EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.

 19. 8. 2024

Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy.* 

Biometan v Česku potáhnou zejména zemědělské bioplynové stanice.* 

Od září končí možnost topení v neekologických kotlech, úřady chystají kontroly.* 

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – květen až červenec 2024.* 

Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy. MŽP upravilo podporu výměny kotlů od září a oznámilo, jak budou probíhat kontroly

14.8.2024, Zdroj: Ministerstvo životního prostředí ČR

Zákaz využívání kotlů první a druhé emisní třídy začne platit od 1. září 2024. Mnoho občanů již využilo podporu z kotlíkových dotací i z programu Nová zelená úsporám. Ty, kteří nevyhovující kotle ještě nevyměnili, Ministerstvo životního prostředí nabádá, aby tak učinili a využili do konce srpna jedinečné příležitosti čerpat aktuální výši dotací. Od 1. září sice bude podpora pokračovat, ale bude výrazně nižší. Pokud si navíc domácnosti stihnou o dotaci požádat do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci při kontrolách přihlížet. A nově bude možné od září zažádat o dotaci na výměnu všech uhelných kotlů.

Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy je v zákoně již od roku 2012 a mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci platí již od září 2022. „Povinnost vyměnit kotle první a druhé třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti. Mezi podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu, kamna na pelety, objekt je možné napojit na centrální zásobování teplem. V řešení je i možnost podpořit plynové kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Tyto kotle jsou dobře regulovatelné a je tak možné dát i do nezateplených objektů, aniž by po jejich budoucím zateplení bylo nutné je měnit,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že pokud by občané nevěděli, jaký typ kotle mají, třída kotle je označená na výrobním štítku a v dokladu o kontrole technického stavu a provozu kotle, kterou má každý povinnost provádět nejméně jednou za 3 roky.

Podle dat ČHMÚ pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí bezo[a]pyrenu produkovaných v ČR. „Je zřejmé, že to, čím doma topíme, má zásadní vliv na kvalitu ovzduší i na zdraví lidí. Prachové částice na sebe váží další škodlivé látky, například těžké kovy či rakovinotvorný benzo[a]pyren, a podle Státního zdravotního ústavu způsobuje v ČR znečištěné ovzduší každoročně 3 100 předčasných úmrtí. Naším záměrem není lidi pokutovat a udělovat zákazy. Musíme ale chránit lidské zdraví a životní prostředí, a proto je zákaz těchto starých nevyhovujících kotlů nezbytný,“ dodal ministr Hladík.

Změny v dotacích – na kotle 1. a 2. emisní třídy se podpora sníží

Ministerstvo životního prostředí také představilo změny v dotační podpoře. Dosavadní tzv. kotlíkové dotace, které poskytují podporu ve výši až 95 % nízkopříjmovým domácnostem – seniorům v penzi, domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně – budou od 1. září výrazně nižší. A přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Doposud bylo zažádalo o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva 130 tisíc domácností, z čehož 115 tisíc již svůj kotel vyměnilo, a to za více než 13 miliard korun. Stejně tak se od 1. září sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. V NZÚ zatím dotace využilo přes 50 tisíc žadatelů. Celkem tedy bylo podpořeno 180 tisíc kotlů.

„Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září 2024 snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do 31. srpna 2024 a případně instalaci lze provést později,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Pomoc s vyřízením žádosti dotace na výměnu kotle je nabízena v rámci kotlíkových dotací od jednotlivých krajů. „Ministerstvo zajišťuje poradenství prostřednictvím středisek EKIS nebo Místních akčních skupin (MAS) sdruženými pod NZÚ Light. I tam je možné obrátit se s dotazy na výměnu nevyhovujících kotlů, a právě s těmito poradci probrat do budoucna třeba i možnosti zateplení svého domu jak v programu NZÚ, tak NZÚ Light,“ doplnil ředitel SFŽP ČR Petr Valdman.

Nově budou dotace pro kotle všech emisních tříd

Od září 2024 bude také možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva bez ohledu na emisní třídu za jiné druhy ekologičtějšího vytápění – například tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů – jen ve 3. emisní třídě jich je v provozu asi 60 tisíc – s cílem do 10 let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ oznámil také ministr životního prostředí Petr Hladík.

Nejprve napomenutí, pak pokuty. Kontroly zohlední sociální situaci domácností i podanou žádost o dotaci

Podle zákona o ochraně ovzduší spadají přestupky fyzických osob pod obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten má také povinnost dohlížet nad dodržováním povinností provozovatelů kotlů v domácnostech, například pravidelnou kontrolou technického stavu a provozu kotle, která se musí provádět každé tři roky. Jelikož od 1. září nebude již kotle horší než 3. třídy možné využívat, MŽP připravilo metodiku, kterou se budou moci úředníci řídit. Cílem není občany pokutovat, ale docílit co nejrychlejší nápravy. Nejprve proto budou úředníci dávat nápravná opatření, až následně pokuty.

„V aktualizované metodice jsme se soustředili jednak na efektivitu kontrol a spravedlivý přístup tak, aby bylo při kontrolní činnosti dosahováno co největšího environmentálního efektu, tedy aby byly z provozu odstaveny co nejdříve zejména ty nejhorší kotle, jejichž provoz má největší dopady na ovzduší a zdraví lidí. Důležité je rovněž dosáhnout toho, aby všichni splnili svou povinnost provedení kontroly technického stavu a provozu. Při řešení jednotlivých případů bude nezbytné zohledňovat také sociální situace provozovatelů. Pokud úředníci odhalí nevyhovující kotle, není cílem hned ukládat pokuty, ale dosáhnout co nejrychlejší nápravy. V rámci přestupkového řízení lze sice uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun, ale nejprve budou kontroloři ukládat napomenutí a výzvu k nápravě,“ uvedl ředitel odboru ochrany ovzduší Kurt Dědič.

Zákaz těchto kotlů včetně metodických pokynů vítá i Svaz měst a obcí. „Jsme rádi, že ministerstvo životního prostředí komunikuje potřebu výměny kotlů a zároveň představilo metodiku pro úředníky tak, aby všichni věděli, jak mají po 1. září postupovat. Chtěl bych poprosit občany, aby s výměnou ale opravdu nezaháleli a pokud tak ještě neudělali, začali ji řešit co nejdříve. I proto se snažíme vytipovat domácnosti, které kotle ještě nevyměnily a upozornit je na tuto situaci, případně je odkázat na odborníky a poradce v terénu, kteří jim pomohou s podáním žádosti o podporu na výměnu kotle,“ uvedl místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal.

Biometan v Česku potáhnou zejména zemědělské bioplynové stanice. Odvětví může výrazně růst už v následujících 4 letech.

29.7.2024, Zdroj: LESENSKY.CZ (www.lesensky.cz)

Na růst výroby biometanu budou mít hlavní vliv zejména současné zemědělské bioplynové stanice. V Česku je jich aktuálně téměř čtyři sta. Zemědělské odpady zároveň tvoří tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je možné biometan vyrobit. Výraznějšímu růstu segmentu však zatím brání omezení u vtláčení zeleného plynu do středotlakého plynovodu. Zásadní podle expertů bude také přístup současných bioplynových stanic, kterým v nejbližších letech bude končit provozní podpora. Pokud se rozhodnou přejít na biometan, mohou do roku 2030 vzniknout v Česku vyšší desítky biometanových stanic.

Podle posledních dat Evropské bioplynové asociace stoupla kapacita produkce biometanu v EU o 37 procent, a to na 6,4 miliardy kubíků ročně. V zemích EU se na výrobě podílí více než 1500 zařízení, nejvíce z nich nově vzniklo ve Francii a Itálii. V Česku aktuálně fungují jednotky biometanových stanic, ty zatím poslední nově zprovozněné zahájily svůj provoz na jižní Moravě – v Rakvicích nedaleko Břeclavi a ve Vyškově. Zatímco druhá zmíněná používá pro výrobu biometanu všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu, ta první vyrábí zelený plyn ze zemědělského odpadu. Právě z těchto provozů by přitom mohly biometanové stanice v budoucnu vznikat nejčastěji.

„Největší potenciál pro výrobu biometanu čeká v přeměně stávajících bioplynových stanic zemědělských a bioplynových stanic na čistírnách odpadních vod. Současné kogenerační jednotky si tyto bioplynové stanice ponechají k produkci elektřiny a tepla pro vlastní provoz, případně k poskytování flexibility operátorovi trhu s elektřinou, ale většinu své produkce bioplynu využijí k produkci biometanu,“ řekl Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. Hlavním důvodem velkého potenciálu zemědělských bioplynových stanic je mimo jiné to, že jich je v Česku nejvíce – jejich počet se blíží čtyřem stům.

Velký potenciál zemědělských bioplynových stanic pro výrobu biometanu vychází také z toho, že celé tři čtvrtiny všech dostupných surovin, ze kterých je biometan možné vyrábět, tvoří právě zemědělské odpady. Na zbylou čtvrtinu pak připadají kaly z čistíren odpadních vod a také odpady z domácností. „Zemědělství je největším zdrojem emisí a odpadních materiálů, ze kterých se může bioplyn vyrábět. Jsou to především statková hnojiva či posklizňové zbytky. Když bychom tyto materiály nechali ležet volně v přírodě, budou významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Takto je možné je zachytit v bioplynové stanici a využít pro výrobu biometanu,“ řekl Martin Schwarz ze sdružení CZ BIOM.

Omezené vtláčení do plynárenské sítě

Jednou z překážek přebudování bioplynových stanic na ty biometanové bývá často také jejich vzdálenost od plynárenské sítě. Ačkoliv je tuzemská síť velmi dobře rozvinutá, ne všechny z téměř 600 bioplynových stanic se vždy nacházejí v její blízkosti. V takových případech je pak nutná investice ještě do dobudování potrubí, což může celkové náklady výrazně navýšit.

„Varianta vtláčení do sítě je v současnosti nejekonomičtější. Alternativou může být využití biometanu v blízkosti místa výroby, například v podobě plnící stanice na CNG. Biometan se tak nevtláčí do plynárenské sítě, ale mohou ho například zužitkovat vozy s pohonem na zemní plyn,“ uvedla Monika Zitterbartová, výkonná ředitelka společnosti HUTIRA green gas s tím, že další variantou je také plnění biometanu do tlakových lahví a jeho následná doprava na místo vtláčení do plynárenské sítě.

Obecně však platí, že výhodu mají zejména ty bioplynové stanice, které se nachází v blízkosti plynárenské sítě. Podle dat společnosti GasNet je jich v Česku do vzdálenosti jednoho kilometru od plynovodu celkem 303. Po přebudování na biometanovou stanici pak může být zelený plyn vtláčen do sítě, zatím však pouze do vysokotlakého plynovodu. Řada odborníků tuto skutečnost vnímá jako jednu z dalších překážek pro větší rozvoj biometanu v Česku. Důvodem omezení je fakt, že v biometanu chybí vyšší uhlíky, které zvyšují výhřevnost. Vyčištěný biometan by měl vždy obsahovat minimálně 95 procent metanu.

„Aby bylo možné biometan vtláčet také do středotlaku, je zapotřebí do něj přidat malé množství propanu, aby dosáhl stejné výhřevnosti jako zemní plyn. Propanizace se používá například u projektu biometanové stanice Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči. Řada aktérů na trhu nicméně nutnost přidávání propanu do biometanu u středotlaku vnímá jako limitující. Důvodem jsou jak zvýšené investiční náklady, tak především ty provozní,“ doplnila Monika Zitterbartová.

Příležitost s končící podporou bioplynových stanic

Hlavním limitem většího rozvoje biometanu je však podle expertů dosud nedostatečná provozní podpora. Ačkoliv Evropská komise schválila koncem loňského roku státní podporu biometanu ve výši zhruba 60 miliard korun, zapojit se do tohoto programu ve formě takzvaného zeleného bonusu bude možné jen do konce příštího roku. „Existuje poměrně značné riziko, že se se biometanové projekty v tak krátkém časovém horizontu nestihnou připravit a peníze z programu se nevyčerpají,“ uvedl jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek.

Řada aktuálně fungujících bioplynových stanic však bude muset v nejbližších letech řešit jinou starost, neboť jim bude končit provozní podpora kombinované výroby elektřiny a tepla. Do konce roku 2027 se to bude podle dat EGÚ Brno týkat 171 stanic. Pokud budou chtít získat další provozní dotaci, budou muset výrazně modernizovat svůj provoz, což s sebou ponese výrazné finanční náklady. Druhou variantou je pak přechod na výrobu biometanu a možnost čerpání zeleného bonusu.

„Před staršími bioplynovými stanicemi se z hlediska výroby biometanu otevírá obrovská příležitost. Bude však extrémně důležité, jak stát uchopí podporu těchto projektů i po roce 2025. Pokud se vše podaří, může segment biometanu v následujících čtyřech letech velmi rychle akcelerovat a dále postupně růst. Dosavadní provozní podpora totiž bude postupně končit i dalším bioplynkám. Výsledkem tak mohou být do roku 2030 vyšší desítky fungujících biometanových stanic. Potenciál je obrovský,“ uzavřela Monika Zitterbartová s tím, že například ve Francii aktuálně funguje již 675 biometanových stanic, přičemž jen za posledních rok jich přibylo okolo 200.

Od září končí možnost topení v neekologických kotlech, úřady chystají kontroly.

12.8.2024, Zdroj: Aspen.PR s.r.o. (www.aspen.pr)

Od začátku září už nebude možné topit v některých třídách kotlů kvůli jejich dopadu na znečišťování ovzduší a radnice budou kotle kontrolovat. Podle některých ale na tyto kontroly není dost lidí a nejsou informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Vyplývá to z ankety ČTK. Podle celostátního odhadu zbývalo v květnu vyměnit v zemi ještě 150.000 kotlů. V uplynulých letech lidé v Česku získali z evropských, státních i krajských peněz na pořízení nových kotlů či jiného vytápění miliardy korun. Takzvané kotlíkové dotace lze čerpat ještě do konce srpna na výměnu kotlů první a druhé emisní třídy, jejichž platnost skončí 1. září. Zástupci dodavatelů úložiště a fotovoltaiky, společnosti Memodo, Assortis a BYD nám celé řešení představí.

Například Moravskoslezský kraj, který je dlouhodobě zatížený zhoršenou kvalitou ovzduší, dosud na výměnu kotlů ve všech vlnách dotací proplatil zhruba 2,5 miliardy korun. V regionu díky tomu získalo ekologičtější zdroj tepla přes 23.600 domácností. Přesto kraj odhaduje, že v provozu je až 25.000 nejstarších kotlů na tuhá paliva, za jejichž používání bude od září hrozit pokuta až 50.000 korun. Právě lokální topeniště podle krajské radní pro životní prostředí Zdenky Němečkové Crkvenjaš znamenají z hlediska kvality ovzduší největší problém.

V Praze naproti tomu podle hrubého odhadu magistrátu zbývá jen asi 800 až 900 kotlů první a druhé emisní třídy, uvedl mluvčí města Vít Hofman. Výměnu kotlů hlavní město podporuje dotacemi samo již od roku 1994 a od roku 2016 i evropskými penězi prostřednictvím kotlíkových dotací.

Na jižní Moravě vyměnily domácnosti s pomocí krajské dotace asi 4420 kotlů a 450 dalších výměn kraj očekává, řekla ČTK Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu. „Kolik kotlů se v Jihomoravském kraji nestihne vyměnit, neevidujeme,“ uvedla. Ve Zlínském kraji bylo prostřednictvím kotlíkových dotací k 8. srpnu proplaceno 6686 výměn kotlů za přibližně za 792,8 milionu, sdělila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková. V dalším kole dotačního programu rozdělí úřad téměř 69,7 milionu pro 507 žadatelů.

Ultrajemný polétavý prach

„ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem. Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí,“ říká Lukáš Rom z Kärcher.

Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.

Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.

Co můžeme dělat my?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu. Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.

Změny evropské legislativy v oblasti chemických látek – květen až červenec 2024.

1.8.2024, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Consulteco, s.r.o.

REACH – souhrn rozhodnutí EK týkajících se povolení k uvedení na trh za účelem použití; nebezpečné látky – seznam rozhodnutí o povolení; biocidy – nahrazení metkonazolu, ostatní – ekodesign udržitelných výrobků, nařízení o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení.

Na stránkách EUR LEX bylo zveřejněno několik dokumentů, které zde pro přehlednost dělíme do kategorií dle základního předpisu, ke kterému se změny vztahují:

Nařízení REACH

Biocidy

  • Konsolidovaný text :
  • PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2024/1286 ze dne 8. května 2024 o nevyřešených námitkách týkajících se podmínek povolení biocidního přípravku BOMBEX® PEBBYS® CS předložených v souladu s článkem 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012
  • PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/1749 ze dne 24. června 2024, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 obnovuje schválení účinné látky metkonazol jako látky, která se má nahradit, a mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011
  • PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2024/1736 ze dne 21. června 2024, kterým se stanoví konečná odpověď o dovozu jménem Unie týkající se budoucího dovozu terbufosu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012

Ostatní

  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024, o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES
  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006
  • SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí
  • NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog
    TEXT v úplném znění: 32004R0273 — CS — 03.06.2024 (europa.eu)
  • NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi  Unií a třetími zeměmi
    TEXT v úplném znění: 32005R0111 — CS — 03.06.2024 (europa.eu)

Návrhy:

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty – výsledek prvního čtení v Evropském parlamentu (Štrasburk, 22. až 25. dubna 2024)
eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CONSIL:ST_10567_2024_INIT

 

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Škroupova 957/4, 500 02 Hradec Králové
IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje