Vedoucí, který nevede k BOZP.* 

Údržba chodníků a odpovědnost za ni.* 

Návrh nařízení, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.* 

Vedoucí, který nevede k BOZP.

30.9.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jsme menší výrobní firma. Jeden z našich vedoucích často před podřízenými hovoří špatně o BOZP, strefuje se do opatření i pokynů, před ostatními je sráží. Když máme na pracovišti nějakou kampaň, také ji shazuje. Nejde o to, že by je pak on nebo jeho lidé něco v BOZP porušovali – takový problém ještě nenastal. Jde ale o přístup a o to, jak pak mají zaměstnanci BOZP zapsanou… v lepším případě jako obtížnou formalitu, kterou je potřeba splnit, v horším jako nesmysl, který je jen odvádí od práce. Pokusy formou osobního působení jsme vyčerpali. Máme nějakou jinou možnost s tím něco dělat? S dotyčným se nechceme rozloučit, protože jinak je to odborník a letitý praktik a náhrada by se sháněla těžko.

Odpověď:

Na Váš dotaz je asi těžká odpověď, když dotyčného vedoucího nechcete za žádnou cenu ztratit. Samozřejmě, je nám asi všem jasno, že porušuje všechny základní předpisy pracovního práva. Podle § 100 odst. 2 zákoníku práce platí, že „Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci uložená zaměstnavateli podle odstavce 1 nebo zvláštními právními předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají.“

Z uvedeného je zřejmé, jaký důraz klade zákonodárce na zajišťování BOZP právě prostřednictvím vedoucích zaměstnanců. To snad není třeba obšírně vysvětlovat.

Jako jediné řešení bych doporučila upozornění na možnost výpovědi podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Samozřejmě, výpověď mu nechcete dát a nedáte, ale toto upozornění bych doporučovala mu doručit, aby se tak říkajíc nad sebou zamyslel.

Údržba chodníků a odpovědnost za ni.

24.9.2024, Ing. arch. Hana Krupníková, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pokud se bavíme o údržbě chodníků a odpovědnosti na ni, je nedříve nutné zabývat se tím, co se „chodníkem“ podle právních předpisů rozumí.

Ve vazbě na § 12 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako „zákon o pozemních komunikacích“) a § 3 odst. 4 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (dále jako „prováděcí vyhláška“) jsou chodníky:

• samostatnými místními komunikacemi IV. třídy;
• součástmi místních komunikací, k nimž přiléhají;
• účelovými komunikacemi, a to jak veřejně přístupnými, tak veřejně nepřístupnými (např. v uzavřeném areálu).

Dále je potřeba se zabývat otázkou, kdo je vlastníkem takového chodníku. V případě chodníku jako samostatné místní komunikace nebo součásti místní komunikace je jeho vlastníkem obec. To stanovuje § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Pro úplnost je potřeba dodat, že stavba chodníku není součástí pozemku, tzn. že vlastník chodníku nemusí být totožný s vlastníkem pozemku pod ním. V případě chodníku jako účelové komunikace je jeho vlastníkem právnická nebo fyzická osoba.

Zákon o pozemních komunikacích stanovuje povinnosti ohledně údržby a případné náhrady škody pouze vlastníkům místních komunikací. Ustanovení § 9 odst. 3 tohoto zákona ukládá vlastníkovi místní komunikace povinnost vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Co se onou údržbou rozumí stanovuje § 1a prováděcí vyhlášky. Jedná se o soubor prací, kterými se chodník udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu.

Odpovědnost za škody pak upravuje § 27 zákona o pozemních komunikacích. Vlastník chodníku je povinen nahradit škody vzniklé jejich uživatelům, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Naopak uživatelé chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla z jeho stavebního stavu nebo dopravně technického stavu. K tomu je potřeba dodat, že obec může svým nařízením vymezit úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje schůdnost odstraňováním sněhu a náledí (takové úseky musí být řádně označeny).

Co je závadou ve schůdnosti chodníku stanovuje § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích. Je to taková změna, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

Povinnosti vlastníků chodníků jako účelových komunikací jsou dány obecně zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve smyslu § 2900 tohoto zákona je vlastník chodníku povinen počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života. Má povinnost také zakročit proti hrozící újmě. V případě, že vlastník chodníku této povinnosti nedostojí a uživatelům na jeho chodníku vznikne újma, můžou se tito obrátit na civilní soud s občanskoprávní žalobou. Je však potřeba upozornit, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

14.10.2024, Zdroj: ODok.cz (www.apps.odok.cz)

Ministerstvo zdravotnictví předložilo 5. října 2024 návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Biologické činitele

Hlavním důvodem předložení novely je vyjádření Evropské komise ve věci EU-Pilot EUP (2023)10621, týkající se technických úprav souvisejících s implementací směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES, podle jehož výsledků je nutno provést úpravu v předmětném nařízení vlády v co nejkratší době, a to v oblasti biologických činitelů a zajištění ochrany zdraví při práci s nimi. Úprava oblasti biologických činitelů bude mít za cíl narovnat nynější nedostatečnou implementaci směrnice Komise (EU) 2019/1833, kterou se mění přílohy I, III, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES.

Bezpečnostní přestávky

Dochází k úpravě bezpečnostních přestávek. Ministerstvo zdravotnictví se zavázalo k jejich úpravě při předchozí novele. Na základě jednání se zaměstnavateli a zástupci zaměstnanců je zachována délka trvání bezpečnostních přestávek (5 až 10 min, jak je již v současném znění), doplněno však je, že poslední bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Dále dochází k upřesnění, že pokud zaměstnavatel využije možnosti střídání činností (namísto bezpečnostní přestávky), nesmí zaměstnance přiřadit k práci, v rámci, které by byl znovu exponován danému faktoru zařazenému do kategorie rizikové dle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který byla střídána jeho pracovní činnost.

Osvětlení pracoviště

Důvodem změn je skutečnost, že od 1. 1. 2024 je v účinnosti předchozí novela (nařízení vlády č. 330/2023 Sb.), která upravuje bližší hygienické požadavky na osvětlení pracoviště a v rámci které došlo k reflektování nových EN norem na denní a elektrické osvětlení. Nyní se rozsáhlá úprava této oblasti jeví v praxi jako těžko uchopitelná a velmi obtížně aplikovatelná, což bylo zjištěno opakovanými podněty z krajských hygienických stanic, které v rámci posuzování projektových dokumentací provádějí tzv. preventivní hygienický dozor, tedy zjišťují soulad předložené dokumentace s právními předpisy, neboť jejich dodržování je nutné pro ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích. Dále tyto činnosti zajišťují i během běžného státního zdravotního dozoru. Úprava bude mít za cíl precizovat, upřesnit a v praxi snáze aplikovat tyto požadavky na pracoviště vyplývající z uvedených ustanovení, a to za současného zachování požadavků z technických norem.

K návrhu novely nařízení vlády nebyla vypracována závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (bylo zažádáno o udělení výjimky ze zpracování RIA). Úřad vlády této žádosti vyhověl přípisem Čj. 41676-2024-UVCR.

Přílohy (o/dok)