Nové normy BOZP a PO – srpen 2024.* 

Umělá inteligence a bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti.* 

Nové normy BOZP a PO – srpen 2024.

20.8.2024, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, které vyšly ve věstníku ÚNMZ – srpen 2024.

ČSN ISO 45003 (01 0802)
Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Psychické zdraví a bezpečnost při práci – Směrnice pro řízení psychosociálních rizik*);
kat. č. 519393

ČSN EN IEC 60079-26 ed. 4 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 26: Zařízení s oddělovacími prvky nebo kombinovanými úrovněmi ochrany; (idt IEC 60079-26:2021);
kat. č. 519825

ČSN EN IEC 60335-2-119 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-119: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro vakuové balení pro komerční účely; (idt IEC 60335-2-119:2021);
kat. č. 519821

ČSN EN ISO 13408-1 (85 5264)
Aseptické zpracování výrobků pro zdravotní péči – Část 1: Obecné požadavky; (idt ISO 13408-1:2023); kat. č. 519638

ČSN EN 14450+A1 (91 6013)
Bezpečnostní úschovné objekty – Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání – Bezpečnostní schránky;
kat. č. 519678

ČSN EN 1466 ed. 2 (94 3410)
Výrobky pro péči o dítě – Přenosná lůžka a nosné konstrukce – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení;
kat. č. 519649

ZMĚNY ČSN

ČSN EN 60079-26 ed. 3 (33 2320)
Výbušné atmosféry – Část 26: Zařízení s úrovní ochrany (EPL) Ga; Vydání: Červenec 2015 Změna Z1;
kat. č. 519826

ČSN EN IEC 60335-2-119 (36 1055)
Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-119: Zvláštní požadavky na spotřebiče pro vakuové balení pro komerční účely; Vydání: Srpen 2024 Změna A11;
kat. č. 519822

ČSN EN ISO 20344 (83 2500)
Osobní ochranné prostředky – Zkušební metody pro obuv; Vydání: Listopad 2022 Změna A1; (idt ISO 20344:2021/Amd.1:2024);
kat. č. 519778

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN 45545-4 (28 0160)
Drážní aplikace – Protipožární ochrana drážních vozidel – Část 4: Požadavky na konstrukci drážních vozidel z hlediska požární bezpečnosti+); EN 45545-4:2024; Účinnost od 2024-09-01
kat. č. 519425

ČSN P CEN/TS 17951 (36 0461)
Aplikace osvětlení – Osvětlovací soustavy adaptivního nouzového únikového osvětlení; CEN/TS 17951:2024;
kat. č. 519813

ČSN EN 14972-4 (38 9260)
Stabilní hasicí zařízení – Mlhová zařízení – Část 4: Zkušební postup systémů s uzavřenými hlavicemi pro nevýrobní objekty; EN 14972-4:2024; Účinnost od 2024-09-01
kat. č. 519612

ČSN EN ISO 16032 (73 0538)
Akustika – Měření hladiny akustického tlaku technických zařízení v budovách – Technická metoda+); EN ISO 16032:2024; ISO 16032:2024; Účinnost od 2024-09-01
kat. č. 519400

ČSN EN 12841 (83 2635)
Prostředky ochrany osob proti pádu – Systémy lanového přístupu – Nastavovací zařízení lana; EN 12841:2024; Účinnost od 2024-09-01
kat. č. 519399

ZRUŠENÉ ČSN

ČSN EN 1870-3 (49 6130)
Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Kotoučové pily – Část 3: Horní kotoučové pily pro příčné řezání a kombinované horní kotoučové pily pro příčné řezání/stolové kotoučové pily; Vydání: Červenec 2015; Zrušena k 2024-09-01

ČSN EN 45544-4 (83 3635)
Ovzduší na pracovišti – Elektrické přístroje používané pro přímou detekci a přímé měření koncentrace toxických plynů a par – Část 4: Pokyny pro volbu, instalaci, použití a údržbu; Vydání: Září 2016; Zrušena k 2024-09-01

---

Umělá inteligence a bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti: Budoucnost práce nebo složitá výzva?

15.7.2024, Zdroj: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (cz.osha.europa.eu)

Výkonný ředitel EU-OSHA William Cockburn o vlivu umělé inteligence na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Umělá inteligence (AI) způsobila revoluci v mnoha aspektech našeho každodenního života. Od toho, jak se učíme a jak se bavíme, až po způsob, jakým cestujeme nebo komunikujeme s ostatními. Práce není výjimkou, různé technologie založené na umělé inteligenci jsou stále častěji integrovány do různých odvětví a pracovních rolí. Často však vyvstává otázka: bude AI pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) prospěšná, nebo škodlivá? Pojďme se podívat na výzvy a příležitosti, které umělá inteligence představuje pro bezpečnost, zdraví a pohodu pracovníků.

Pochopení AI na pracovišti

Co je to vlastně AI? Umělá inteligence označuje systémy, které vykazují inteligentní chování tím, že analyzují své prostředí a ke konkrétním cílům se dostávají za pomoci různých úrovní autonomního rozhodování. Například jedna z nejběžnějších forem umělé inteligence používaná v dnešní době , zahrnuje textové editory a funkce automatických oprav, které se vyvinuly z jednoduchých detektorů chyb až do systémů využívajících algoritmy k identifikaci nesprávného použití jazyka, návrhům oprav a dokonce předvídání textu při psaní. Dokonce se tak zdá, že umí číst lidskou mysl.

Umělá inteligence se ale používá třeba také k automatizované sklizni zeleniny na farmách, v samořídicích autech, v chatbotech používaných v zákaznické podpoře, systémech optimalizujících dodavatelské řetězce, kontrole kvality a řízení projektů, k automatizovanému hodnocení ve vzdělávání a mnoha dalších. Tato technologie se proto objevuje ve velmi odlišných formách a lze ji integrovat do mnoha odvětví a pracovních míst, z nichž každé představuje své vlastní možnosti a rizika. Rozeberme si několik klíčových oblastí, abychom pochopili jejich důsledky pro BOZP.

Propojení pracovníků a klientů prostřednictvím AI

Práce na digitální platformě je relativně nová forma práce, kde jednoduché algoritmy propojují v rámci dané platformy poptávku s nabídkou. Jako příklad si můžeme představit třeba aplikaci, která dovede spojit někoho, kdo si objednává jídlo, s řidičem, který jídlo doručuje. Nebo webovou stránku, která propojí člověka, který potřebuje pomoc s opravou netěsnícího kohoutku s někým, kdo nabízí své instalatérské služby. Tato spojení usnadňují algoritmy založené na AI, což jsou sady instrukcí, které vedou počítačový software k řešení konkrétních problémů, jako je párování nabídky práce a poptávky po ní.

Třeba v případě služeb na dodávku jídla algoritmus přiděluje práci s ohledem na faktory, jako je poloha, ale také jiné, jako je hodnocení a předchozí recenze pracovníka. Tato závislost umělé inteligence na algoritmech znamená značné riziko: to se projevuje v nedostatku transparentnosti. Zaměstnanci a zaměstnavatelé mají často malý přehled o všech faktorech ovlivňujících fungování algoritmů a o výsledcích, které tyto algoritmy generují, což může vést k neobjektivním rozhodnutím, situacím nebezpečným pro pracovníky a k etickým problémům.

Práce na platformě sice nabízí pracovníkům výhody, jako je vysoký stupeň flexibility, příležitost rozvíjet různé dovednosti a tím získat pracovní zkušenosti, avšak tato neprůhlednost, která je platformám také vlastní, představuje pro BOZP pracovníků platformy problém. Jejich nejistý zaměstnanecký status spojený s nejistotou práce, nepředvídatelným příjmem a faktory, jako je vysoká intenzita práce a dlouhá pracovní doba, dále navyšují výčet úskalí.

Automatizace úkolů prostřednictvím AI

Dalším způsobem, jak AI přetváří pracoviště, je automatizace úkolů, kdy systémy založené na AI mohou pomáhat nebo přebírat opakující se nebo nebezpečné úkoly. To umožňuje pracovníkům soustředit se na více naplňující práci a vyhnout se vysoce rizikovým situacím. Například nasazení automatických letištních odbavovacích kiosků nebo objednávkových strojů rychlého občerstvení, ve kterých jsou opakující se jednoduché úkoly (skenování palubních lístků, přijímání objednávek atd.) přeneseny na systémy založené na umělé inteligenci, uvolňuje pracovníkům čas, aby se zapojili do kreativnější a smysluplnější práce. Roboty, které automatizují procesy, jako je svařování, lakování nebo řezání v průmyslovém prostředí, chrání pracovníky před nejhoršími nebezpečími, která se na pracovištích vyskytují.

I když taková automatizace znamená, že pracovníci jsou potenciálně ve větším bezpečí a mohou lépe vykonávat svou práci, přináší také rizika pro BOZP. Patří mezi ně omezené situační povědomí a nadměrné spoléhání se na technologii, což vede ke snížené pozornosti a může způsobit fatální chyby. Další výzvy souvisejí se ztrátou dovedností pracovníků a vznikem psychosociálních rizik pramenících ze snížené motivace k udržení manuálních dovedností a obav ze ztráty zaměstnání.

AI a algoritmy řídící pracovníky

Další oblastí, kde jsou na pracovištích ve velké míře přítomny AI a algoritmy, je řízení pracovníků. Systémy založené na umělé inteligenci shromažďují v reálném čase data z pracovního prostoru, úkolů a od pracovníků a používají je k automatizovanému rozhodování o jejich řízení. Například systémy umělé inteligence, které organizují směny, berou při vytváření plánu v úvahu faktory, jako je dostupnost zaměstnanců, dovednosti a pracovní zátěž. Mohou také využít poznatky o spokojenosti klientů, času plnění úkolů a úrovních produktivity k posouzení výkonu pracovníků a navrhování odměn nebo sankcí.

Řízení pracovníků založené na umělé inteligenci má potenciál zlepšit BOZP sledováním rizik, analýzou pracovních vzorců a lidského chování a v důsledku toho zjišťováním a předcházením nebezpečným situacím a nehodám. Systémy umělé inteligence mohou například monitorovat držení těla zaměstnanců, aby zjistily, zda jim hrozí bolest krku a zad a další muskuloskeletální poruchy.

V důsledku rychlého pracovního tempa, které tyto systémy často podporují, však mohou pracovníci pociťovat úzkost a další psychosociální problémy. Zvláště patrné je to v call centrech, kde systémy sledují dobu trvání hovorů, intervaly mezi nimi a frekvenci přestávek pracovníků. Navíc schopnost umělé inteligence provádět úkoly, které dosud vykonával střední management, může vést k vymizení vztahů mezi pracovníky a manažery, což prokazatelně zvyšuje pracovní stres. Kromě toho, vzhledem k tomu, že systémy řízení umělé inteligence potřebují shromažďovat velké množství osobních údajů, mohou existovat rizika spojená s ochranou osobních údajů a nadměrným dohledem, například pokud jde o zdraví zaměstnance nebo osobní rozhovory.

Řešení problému z legislativního hlediska

Řešení rizik pro BOZP, která AI představuje, vyžaduje komplexní přístup, jehož prvním stupněm jsou legislativní opatření. Na národních úrovních bylo zahájeno několik regulačních iniciativ a v tomto směru zahájila legislativní proces i Evropská unie.

Artificial Inteligence Act je přelomovým právním dokumentem zaměřeným na regulaci umělé inteligence. Požaduje transparentnost algoritmů a zdůrazňuje význam vývoje systémů umělé inteligence způsobem, který zajistí sledovatelnost a jasnost. Nedávno schválená Směrnice EU o práci s digitálními platformami si navíc klade za cíl zvýšit transparentnost v algoritmech řízení lidských zdrojů a zajistit, aby pracovníci byli přiměřeně informováni a měli právo a ohradit se proti automatizovaným rozhodnutím.

Co bude dál?

Do budoucna bude klíčové si uvědomit, že legislativní opatření sama o sobě nebudou schopna zajistit bezpečnou a zdravou práci v digitálním věku a že spolupráce mezi společnostmi, pracovníky, regulačními orgány a technologickými firmami je nezbytná. Společně musí proaktivně řešit výzvy v oblasti BOZP pocházející z této technologie, aby mohli využít všech výhod, které může přinést do světa práce.

Zaměstnavatelé nesou odpovědnost za ochranu zaměstnanců a zmírňování potenciálních rizik – a ti, kdo vyvíjejí tyto technologie, mohou být velkou pomocí. Zaměstnanci a jejich zástupci by měli být aktivně informováni, konzultováni a zapojeni vždy, když jsou na jejich pracovišti zaváděny nebo používány systémy založené na umělé inteligenci. K tomu, aby se do centra úvah při digitalizaci na pracovišti dostali lidé, je zásadní přijmout přístup „velí člověk“, aby bylo možné využívat silné stránky digitálních technologií a zároveň zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Více: 

• Seznamte se se současnou kampaní EU-OSHA Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku
• Prioritní oblasti kampaně zahrnují práci na digitálních platformách, automatizaci úkolů a řízení pracovníků pomocí umělé inteligence
• Vice informací o #EUhealthyworkplaces, BOZP a AI najdete na Facebooku, síti X a LinkedInu EU-OSHA.