Vánoční večírky v daňových a účetních souvislostech.* 

Zaměstnanecké benefity v DPH.* 

Druhá splátka daně z nemovitostí za rok 2024 se blíží. Nezmeškejte termín!* 

Nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců.* 

Vánoční večírky v daňových a účetních souvislostech.

28.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Blíží se nám čas vánočních večírků, které pořádá řada zaměstnavatelů pro své zaměstnance. Jak se tedy daňově a účetně vypořádat s fakturou za pronájem salonku a konzumaci jídla a nápojů na tomto večírku v kontextu daňových změn od roku 2024?

Mezi zaměstnanecké benefity se v praxi počítají i různé akce pořádané zaměstnavatelem vč. pořádání vánočních večírků. Jedná se o nepeněžní plnění plynoucí zaměstnanci z jeho účasti na takovéto akci či z účasti jeho rodinného příslušníka. V této souvislosti je třeba se zaměřit nejen na zaúčtování nákladů spojených s organizováním vánočního večírku na straně zaměstnavatele, ale i na daňové dopady na něj a daňové dopady na zaměstnance, který se vánočního večírku zúčastní.

Z hlediska zaměstnance platí podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), že od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, osvobozeny nepeněžní příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na společenské akci, včetně té s kulturním nebo sportovním prvkem, pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené. Podle tohoto ustanovení se na zaměstnance nevztahuje stanovený limit pro osvobození ve smyslu ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP (ve výši poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období, tj. pro rok 2024 limit ve výši 21 983,50 Kč). Zaměstnavatel tedy nemusí pro účely zdanění sledovat, který zaměstnanec (a případně jeho rodinný příslušník) se akce účastní a kolik toho na ní zkonzumuje, aby vyčísloval jeho příjmy z takové akce. Z pohledu zaměstnance je tedy nepeněžní plnění, které plyne z jeho účasti či z účasti jeho rodinného příslušníka na akci určené výše uvedeným způsobem, osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti bez limitu.

Náklady zaměstnavatele na poskytnutá plnění osvobozená na straně zaměstnanců podle § 6 odst. 9 písm. g) ZDP jsou daňově neuznatelné podle ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) ZDP. Podle tohoto ustanovení nelze uznat za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely zejména nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně, a to ve formě příspěvku na kulturní pořady, zájezdy, sportovní akce, společenské akce, včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem. Obecně se jedná o akce pořádané zaměstnavateli v podobě vánočních večírků, oslav výročí firmy, dětských dnů apod. Pokud jsou součástí těchto plnění poskytovaných zaměstnancům rovněž náklady na pohoštění či občerstvení v podobě jídel či nápojů, budou naplněny definiční znaky výdajů na reprezentaci dle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP (výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dar).

Z výše uvedeného plyne, že veškeré náklady (na faktuře uvedený pronájem salonku a veškerá konzumace, tj. jídlo alko i nealko nápoje) zaúčtuje jako náklady na reprezentaci (účet 513 MD).

autor textu: Ing. Pavel Novák

---

Zaměstnanecké benefity v DPH.

22.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Finanční správa dostala k vyjádření příspěvek na koordinační výbor, který rozebírá DPH u zaměstnaneckých benefitů.

Ve svém prvním vyjádření k problematice Finanční správa avizuje následující:

• Od roku 2024 došlo k změně ve zdanění benefitů v oblasti daně z příjmů, nikoliv však v oblasti DPH.
• Základní podmínkou nároku na odpočet daně je využití přijatého plnění pro ekonomickou činnost plátce.
• U každého jednotlivého benefitu je proto třeba zkoumat, zda jeho bezplatné poskytnutí má za cíl uspokojení soukromých potřeb zaměstnance, nebo naopak slouží pro potřeby podniku, kdy osobní zvýhodnění, které z něho zaměstnanci získávají, je pouze druhořadým ve vztahu k potřebám podniku. To je ke zvážení plnění typu doprava zaměstnanců do práce apod.
• Za soukromé potřeby lze považovat bezplatné využití různých rekreačních zařízení či školek, popř. různých sportovních či zábavních prvků v kancelářích (např. kulečníkový stůl).
• U úplatných benefitů musí být stanovená úplata přímou protihodnotou uskutečněného plnění, nikoli pouhým „poplatkem“. Nelze obecně konstatovat, že úplata ve výši 10 % vynaložených nákladů je ve všech případech adekvátní protihodnotou a takovým poplatkem není.

---

Druhá splátka daně z nemovitostí za rok 2024 se blíží. Nezmeškejte termín!

Blíží se termín pro úhradu druhé splátky daně z nemovitostí za rok 2024. Tato splátka musí být zaplacena do pondělí 2. prosince 2024. Termín platí pro ty, jejichž daň přesahuje 5 000 Kč a kteří dosud neuhradili celou částku.

26.11.2024 | BusinessInfo.cz

Pokud vaše daňová povinnost překračuje 5 000 Kč a ještě jste nezaplatili, máte několik možností, jak tak učinit.

„Můžete použít bankovní převod na účet vašeho finančního úřadu, složenku zaslanou finančním úřadem či uvedený QR kód, nebo můžete zaplatit hotově na pokladně úřadu. Důležité je splátku neodkládat, protože nezaplacení včas může mít nepříjemné následky v podobě sankce,“ říká Jana Melicharová, daňová poradkyně společnosti KODAP.

Pokud nemůžete daň uhradit kvůli finančním problémům, máte možnost požádat o odklad platby nebo rozložení úhrady na splátky. Žádost lze podat buď písemně, nebo elektronicky přes datovou schránku či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu. V žádosti je potřeba uvést vaše identifikační údaje, důvody žádosti (např. finanční potíže) a navrhnout nový termín úhrady nebo splátkový kalendář.

Podrobnosti k dani z nemovitých věcí

Podání žádosti o odklad nebo rozložení platby na splátky neznamená, že se můžete úplně vyhnout platbě daně. „Finanční úřad každou žádost individuálně posuzuje a na základě posouzení rozhodne, zda vám vyhoví. Proto je důležité žádost podat co nejdříve, pokud víte, že s úhradou můžete mít problém,“ dodává Jana Melicharová ze společnosti KODAP.

Redakčně upravená tisková zpráva

---

Nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců.

21.10.2024, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Dobrovolného nemocenského pojištění může být účasten též zahraniční zaměstnanec, a to na základě podané přihlášky.

Zahraničním zaměstnancem, se rozumí zaměstnanec činný na území České republiky (dále jen „ČR“) ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Povinnou podmínkou účasti na nemocenském pojištění (dále jen „NP“) zahraničního zaměstnance je i souběžná účast na dobrovolném důchodovém pojištění dle § 6 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vznik a zánik pojištění

Účast zahraničního zaměstnance na NP v ČR je dobrovolná. NP je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který zahraniční zaměstnanec uvedl v přihlášce k účasti na NP a je současně účasten i dobrovolného důchodového pojištění. Pojištění však vzniká nejdříve dnem, ve kterém byla tato přihláška podána. Účast zahraničního zaměstnance na NP zaniká:

• dnem skončení zaměstnání na území ČR,
• dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění,
• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné,
• dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,
• dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Pro účely zákona o NP se zahraniční zaměstnanec považuje za dobrovolně účastného důchodového pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém pojistné na důchodové pojištění za tento měsíc zaplatil nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který se toto pojistné platí.

NP zahraničního zaměstnance provádí správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého nebo hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance nebo místem, kde se na území ČR zdržuje.

Dávky nemocenského pojištění

Zahraničnímu zaměstnanci náleží z pojištění tyto dávky:

• nemocenské, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud byl zahraniční zaměstnanec bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti účasten tohoto pojištění alespoň tři měsíce a nemoc vznikla v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě (7 dnů po skončení pojištění),
• peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“), a to nejdříve od počátku 8. týdne a nejpozději od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na NP trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM, alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň musí být účasten/a pojištění jako zahraniční zaměstnanec po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu na PPM. Ochranná lhůta pro pojištěnku, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů, pro ostatní pojištěnce 7 dnů,
• otcovská poporodní péče (dále jen „OPP“), která činí 2 týdny a začíná dnem nástupu na tuto dávku. Čerpání dávky nelze přerušit před uplynutím podpůrčí doby. Nárok může vzniknout, pokud je splněna podmínka účasti na NP alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na tuto dávku. OPP náleží, pokud nastal nástup v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Jde-li o narozené dítě, období se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení a pojištěnec je otcem dítěte nebo jej převzal na základě rozhodnutí příslušného orgánu (do 7 let věku). V tomtéž případě péče o dítě nebo při narození vícerčat náleží OPP jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Pro nárok na OPP není stanovena ochranná lhůta,
• dlouhodobé ošetřovné (dále jen „DLO“), na které nárok vzniká, pokud je splněna podmínka účasti na NP alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby péče nebo dni prvního převzetí této péče. Nárok na DLO má jen pojištěnec (není stanovena ochranná lhůta) pokud pečuje o osobu v domácím prostředí a nevykonává přitom žádnou pojištěnou činnost. Nárok na další DLO může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže péči nárok na výplatu této dávky.

O dávkách rozhoduje příslušná správa sociálního zabezpečení.

Pojistné na nemocenské pojištění

Zahraniční zaměstnanec platí měsíčně pojistné na nemocenské pojištění, a to ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na NP je částka, kterou si zahraniční zaměstnanec určí na dobrovolné důchodové pojištění nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné pro účast zaměstnance na NP.

Nadále platí, že v měsíci vzniku NP a v následujících 3 kalendářních měsících nemůže být měsíční vyměřovací základ NP zahraničního zaměstnance vyšší než ½ průměrné mzdy.

Pojistné se platí za celé kalendářní měsíce na účet příslušné správy sociálního zabezpečení, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl zahraniční zaměstnanec po celý měsíc nárok na výplatu dávky z NP zahraničního zaměstnance. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

Pojistné na NP je splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí.

Pokud bylo pojistné na NP nebo pojistné na dobrovolné důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůty nebo ve stanovené lhůtě, ale v nižší částce, než mělo být zaplaceno, považuje se pojistné na NP za přeplatek, neboť účast na tomto pojištění skončila (viz výše). Při vracení takto vzniklého přeplatku na pojistném na NP zahraničního zaměstnance je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna zahraničnímu zaměstnanci písemně oznámit den a důvod zániku jeho účasti na NP. Přeplatek na pojistném je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit plátci pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.