EKOLOGIE – Informace nejen pro podnikatele.
Připravená pravidla pro neprodukční plochy.*
Evropská komise odložila o rok nařízení o odlesňování.*
Bezpečnostní list chemické látky nebo směsi, který se již nevyrábí.*
Ministerstva zemědělství a životního prostředí mají připravená pravidla pro neprodukční plochy, která výrazně podpoří krajinné prvky na zemědělské půdě.
30.9.2024, Zdroj: MŽP, MZe
Pro splnění podmínky neprodukčních ploch na pěti procentech zemědělské půdy v rámci ekoplatby budou mít zemědělci k dispozici kombinaci několika nástrojů tak, aby mohli podmínky namodelovat pro specifické podmínky v různých oblastech. Využít budou moci například úhory, nektarodárné biopásy nebo dusík vázající plodiny. Započíst ale budou moci také krajinné prvky. Jejich vznik nově finančně podpoří i Ministerstvo životního prostředí (MŽP).
„Jsem rád, že jsme s kolegy z Ministerstva životního prostředí našli shodu, která poskytuje zemědělcům určitou pružnost při výběru opatření, ale současně bude výrazným ekologickým přínosem pro naši krajinu a její biodiverzitu. Zemědělci si hospodaření namodelují z různých opatření tak, aby splnili podmínku vyčlenění části ploch jako neprodukčních,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Zemědělci budou muset splnit podmínku neprodukčních ploch na výměře alespoň 5 % bez omezení jejich struktury, respektive s maximálním podílem 60 % pro meziplodiny. Pro jednotlivé nástroje ale budou určeny různé přepočítací koeficienty, např. pro meziplodiny 0,3 nebo pro dusík vázající plodiny 0,5. Koeficienty všech možností budou součástí nařízení vlády k přímým platbám a návazně metodiky pro zemědělce.
Důležité je, že bude možné započítat i stávající či nově budované krajinné prvky, tedy meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy, mokřady a skalky.
„Krajinné prvky jsou v přírodě velmi důležité, a to nejen pro zvýšení biodiverzity, ale i pro kvalitní a úrodnou půdu. Budování nových krajinných prvků včetně následné péče podpoříme z dotačních titulů MŽP, ve kterých máme připraveno 500 milionů korun. Nyní připravujeme konkrétní výzvy z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Národního programu Životní prostředí (NPŽP). Žádosti o finanční podporu začneme přijímat pravděpodobně na přelomu listopadu a prosince,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministerstvo zemědělství (MZe) zároveň v příštím roce spustí i novou ekoplatbu na údržbu krajinných prvků.
Ministerstvo zemědělství také připravuje metodickou změnu zákresu krajinných prvků, jejímž cílem je zohlednit tzv. „vnější“ krajinné prvky, na které podle dosavadních postupů nebylo možné poskytnout platbu, protože nebyly součástí dílu půdního bloku. Nový způsob zákresu bude spuštěn v roce 2025 spolu s novými podmínkami ekoplatby.
MZe rovněž upraví pravidla tzv. celofaremní ekoplatby. Nově bude zohledňovat budování nových krajinných prvků a podpořena bude i jejich údržba. Pravidla také umožní využívat tzv. pásové střídání plodin, které výrazně pomáhá v boji proti erozi půdy.
„Současně pomůže pásové střídání plodin i s plněním tzv. DZES 5, tedy podmínek protierozní ochrany půdy. Zemědělec ale také bude moci třeba rozdělit silně erozně ohrožený půdní blok mezí, čímž jednak docílí splnění nových protierozních pravidel, současně si ale tuto mez může započítat i do plnění podmínek neprodukčních ploch,“ dodal ministr Výborný.
Veškeré změny pravidel, na kterých se dohodlo MZe a MŽP, jsou součástí modifikace Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). MZe modifikaci odeslalo Evropské komisi (EK). Věříme, že navrženou podobu modifikace budeme schopni u EK obhájit a ta ji následně schválí. Bez tohoto rozhodnutí by se celý systém vrátil do výchozího stavu. Následně bude nutné opatření implementovat do nařízení vlády a administrativního a kontrolního systému Státního zemědělského intervenčního fondu. Zemědělci budou mít možnost se s novými pravidly seznámit i v rámci připravovaných školení a seminářů.
Evropská komise odložila o rok nařízení o odlesňování, uvedl ministr Výborný.
3.10.2024, Zdroj: ČTK
Evropská komise odložila o rok nařízení o odlesňování, informoval dnes na síti X český ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Výborný už dříve žádal o posunutí účinnosti, protože podle něj nařízení nebylo dostatečně připravené a firmám chyběly informace.
Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů, v Česku ovlivní tisíce firem. Pro odklad účinnosti bylo asi 20 států ze současné sedmadvacítky. Nevládní organizace odložení vítají, například Zemědělský svaz ČR ale vnímá odklad jako nedostatečný. Návrh komise musí schválit Evropský parlament a Rada EU.
„Jsem rád, že se nám spolu s kolegy z dalších zemí podařilo EK (Evropskou komisi) přesvědčit, že systém v tuto chvíli není připravený na spuštění a řadu podnikatelů by dostal do nejisté situace a přinesl obrovskou byrokracii,“ napsal Výborný.
Už dříve poukazoval například na to, že systém, do kterého měly podniky vyplňovat údaje, plánovala komise spustit necelý měsíc předem. Česko také dosud nevědělo, do jaké kategorie zemí s rizikem odlesňování patří, podle úrovní se přitom měl odvíjet počet kontrol i další administrativa.
Velké a střední firmy měly plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů nebo komplikací u dodávek hovězího masa, čokolády i dalších potravin vyjádřili také zemědělci, obchodníci a potravináři.
Agrární komora ČR na dotaz ČTK uvedla, že odklad je pro české zemědělce dobrou zprávou, poukazuje ale na to, že riziko odlesňování je v ČR nízké. „Považujeme za nezbytné pokračovat v debatě, jakým způsobem efektivně bojovat proti odlesňování v rozvojových zemích za účelem zvýšení jejich zemědělské produkce a řešit problém tam, kde skutečně je,“ uvedla mluvčí komory Barbora Pánková.
Podobný názor vyjádřil také předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který odklad považuje za nedostatečný. „České zemědělství nemá přímou spojitost s odlesňováním, a přesto by na naše farmáře byla uvalena zbytečná byrokracie a náklady,“ sdělil. Svaz proto žádá o zařazení ČR mezi země s nízkým rizikem odlesňování. „Čímž bychom zabránili negativním dopadům na naše chovatele skotu a zemědělce,“ dodal.
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je roční odklad dostatečný, pokud EK nejpozději v prosinci představí slibovaný informační systém, aby ho bylo možné rok testovat. Například Potravinářská komora ČR ale žádala odložení alespoň o dva roky. „Roční odklad bereme jako přijatelný kompromis, který umožní mnohem lepší přípravu firem na toto nařízení,“ sdělil mluvčí komory Marek Zemánek. I komora nicméně upozorňuje, že problém odlesňování se netýká Česka. To si uvědomuje i Výborný, se základní myšlenkou nařízení ale souhlasí. „Je důležité, aby ve světě nedocházelo k odlesňování,“ dodal.
Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Podniky by měly shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.
Mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti Evropské unie. Česka se odlesňování netýká, plocha lesů naopak dlouhodobě roste.
Dotaz na bezpečnostní list chemické látky nebo směsi, který se již nevyrábí.
30.9.2024, Ing. Radka Vokurková, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně aktuálnosti bezpečnostního listu k chemické látce nebo směsi (dále jen „výrobek“), která je na skladě již několik let a byl k ní řádně dodán bezpečnostní list. Výrobek je průběžně vydáván ke spotřebě.
S účinností od 1. ledna 2023 musí být všechny bezpečnostní listy (nově vypracované i stávající) v souladu s výše uvedeným nařízením Komise (EU) 2020/878.
Bezpečnostní list tohoto výrobku neodpovídá požadavkům aktuální metodiky a nelze jeho aktualizaci od původního dodavatele získat, jelikož:
a) Dodavatel, který výrobek dodával, již tento výrobek nevyrábí, ale nahradil ho jiným výrobkem.
b) Dodavatel, který výrobek dodával, již ukončil svoji činnost.
Jak postupovat ve výše uvedeném případě, aby byly splněny požadavky legislativy i ve vazbě na zavedené ISO 9001 nebo EMS 14001? Nebo je stanovena pro tyto případy výjimka? Odstranění takových výrobků jako nebezpečný odpad by bylo nejen neekonomické, ale především velmi nešetrné k životnímu prostředí.
Odpověď:
Bezpečnostní list je povinen dodavatel dodat k výrobku při uvedení na trh. Pokud již výrobek na trh neuvádí od roku 2021, pak nemusel vypracovat aktualizaci dle nařízení 878/2020 a tudíž není k dispozici.
Pokud vámi popisovaný výrobek obsahoval složku, která je nějakou restrikcí EU omezena, měli byste si interně vyhodnotit podmínky BOZP pro vaše použití. K tomu nepotřebujete aktualizovat bezpečnostní list, stačí ověřit klasifikace složek k aktuálnímu datu a vyhodnotit změnu nebezpečnosti výrobku pro člověka a ŽP a zavést opatření.