RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.

 15. 9. 2024

Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru.* 

Podání žádosti o stavební povolení bude komplikovanější a dražší.* 

Česko má 10. nejhorší podmínky na pracovním trhu v EU.* 

Hygiena potravin a požadavky na potravinářské prostory.* 

Devizový trh 37. týden.* 

Publikace: „Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru.

3.4.2024, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

V rámci úkolů PRZ byla vydána Publikace: „Uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru. Postupy hospodářských subjektů. Služby zkušebních, inspekčních a certifikačních organizací České republiky – členského státu EU – pro hospodářské subjekty. Verze 2023“.

Tato publikace má za účel zvýšení informovanosti výrobců, o uvádění výrobků na vnitřní trh Evropského hospodářského prostoru, a dalších hospodářských subjektů (zplnomocnění zástupci, dovozci, distributoři), sídlících v zemích Evropského hospodářského prostoru, zejména pak sídlících v ČR, dále je užitečná pro pracovníky autorizovaných/notifikovaných osob, oznámených subjektů a uznaných nezávislých organizací, poskytovatelů služeb kompletního vyřízení objednávek i konečným uživatelům výrobků. Dále může být užitečná i pro sdružení hospodářských subjektů, školicí a výukové organizace a instituce, orgány státní správy a konečně i pro ostatní odbornou veřejnost.

Zdroj: https://www.unmz.cz/publikace-uvadeni-vyrobku-na-vnitrni-trh-evropskeho-hospodarskeho-prostoru/

Odborník: Podání žádosti o stavební povolení bude komplikovanější a dražší.

8.7.2024, Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj

V případě podání žádosti o stavební povolení podle nového zákona by měl stavebník počítat s tím, že dokumentace bude muset být podrobnější. Žádost tedy bude i finančně náročnější. Ne vždy by tak nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace stavebního řízení mohly povolování zrychlit. ČTK to dnes řekl předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. S využíváním nového informačního systému sice žádný problém neměl, všechny rozpracované projekty se ale snažil stejně jako většina jeho kolegů podat na stavební úřad do 30. června, aby povolovací proces byl ještě podle starého stavebního zákona.

„Celkový balík dokumentace, který stavebník potřeboval podat podle starého stavebního zákona, byl menší než ten, který bude potřebovat po 1. červenci. Proto bude u již rozpracovaných zakázek nutné upravit smluvní vztahy. Nezapomeňme na to, že některé dotčené orgány budou nyní ověřovat i dokumentaci pro provádění stavby. Před tímto ověřením ale nelze stavbu zahájit. Nemyslím si tedy, že vždy dojde ke zrychlení povolovacího řízení,“ řekl Špalek.

Zlepšit by se do budoucna podle něj měla informovanost o to, jakou projektovou dokumentaci do systému nahrávat. Nový stavební zákon počítá s přechodným obdobím do poloviny roku 2027, do kdy bude možné podávat žádosti podle starších předpisů. Přechodová ustanovení ale podle Špalka práci projektantům nijak neusnadňují.

Pro stavební úřady v současnosti podle Špalka nejsou překážkami komplikace spojené s nově zavedeným informačním systémem, ale to, že se budou muset potýkat s návalem papírových žádostí podaných před 1. červencem. Zvýšený počet žádosti podaných starým způsobem eviduje řada úřadů v České republice. Podle Špalka tak činili hlavně stavebníci, kteří si budoucím postupem nebyli jistí.

Nový stavební zákon a s ním spojená digitalizace stavebního řízení pro pozemní stavby, jako jsou bytové či rodinné domy, začal platit od pondělí 1. července. Řízení má být pro všechny účastníky v digitální podobě prostřednictvím Portálu stavebníka a dalších systémů a veškerá dokumentace bude on-line. Úřady a stavebníci budou komunikovat v propojených systémech – Portálu stavebníka pro občany a Informační systém stavebního řízení pro úředníky.

Novela zavedla například jedno stavební řízení, a zrušila tak duální povolování řízení územního a stavebního. Na konci by mělo být jediné razítko pro stavebníka, nastaví se také lhůty pro vyřízení povolení. Stavební řízení bude pro všechny účastníky v digitální podobě prostřednictvím portálu stavebníka a dalších informačních systémů. Současně s novelou nabylo v platnost i šest nových prováděcích vyhlášek. Ty ruší například některé zastaralé technické parametry na výstavbu a upravují způsob vypracování dokumentace.

jbr mha

Index prosperity: Česko má 10. nejhorší podmínky na pracovním trhu v EU.

V rámci nejnovější analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví proto patří Česku až 18. místo v žebříčku unijní sedmadvacítky. Na vině je nedostatečná flexibilita i velká míra nerovnosti v odměňování mužů a žen.

09.09.2024 | BusinessInfo.cz

Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ani to jí ale nepomáhá vytvářet pro zaměstnance na pracovním trhu přívětivé podmínky. Na vině je například nízká flexibilita, kdy čeští zaměstnanci často nemají možnost zkráceného úvazku. Dobře si nevedeme ani v tzv. gender pay gapu. A v míře nerovnosti v odměňování mužů a žen patříme mezi nejhorší státy v rámci EU.

V Česku se již třetím rokem po sobě zhoršuje situace na trhu práce. Zatímco v roce 2022 podmínkám na pracovním trhu odpovídalo 15. nejlepší místo v evropské sedmadvacítce, podle letošní analýzy Indexu prosperity a finanční zdraví se jedná až o 18. místo.

Nejlepšími podmínkami pro zaměstnance se může pochlubit Nizozemsko, Rakousko a severské státy včetně Dánska. Tyto země spojuje mimo jiné vysoká flexibilita práce, kupříkladu ve zmíněném Nizozemsku si může 24 % zaměstnanců rozhodnout, kde a kdy budou pracovat (například v rámci klouzavé pracovní doby a práce z domova), zatímco v ČR tento podíl činí 14 %.

S horším stavem pracovního trhu se pak potýkají především země z východní a jižní části EU. Například Španělsko trápí nejvyšší nezaměstnanost v EU (12,2 %) či malý počet zkrácených úvazků a nízká flexibilita práce – stejně jako většinu zemí se špatným stavem trhu práce.

Kvalita trhu práce | Index prosperity

Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. Může to přispět k vyšší inflaci

Naopak Česko čelí opačnému „problému“ – nezaměstnanost v tuzemsku v roce 2023 dosahovala 2,6 %, což odpovídá nejnižší hodnotě v EU. To vyplývá z dlouhodobého stavu české ekonomiky. Výrazně k tomu přispívá rozvinutý průmysl s vyšší poptávkou pracovní síly. V roce 2021 český průmysl zaměstnával 35,8 % všech zaměstnanců v tuzemsku, což byl nejvyšší podíl napříč EU, vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ačkoli v poslední době klesá počet volných míst, lidem se stále daří nacházet práci. „Za první pololetí pomohl Úřad práce k nové práci 140 tisícům lidí, o 65 tisíc více než vloni. V červenci se podařilo na trh práce umístit 18 405 lidí, což je o 105 % více než vloni,” komentuje situaci Daniel Krištof, generální ředitel Úřadu práce.

Jakkoli má nízká nezaměstnanost svá pozitiva, může pro Česko představovat i problém. V současnosti se totiž pohybuje pod „zdravou mírou“, která představuje téměř dvojnásobek aktuální nezaměstnanosti. „Dlouhodobě nízká míra nezaměstnanosti v Česku sice má pozitivní dopad na spotřebu, zároveň ale působí proinflačně. ‚Zdravá‘ míra nezaměstnanosti by se v tuzemsku měla pohybovat okolo 4,5 %. Specifikem, které přispívá ke strnulosti trhu práce, je nízká míra potřeby Čechů měnit zaměstnavatele. S tím pak souvisí také nižší ohodnocení,” vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Kvalita trhu práce: rozpad indikátorů | Evropa v datech a Česká spořitelna

Česko má třetí nejvyšší rozdíl v odměňování mužů a žen v EU

Nízká nezaměstnanost ke zdravému trhu práce nestačí, což lze pozorovat i na tuzemském případu. „Český trh práce totiž zaměstnancům neposkytuje dostatek flexibility. Například v Nizozemsku 42,8 % všech úvazků představují úvazky zkrácené oproti českému 6,9% podílu, který je 9. nejnižším v EU,” říká Milan Mařík, analytik z projektu Evropa v datech.

Nízká flexibilita pak mimo jiné přispívá k nerovnosti na trhu mezi muži a ženami. Právě tzv. gender pay gap v Česku vzrostl o více než procentní bod na 17,9 %, což představuje třetí nejvyšší rozdíl v evropské sedmadvacítce. Flexibilita přitom představuje jedno z efektivních kroků vedoucích ke zmírnění, či vyrovnání tohoto rozdílu. „Mezi klíčová opatření patří třeba flexibilní pracovní doba, možnost home office a práce během rodičovství,“ říká Daniel Krištof.

Z dlouhodobého hlediska se ovšem rozdíl v odměňování snižuje, krátkodobý nárůst zapříčinil především návrat na předcovidové hodnoty. „Výraznější pokles během covidového období byl do značné míry způsoben statistickým fenoménem, kdy nízkopříjmové ženy ztrácely příjem nejčastěji. Statistika tak jejich mzdy během covidového období nezahrnovala a výsledný rozdíl poklesl. Narůst v roce 2022 lze patrně částečně považovat za návrat směrem k předcovidovým hodnotám,“ vysvětluje ekonomka Martina Myslíková ze Sociologického ústavu AV ČR.

Nový akcelerátor nabízí matkám šanci na skloubení byznysu a rodiny

Flexibilnější formy zaměstnání pomáhají rodičům, kteří zůstávají doma s dítětem, aby se – pokud chtějí – zapojili do aktivního ekonomického života a zlepšili tak svou finanční situaci. „Prakticky neexistují společnosti, které by zaručovaly dlouhou mateřskou/rodičovskou dovolenou a zároveň měly nízký gender pay gap. Je to tedy něco za něco. V Česku umožňujeme rodičům zůstat dlouho s dětmi, typicky pořád dva až tři roky, než jde dítě do školky. Protože ale o děti pečují zpravidla ženy, znamená to pro rodiny nejen určitý luxus, ale také přerušení kariéry matek, což pak vede k nižším příjmům. Nejvyšší gender pay gap sledujeme napříč zeměmi ve věkové skupině 35 až 45 let, což je věk, kdy se ženy vrací z rodičovské dovolené,” vysvětluje sociolog Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.

Česko se potýká s nejvyšší mírou neaktivity v OECD

Nízká flexibilita a nerovnosti v odměňování mají negativní dopad na českou ekonomiku a zpomalují její rozvoj. V Česku sice máme velmi nízkou nezaměstnanost, ale také se potýkáme s vysokou mírou neaktivity. „Míra neaktivity měří podíl osob, které nepracují ani aktivně nehledají práci. Průměr míry neaktivity v zemích OECD pro osoby ve věku 25–34 let s vysokoškolským vzděláním je na 9 %. V případě ČR je to 21 %. Ze zemí OECD je jen Itálie na tom stejně, nikdo nedosahuje vyššího podílu,” srovnává David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Tato míra neaktivity je přitom v Česku výrazně vyšší u žen. „V případě osob s vysokoškolským vzděláním je průměrný rozdíl mezi neaktivitou mužů a žen v zemích OECD 6 procentních bodů. V ČR více než 25. Přitom platí, že vyšší vzdělání vede k vyšším příjmům. Když si uvědomíme, že podíl žen s vysokoškolským vzděláním je vyšší než u mužů, tak vysoký podíl neaktivity u žen je z makro pohledu velkým mrháním talentu, potenciálu, lidského kapitálu, který ve finále vede k nižší prosperitě celé společnosti,” říká Navrátil.

Belgie za posledních 14 let snížila rozdíl v odměňování o polovinu

I když se Česku z dlouhodobého hlediska daří snižovat rozdíl v odměňování mužů a žen, tato změna přichází velmi pomalu. V indexu rovnosti na trhu práce mezi muži a ženami, který vypočítává Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Česko vloni získalo 68,9 bodů ze sta, což představuje čtvrtý nejhorší výsledek v EU.

V Evropě existují příklady, jak rozdíl v odměňování dle pohlaví snížit. Třeba v Belgii podle posledních dat Eurostatu berou ženy o 5 % méně než muži. Přitom v roce 2010 byl tento rozdíl dvojnásobný.

Kroků, kterými tohoto snížení Belgie dosáhla, bychom našli více. Jeden z hlavních ale představuje právě krátká rodičovská dovolená, která jde ruku v ruce s vyšší flexibilitou zaměstnání a dostupnou péčí o děti ve školkách. „To minimalizuje výpadek žen z trhu práce a tedy ‚zadrhnutí‘ jejich kariéry. Například v Belgii je rodičovská dovolená jen 3 měsíce, u nás až 3 roky. Součástí toho je samozřejmě i ochota otců zapojovat se do péče – kdyby byla dělba půl napůl, mohl by být nízký GPG i při zachování dlouhé rodičovské,“ upozorňuje Jaromír Mazák.

Jak ukazují data, Belgii se opravdu daří zvyšovat flexibilitu. Tamější podíl zkrácených úvazků představuje 23,7 %, tedy více než třikrát více oproti Česku. Díky tomu během posledních deseti let stoupla zaměstnanost žen o více než 5 %.

Více o Indexu prosperity a finančního zdraví najdete na Indexprosperity.cz.

Redakčně upravená tisková zpráva

Hygiena potravin a požadavky na provozovnu – potravinářské prostory.

15.8.2024, Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce (www.szpi.gov.cz)

Obecná pravidla a požadavky na hygienu jsou obsaženy v tzv. hygienickém balíčku, tj. souboru právních předpisů, které v samém základu upravují podmínky, které provozovatel potravinářského podniku (dále jen PPP) musí splňovat, aby zajistil výrobu zdravotně nezávadných potravin. Každý PPP by měl zajistit při všech prováděných činnostech a manipulaci s potravinami ty nejlepší podmínky, které zaručí, že nedojde k ohrožení bezpečnosti potravin.

Mezi stěžejní součásti hygienického balíčku patří:

Hygienické požadavky na výrobu potravin rostlinného původu a směsných potravin

Nař. č. 852/2004 je základním hygienickým předpisem, který stanovuje obecné hygienické požadavky vztahující se na všechny fáze výroby, zpracování a distribuci potravin. Vztahuje se na všechny PPP, s výjimkou např. prvovýroby pro soukromé domácí použití, přípravy, manipulace a skladování v domácnostech, prodeje ze dvora aj. Hygienická pravidla jsou stanovena jak pro prvovýrobu a související postupy, tak pro činnosti následující po prvovýrobě včetně výroby potravin. PPP musí zajistit řádné provádění všech požadavků, aby byla zajištěna bezpečnost potravin. Potravinářský podnik, ve kterém se zpracovávají potraviny živočišného původu, musí vedle nař. č. 852/2004 rovněž provádět příslušné požadavky nař. č. 853/2004. Výroba potravin ze surovin rostlinného původu a ze zpracovaných produktů živočišného původu, které byly získány v souladu s nař. č. 853/2004, však spadá pod nař. č. 852/2004 a je tedy v kompetenci dozoru SZPI, stejně jako výroba potravin čistě z produktů rostlinného původu.

Hygienicko-technické požadavky na potravinářské prostory podle přílohy II nař. č. 852/2004

Hygienické požadavky na potravinářské prostory a činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin jsou podrobně upraveny v Příloze II nař. č. 852/2004, která stanovuje následující požadavky.

Obecné hygienické požadavky na potravinářské prostory (příloha II kapitola I)

Poloha, velikost a uspořádání provozovny

Potravinářské prostory respektive provozovna by měla být umístěna a prostorově a dispozičně řešena takovým způsobem, aby umožňovala dodržování správné hygienické a výrobní praxe, včetně ochrany proti vnějším zdrojům znečištění, škůdcům, křížové kontaminaci.

Použité stavební materiály, stavebně technický stav a vybavení provozovny nesmí negativně ovlivňovat potraviny. Potravinářské prostory musí být zabezpečeny proti vnikání škůdců a kontaminantů z okolí a musí umožňovat účinné čištění, provádění deratizace, dezinsekce a dezinfekce. Provozovna musí být udržována v čistotě a dobrém technickém stavu.

Zároveň nesmí docházet k hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin, kondenzaci par, nadměrnému usazování prachu nebo tvorbě plísní. V provozovně by měla být zajištěna odpovídající pracovní plocha umožňující výkon veškerých činností, rovněž musí být v provozovně zajištěny, vhodné teplotní podmínky pro manipulaci
s potravinami a pro jejich skladování. V provozovně musí být k dispozici:

  • dostatečný počet splachovacích záchodů připojených na účinný kanalizační systém. Záchody nesmí vést přímo do prostor, kde se manipuluje s potravinami.
  • dostatečný počet vhodně rozmístěných umyvadel na mytí rukou. Umyvadla na mytí rukou musí být vybavena přívodem teplé a studené tekoucí vody, prostředky na mytí rukou a hygienické osušení.

V potravinářských prostorách musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu přirozeným nebo nuceným větráním, prostory musí mít náležité přírodní nebo umělé osvětlení. Kanalizační zařízení musí být navržena a konstruována takovým způsobem, aby nevzniklo riziko kontaminace.

Zvláštní hygienické požadavky na prostory pro přípravu, ošetření nebo zpracování potravin (příloha II kapitola II)

  • Uspořádání a vnější úprava prostor pro přípravu, ošetření nebo zpracování potravin musí umožňovat používání správné hygienické praxe, včetně ochrany před kontaminací.
  • Podlahy – musí být udržovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyžaduje použití odolných, nenasákavých, omyvatelných a netoxických materiálů, popřípadě musí podlahy umožňovat vyhovující odvod vody z povrchu;
  • Stěny – musí být udržovány v bezvadném stavu a musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyžaduje použití odolných, nenasákavých, omyvatelných a netoxických materiálů a hladký povrch až do výšky odpovídající pracovním operacím,
  • Stropy a stropní instalace musí být konstruovány a opatřeny takovou konečnou úpravou, aby se zabránilo hromadění nečistot a omezila kondenzace, růst nežádoucích plísní a odlučování částeček;
  • Okna a jiné otvory – musí být konstruovány tak, aby se zabránilo hromadění nečistot. Okna a otvory, které jsou otevíratelné do vnějšího prostředí, musí být, je-li to nezbytné, vybaveny sítěmi proti hmyzu.
  • Dveře – musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyžaduje použití hladkých
    a nenasákavých povrchů.
  • Povrchy (včetně povrchů zařízení) – musí být udržovány v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyžaduje použití hladkých, omyvatelných, korozivzdorných a netoxických materiálů.
  • K dispozici musí být rovněž příslušenství pro čištění, dezinfekci a skladování pracovních nástrojů a pracovního vybavení, zařízení určené k mytí potravin. Tato příslušenství musí být konstruována z korozivzdorných materiálů
    a musí být snadno čistitelná s odpovídajícím přívodem teplé a studené vody.

Požadavky na přepravu (příloha II kapitola IV)

Dopravní prostředky, kontejnery a jiné nádoby na přepravu potravin:

  • musí být vždy čisté a v dobrém stavu a musí umožňovat odpovídající čistění nebo dezinfekci.
  • nesmí se používat na přepravu ničeho jiného než potravin, pokud by to mohlo způsobit kontaminaci.
  • Pokud jsou spolu s potravinami přepravovaný i jiné výrobky a předměty, musí být zajištěno účinné oddělení potravin tak, aby bylo vyloučeno možné negativní ovlivnění potravin. Pokud jsou dopravní prostředky a kontejnery používány i pro transport nepotravinářského zboží, musí být mezi jednotlivými nakládkami provedeno účinné čištění, aby se zabránilo riziku kontaminace.
  • musí být schopné udržovat potraviny při vhodných teplotách a musí umožňovat monitorování těchto teplot.

Požadavky na zařízení (příloha II kapitola V)

Všechny předměty, instalace a zařízení, se kterými přicházejí potraviny do styku, musí být udržovány v čistotě a dobrém stavu a musí být a konstruovány takovým způsobem a z takových materiálů, aby riziko kontaminace potravin bylo sníženo na minimum. Pracovní plochy, nástroje, zařízení, nádobí, manipulační, přepravní obaly, obalové materiály a další prostředky, které přicházejí do přímého styku s potravinami, nesmí být poškozené, musí být funkčně vyhovující a vyrobené z materiálů určených pro styk s potravinami. Konstrukce a instalace musí umožňovat odpovídající čištění zařízení
a okolních prostor. Je-li to nezbytné, musí být zařízení vybaveno odpovídajícím kontrolním přístrojem (např. teploměrem).

Požadavky na manipulaci s odpady (příloha II kapitola VI)

Potravinářské odpady, nepoživatelné vedlejší produkty a jiný odpad musí:

  • být průběžně odstraňovány z prostor, kde se nacházejí potraviny, nesmí docházet k jejich hromadění
  • být ukládány do uzavíratelných nádob, které musí být udržovány v bezvadném stavu a musí být dle potřeby snadno čistitelné a dezinfikovatelné.

Úložiště odpadů musí být udržována v čistotě a zabezpečena proti vnikání škůdců/zvířat. Odpady z potravinářských prostor musí být likvidovány ekologickým způsobem tedy v souladu s požadavky zákona č. 541/2020 Sb. o odpadech. PPP by měl mít zajištěn sběr odpadu osobou, která má oprávnění pro provozování zařízení na sběr nebo výkup nebo využívání nebo odstraňování odpadu. Pokud v provozu vznikají vedlejší produkty živočišného původu, musí PPP zajistit bezpečné zacházení s těmito produkty dle požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 1069/2009, a to ve všech fázích sběru, přepravy a manipulace, skladování a odstraňování. Mezi vedlejší produkty živočišného původu patří např. odřezky masných a mléčných výrobků, zmetkové či vyřazené potraviny živočišného původu, rozbitá vejce či veškerý odpad vznikající v zařízeních společného stravování. Na vedlejší produkty živočišného původu platí některá specifická omezení např. zákaz krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových odpady ze stravovacích zařízení.

Požadavky na zásobování (pitnou) vodou (příloha II kapitola VII)

V provozovně musí být zajištěno dostatečné zásobování pitnou vodou, která musí být použita vždy, kdy je nezbytné zajistit, aby nedošlo ke kontaminaci potravin.

Kontrola surovin (příloha II kapitola IX bod 1)

PPP nesmí přijmout žádné suroviny nebo složky, pokud je o nich známo nebo pokud by se dalo důvodně očekávat, že jsou natolik kontaminovány parazity, patogenními mikroorganismy nebo toxickými, rozkladnými nebo cizorodými látkami.

Ochrana potravin před kontaminací (příloha II kapitola IX bod 2 a 3)

PPP musí ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce zajistit, aby nedošlo k jakékoliv kontaminaci včetně kontaminace látkami vyvolávajícími alergie nebo nesnášenlivost. Při teplotách, stanovených právními předpisy či výrobcem potraviny. V případě manipulace s chlazenými nebo mraženými potravinami dodržovat pravidla chladícího řetězce a nedovolit ani částečné rozmražení výrobku, zabránit jakémukoli poškození obalů potravin.

Zavedení postupů pro regulaci škůdců (příloha II kapitola IX bod 4)

PPP musí zavést odpovídající postupy pro regulaci škůdců a pro zamezení přístupu domácím zvířatům.

Požadavky na osobní hygienu (příloha II kapitola VIII)

Pracovník v potravinářském podniku je povinen dodržovat základní zásady osobní hygieny. zejména základní hygienické požadavky a návyky při manipulaci s potravinami, pečovat o tělesnou čistotu a hygienu, udržovat pracovní oděv čistý. PPP proto zajistí, že v podniku budou pracovat pouze osoby zdravotně způsobilé pro práci v  potravinářském podniku. Z provozu musí být vyloučena každá osoba, která trpí chorobou, nebo je přenašečem choroby, která může být přenášena potravinami, nebo je postižena například infikovanými poraněními, kožními infekcemi, vředy nebo průjmy. PPP odpovídajícím způsobem proškolí pracovníky o povinnosti informovat o alimentárním onemocnění či infekčním poranění.

Je nutné podotknout, že pravidla uvedená v Příloze II, jsou obecného charakteru a umožňují do jisté míry flexibilní řešení. Požadavky mohou být na základě analýzy rizika přiměřeně přizpůsobeny typu a velikosti zařízení, nicméně zvolené řešení musí být ale maximálně vhodné a musí být akceptovatelné ze strany SZPI jako dozorového orgánu.

Systémy na zásadách HACCP

PPP podle ustanovení čl. 5 nař. č. 852/2004 musí mít vytvořen a zaveden jeden nebo více stálých postupů vycházející ze zásad systému analýzy rizika a stanovení kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis and Critical Control Points, HACCP). Tento systém je považován za užitečný nástroj k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin. Zavedení systému může pomoci také ke snížení a minimalizaci ztrát, optimalizaci nákladů a ke zlepšení chodu provozu jako takového. Bližší informace jsou uvedeny v článku:

https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/hygiena-potravin-a-haacp/haccp/.

Nař. č. 852/2004 umožňuje při implementaci kritických kontrolních bodů určitou flexibilitu, aniž by došlo ke snížení bezpečnosti potraviny. Princip flexibility by se měl aplikovat zejména v malých podnicích. V těchto provozech může stačit implementace příručky správné a hygienické praxe zpracovaná daným potravinářským odvětvím, ať už na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni Společenství nebo vlastní příručka správné praxe aplikovaná na danou provozovnu. Tyto postupy nicméně musí zahrnovat všechna významná rizika a PPP si musí jasně definovat postupy na kontrolu těchto rizik
a nápravných opatření, která je nutné přijmout v případě problémů.

Mikrobiologická kritéria

S uplatňováním hygienických požadavků velmi úzce souvisí mikrobiologické požadavky. Potraviny nesmějí obsahovat mikroorganismy (např. Salmonella spp., Listeria monocytogenes) nebo jejich toxiny (např. stafylokokové enterotoxiny) či metabolity (např. histamin) v množství, které by představovalo riziko pro lidské zdraví. Bezpečnost potravin by měla být zajišťována zejména preventivními přístupy jako je implementace postupů založených na zásadách HACCP. Nařízení (ES) č. 2073/2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, stanovuje několik konkrétních mikrobiologických kritérií. Kritéria představují limity, jejichž překročení indikuje nepřijatelnou kontaminaci mikroorganismy, toxiny nebo jejich metabolity
a potravina není považována za bezpečnou ke konzumaci. PPP by tedy měli v případě potřeby provádět studie s cílem prověřit, zda jsou kritéria splněna po celou dobu skladovatelnosti výrobku. To se týká zejména potravin, které podporují růst Listeria monocytogenes (studená kuchyně, potraviny určené k přímé spotřebě atd.) Mikrobiologická kritéria se také používají jako vodítko pro posuzování postupů ve výrobě výroby, při manipulaci s potravinami či distribuci potravin.

Registrace provozů

Dle ustanovení čl. 6 odst. 2 nař. č. 852/2004 a § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích musí PPP každý provoz registroval u příslušného orgánu. Účelem registrace je umožnit příslušným organům členských států (tedy i SZPI) dozvědět se, kde se provozy nacházejí a jakými činnostmi se zabývají, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly kdykoliv podle potřeby provádět kontroly.

Bližší informace a formulář pro oznámení zahájení/ukončení/změny výkonu předmětu činnosti PPP jsou k dispozici v sekci Informace nejen pro začínající podnikatele.

Schvalování provozů

Právní předpisy Společenství vyžadují, aby některé provozy, ve kterých je manipulováno s potravinami živočišného původu, byly schváleny. Schvalování je upraveno zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči. Schválené zařízení obdrží schvalovací číslo, které v podobě oválu uvádí na obalu potraviny. Provozovny pod dozorem SZPI zpravidla nevyžadují schvalování s výjimkou níže uvedených vybraných typů provozů.

Schvalování provozů produkujících klíčky

Provozy produkující klíčky musí být v souladu s požadavky nařízení Komise (EU) č. 210/2013 o schvalování provozů produkujících klíčky a podle nař. č. 852/2004 schváleny rozhodnutím SZPI. Požadavky na schválení se vztahují i výroba klíčků v rámci provozování stravovacích služeb. Podrobnější informace o schvalování provozů produkujících klíčky jsou k dispozici zde: https://www.szpi.gov.cz/clanek/schvalovani-provozu-produkujicich-klicky.aspx.

Schvalování ozařoven  

Ozařování potravin ionizujícím zářením – vystavení potravin kontrolovanému množství ionizujícího záření po určitou dobu – lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti PPP ozařovny rozhodnuto ze strany SZPI. Postupy pro schvalování ozařoven, kontrolu ozařoven a kontrolu ozářených potravin, upravuje  ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů , § 3 a 6 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a prováděcí vyhláška č. 133/2004 Sb., o podmínkách ozařování potravin a surovin, o nejvyšší přípustné dávce záření a o způsobu označení ozáření na obalu.

Článek byl zpracován s využitím informací uvedených na stránkách Ministerstva zemědělství:

https://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/hygiena-potravin-a-haacp/

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/zakladni-informace-k-vyrobe.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

Devizový trh 37. týden.

24-09-17 IN Devizivý trh 37. týden

 

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

Škroupova 957/4, 500 02 Hradec Králové
IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526
Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje