Novela zákona o zajištění dalších podmínek BOZP.* 

Osamocený zaměstnanec a indispozice.* 

Převedení na jinou práci z důvodu změny zdravotního stavu.* 

Novela zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

16.7.2024, Zdroj: ČTK

Pracovníci, kteří mají na starosti bezpečnost a ochranu zdraví při práci, by od příštího roku mohli vést a podepisovat požadované dokumenty elektronicky.

Koordinátoři bezpečnosti na stavbách by mohli získat víc pravomocí. Techniky, kteří obsluhují či kontrolují plynová, elektrická, zdvihací a tlaková zařízení, by mohla za poplatek vzdělávat Technická inspekce České republiky (TIČR). Počítá s tím novela o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kterou by měla ve středu projednávat vláda.

Změny chystala od loňského dubna pracovní skupina, kterou tvořili zástupci ministerstva práce, inspekce práce, odborů, zaměstnavatelů i akademických pracovišť. Podle ministerstva se poslední ucelená novela dělala před sedmi lety, do zákona se teď mají promítnout poznatky z praxe. Cílem je omezit administrativu, posílit bezpečnost na stavbách i snížit náklady zaměstnavatelů na pracovní úrazy. Podle podkladů k zákonu se třetina smrtelných zranění v práci stane na staveništích. V Česku je teď přes 2100 stavebních koordinátorů BOZP. Musí mít odbornou zkoušku a osvědčení.

„Posílení pravomocí koordinátorů BOZP zvýší celkovou úroveň bezpečnosti na staveništi a přispěje k lepší ochraně zdraví všech pracovníků a zároveň sníží náklady zaměstnavatelů na případné pracovní úrazy,“ uvedlo ministerstvo ve zprávě o dopadech (RIA).

Bezpečnostní technici či koordinátoři by podle návrhu od příštího roku mohli vést a podepisovat požadované dokumenty elektronicky. Teď je potřeba vlastnoruční podpis.

Zadavatel stavby bude mít nově povinnost vytvořit koordinátorovi podmínky pro jeho činnost. Bude muset podepsat plán bezpečnostních opatření, který koordinátor připraví a bude aktualizovat. Koordinátor by měl pak také sladit spolupráci všech zhotovitelů na stavbě a zajistit jejich součinnost a informovanost o stavu prací a krocích k bezpečnosti. Při mimořádných událostech na stavbě, požárech, haváriích či poruchách by měl vypracovat omezený bezpečnostní plán pro záchranné a likvidační práce, měl by to zabezpečit zadavatel.

Při ohrožení zdraví a života musí dát koordinátor zhotoviteli pokyn k přerušení prací. Musel by také zachovávat mlčenlivost při budování sítí elektronických komunikací, v elektroenergetice o nízkém napětí a v plynárenství do tlakové hladiny 4 barů. Zhotovitel musí koordinátorova opatření plnit a vyžadovat to musí i od ostatních firem, které se na stavbě podílejí. I když vedení ustanoví externí firmu či osobu, která má mít prevenci a BOZP na starosti, dál nese odpovědnost za zajištění pracovníků.

Podle návrhu by vzdělávání technikům, kteří pracují s takzvanými vyhrazenými technickými zařízeními – tedy tlakovými, plynovými, elektrickými či zdvihacími, poskytovala za poplatek i TIČR. Novela upřesňuje případy, kdy může ministerstvo zrušit akreditaci ke zkoušení pracovníků BOZP a koordinátorů. Upravuje také postup inspekce práce při porušování povinností zhotovitelů staveb a koordinátorů.

Osamocený zaměstnanec a indispozice.

15.7.2024, Zdroj: JUDr. Eva Dandová

Dotaz:

Je možné umístit zaměstnance do samostatné kanceláře, do které není vidět bez nějakého sledování jeho stavu? Mám na mysli situaci, kdy by se mu mohlo udělat nevolno. Je toto legislativou nějak řešeno, že by měl zaměstnavatel dohlížet na takového zaměstnance nějakým způsobem?

Odpověď:

Dobrý den, určitě ano. V praxi je běžné, že zaměstnanci pracují sami v kancelářích nebo i na tzv. „jednomužných pracovištích“, kde je nikdo tzv. „nehlídá“. Zaměstnavatel nemá povinnost „hlídat“ každého zaměstnance. Zákoník práce výslovně uvádí v § 106 odst. 4, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci.

Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci není pouze jednostranná záležitost nebo povinnost zaměstnavatele (jak by se možná zdálo na první pohled po přečtení § 101 odst. 1 zákoníku práce), ale je to výsledek „spolupráce“ zaměstnavatele a zaměstnance při zajišťování BOZP. Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 zákoníku práce) a zaměstnanec na druhé straně je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci (§ 106 odst. 4 zákoníku práce).

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pouze ukládá zaměstnavateli v § 2 odst. 1 písm. f) povinnost zajistit, aby pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Možnost přivolání rychlé záchranné služby je zásadní požadavek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to musí zajistit zaměstnavatel všem zaměstnancům na všech pracovištích.

Pouze pro případ zaměstnanců pracujících na pracovištích se zvýšeným rizikem, se ještě v ustanovení § 5 písm. e) citovaného zákona č. 309/2006 Sb., ukládá zaměstnavateli povinnost,  aby zorganizoval práci a stanovil pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance.

V případě zaměstnance pracujícího v kanceláři však žádné zvýšené riziko nehrozí a citované ustanovení není třeba aplikovat.

Závěrem jen poznamenávám, že nepředpokládám, že by zaměstnavatel umístil do samostatné kanceláře nemocného zaměstnance (např. trpícího epilepsií). To je v praxi otázka spolupráce s lékařem pracovnělékařské péče, který by měl v případě tak nemocného zaměstnance zaměstnavateli doporučit, aby dotyčného nenechal pracovat zcela osamoceně.

Převedení na jinou práci z důvodu změny zdravotního stavu.

28.6.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)Doba čtení: 2 minuty

Současná práce mi při jejím provádění způsobuje zdravotní újmu (karpální tunel). Požádal jsem zaměstnavatele o případné řešení, a to např. formou změny náplně práce, nebo pracovní pozice. Zaměstnavatel však i přes uvedení mých důvodů v tomhle nevyvíjí žádnou aktivitu. Mám jako zaměstnanec nějaké právo se něčeho dovolat?

Dle ust. § 41 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci.“

V této souvislosti je nutné dále uvést, že dle ust. § 41 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance na jinou práci, nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Zároveň je na místě dodat, že dle ust. § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce: „Zaměstnavatel je povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.“

Vzhledem k tomu, že výše uvedené povinnosti zaměstnavatele se odvíjí od zdravotního stavu zaměstnance podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu a samotnou problematikou nemoci z povolání se zabývá zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, který není v naší kompetenci, doporučujeme Vám se s Vaším původním dotazem obrátit na Ministerstvo zdravotnictví, potažmo na místně příslušnou krajskou hygienickou stanici. Právě ta je v uvedené věci příslušným správním orgánem.

S aplikací legislativních novinek týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a při rozhodování mezi pracovním poměrem, DPČ a DPP Vám pomůže nový e-dokument.