DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
DPH u přenechání technického zhodnocení.*
Příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří – praktické otázky.*
Sleva na sociálním pojištění za zaměstnance.*
DPH u přenechání technického zhodnocení.
17.9.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci odvodu DPH z platby za technické zhodnocení přenechané nájemcem pronajímateli v okamžiku ukončení nájemního vztahu.
Jde o případ (NSS č. j. 2 Afs 323/2021 – 56), kdy plátce uzavřel nájemní smlouvu na nájem nemovitých věcí, kde provedl rekonstrukci, modernizaci, přestavbu a opravy předmětu nájmu stavebními či montážními pracemi.
Při ukončení nájemní smlouvy nájemce vystavil dva daňové doklady, jimiž s odkazem na nájemní smlouvu vyúčtoval pronajímateli jednak uhrazenou, jednak neuhrazenou část nákladů za technické zhodnocení s uvedením aktuálního dne uskutečnění zdanitelného plnění. Uplatnil režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH.
Předmětem sporu byla otázka, zda je v souladu se zákonem o DPH použití režimu přenosu daňové povinnosti, nebo jde o poskytnutí služby ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zákona o DPH.
Nejvyšší správní soud souhlasí s názory předchozích instancí, že sjednané úplatné poskytnutí technického zhodnocení nájemcem pronajímateli po ukončení nájemního vztahu nelze podřadit pod poskytnutí stavebních nebo montážních prací dle § 92e zákona o DPH. Dospěl k závěru, že sjednané úplatné přenechání technického zhodnocení předmětu nájmu, tedy práva užívat zhodnocené nemovitosti nájemcem pronajímateli (vlastníku) při ukončení nájmu, lze považovat za přenechání zboží k užití jinému ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zákona o DPH.
Přehledná schémata týkající se problematiky DPH vyřeší rychle a snadno každý problém v DPH.
Příspěvky na daňově podporované produkty spoření na stáří – praktické otázky.
19.9.2024, Monika Doleželová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Jak řešit některé praktické situace týkající se příjmu v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče?
Dotaz:
Řeším problematiku týkající se příspěvků dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP, tj. „příjmu v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně“, a měl bych několik praktických otázek:
a) Pakliže je sjednán příspěvek zaměstnavatele do výše 50ti tisíc tak, aby byl u zaměstnance osvobozený a u dodavatele daňový, lze aplikovat na DPČ a DPP, tedy smlouvy, které nejsou pracovním poměrem (a je to v nich sjednané)?
b) Má-li zaměstnanec například dohody u dvou zaměstnavatelů, tedy u jednoho DPČ a u druhého třeba DPP, mohou přispívat oba, čímž by se hodnota příspěvku zvedla vlastně na 100 tisíc ročně?
c) Může přispívat i takový zaměstnavatel, který nemá zaměstnance v registraci k daním, protože má jen pracovníky na DPČ, a tedy se registrovat nemusí?
d) A konečně, musí pracovník ve svém ročním přiznání někde vykazovat, že má tento osvobozený příjem?
Odpověď:
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) uvádí v § 6 odst. 9 písm. m), že od daně z příjmů je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.
V textu zákona je uvedeno, že se jedná osvobození na straně zaměstnance. Pojem zaměstnance definuje § 6 zákoníku práce (zákon č. 262/206 Sb.) jako fyzickou osobu, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu, přičemž v § 3 zákoníku práce nalezneme, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Z toho vyplývá, že lze i u tzv. dohodářů na DPČ a DPP osvobodit výše uvedené příspěvky až do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.
Pokud se znovu podíváme na definici § 6 odst. 9 písm. m), tak je zde uvedeno jednotné číslo „uhrazeného zaměstnavatelem“, z čehož vyplývá, že limit 50 000 Kč se posuzuje u každé firmy samostatně. Takže ano, lze zde například optimalizovat tak, že jedna fyzická osoba obdrží od dvou různých zaměstnavatelů až po 50 000 Kč ročně, tedy v součtu až 100 000 Kč ročně.
Zákon nepodmiňuje osvobození na straně zaměstnance tím, zda je zaměstnavatel registrovaný u ČSSZ či nikoliv (nicméně upozorňujeme, že s účinností od 1. 7. 2024 musí být u ČSSZ registrováni i takoví zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze pracovníky na dohody o provedení práce, a to bez ohledu na jejich dosažený příjem. U dohod o pracovní činnosti do limitu zaměstnavatelům registrační povinnost vůči ČSSZ nadále nevzniká).
Definici zaměstnavatele nalezneme v § 7 zákoníku práce jako osobu, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu. Nicméně ale takový zaměstnavatel musí být registrovaný na místně příslušném finančním úřadu, a to buď k dani z příjmů ze závislé činnosti, nebo k dani z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, případně k oběma typům daní. I kdyby měl pouze dohodáře na DPČ či DPP. Typ daně by pak záležel na tom, zda zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani či nikoliv (zda podepsal či nepodepsal tzv. růžový papír).
Samotný příjem získaný v souladu s § 6 odst. 9 písm. m) ZDP zaměstnanec nikde neuvádí, do limitu se jedná o příjem osvobozený a nadlimitní částku musí již zdanit a případnou daň srazit před vlastní výplatou mzdy, platu nebo odměny přímo zaměstnavatel. Zaměstnanec by měl povinnost podat daňové přiznání, pouze pokud by porušil podmínky tohoto „spoření na stáří“. Naopak zaměstnavatel má povinnost uvést takto získaný příjem zaměstnance v případném Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za konkrétní zdaňovací období.
Generální finanční ředitelství zveřejnilo v únoru 2024 informaci k vyplňování tiskopisu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za období 2024“ (25 5460 MFin 5460 – vzor č. 32).
GFŘ uvádí, že dle přechodných ustanovení zákona č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, se na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, vzniklá před rokem 2024, nová pravidla nevztahují a tedy v případě smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem či doplňkovém penzijním spoření uzavřených před 1. 1. 2024 nebude, při jejich předčasném ukončení, zaměstnanec příspěvky zaměstnavatele dodaňovat.
Do řádku 10 Potvrzení se tedy uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024 a byly dle § 6 odst. 9 písm. m) zákona o daních z příjmů od daně osvobozeny. Výjimkou jsou příspěvky na soukromé životní pojištění, kde je třeba uvádět příspěvky i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024.
Údaje uvedené na řádku 13 Potvrzení slouží pro účely případného zahrnutí částek do příjmů v případě porušení podmínek dle § 15 odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů.
Povinnost dodanění těchto částek vyplývala z předchozí právní úpravy. Do řádku 13 se tedy uvádějí všechny částky uhrazené poplatníkem na produkty na stáří, o které byl v rámci ročního zúčtování záloh snížen základ daně. Týká se i smluv uzavřených před 1. 1. 2024.
Sleva na sociálním pojištění za zaměstnance.
18.9.2024, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer
U jakého zaměstnance lze využít slevu na pojistném na sociální zabezpečení?
Dotaz:
Lze využít 5% slevu na pojistném na sociální zabezpečení u zkráceného pracovního úvazku (do 30hodin) u osoby starší 55 let pobírající řádný starobní důchod?
Odpověď:
Zákon o pojistném na sociální zabezpečení stanoví, že slevu na pojistném lze uplatnit na osobu starší 55 let, je-li zaměstnána v rámci pracovního poměru a má sjednanou týdenní pracovní dobu nejvýše 30 hodin v týdnu, v kalendářním měsíci odpracuje nejvýše 138 hodin včetně překážek v práci (nemoc, ošetřovné, atd.), vyměřovací základ nepřekročí 1,5 násobek průměrné mzdy pro účely sociálního pojištění a hodinová výše mzdy nepřekročí 1,15% průměrné mzdy pro účely sociálního pojištění.
Jde-li o osobu starší 55 let a plní-li výše uvedené podmínky, je zaměstnavatel oprávněn uplatnit slevu na pojistném, pokud oznámí záměr uplatňovat slevu na pojistném. Není podstatné, zda osoba starší 55 let pobírá starobní důchod nebo předčasný starobní důchod.
Vzory potvrzení k příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče.
17.9.2024, Zdroj: Česká daňová správa
Finanční správa vydala informaci ke vzorům potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče pro účely uplatnění odpočtu od základu daně z příjmů fyzických osob. Zveřejněné vzory potvrzení jsou určeny pro poskytovatele těchto produktů, tj. pojišťovny, penzijní společnosti, instituce penzijního pojištění nebo instituce nabízející dlouhodobý investiční produkt.
V návaznosti na přijetí zákona č. 462/2023 Sb.1, kterým došlo mimo jiné ke změně zákona o daních z příjmů v oblasti upravující podmínky nároku na uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, zveřejňuje Generální finanční ředitelství nepovinné vzory potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.
Účelem vydání těchto vzorů je sjednocení obsahu potvrzení a postupu při prokazování vzniku nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně2, a to jak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele, tak v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
1 Zákon č. 462/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří.
2 Ve smyslu ustanovení § 15 odst. 5 a 6, § 38k odst. 5 písm. f) a § 38l odst. 1 písm. h), i), j) a k) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zveřejněny byly tyto vzory:
- Vzor 1 – potvrzení životní pojištění
- Vzor 2 – potvrzení penzijní
- Vzor 3 – potvrzení DIP
- Vzor 4 – potvrzení pojištění péče