Novela zákona o přeměnách je tady.* 

Novela zákona o přeměnách obchodních společností.* 

Zlepšení pro zaměstnavatele ve stavebnictví?* 

Novela zákona o přeměnách je tady (konečně).

Dne 7. června 2024 byl konečně dovršen legislativní proces novelizace zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, když prezident podepsal zákon ze dne 29. května 2024, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony („novela“). Byla to dlouhá cesta, na kterou jsme se vydali zejména v důsledku změnové směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019 („směrnice“). Tato novela se v odborné veřejnosti diskutovala už dlouho. Pojďme si teď spolu připomenout ty nejzásadnější změny v oblasti přeměn, které nám novela přináší.

Novela zákona o přeměnách a zjednodušení některých procesů

Novela zákona o přeměnách předně přináší několik novinek, které pomohou proces přeměny urychlit, zjednodušit a také zlevnit.

Zrušení povinnosti oznámit uložení projektu přeměny do sbírky listin

Novela ruší povinné oznámení o uložení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele v obchodním věstníku. Nově postačí, pokud dojde k oznámení pouze v obchodním rejstříku zároveň s uložením projektu do sbírky listin. Lhůta zůstává stejná, a to nejpozději 30 dnů před realizací přeměny a zůstává zachována i alternativa uveřejnění na internetových stránkách společnosti. Dosud se oznámení muselo povinně zveřejňovat ve věstníku. Za zveřejnění se platil poplatek v řádech jednotek tisíců korun českých a zároveň bylo nutné správně načasovat objednávku oznámení ve věstníku s datem, ke kterému bude projekt do sbírky uložen. Jedná se tak o značnou úlevu pro společnosti účastnící se přeměn.

Zrušení povinnosti jmenovat znalce soudem

Další pro praxi významnou změnou je zrušení procesu jmenování znalce soudem v případech, kdy zákon vyžaduje ocenění jmění, jež je předmětem přeměny. Celá pasáž (bývalý § 28 zákona) byla nahrazena zněním novým a nyní již společnosti zúčastněné na přeměně nemusí podávat návrh soudu, aby jimi určeného znalce pro ocenění jmění jmenoval. Stačí, když si společnost vybere znalce ze seznamu znalců vedeném ministerstvem spravedlnosti. Tím dochází k dalšímu zjednodušení a urychlení procesu přeměny. Zákonodárce to odůvodňuje udržením konzistentnosti právního řádu s cílem snižovat byrokratickou zátěž kladenou na podnikatele.

Zkrácení lhůty pro uplatnění práva věřitelů na poskytnutí dostatečné jistoty

Poslední významnou změnou je zkrácení lhůty pro uplatnění práva věřitelů na poskytnutí dostatečné jistoty v případě, kdy v důsledku přeměny dojde ke zhoršení dobytnosti jejich pohledávek. Lhůta se mění z 6 měsíců ode dne, kdy nabylo uveřejnění přeměny v obchodním rejstříku účinků vůči třetím osobám, na 3 měsíce ode dne uložení projektu do sbírky listin společnosti. V případě této změny se ovšem tak trochu jedná o dvojsečné ostří, jelikož je zároveň spojena se zvýšením ochrany věřitelů prostřednictvím rozšíření jejího rozsahu. Dosud se ochrana vztahovala pouze na pohledávky vzniklé před realizací přeměny, nově se však použije i na pohledávky budoucí či podmíněné vzniklé po realizaci přeměny, typicky tedy u dlouhotrvajících smluvních vztahů (např. nájemné, dodávky zboží na základě rámcové smlouvy aj.)

Více přeměn k jednomu rozhodnému dni

Nově je výslovně umožněno realizovat více přeměn souběžně k jednomu rozhodnému dni, což původní zákon nepřipouštěl. Praktické dopady této změny mohou být enormní. Lze si tak nově představit situaci, kdy dojde k rozdělení odštěpením se vznikem nové společnosti u části rozdělované společnosti, jež se zároveň bude ke stejnému rozhodnému dni účastnit fúze sloučením s jinou společností. Společníci nástupnické společnosti se tak zároveň stanou přímými společníky i společnosti nově vzniklé v důsledku odštěpení. Novela je v tomto ohledu zajímavá především co se daňových implikací týče.

Nový druh přeměny – vyčlenění

Pakliže jsme doteď chtěli část jmění jedné společnosti dostat do jmění jiné existující společnosti nebo do společnosti nové, tak jsme mohli využít pouze varianty rozdělení odštěpením. Novela zákona o přeměnách však přináší zbrusu novou variantu rozdělení společnosti, a to vyčlenění.

Nejzásadnějším rozdílem je, že v případě vyčlenění se společníkem nástupnické společnosti nestávají společníci rozdělované společnosti, ale přímo samotná rozdělovaná společnost. Nová forma přeměny proto může být novým jednoduchým nástrojem, jak společnost dále větvit do dceřiných společností. V případě, že bychom k tomu dosud chtěli využít rozdělení odštěpením, tak bychom pokaždé nakonec museli podíl na nástupnické společnosti příplatkovat či prodat do společnosti rozdělované. Novela tento mezikrok úplně odstraňuje a přeměny zde mohou být efektivně využity.

Úprava přeshraničních přeměn

Poslední zásadní změnou je úprava přeshraničních přeměn. Sídlo právnické osoby lze nově přemisťovat nejen mezi zeměmi EU, ale i do nebo z třetích zemí. Je zde cílem zvýšení flexibility podnikání a zvýšení mobility.

Další změnou, avšak spíše už technického charakteru je přesun právní úpravy osvědčení přeshraniční přeměny, respektive seznamu předkládaných dokumentů, přímo do § 59x zákona. Novela však navíc rozšiřuje možnosti, kdy může notář odmítnout osvědčení vydat. Rozšíření se týká případů, kdy bude mít notář pochybnosti o účelu přeměny, respektive o tom, zda není podvodný, směřující k vyhýbání se či obcházení vnitrostátních nebo unijních právních předpisů, anebo zda jeho účelem není páchání trestné činnosti. Doteď byli notáři omezeni pouze na případ, kdy jim nebyly předloženy všechny vyžadované listiny.

Jedná se o transpozici zejména čl. 86m směrnice, která tímto cílí na snazší odhalování a efektivní zabránění realizaci přeměn, které dle bodu 35 preambule cílí ke zneužívajícímu či podvodnému účelu, jako je obcházení práv zaměstnanců, vyhýbání se platbám sociálního zabezpečení nebo daňovým povinnostem, anebo k páchání trestné činnosti. V takovém případě notář osvědčení nevydá a zavádí se postup, kterým se notář obrátí na orgán veřejné moci s působností v oblasti dotčené přeshraniční přeměnou a žádá o poskytnutí další nezbytné součinnosti.

Závěr

Novela zákona o přeměnách provádí hned několik žádaných změn, které proces přeměn urychlí, zjednoduší a některé dokonce zúčastněným společnostem i ušetří náklady. Mimo to zavádí zbrusu novou formu přeměny, a to rozdělení vyčleněním, jež se může zejména s ohledem na daňové dopady stát populárním řešením v rámci restrukturalizací společností. Samozřejmě, dalšími z nejvýznamnějších změn jsou i výslovné umožnění realizace vícero přeměn souběžně ke stejnému rozhodnému dni, což zákon dosud nepřipouštěl, nebo rozšíření možností pro nevydání osvědčení o zahraniční přeměně.

Zavedené změny i novinky vítáme. Nyní se už můžeme pustit do práce s novelizovaným zákonem. V této souvislosti nicméně čtenářům připomínáme, že již probíhající přeměny bude na základě přechodných ustanovení novely nezbytné dokončit podle dosavadního znění zákona.

JUDr. Ing. Jan Vych,
advokát

Mgr. Adam Sznapka,
advokátní koncipient

Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.

Lazarská 11/6
120 00  Praha 2

Tel.:    +420 222 517 466
Fax:    +420 222 517 478
e-mail:    office@ak-vych.cz

[1] Podrobně např. Havel, B. Konflikt zájmů při správě obchodních korporací (vztah § 437 odst. 2 ObčZ a § 54 a násl. ZOK). Právní rozhledy, 2015, č. 8, s. 272-275.

[2] K absolutní neplatnosti se kloní např. Tintěra, T. In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, § 437, marg. č. 1.

[3] Z mnoha např. Melzer, F. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník III (§ 419 654). Komentář. 1. vydání. Praha: Leges, 2014, § 437 marg. č. 14.

[4] Především Dědič, J. Úprava konfliktů zájmů v zákoně o obchodních korporacích ve vazbě na nový občanský zákoník. Právní rozhledy, 2014, č. 15 16, s. 524.

[5] Mezi všemi např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3298/2018.

[6] Dále např. usnesení ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3160/2022.

[7] Body 49–52 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2699/2021.

[8] Viz odstavec 12 bodu 22 daného usnesení.

[9] Viz bod 6 daného usnesení.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr. Ing. Jan Vych, Mgr. Adam Sznapka (Vych & Partners) 23.07.2024

---

Novela zákona o přeměnách obchodních společností.

Dne 19. června 2024 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena dlouho připravovaná novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „Zákon“), a to pod č. 62/2024 Sb.(dále jen „Novela“). Primárním cílem Novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019 (dále jen „Směrnice“), do českého právního řádu. Transpoziční lhůta Směrnice uplynula dne 31. ledna 2023, tudíž česká legislativa je více něž zhruba rok a půl v prodlení s její transpozicí, nicméně nyní se zákonodárcům podařilo Novelu dotáhnout do zdárného konce.

Novela sleduje mimo jiné zpřesnění pravidel pro přeshraniční fúze, zavedení úpravy pro přeshraniční rozdělení a přeshraniční přemístění sídla, zavedení zjednodušených a zrychlených postupů pro méně složité typy přeshraničních přeměn a rovněž zavedení pravidel směřujících k ochraně oprávněných zájmů společníků, věřitelů a zaměstnanců. Novela zároveň nabádá ke stále pravidelnějšímu využívání digitálních nástrojů ve všech fázích přeshraniční přeměny, což by mělo zjednodušit tento náročný administrativní proces.

Novela nabyde účinnosti již 19. července 2024 a my Vám v tomto článku přinášíme shrnutí některých podstatných změn, které Novela v této oblasti přináší.

Přeshraniční přemístění sídla do států nepatřících do Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru

Jelikož původní podoba Zákona regulovala přeshraniční přemístění sídla obchodních korporací pouze do nebo z členských států EU nebo EHP, nebylo zřejmé, zda je vůbec možné přemístit sídlo obchodní korporace i do nebo z jiných, třetích států. Zákonodárce se z toho důvodu rozhodl specifikovat, že případné přemístění sídla do nebo z třetích států je možné a mělo by splňovat stejné požadavky, jako v případě přemístění sídla do nebo z členských států EU nebo EHP. Přeshraniční přemístění sídla do nebo z třetího státu tak bude formalizovaným procesem s jasnými pravidly i zárukami pro jednotlivé dotčené osoby.

Vyčlenění

Novela představuje novou formu rozdělení obchodní společnosti – vyčlenění. Vyčleněním rozdělovaná společnost bez jejího zániku vyčlení část svého jmění, které převede na buď nově založenou společnost (společnosti) nebo na již existující společnost (společnosti). Novela charakterizuje dvě formy vyčlenění, a to vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností a vyčlenění sloučením. Vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností bude jedním ze způsobů založení dceřiné společnosti (nebo společností), kdy nástupnická společnost bude zcela ovládána společností rozdělovanou.

Vyčlenění sloučením pak umožní subjektům vložit část svého jmění specifikovaného v projektu přeměny do jiné společnosti, resp. společností, výměnou za podíly v této společnosti. Nastat může nicméně i situace, kdy rozdělovaná společnost již bude jediným společníkem nástupnické společnosti. V takovém případě by výměna za podíly znamenala nutnost tvorby nových podílů, které by ale neměly žádný dopad na vlastnickou strukturu nástupnické společnosti. Proto se navrhuje umožnit nabytí podílů vyloučit.

Nový postup pro jmenování znalce

Novela přináší zjednodušení postupu jmenování znalce za účelem oceňování předmětu nepeněžitého vkladu. V původním znění Zákona tohoto znalce jmenoval vždy soud, nicméně zákonodárce v Novele určil, že výběr znalce bude provádět samotná přeměňovaná společnost, a to ze seznamu znalců[1]. Všechny další související otázky by měly být rovněž ponechány na dohodě osoby zúčastněné na přeměně a znalce (např. výše odměny).

Oceňování nepeněžitého vkladu

Zákonodárce v Novele upravil znění Zákona, aby reflektovalo podmínky zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který již v tuto chvíli stanoví výjimky z povinnosti znaleckého ocenění nepeněžitého vkladu. Jedná se jednak o výjimky týkající se ocenění investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu[2] a jednak výjimky týkající se ocenění jiného majetku, u něhož lze použít pro určení jeho ceny také reálnou hodnotu určenou obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování nebo u něhož lze použít (účtuje-li společnost o takovém majetku v reálných hodnotách) pro určení jeho ceny tuto reálnou hodnotu vykázanou v účetní závěrce za předchozí účetní období.

Ochrana věřitelů

Novela zpřesňuje pravidla pro poskytování zajištění věřitelům přeměňované společnosti. Mění se časový úsek, ve kterém věřitelé mohou své pohledávky uplatnit – dříve se jednalo o 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, nýbrž nově budou věřitelé své pohledávky muset u soudu uplatnit nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění projektu přeměny.

Dochází však rovněž ke změně vymezení pohledávek, které mohou být zajištěny. V původním znění Zákona byla ochrana věřitelů omezena pouze na nesplatné pohledávky, které vznikly před zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Toto pravidlo však nedostatečně chránilo věřitele pohledávek vznikajících na základě dlouhodobých smluvních vztahů, např. nájemních smluv. Novela tudíž zpřesňuje ustanovení takovým způsobem, že nyní budou chráněny i pohledávky budoucí či podmíněné, avšak za předpokladu, že půjde o pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním nebo uveřejněním projektu přeměny.

Zveřejnění upozornění

Jelikož Směrnice nepožaduje zveřejnění upozornění či oznámení v obchodním věstníku a jelikož se dle zákonodárce jedná o časově i finančně nákladný požadavek bez zřejmého dopadu na práva věřitelů, byla tato povinnost zrušena. Nově budou subjekty účastnící se přeměny muset ve lhůtě alespoň 1 měsíce přede dnem, kdy má být přeměna schválena, uložit do sbírky listin obchodního rejstříku nejen samotný projekt přeměny, ale i upozornění pro věřitele, zástupce zaměstnanců, popřípadě zaměstnance a společníky nebo členy, na jejich práva.

Novela nově stanoví i povinnost pro subjekty účastnící se přeměny, které mají zřízeny internetové stránky, aby upozornění pro osoby specifikované v odstavci výše na jejich práva (současně se zveřejněním prostřednictvím obchodního rejstříku) zpřístupnily též i na těchto internetových stránkách. Jedná se tak částečně o náhradu náročnějšího zveřejňování v obchodním věstníku, které by mělo přinést obdobnou úroveň ochrany.

Odmítnutí vydat osvědčení přeshraniční přeměny

V souladu s ust. § 59x Zákona osvědčuje notář splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčením o přeshraniční přeměně. Předchozí znění Zákona ukládalo notáři povinnost odmítnout vydat osvědčení pro přeshraniční přeměnu, jestliže mu česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně nepředložila všechny požadované písemnosti. Tato povinnost se nově rozšiřuje o další parametry.

Na základě požadavků Směrnice se zavádí povinnost notáře odmítnout osvědčení pro přeshraniční přeměnu vydat, jestliže notář zjistí, že účel přeshraniční přeměny je zneužívající nebo podvodný, směřuje k vyhýbání se či obcházení vnitrostátních nebo unijních právních předpisů, anebo k páchání trestné činnosti. Jestliže má notář vážné podezření, že je účel přeměny zneužívající nebo podvodný, nicméně nemá jistotu, aby vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu odmítl, stanovuje se povinnost orgánů veřejné moci s působností v oblasti dotčené přeshraniční přeměnou poskytnout notáři na jeho žádost bezplatně a v přiměřené lhůtě nezbytnou součinnost.

Závěr

Výše jsme Vám představili některé důležité změny v oblasti (nejen) přeshraničních přeměn obchodních společností, které mají potenciál zefektivnit a zpřehlednit procesy přeměn obchodních společností v České republice. Zákonodárce očekává, že Novela usnadní přeshraniční mobilitu obchodních korporací, a tím podpoří podnikání na vnitřním trhu EU. Stanovení jasných a jednotných pravidel pro přeshraniční fúze by mělo zjednodušit provádění přeshraničních fúzí společností a snížit náklady a administrativní zátěž. Navržená pravidla o ochraně společníků, věřitelů a zaměstnanců a pravidla o zveřejňování informací by měla zvýšit právní jistotu všech zúčastněných osob. Zda se tato očekávání zákonodárce skutečně naplní budeme moci posoudit až po nabytí účinnosti Novely a zavedení změn do praxe.

Jan Smítal

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář

Florentinum
Na Florenci 15
110 00 Praha 1

Tel.:       +420 225 385 333
Fax:       +420 225 385 444
e-mail:    wl@weinholdlegal.com

[1] Z hlediska specializace znalců má jít dle okolností zpravidla o znalce v oboru ekonomika, odvětví „oceňování obchodních závodů“.

[2] U investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu lze pro určení jejich ceny použít vážený průměr z cen, za které byly uskutečněny obchody tímto cenným papírem nebo nástrojem na jednom nebo více evropských regulovaných trzích v době 6 měsíců před vnesením vkladu.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Jan Smítal (Weinhold Legal) 12.07.2024

---

Zlepšení pro zaměstnavatele ve stavebnictví? Změny v ručení za mzdové nároky subdodavatele.

Když k 1. 1. 2024 nabyla účinnost novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), stal se její dost překvapivou součástí také institut ručení zaměstnavatele za mzdové nároky zaměstnanců svých subdodavatelů. Do zákona se tento § 324a dostal v rámci pozměňovacích návrhů a ze stenografického záznamu jednání poslanecké sněmovny plyne, že se tak stalo více méně nepozorovaně. O změně se nevedla debata a do zákona byl zkrátka zařazen institut, jehož projednání jako samotného návrhu bylo nepravděpodobné. Změna každopádně od 1. ledna platila a pro podnikatele ve stavebnictví nastaly rušné časy, neboť na zavedení ručení nebyla vedle nich připravena ani veřejná správa.

Proto – po náležité kritice praxe – byla schválena a v účinnost vstoupila další novela citovaného ustanovení § 324a ZP, která má řešit nejkřiklavější dopady urychleného zavádění zmíněného institutu.

Než uvedeme nejpodstatnější změny, zmíníme, že ručení za mzdové nároky poddodavatelů se týká stavebních podnikatelů podle ust. § 14 písm. d) stavebního zákona, kteří při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťují smluvní plnění prostřednictvím poddodavatele. V případě řetězení (tj. dodavatel využije poddavatele) ručí za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele jak dodavatel stojící přímo nad ním, tak i dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce (generální dodavatel). Za poddodavatele se považuje též agentura práce, která pro provádění činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělila své zaměstnance. Pokud ručitel svou povinnost splní, má regresní nárok vůči subdodavateli (zaměstnavateli). Plnění mzdových nároků bylo a je omezeno výší minimální mzdy, takže nad tuto částku nestanoví zákon povinnost hradit.

Hlavní změna: výzva zaměstnance

Zřejmě nejvíce problematickou část celého institutu představovala povinnost dodavatele vyplatit v zásadě bez dalšího mzdové nároky zaměstnance poddodavatele ve lhůtě 10 dnů (a v téže lhůtě provést i povinné srážky na zdravotní a sociální). Dodavatel přitom vyplácel na základě žádosti, u které nebyl zaměstnanec poddodavatele povinen doložit žádné informace k tvrzenému pracovnímu poměru. Dodavatel tedy neměl vůči zaměstnanci žádný legální vztah (vyjma povinnosti vyplatit mzdové nároky z titulu ručení), a tedy v podstatě ani možnost jakkoli zjistit, že je nárok zaměstnance poddodavatele důvodný (a že vůbec dotyčný pro poddodavatele v rozhodném období pracoval).

Krátká či spíše absentující legisvakanční lhůta navíc bránila upravit práva a povinnosti mezi dodavatelem a poddodavatelem smluvně. Novela tento podstatný problém omezila tak, že zaměstnanec je povinen předložit společně s výzvou doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu a výši mzdových nároků. Vedle toho, pokud by žádost zaměstnance neobsahovala náležitosti předepsané ust. § 324a ZP, může dodavatel vyzvat zaměstnance k jejich doplnění (případně k odstranění vad žádosti). Po dobu opravy výzvy pak lhůta k vyplacení mzdového nároku neběží. Pokud by žádost nebyla precizována ve lhůtě 3 měsíců od jejího původního doručení, hledí se na výzvu, jako by nebyla doručena.

Doplnění a precizace

Dalším doplněním ustanovení § 324a ZP je definice smluvního plnění (tedy na provedení jakého plnění se ručení vztahuje). Smluvním plněním jsou dle novely stavební práce poskytované při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby na staveništi, zejména výkopové práce, přemísťování zeminy, vlastní stavební práce, montáž a demontáž prefabrikovaných dílů, instalace zařízení nebo vybavení, úpravy stavby, renovace stavby, opravy stavby, demontáž stavby, demolice stavby, údržba stavby, malířské a úklidové práce v rámci údržby stavby nebo asanace stavby.

Ručení se pak vztahuje na mzdy, platy a odměny z dohody zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém se za kalendářní měsíc podíleli na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše měsíční minimální mzdy.

Dále je dodavatel povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jeho zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více subdodavatelích musí informovat rovněž dalšího ručitele, ale dle nové úpravy pouze tehdy, je-li mu znám.

Jak se lze z ručení vyvázat?

Podobně jako od 1. 1. 2024, tedy:

1. potvrzením poddodavatele o absenci nedoplatku na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starším než 3 měsíce a
2. zároveň tím, že poddodavatel předloží potvrzení, z něhož bude plynout, že mu v době 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění nebyla pravomocně udělena pokuta vyšší 100 000 Kč za porušení konkrétních právních předpisů.

Novela přesto podmínky pro vyvázání se z ručení upravuje. Dodavatel za mzdové nároky nově neručí tehdy, pokud mu

1. poddodavatel zpřístupnil nejpozději při zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na pojistném a penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na veřejném zdravotním pojištění ne starší než 3 měsíce ode dne uzavření smlouvy na realizaci smluvního plnění (nově se tedy 3 měsíce počítají od uzavření smlouvy, nikoli ode dne realizace)
2. a zároveň nebyla poddodavateli v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč, a to nikoli již za jakékoli porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů, ale pouze za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce.

Při splnění těchto podmínek neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce. O zmíněné potvrzení lze žádat Státní úřad inspekce práce na adrese www.suip.cz/web/suip/e-podatelna.

Přechodná ustanovení

Pokud byla realizace smluvního plnění podle § 324a odst. 1 zahájena přede dnem účinnosti tohoto zákona, neručí ručitel za mzdové nároky podle § 324a odst. 1 také tehdy, jestliže mu poddodavatel zpřístupnil potvrzení podle § 324a odst. 9 nejpozději do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona (do konce října 2024).

Změna v informační povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům

Dle § 279 odst. 1 písm. j) ZP je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o ručení jeho dodavatele za mzdové nároky. Musí je informovat o osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli. A to nově nejpozději při zahájení práce na smluvním plnění, nikoli jako dosud před zahájením.

Nicméně dle této novely není zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o ručení, zaniklo-li podle § 324a odst. 9 – tzn. pokud subdodavatel zpřístupnil dodavateli výše zmíněná potvrzení nutná k vyvázání se z ručení.

Za nesplnění informační povinnosti lze uložit pokutu až 200 000 Kč (viz ust. § 25 odst. 1, písm. f) zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce).

Závěrem

Odhlédneme-li od celkového pojetí institutu ručení za mzdy ve stavebnictví, lze novelizaci jako takovou hodnotit pozitivně. Důvodem je vázání tříměsíční lhůty na uzavření smlouvy, nikoli na den začátku realizace smluvního plnění – všechny smluvní strany tak mají pevné datum pro potvrzení o bezdlužnosti, když je běžnou praxí, že termín uzavření smlouvy a samotného počátku realizace se mohou rozcházet i o měsíce. Za ještě důležitější považujeme ukotvení právní jistoty ručitelů, kteří konečně mají možnost ověřit skutečnosti spojené s tvrzeným závazkem – a ne pouze povinnost slepě uhradit částku uvedenou ve výzvě pod hrozbou vysoké sankce.

Ač se novela vypořádala s některými aplikačními nepřesnostmi, stále platí, že chce-li se stavební společnost vyhnout ručitelskému závazku, doporučujeme, aby před uzavřením smlouvy požadovala po subdodavatelích předložení potvrzení OSSZ a zdravotních pojišťoven o neexistenci nedoplatků na sociálním a zdravotním pojištění. Stejně tak i potvrzení o tom, že jim nebyla v posledním roce před zahájením realizace smluvního plnění pro dodavatele pravomocně uložena pokuta vyšší než 100 000 Kč za přestupek podle zákona o zaměstnanosti nebo zákona o inspekci práce. A zároveň, aby stavební společnost smluvně zajistila vydání takových listin/jejich zpřístupnění po svém poddodavateli tehdy, pokud tak nebylo možné z jiných důvodů učinit při uzavření smlouvy.

Jste-li poddodavatelem, platí, že byste měli prokazatelné splnit informační povinnost vůči svým zaměstnancům ve vztahu k ručení; této povinnosti jste zbaveni jen tehdy, když ručení zaniklo předložením shora uvedených listin.

Mgr. Marie Kunzfeldová,
advokátka

Mgr. Ing. Jaromír Škára,
advokát

Advokátní kancelář Škára & Partners

Milady Horákové 2047/23
602 00 Brno

Tel:      +420 511 205 690
E-mail: info@akskara.cz

Mgr. Marie Kunzfeldová, Mgr. Ing. Jaromír Škára (Škára & Partners) 22.08.2024