Přestávka v práci.* 

Pracovnělékařské prohlídky cizinců.* 

Alergie z rukavic.* 

Přestávka v práci.

7.10.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Jak správně zaznamenat směnu u učitelek, u kterých nedochází vzhledem k provozu k povinné přestávce na jídlo? Stačí tedy zaznamenat pouze 8 hodin místo 8,5? Aby to bylo správně kvůli kontrole z inspektorátu práce.

Odpověď:

Dobrý den, tady musíme důsledně vycházet z ustanovení § 88 odst. 1 věta druhá zákoníku práce

Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby.

Z toho vyplývá, že když dotyčný zaměstnanec nemá přestávku na jídlo, tak je celá jeho směna odpracovanou dobou a také se tak musí zaznamenat do evidence. Pak záleží na zaměstnavateli, zda rozvrhne směny dlouhé 8,5 hodin nebo jen 8 hodin. Když by rozvrhoval 8,5 hodinové směny, tak asi budou mít dotyční zaměstnanci i nějaké hodiny přesčasové práce. To je ale na rozhodnutí zaměstnavatele, on rozvrhuje pracovní dobu do směn a stanoví začátek a konec směny. Když ale zaměstnanec nečerpá přestávku na jídlo a oddech, tak platí, že celá jeho odpracovaná doba je tzv. čistou pracovní dobou a tak se také musí vykazovat v evidenci.

Pracovnělékařské prohlídky cizinců.

10.10.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Již před zhruba 7 lety upozorňovali hygienici, že Česko nemá stanovený seznam vyšetření, která by měli cizinci při příjezdu za prací a nástupu do zaměstnání podstoupit. Zahraničních pracovníků přibývá a prohlídky zahraničních pracovníků kvůli možným infekčním nemocem bývají nedostatečné. Legislativní úprava chybí, vyhlášku č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) se nepodařilo zatím v tomto směru novelizovat. V poslední době jsme obdrželi několik dotazů týkajících se pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců – cizinců, a to zejména prohlídek vstupních. Rozhodli jsme se proto k této problematice napsat něco bližšího.

Legislativní přehled

Zásadně je třeba při všech pracovnělékařských prohlídkách zaměstnanců v České republice vycházet z českých předpisů, a to především ze:

• zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce,
• zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
• zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
• vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Uvedená právní úprava samozřejmě respektuje i mezinárodní právo, především Úmluvu MOP č. 161 o závodních zdravotních službách, která byla přijata 26. června 1985 a publikována jako vyhláška č. 145/1988 Sb.

Vyhláška č. 79/2013 Sb. navíc zapracovává předpisy Evropské unie, uvedené v poznámce pod čarou 1).

Z žádného tohoto předpisu však nevyplývá, jak má příslušná země postupovat při organizování a provádění pracovnělékařských prohlídek u cizinců, to je plně ponecháno v gesci vnitrostátního zákonodárství. Proto musíme vycházet z českých zdravotnických předpisů.

PLS prohlídky obecně

Zákon č. 373/2011 Sb. stanoví povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání vždy před vznikem pracovního poměru, služebního poměru nebo dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Na tuto povinnost odkazuje i ustanovení § 32 zákoníku práce, kde je zaměstnavateli uloženo zajistit v případech stanovených zvláštním předpisem, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního poměru podrobila vstupní lékařské prohlídce.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že zákoník práce navíc v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Zda je fyzická osoba zdravotně způsobilá ke konkrétní práci, kterou bude vykonávat v konkrétních pracovních podmínkách, či nikoli, nemůže být zajištěno jinak než pracovnělékařskou prohlídkou provedenou poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo registrujícím poskytovatelem v oboru všeobecné praktické lékařství, příp. praktické lékařství pro děti a dorost, která na základě zhodnocení zdravotního stavu, výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb (je-li k dispozici) a znalosti zdravotní náročnosti konkrétní práce, konkrétního pracovního prostředí a konkrétních pracovních podmínek, kterým je posuzovaná osoba při práci vystavena u konkrétního zaměstnavatele, vydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

Význam prohlídky u cizinců – ochrana zaměstnance nebo jeho spolupracovníků?

Musíme si uvědomit, že vstupní prohlídka chrání především zaměstnavatele samotného, neboť on plně odpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví všech svých zaměstnanců a nemůže připustit ohrožení zdraví ostatních zaměstnanců. Tím nemám na mysli situace, kdy zaměstnanec nezvládá fyzicky náročnou práci a v důsledku toho by utrpěl pracovní úraz, ale u uchazečů o zaměstnání – cizinců se jedná především o riziko nákazy ostatních zaměstnanců některým infekčním onemocněním (tuberkulóza, spalničky, černý kašel apod.). Zde není rozhodující, zda bude dotyčný uchazeč o zaměstnání – cizinec nakonec vykonávat práci zařazenou do první nebo do čtvrté kategorie, ve všech případech je u cizinců vysoké riziko přenosu infekčních onemocnění, a proto nelze připustit, že by zaměstnavatel nezajistil uchazeči o zaměstnání – cizinci vstupní pracovnělékařskou prohlídku.

Metodika MZ pro pracovnělékařské prohlídky cizinců

Z těch všech důvodů již před dvěma lety (9. března 2022) na počátku migrační vlny Ukrajinců do naší republiky vydalo Ministerstvo zdravotnictví tzv. „Postup poskytovatelů pracovnělékařských služeb a registrujících poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství při pracovnělékařských prohlídkách“ (sp. zn. MZDR 8728/2022-1/OVZ).

Z uvedeného Postupu Ministerstva zdravotnictví cituji:

„Ministerstvo poskytovatelům pracovnělékařských služeb a registrujícím poskytovatelům v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výrazně doporučuje, aby při vstupní lékařské prohlídce uchazečů o zaměstnání, například ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, a dalších onemocnění, a to včetně regionu Ukrajiny, postupovali plně v souladu s vyhláškou č. 79/2013 Sb., a využili všechny možnosti indikovat potřebná odborná vyšetření.

Ustanovení § 7 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., definuje základní obsah každé pracovnělékařské prohlídky, která zahrnuje

• rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných onemocněních s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost;
• dále pracovní anamnézu (zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů);
• komplexní fyzické vyšetření, včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu a s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby
• a dále také zahrnuje základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.

V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., lze základní vyšetření podle § 7 odst. 1 citované vyhlášky rozšířit o:

1. a) další poskytovatelem indikovaná odborná vyšetření, viz například níže a
2. b) další poskytovatelem indikovaná vyšetření nahrazující absenci výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele posuzované osoby, včetně výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího poskytovatele mimo území České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví také výslovně doporučuje poskytovatelům pracovnělékařských služeb, aby zvážili u uchazečů o zaměstnání z ciziny indikaci dalších odborných vyšetření směřujících k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy, a to například skiagram hrudníku a tuberkulínový test nebo IGRA test (např. Quantiferon).

Zcela závěrem Ministerstvo zdravotnictví zdůrazňuje, že postup podle § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., se musí aplikovat i na další onemocnění, nikoli jen na dominantně prezentované onemocnění tuberkulóza.

Postup poskytovatele u cizinců

U uchazečů o zaměstnání – cizinců lékař při vstupní pracovnělékařské prohlídce nevyžaduje výpis ze zdravotnické dokumentace a postupuje v souladu s výše citovaným § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb., jako kdyby dotyčný prohlásil, že nemá žádného registrujícího lékaře.

Alergie z rukavic.

6.11.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Při práci musíme nosit rukavice. Máme tkané, máčené v nitrilu a máme je na rukou každý den několik hodin nepřetržitě. Mezi prsty se mi začala dělat zarudlá místa, která hodně svědí. Docela špatně se mi s touto obtíží pracuje. Co můžu v takové situaci dělat?

Odpověď:

To je složitá otázka. Osobní ochranný pracovní prostředek je určen k tomu, aby chránil zdraví zaměstnance před pracovními riziky, ne aby zaměstnanci způsoboval další zdravotní potíže nebo obtíže. Proto musíte zjistit, co je příčinou Vaší alergie. Máte dvě možnosti. Jednak můžete zaměstnavatele požádat, aby Vás vyslal na tzv. mimořádnou prohlídku k vašemu poskytovateli pracovnělékařských služeb (a on vám musí vyhovět) a s tím byste celou záležitost konzultoval.

Domnívám se ale, že lékař pracovnělékařské péče není specialista v oboru dermatologie a že vás bude muset vyslat na další speciální vyšetření. Proto si myslím, že by bylo jednodušší a rychlejší, kdybyste si sám zašel ke specialistovi dermatologovi a poradil se s ním. On by vám dal doporučení, v jakých rukavicích můžete pracovat. Dnes je velký výběr rukavic – osobních ochranných pracovních prostředků, a proto určitě nebude pro zaměstnavatele problém vám pak pořídit jiné zdravotně vhodnější.