Firmy žádají přepracování novely o koncesionářských poplatcích.* 

Směrnice o energetické náročnosti budov.* 

Digitální občanku využijete od července na policii či berňáku.*

Devizový trh 32. týden.* 

Svaz průmyslu: Firmy žádají přepracování novely o koncesionářských poplatcích.

S navýšením televizních a rozhlasových poplatků nesouhlasí drtivá většina českých firem. Koncesionářský poplatek totiž považují za novou daň na služby, které ale mnohdy ani nemohou využívat.

09.07.2024 | Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Svaz průmyslu a dopravy ČR v rychlém průzkumu oslovil vzorek 100 firem a zjistil, že u většiny z nich by kvůli změnám došlo k zásadnímu nárůstu poplatku, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. Dle nového návrhu by firmy měly platit za služby, které ale již jednou zaplatili fyzické osoby v rámci koncesionářských poplatků za domácnost. Postup Ministerstva kultury při projednávání novely je navíc ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem.

Návrh novely o rozhlasových a televizních poplatcích počítá s platbou za všechna zařízení, která jsou schopna přijímat signál, tedy i za počítače, tablety a mobilní telefony, což by v praxi znamenalo, že koncesionářské poplatky budou hradit prakticky všechny domácnosti v ČR, z drtivé většiny zaměstnanci. Firmy by pak ale poplatek odváděly za stejné osoby ještě jednou, jeho výše by se měla odvíjet paušálně od počtu zaměstnanců. Svaz průmyslu a dopravy ČR upozorňuje na fakt, že zástupci hospodářských a sociálních partnerů a byznysu nebyli součástí diskuzí nad novelou tohoto zákona a že Ministerstvo kultury porušilo legislativní pravidla vlády, když v meziresortním připomínkovém řízení představilo další změny, které ale nebyly projednány.

K výzvě Svazu průmyslu se připojilo 24 oborových asociací a zaměstnavatelských svazů

Celkem 24 oborových asociací a zaměstnavatelských svazů a společností zastupujících tisíce českých firem se proto připojilo k výzvě Svazu průmyslu a dopravy ČR, protože nesouhlasí s legislativním postupem Ministerstva kultury – novela nebyla konzultována s podniky ani s jejich zástupci, přestože se jich zásadním způsobem dotýká. Společně žádají přepracování novely do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.

„Naším záměrem není oslabovat pozici veřejnoprávních médií, vnímáme důležitost jejich role a podporujeme ji. Zásadně však nesouhlasíme s tím, že zástupci byznysu nebyli přizváni k diskuzím nad novelou tohoto zákona, i když se jich velmi negativně dotkne. Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané, které nevyužívají a které již jednou zaplatili fyzické osoby. Požadujeme zachování výjimky pro televizní obrazovky, které jsou užívány výlučně ve výrobních procesech a výhradně pro účely zobrazování informací souvisejících s těmito procesy. A současně upuštění od nově navrženého schématu plateb podle počtu zaměstnanců, který není spravedlivě nastaven. Není například vůbec jasné, proč byly vyjmuty firmy do 24 zaměstnanců, a naopak – proč by větší firmy měly platit více, mnohdy až stonásobně,“ připomíná Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Nový televizní a rozhlasový poplatek představuje pro některé firmy až stonásobek výše poplatků

Právnické osoby a podnikatelé by dle návrhu Ministerstva kultury měli hradit poplatky podle počtu zaměstnanců. Snížením počtu zaměstnanců potřebných k dosažení maximální hranice poplatků po mezirezortním připomínkovém řízení ale došlo k výraznému nárůstu firem, které do této kategorie spadají. Firmy o 250 zaměstnancích by nově měly hradit až 70krát více než doposud – roční poplatek za televizi a rozhlas se tak rázem vyšplhal na 172 200 korun. U podniků s více než 500 zaměstnanci je to až 100krát více, tedy celkově 246 000 korun.

Roční poplatky za televizi a rozhlas, které by firmy měly hradit
původní návrh Ministerstva kultury (září 2023)			nový návrh Ministerstva kultury (květen 2024)
Počet zaměstnanců	Násobek/ nárůst poplatků	Celková roční částka	Počet zaměstnanců	Násobek/ nárůst poplatků	Celková roční částka
6–19	3x	7 740	25–49	5x	12 300
20–49	7x	18 060	50–99	10x	24 600
50–249	20x	51 600	100–199	20x	49 200
250–999	45x	116 100	200–249	30x	73 800
1000 a více	100x	258 000	250–499	70x	172 200
			500 a více	100x	246 000

„Průmyslové podniky obvykle nepoužívají televizi nebo rádio jako součást svého provozu, bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prioritou. Sledování televize nebo poslech rádia by mohly odvádět pozornost od pracovních úkolů a zvýšit riziko nehod. Většinou jsou tyto činnosti zakázány, porušení tohoto zákazu může být vnímáno jako porušení pracovní kázně. Často jde navíc o hlučná místa, zaměstnanci v takovém pracovním prostředí opravdu nemají možnost sledovat televizi ani poslouchat rádio. Proč tedy platit koncesionářské poplatky?“ ptá se Lukáš Peřka, výkonný tajemník Svazu výrobců vápna ČR.

Pavel Drobil, řídící partner skupiny Anacot Capital, přidává pohled zaměstnavatele ve strojírenském provozu: „Obrazovky máme kvůli interním potřebám, nikoliv kvůli sledování televizního vysílání. Nerozumíme tedy tomu, proč by se měla výrobním firmám zpoplatnit všechna zařízení schopná přijímat televizní signál.”

Dopady novely na průmysl: skryté zdanění, firmy napříč obory se změnami nesouhlasí 

Svaz průmyslu vyzval odvětvové svazy a asociace, aby se připojily k výzvě adresované poslankyním a poslancům, v níž upozorňují na nestandardní legislativní postup Ministerstva kultury a další změny, které má novela přinést. K výzvě se připojilo 24 asociací reprezentujících tisíce firem napříč různými sektory.

„Snaha zpoplatnit firmy za používání výpočetní techniky a mobilů určených zaměstnavatelem k výkonu zaměstnání z titulu možnosti na nich sledovat veřejnoprávní média je stejného druhu, jako by poplatky za veřejnoprávní média museli platit všichni, co odebírají elektřinu. Domníváme se, že vláda má dostatek kapacit, technologických nástrojů a možností, jak zajistit, aby veřejnoprávní média sledovali jen ti, kdo platí koncesionářské poplatky,“ říká Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR.

Expert: Malé firmy by měly vsadit na digitalizaci, nemusí je stát miliony a rok času

„Používání moderní techniky v denním životě firmy je nutné k jejímu rozvoji a zachování konkurenceschopnosti, to, že budou platit i v soukromí všichni zaměstnanci a firmy považuji za naprosto skandální a určitě to neprospívá tomu, aby se úroveň vzdělanosti v naší zemi zvyšovala. Podobné návrhy zákona navíc pocházejí z pera někoho, kdo ví jen málo o reálném fungování firem,“ doplňuje Pavel Mooz, jednatel firma Fehrer Bohemia.

Ministerstvo kultury nebere v potaz připomínky asociací, ani stanoviska pracovních komisí

Veřejnoprávní média doposud nepředstavila žádná úsporná opatření, Ministerstvu kultury se nedaří efektivně vybírat poplatky od povinných subjektů dle stávajících pravidel – místo změny tohoto stavu ale navrhuje rozšíření okruhu poplatníků a výrazné navýšení koncesionářských poplatků, které je ve výsledku skrytým zdaněním firem, navíc za služby, které nevyužívají, ať už kvůli tomu, že to neumožňuje charakter jejich práce či kvůli pravidlům BOZP a dalším interním předpisům. Ministerstvo kultury pak návrh v legislativním procesu posouvá dále, aniž by vzalo v potaz připomínky asociací či stanoviska pracovních komisí Legislativní rady vlády (LRV) nebo Komise pro hodnocení dopadů legislativy (RIA). Tímto postupem ale porušuje legislativní proces vlády.

„Zavádění další firemní daně – navíc tímto nestandardním způsobem – je nejen v rozporu s prohlášením vlády, ale zejména se jedná o políček jak demokratickému legislativními procesu, tak slušnému chování. Sledování televize je v průmyslu naprosto vyloučené, tam lidé pracují, nesledují AZ-kvíz. Pokud Česká televize neumí hospodařit, bylo by vhodné se zamyslet nad tím, proč to tak je a nerozšiřovat povinnost platit na ty, kteří nejsou konzumenty obsahu,“ doplňuje Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR.

---

Směrnice o energetické náročnosti budov: Postup pro její implementaci stanoví pracovní skupiny pod MPO.

6.6.2024, Zdroj: Evropská komise

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) pracuje na implementaci Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD), která platí od 28. května 2024. Ministerstvo již svolalo několik expertních skupin, které se zabývají převedením směrnice do české legislativy. Hlavním cílem implementace je navrhnout taková opatření, která pomohou zlepšit energetickou náročnost budov a budou vycházet z podmínek České republiky. Na zavedení směrnice mají členské státy dva roky.

„Směrnice o energetické náročnosti budov nastavuje směr, jehož cílem je postupné snižování energetické náročnosti všech budov do roku 2050. Konkrétní nastavení podmínek je ale na každém členském státu a my si musíme stanovit takové cíle, které budou vycházet z reálných podmínek České republiky, a posléze stanovit opatření, jak jich dosáhneme. Proto jsme vytvořili tři expertní skupiny složené z odborníků napříč resorty a energetických specialistů, kteří stanoví správný postup pro implementaci této směrnice. Jejich počet se bude podle potřeby do budoucna zvyšovat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že hlavním nástrojem je motivace ke snižování energetické náročnosti budovu prostřednictvím podpůrných programů a kvalitního poradenství.

Právě na snižování energetické náročnosti budov alokuje Česká republika ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vysoký objem prostředků. Tyto prostředky již dnes významným způsobem pomáhají spotřebu energie v budovách snižovat. Odhadem je v programech podpory do roku 2030 alokováno až 220 miliard korun. Po roce 2030 lze předpokládat, že bude podpora těchto aktivit pokračovat.

„Kvalitní renovace budov nepřináší jen snížení spotřeby energie a emisí. Snižuje lidem také náklady za energie a zvyšuje komfort bydlení. Pro ekonomiku to pak znamená zapojení zejména malých a středních firem a nové pracovní příležitosti. Naší snahou je tak především motivovat ke zvyšování energetické účinnosti ať už prostřednictvím finanční podpory nebo kvalitního poradenství. Programy, jako je Nová zelená úsporám, jsou v regionu střední Evropy unikátní,“ popisuje Petr Holub, vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí.

Expertní skupiny jsou složeny z odborníků z MPO a specialistů z praxe, včetně hospodářských a sociálních partnerů a energetických specialistů. Toto složení má zajistit, že konkrétní opatření budou reflektovat skutečnou situaci v České republice. „Expertní skupiny nám umožnily začít s přípravami ještě před vstupem směrnice v platnost a nemuseli jsme tak čekat na pokyny k výkladu textu směrnice,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla s tím, že se skupiny tematicky zaměří například na současný stav energetické náročnosti budov v Česku. Experti se v rámci těchto skupin scházejí zhruba jednou měsíčně a aktuálně diskutují o nastavení nového standardu pro renovace budov (ZEBRA) a pro novou výstavbu (ZEB). „Tyto standardy chceme dokončit do konce roku 2024 a následně se zaměřit na problematiku historických a architektonicky chráněných budov,“ dodává Neděla.

Členské státy Evropské unie se shodly, že právě snížení energetické náročnosti budov může výrazně pomoci tomu, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální. Jedná se o společný evropský cíl a pro jeho dosažení je třeba zohlednit specifika každé jednotlivé země a vzít v potaz národní podmínky. Na provoz budov připadá 36 procent celkově vyprodukovaných emisí a 40 procent spotřeby energií. Povinností České republiky nebude zrenovovat všechny budovy, ale vytvořit takové podmínky, které k tomu budou majitele budov motivovat a umožní tak tento cíl splnit.

Směrnice rozlišuje také mezi nově postavenými budovami a stávajícími budovami. Nové budovy budou muset od roku 2030, veřejné budovy od roku 2028, splňovat bezemisní standard. U stávajících budov se zaměřuje na zvýšení energetické efektivity prostřednictvím renovací, přičemž směrnice vybízí členské státy k podpoře těchto renovací, aniž by však stanovila povinnost renovovat všechny stávající budovy. Cílem je podpořit výrazné snížení energetické náročnosti a emisí skleníkových plynů v celém fondu budov.

Už dnes musí novostavba splnit téměř nulovou spotřebu energie, tedy že mají budovy velmi nízkou energetickou náročnost. „Pro získání stavebního povolení se už nyní novostavba bez využití moderních technologií téměř neobejde. Stejně tak je třeba při stavbě použít materiály a technologie, které minimalizují energetické ztráty. Jde například o adekvátní tepelnou izolaci a zajištění dostatečného větrání,“ vysvětluje Neděla.

---

Digitální občanku využijete od července na policii či berňáku. Kde ji nově akceptují?

Od 1. července 2024 se můžete elektronickou občankou v mobilním telefonu prokazovat na mnoha dalších místech. Občanský průkaz v mobilu (eDoklady) od 1.7. akceptují například na úřadech práce, na policii, finančním či živnostenském úřadě.

28.06.2024 | BusinessInfo.cz

V první fázi spouštění projektu eDoklady přijímaly pouze ústřední správní úřady a dobrovolně se přidala některá města, obce s rozšířenou působností a další ověřovatelé z řad krajů i soukromých osob.

Ihned na začátku se mezi dobrovolné ověřovatele zařadily Kraj Vysočina, Karviná, Brno-střed, Vír, Tetín nebo Líbeznice. Postupně se přidaly Ústecký, Liberecký, Zlínský a Pardubický kraj, město Most, Český Krumlov a Uherské Hradiště, či městské části Praha 2 a 3.

Mobilní aplikace eDoklady funguje jako alternativa fyzického občanského průkazu. Aplikace, kterou Digitální a informační agentura (DIA) spustila letos, má aktuálně v telefonu už asi půl milionu Čechů. eDoklady slouží k pohodlnějšímu a bezpečnějšímu prokazování na úřadech i u soukromých subjektů. K ověřovatelům se také od ledna dobrovolně přiřadily některé soukromé společnosti.

Kde se můžete nově prokázat eDoklady (od 1.7.)

• úřady práce
• finanční úřady
• policie
• soudy
• živnostenské úřady
• kraje
• obce s rozšířenou působností

Ve třetí fázi, která bude spuštěna 1. ledna 2025, se zapojí také zbývající obce, volební komise, školy, Česká pošta, zastupitelské úřady či zdravotní pojišťovny. Pozadu nezůstanou ani banky – jako první tuto možnost nabídla v Česku AirBank.

Revoluční změna odstartovala letos v lednu

Nová éra prokazování v České republice začala 20. ledna 2024, když Digitální a infomační agentura DIA spustila aplikaci eDoklady.

Podle ředitele DIA Martina Mesršmída je potěšující, že některé úřady a další instituce začaly dobrovolně přijímat eDoklady dříve, než jim nařizuje zákon. DIA prý vnímá pozitivní reakce od ověřovatelů i uživatelů, podle kterých je aplikace přehledná a jednoduchá na užívání.

„Úřadům velmi pomůže i nová funkcionalita pro předání údajů z aplikace přímo do jejich informačních systémů, což zjednoduší celý proces ověřování,“ doplňuje Mesršmíd. Obavy, že úřady digitální ověřování nezvládnou, nemá. První týdny, kdy se budou všichni s aplikací učit, ale žádá občany o jistou shovívavost.

eDoklady se posunuly do další fáze, od nového roku můžete mít občanku v mobilu

Aplikaci eDoklady si můžete stáhnout z App Store případně Google Play. Pro používání eDokladů potřebujete jen chytrý telefon a Identitu občana. Výhodou oproti klasické občance je větší kontrola nad poskytnutými údaji, lepší zabezpečení a ochrana proti zfalšování.

Do eDokladů postupně přibydou další doklady, jako karty zdravotních pojišťoven nebo řidičské průkazy. Klasické občanské průkazy samozřejmě zůstanou nadále platné a můžete se jimi prokazovat bez omezení všude, kde je potřeba. Potřeba rozšiřování eDokladů souvisí i s evropskou legislativou.

V roce 2026 bude totiž v EU zřejmě zavedena evropská digitální peněženka, která umožní Evropanům prokazovat svoji totožnost ve všech zemích sedmadvacítky a měla by také usnadnit přístup ke službám, práci či studiu v EU.

red

---

Devizový trh 32. týden.

24-08-13 IN Devizový trh 32. týden