Snižte si náklady při cestách do ciziny. Žádejte o vrácení DPH.* 

Sdělení k aktualizaci materiálu Zatřídění vybraných činností podle CZ-NACE.* 

Snižte si náklady při cestách do ciziny. Žádejte o vrácení DPH.

Daň z přidané hodnoty, kterou uhradí v jiném členském státě EU, nemohou zástupci tuzemských firem uplatnit v českém přiznání. O peníze přesto nepřijdou. Do září ovšem musejí přes tuzemského správce daně požádat o vrácení DPH za rok 2023.

08.08.2024 | BusinessInfo.cz

Platí to v případě plátců daně z přidané hodnoty, kteří v zahraničí „použijí přijaté plnění pro účely svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“. Jinými slovy: Čeští podnikatelé mohou získat zpět DPH, kterou zaplatili při cestách do zemí EU například za ubytování, v restauracích či při nákupu benzinu a nafty.

Kdo může žádat o vrácení DPH?

Nárok na vracení daně mají například plátci DPH, jejichž zaměstnancům vznikly v souvislosti se služebními cestami v zahraničí náklady spojené s dopravou (jízdné v taxíku, veřejné hromadné dopravě, náklady na benzin/naftu či silniční poplatky), ubytováním nebo odbornými školeními.

Týká se to i firem, které pořídily zboží v jiném členském státě Evropské unie (které zůstalo na území tohoto členského státu) nebo podniků, které se prezentují na veletrzích v jiných členských státech sedmadvacítky.

Podnikatelé ovšem musejí o vrácení DPH zaplacené v ceně zboží a služeb za hranicemi České republiky aktivně požádat, a to prostřednictvím elektronické žádosti (viz níže).

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

„Žádost je nutné podat do 30. září 2024 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po uplynutí lhůty nárok na vracení DPH zaniká,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

„Pokud Vaše firma nakoupila plnění s místem plnění v jiných členských státech EU, na která byla uplatněna tamní DPH, je už v srpnu čas začít žádost připravovat,“ upozorňuje poradce.

„V případě, že žádáte o vrácení daně poprvé, je nutné si ponechat také časovou rezervu pro žádost o přístup k aplikaci pro vracení DPH, jejíž vyřízení může Finanční správě ČR trvat až patnáct dnů,“ doplňuje Jevgenija Bajzíková z Komory daňových poradců ČR.

Co musíte splňovat?

Nárok na vrácení DPH má každý tuzemský podnik (plátce DPH), který není k dani z přidané hodnoty v příslušné zemi registrován, nemá zde sídlo, provozovnu a trvale zde nepodniká.

Pravidla pro vrácení nicméně stanovuje vždy konkrétní stát. Tato možnost je výhodná například pro exportéry. Vývoz se totiž za podnikání na území země, jejíž trh zásobují, nepovažuje.

Podmínkou je to, aby měl žadatel v pořádku všechny doklady a účtenky, které dokazují, že DPH v cizině zaplatil (například při nákupu benzinu či za ubytování v hotelu) a přiložil je k příslušné žádosti, kterou posílá pouze přes Finanční správu.

Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 eur u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 eur u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.

Žadatel musí:

• být registrovaný jako plátce DPH v ČR
• mít sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku (a nemít jej ve členském státě EU, který daň vrací)
• mít zaručený elektronický podpis
• v daném období pro vrácení DPH neuskutečňovat pouze plnění osvobozená od DPH

Připomínáme, že v období určeném pro vrácení DPH nesmí plátce uskutečnit „dodání zboží ani poskytnutí služby ve státě vrácení daně, které se považuje za dodané nebo poskytnuté v členském státě vrácení daně”. Výjimkou jsou zdanitelná plnění podléhající reverse charge a přepravní služby nebo vedlejší služby osvobozené od DPH.

Částka musí být vyšší než 50 eur za rok. O vrácení DPH ze zaplacené částky přes 400 eur mohou podnikatelé žádat častěji než jednou ročně, ale maximálně čtyřikrát – tedy ne za období kratší než tři měsíce. Podrobnosti najdete v paragrafu 82 zákona o DPH.

Jednotlivé členské státy navíc mohou mít nastaveny vlastní limitní hodnoty částek DPH, od kterých lze žádat o vrácení daně. Jde zejména o země, kde se neplatí v eurech.

Podrobnosti o vracení DPH na stránkách Finanční správy ČR 

V zákoně o DPH se mimo jiné dočtete, že veškeré náležitosti spojené s vracením daně z ciziny řeší Finanční úřad pro hlavní město Prahu, nikoli váš místně příslušný, se kterým běžně komunikujete.

Žádost o vrácení daně z jiného členského státu musí obsahovat:

• daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty žadatele
• obchodní firmu nebo jméno, sídlo, místo pobytu žadatele nebo zástupce (je-li ustanoven)
• elektronickou adresu
• popis ekonomické činnosti žadatele, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata, pomocí harmonizovaných kódů
• období pro vrácení daně, na které se žádost vztahuje,
• prohlášení žadatele o tom, že neuskutečnil plnění, u kterého by mu vznikla povinnost registrace k DPH v České republice,
• údaje o účtu, včetně kódů IBAN, BIC, název vlastníka účtu a měny účtu,
• za každý daňový doklad nebo daňový doklad při dovozu zboží příslušné údaje.

Jak na to?

Pro vrácení DPH je třeba podat elektronickou žádost prostřednictvím portálu České daňové správy. K tomu je třeba mít:

• elektronický podpis,
• oprávnění k přístupu do aplikace (vydá správce daně plátce, přidělení oprávnění může trvat až 15 dnů)

Žádost odešlete elektronicky datovou zprávou do 30. září za předešlý rok, ta je pak předána konkrétnímu státu k vyřízení. Kvůli zmíněné patnáctidenní lhůtě není dobré otálet a je výhodnější řešit vrácení peněz s dostatečným předstihem, tedy už koncem srpna či počátkem září.

Vyrozumění v jazyce dané země

Žádost se podává výhradně elektronicky přes portál Finanční správy ČR (FS), kde najdete informace, jak postupovat, i příslušné formuláře. K žádosti patří i zaručený elektronický podpis.

Finanční správa upozorňuje, že žádosti podané jiným způsobem nemohou být předány členským státům k vyřízení. Pokud již odeslaný dokument obsahuje chyby, musíte podat takzvanou opravnou žádost. I ta je k dispozici na webu FS. Na počátku se musí podnikatel do elektronického systému vracení DPH registrovat.

Pokud platil v určeném období daň ve více zemích, bude mít s vracením více práce.

Čtvrtletní nebo měsíční plátce DPH? Co je povinné a kde hledat výhody

„Podnikatel nebo firma podává právě tolik žádostí s přiloženými doklady a vyčíslenou DPH, v kolika zemích má účty. Následně obdrží vyrozumění v jazyce té země, zda byly podmínky splněny. Obnos je případně vrácen v její měně,“ upozorňuje daňová poradkyně TaxVision Blanka Štarmanová. Pokud žádáte o vrácení DPH například v Maďarsku, nepřijde vám vyrozumění v angličtině, ale v maďarštině a dostanete forinty.

Pokud nechce podnikatel poněkud komplikovaný postup absolvovat sám, kompletní vyřízení žádosti si lze objednat za poplatek u odborníků.

Místně příslušný finanční úřad zpracuje žádost o přístup do aplikace nejpozději do dvou týdnů. „Žadatel bude vyrozuměn prostřednictvím SMS zaslané na mobilní telefon (čeští operátoři), který uvede v žádosti, v případě zamítnutí bude uvedeno i rozhodnutí správce daně,“ upřesňuje FS ČR. Případný přeplatek dostane podnikatel do 120 dnů od uplynutí lhůty, která je popsána v odstavci 5 paragrafu 82b.

Pro jistotu také připomínáme, že se blíží lhůta pro podání žádosti o vrácení tuzemské DPH za rok 2023 pro osoby povinné k dani, které nejsou usazené v EU. Žádost musejí podat nejpozději do 30. června 2024 a tuto lhůtu není možné prodloužit. Po jejím uplynutí nárok na vracení DPH zaniká.

Žadatelé musí podat žádost za rok 2023 v češtině Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. DPH se nevrací u vybraných plnění (zejména souvisejících s osobní spotřebou a náklady na reprezentaci). Daň se vrací na principu vzájemnosti. Stát, ve kterém má žadatel sídlo, by v případě zaplacení tamní DPH tuto daň na žádost vrátil českému plátci.

„Lhůta pro rozhodnutí o celé žádosti o vrácení daně v případě vyžádání si doplňujících údajů však neuplyne dříve než za 6 měsíců ode dne obdržení žádosti o vrácení daně správcem daně, maximálně však činí osm měsíců,“ píše se v zákoně.

Komu se žádost vyplatí?

„Vrácení daně ze zahraničí se vyplatí především podnikatelům a firmám se zaměstnanci, kteří často cestují do zemí EU, aktivně zde obchodují bez zázemí mateřské provozovny a využívají hotelových služeb. Nezanedbatelné částky tvoří DPH například při účasti firem na zahraničních veletrzích. Dopravcům zase DPH zvyšuje náklady při nákupu pohonných hmot,“ vyjmenovává poradkyně TaxVision.

Každá země má vlastní pravidla. Žádný stát nevrací daň z výdajů za zábavu, alkohol, dárky, starožitnosti či užité umění. Někteří členové osmadvacítky poskytují pouze část DPH ze služeb, které jsou využitelné i pro osobní spotřebu (např. taxislužby). V mnoha členských zemích není součástí zmíněného bonusu daň z jídla či nápojů.

Podrobnější informace k podmínkám v jednotlivých zemích

Jiné požadují, aby byli na dokladu identifikováni příjemci občerstvení. Některé země dokonce nevracejí ani daň z pohonných hmot, jiné ji poskytnou jedině dopravcům.

Zejména menší firmy mohou díky vrácené DPH ušetřit nemalé peníze, ale ne vždy tuto možnost využívají, byť v posledních letech žadatelů přibývá. „Menší firmy a podnikatelé o možnosti vrácení často nevědí, a pokud platili výdaje v jiné zemi včetně DPH a nepožádají o vrácení, připravují se tím o značné peníze,“ varuje Blanka Štarmanová.

Jakub Procházka

---

Sdělení k aktualizaci materiálu Zatřídění vybraných činností podle CZ-NACE.

16.5.2024, Zdroj: Finanční správa

Český statistický úřad na základě početných dotazů veřejnosti doplnil své původní stanovisko, zveřejněné na webových stránkách Finanční správy dne 8. 3. 2023, k otázce zatřídění některých ekonomických činností dle klasifikace CZ-NACE pro účely daně z neočekávaných zisků.

Nyní publikovaný dokument  a zde provedené zatřídění důsledněji zohledňuje konkrétní poměry jednotlivých činností, náležitě respektuje detaily smluvních ujednání a jednotlivé v praxi zavedené obchodní modely. S ohledem na konstrukci zákonné úpravy daně z neočekávaných zisků, která vyžaduje zatřídění jednotlivých ekonomických činností vykonávaných poplatníkem a nikoliv poplatníka jako statistické jednotky, vycházel při zatřídění Český statistický úřad pro účely této daně u jednotlivých rozhodných činností ze stavu, jako kdyby poplatník v daným moment vykonával pouze jednu činnost.

Aktualizace týkající se zatřídění některých činností – zejména běžného prodeje PHM z výdejního stojanu veřejné čerpací stanice nebo prodeje PHM s využitím palivových karet – lépe definuje situace, kdy poplatníci vykonávají rozhodné činnosti ve smyslu § 17c odst. 6 zákona o daních z příjmů, a proto je na ně při splnění dalších zákonných podmínek nutno pohlížet jako na poplatníky daně z neočekávaných zisků za zdaňovací období roku 2023.

Přestože poplatníci znají právní nastavení svých obchodních modelů, uvedení výčtu některých vydavatelů palivových karet u obchodního modelu, který pro ně ve skutečnosti není relevantní, mohlo působit matoucím dojmem. V takovém případě nebude poplatník vystaven žádným sankčním dopadům, pokud nepodal oznámení o fiktivní dani, ani zpětnému stanovení záloh, neboť mu nebude přičítáno k tíži, že při dosavadním plnění povinností na úseku daně z neočekávaných zisků postupoval podle původně zveřejněného zatřídění činnosti (vč. indikace příslušné palivové karty) přestože má ve skutečnosti odlišné právní nastavení obchodních vztahů. Poplatník je však povinen v zákonné lhůtě podat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za zdaňovací období roku 2023 a včas uhradit tvrzenou daňovou povinnost, pokud podle zatřídění svých ekonomických činností při aplikaci aktualizovaného stanoviska je poplatníkem této daně.