního softwaru nebo ePortálu ČSSZ, a to do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé už za měsíc červenec (kdykoli od 1. do 20. srpna).

Co se (zřejmě) změní od 1. ledna 2025?

S rokem 2024 skončí stávající úprava pojištění zaměstnanců s DPP. Dohoda o provedení práce bude s ohledem na pojištění nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu. Záležet bude na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc.

Jedinou výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze na dohodu u jednoho zaměstnavatele. Ten si ovšem bude muset „rezervovat“ zaměstnance jako první. Režim se bude poprvé uplatňovat za leden 2025.

V režimu oznámené dohody bude rozhodná částka pro účast na pojištění odpovídat 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení dolů na celé pětisetkoruny.

Výši rozhodné částky vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Velmi pravděpodobně půjde o částku, která bude vyšší než současný limit 10 000 korun. Průměrná mzda bude totiž vyšší než 40 tisíc korun. Podrobnější informace včetně přesné výše limitu budou ale zveřejněny až letos na podzim.

Režim oznámené dohody

Pracovník na DPP bude moci od příštího roku přijít za zaměstnavatelem a sdělit mu, že u něj chce využívat „oznámenou (hlavní) dohodu“. Zaměstnavatel pak musí elektronicky oznámit ČSSZ záměr, že bude uplatňovat u tohoto pracovníka zmíněný režim, to jest vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Dnes je limit na 10 tisících korunách měsíčně, ve zmíněném režimu půjde o výše uvedených 25 procent z průměrné mzdy.

Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance v rámci kalendářního měsíce pouze jeden zaměstnavatel. Zaměstnavatel si navíc může nahlédnutím do ePortálu ČSSZ ověřit, zda tento režim daný zaměstnanec neuplatňuje u někoho jiného.

A co má být v oznámení bude uvedeno? Především jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo nebo datum a místo narození, kalendářní měsíc, za který hodlá uplatnit režim oznámené dohody u zaměstnance poprvé, a také den nástupu tohoto zaměstnance do práce.

• Režim oznámené dohody – limit bude vypočítán jako 25 % průměrné mzdy (předpoklad pro rok 2025 je 11 000 Kč). Pokud příjmy zaměstnance tento limit nepřesáhnou, nebude muset odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Zaměstnavatel musí tuto dohodu „rezervovat“ u ČSSZ, což je možné pouze pro jednu dohodu za kalendářní měsíc.
• Režim neoznámených dohod – u ostatních DPP jednoho zaměstnance, které nebudou v režimu oznámené dohody, se odvádí pojistné, pokud příjmy dosáhnou 4 500 korun a více.

jap, s využitím tiskové zprávy ČSSZ

---

Přehled legislativních novinek od 1. 7. 2024.

27.6.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

S účinností od 1. 7. 2024 dochází k řadě legislativních novinek, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podívejme se na ně.

Zvýšení příspěvku na péči

V červenci výrazně vzroste příspěvek na péči ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí, které čerpají péči mimo pobytové sociální služby. V tomto případě dojde k navýšení o 7 800 Kč a celková výše příspěvku tak bude nově činit 27 000 Kč. Více informací najdete v tiskové zprávě. „Jsme si vědomi velkého významu této formy pomoci, a proto ještě více peněz dostanou lidé s úplnou závislostí, kteří nevyužívají pobytové služby. Umožní jim to tak lepší péči v jejich domácím prostředí. Toto navýšení příspěvku na péči, zejména pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti, je důležitým krokem správným směrem,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zavedení evidence DPP

Zaměstnavatel bude nově povinen na ČSSZ elektronicky evidovat všechny dohody o provedení práce. Právní úprava vstoupí v účinnost 1. července 2024, poprvé však budou zaměstnavatelé plnit nové povinnosti v srpnu 2024. Podrobnosti najdete na webu ČSSZ.

Změny při zaměstnávání cizinců

Od 1. července vstoupí v platnost seznam zemí, jejichž občané budou mít volný přístup na trh práce v ČR. Tento seznam zahrnuje Austrálii, Izrael, Japonsko, Kanadu, Korejskou republiku, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy americké a Velkou Británii. Cílem je usnadnit příchod vysoce kvalifikované pracovní síly, která je nezbytná pro podporu růstu české ekonomiky. Při sestavování seznamu bylo přihlédnuto k bezpečnostním hlediskům.

Zároveň dochází ke zjednodušení procedury ohlašování vysílání pracovníků v kontextu směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci EU, a to prostřednictvím registračního portálu umístěného na stránkách Státního úřadu inspekce práce. Novela zákona o zaměstnanosti upravující tuto problematiku byla oceněna jako legislativní počin za rok 2023.

Vyšší příspěvek zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Nařízením vlády se od 1. července zvýší měsíční příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zvýší o 10 % na 43 560 Kč. K tomuto kroku vláda přistoupila kvůli vysoké inflaci v minulém roce. Další informace jsou v tiskové zprávě.

Odměna za čekání mezi spoji v autobusové dopravě

Vláda rovněž od 1. července svým nařízením změnila výpočet odměn za čekání mezi spoji ve veřejné linkové autobusové dopravě, které budou nově stanoveny na 1,25násobek minimální mzdy, což je asi 141 Kč za hodinu.

---

Přehled změn u dohod o provedení práce (2023-2025).

5.6.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Oblast zaměstnávání osob na dohody o provedení práce prošla v poslední době řadou změn, přičemž jejich účinnost nabíhala postupně. Část těchto přijatých změn navíc bude brzy zrušena a posunuta (po další úpravě) až na rok 2025. Je tedy jasné, že orientovat se v těchto novelizacích není úplně snadné.

V následující tabulce tedy přinášíme – pro lepší orientaci – stručný přehled toho, jaké nejdůležitější změny (ve vazbě na DPP) a odkdy vlastně platí, příp. co můžeme očekávat v nejbližší době.

Přehled nejdůležitějších změn u dohod o provedení práce (DPP)
Novelizace zákonem č…	Účinnost změn	Stručně k obsahu novelizace	Platnost změn
Novela zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (tzv. transpoziční novela)	Od 1. 10. 2023	Dohodář: musí být seznámen s rozvrhem pracovní doby alespoň 3 dny předem má nárok na nepřetržitý odpočinek v týdnu, nepřetržitý denní odpočinek a přestávky v práci na jídlo a oddech či nárok na pracovní volno (např. k ošetření u lékaře, k účasti na svatbě atd., ale bez nároku na náhradu odměny) má nárok na příplatky a další kompenzace za práci ve svátek, v sobotu a v neděli, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí má být nejpozději do 7 dní od zahájení výkonu práce písemně informován zaměstnavatelem o důležitých skutečnostech týkajících se dané dohody (např. bližší označení sjednané práce) lze s ním sjednat práci na dálku… Podrobněji ke změnám…	ANO
Novela zákoníku práce zákonem č. 281/2023 Sb. (tzv. transpoziční novela)	Od 1. 1. 2024	Dohodář má nárok na dovolenou za splnění 2 podmínek: vztah založený DPP v daném kalendářním roce nepřetržitě trval k témuž zaměstnavateli po dobu alespoň 4 týdnů, tj. 28 kalendářních dní, dohodář v kalendářním roce odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek TPD, tj. 80 hodin (vč. náhradních dob). Podrobněji ke změnám…	ANO
Novela zákona o daních z příjmů zákonem č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček)	Od 1. 7. 2024	nová koncepce účasti na nemocenském pojištění u DPP a následná vazba na zdanění a odvod pojistného, kdy nově bude vázáno na průměrnou mzdu (v případě jednoho zaměstnavatele půjde o měsíční částku 10 500 Kč, bude-li mít zaměstnanec více dohod u více zaměstnavatelů, půjde o limitní částku 17 500 Kč	BUDE zcela jistě ZRUŠENO na základě projednávané novelizace dle sněmovního tisku 570 (viz dále)
Novela zákona o daních z příjmů, zákona o nemocenském pojištění a dalších zákonů na základě sněmovního tisku 570	Od 1. 7. 2024/ 1. 1. 2025	zruší změny přijaté zákonem č. 349/2023 Sb., které měly nabýt účinnosti od 1. 7. 2024 (tj. tyto změny od července nenastanou), a do konce roku 2024 bude při zdanění a odvodu pojistného postupováno dle dosavadního postupu (tj. limit pro odvod pojistného zůstane ve výši 10 000 Kč) od 1. 1. 2025 bude účast na nemocenském pojištění u DPP řešena podobně jako u DPČ s tím, že limit ve výši 25 % průměrné mzdy uplatní na základě oznámení jen jeden zaměstnavatel od 1. 1. 2025 je upraven nově tzv. režim oznámené dohody	Novela byla již schválena Sněmovnou i Senátem a čeká již jen na podpis prezidenta (po podpisu vyjde ve Sbírce během června 2024)
Novela zákona o pojistném na soc. zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákonem č. 349/2023 Sb.	Od 1. 7. 2024	Nová oznamovací povinnost pro všechny DPP, tj. zaměstnavatel bude hlásit správě sociálního zabezpečení vždy do 20. dne v měsíci každého zaměstnance, kterého v uplynulém měsíci zaměstnával na DPP, s uvedením požadovaných údajů (viz nový § 9a zák. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)	ANO