Lékařské prohlídky u dohod o pracích.* 

Prohlášení o shodě jako výchozí revize strojního zařízení?* 

Složení posádky vozu pro svoz odpadu.* 

Lékařské prohlídky u dohod o pracích.

7.8.2024, Zdroj: Státní úřad inspekce práce (www.suip.cz)

Musím na pracovnělékařskou prohlídku, když pracuji jen na dohodu o provedení práce?

Dle ust. § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“): „Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“ Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou dohoda o provedení práce (ust. § 75 zákoníku práce) a dohoda o pracovní činnosti (ust. § 76 zákoníku práce).

Dále dle ust. § 6 zákoníku práce: „Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.“

Z výše uvedeného tak vyplývá, že i fyzická osoba, která vykonává závislou práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je zaměstnancem. Tudíž se na něj vztahují práva a povinnosti zaměstnance, mezi které dle ust. § 106 odst. 4 písm. b) zákoníku práce patří podrobit se pracovnělékařským prohlídkám. Nicméně je nutno upozornit na to, že bližší podmínky, kdy má být tato povinnost u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr naplněna, jsou uvedeny v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 373/2011 Sb.“).

Problematika vstupních lékařských prohlídek u dohod o provedení práce je řešena v § 59 odst.  1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb.: „Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem

1. pracovního poměru,
2. právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr, má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo
3. vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu.

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce podle bodu 1, 2 nebo 3.“

Pracovnělékařské prohlídky, konkrétně tak prohlídku periodickou, a to nejen u dohod o provedení práce, blíže specifikuje ust. § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů.

Prohlášení o shodě jako výchozí revize strojního zařízení?

28.7.2024, Ing. Karel Dvořáček, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Je při prvním uvedení strojního zařízení do provozu dostačující jako revize vnitřní elektrické instalace prohlášení o shodě?

Odpověď:

Rozčlenění elektrických zařízení na vyhrazená zařízení a ta, která nejsou vyhrazenými zařízeními řeší nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Toto nařízení stanoví, že:

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

1. a)elektrickým zařízením zařízení silové, sdělovací, řídicí a zvláštní, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů a systém ochrany před bleskem, přepětím a statickou elektřinou…

V § 3 stanoví toto nařízení vlády, která elektrcká zařízení jsou vyhrazená:

(1) Vyhrazenými elektrickými zařízeními jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to

1. a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií,
2. b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

(2) Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou:

1. a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,
   b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,
   c) zdravotnické elektrické přístroje,
   d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu (tímto předpisem je zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů),
   e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Z uvedeného tedy vyplývá, že elektrické rozvody napájející strojní zařízení (pokud nejsou na bezpečné napětí, nebo jinak nesplňují bod e) viz výše) až po bod připojení (tento bod definuje výrobce, nebo dodavatel strojního zařízení, může to být například vypínač, nebo svorkovnice v krabici apod.) spadají do oblasti vyhrazených technických zařízení a musí mít platnou revizi a to jak u nově provedené napájecí elektroinstalace (výchozí revizi), nebo u stávající instalace (pravidelnou revizi).

Pro strojní zařízení odpovídající bodu d) viz je nutno vyjít i z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, které v § 2 říká:

(…)

1. e) průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení,
   
   f) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel

(…)

Požadavky na kontroly, případně revize, jsou uvedeny v § 4 z nařízení vlády č. 378/2001 Sb.:

(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

(3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Závěr pro strojní zařízení – před jeho uvedením do provozu musí být postupováno v souladu s pokyny výrobce, tedy pokud požaduje kontrolu (revizi) musí být provedena; není-li k dispozici, je na zaměstnavateli, aby toto zajistil pomocí místního provozního bezpečnostního předpisu.

Složení posádky vozu pro svoz odpadu.

15.7.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Dělám pro firmu, která sváží odpad a vedoucí po nás chce, abychom jezdili ve dvou, bez třetího člena posádky. Je to v souladu s BOZP?

Odpověď:

V oblasti BOZP asi zaměstnavatel nic neporušuje, pokud zaměstnanci mají potřebné OOPP, dostávají ochranné nápoje atd.

s Pravděpodobně nedochází ani k překročení limitů fyzické zátěže – je jasné, že jeden zaměstnanec za směnu nevysype stejný počet popelnic jako když jsou na to dva.

Je to spíše otázka organizace práce a pracovních postupů – je jasné, že když budou místo tří jezdil jen dva – řidič a popelář, tak že svezou méně popelnic. To si musí ale zaměstnavatel spočítat, co je pro něj výhodnější – zda ušetřit lidi nebo mít menší výkon.

Skutečně ale žádný předpis zaměstnavateli neukládá, že aby popelářský vůz osadil tříčlennou posádkou. To je otázka organizace práce ve firmě a taky asi možná i nedostatku zaměstnanců.