BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 6. 1. 2025

Nové normy BOZP a PO – prosinec 2024.* 

Kamera na pracovišti.* 

U málo rizikových prací by mohla být vstupní prohlídka dobrovolná.* 

Zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.* 

Nové normy BOZP a PO – prosinec 2024.

12.12.2024, Zdroj: Věstník ÚNMZ (www.unmz.cz/obecne/vestnik-unmz)

Nové normy ČSN, které vyšly ve věstníku ÚNMZ prosinec 2024 a souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.

ČSN EN ISO 13577-2 (06 5011)
Průmyslové pece a přidružená zařízení – Bezpečnost – Část 2: Zařízení ke spalování a manipulaci s palivy; (idt ISO 13577-2:2023)
kat. č. 520366

ČSN 07 0710
Parní, horkovodní a kapalinové kotle – Provozní pravidla
kat. č. 520536

ČSN EN 81-28 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 28: Dálková nouzová signalizace u výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů
kat. č. 520178

ČSN EN 81-70+A1 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 70: Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace
kat. č. 520179

ČSN EN 81-71 (27 4003)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Konkrétní požadavky na výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 71: Výtahy odolné vandalům
kat. č. 519332

ČSN 33 2130 ed. 4
Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody;
kat. č. 520530

ČSN EN IEC 61347-2-1 ed. 2 (36 0510)
Ovládací zařízení pro elektrické světelné zdroje – Bezpečnost – Část 2-1: Zvláštní požadavky – Zapalovací zařízení (jiná než doutnavková) *); (idt IEC 61347-2-1:2024);
kat. č. 519870

ČSN 69 0012
Tlakové nádoby stabilní – Provozní pravidla
kat. č. 520537

ČSN EN 1417 (69 1288)
Stroje na zpracování plastů a pryže – Míchací dvouválce – Bezpečnostní požadavky
kat. č. 520414

ČSN EN 15287-1 (73 4241)
Komíny – Navrhování, provádění a přejímka – Část 1: Komíny a kouřovody pro otevřené spotřebiče paliv;
kat. č. 520519

ČSN EN 134 (83 2203)
Ochranné prostředky dýchacích orgánů – Názvosloví součástí;
kat. č. 520533

OPRAVY ČSN

ČSN EN IEC 60695-2-10 ed. 3 (34 5615)
Zkoušení požárního nebezpečí – Část 2-10: Zkoušky žhavou/horkou smyčkou – Zařízení pro zkoušky žhavou smyčkou a společný zkušební postup; Vydání: Srpen 2022 Oprava 1; (idt IEC 60695-2-10:2021/COR1:2024);
kat. č. 519224

EVROPSKÉ NORMY SCHVÁLENÉ K PŘÍMÉMU POUŽÍVÁNÍ JAKO ČSN

ČSN EN 12259-14+A2 (38 9210)
Stabilní hasicí zařízení – Komponenty pro sprinklerová a vodní sprejová zařízení – Část 14: Sprinklery pro použití v rezidenčních prostorech; EN 12259-14+A2:2024;
kat. č. 520148

ČSN EN 13819-1+A1 (83 2101)
Chrániče sluchu – Zkoušení – Část 1: Fyzikální metody zkoušení; EN 13819-1+A1:2024;
kat. č. 520059

ČSN EN 352-2 ed. 2+A1 (83 2121)
Chrániče sluchu – Obecné požadavky – Část 2: Zátkové chrániče; EN 352-2+A1:2024;
kat. č. 520058

ČSN EN ISO 17491-4 (83 2720)
Ochranné oděvy – Metody zkoušení pro oděvy poskytující ochranu proti chemikáliím – Část 4: Stanovení odolnosti proti pronikání při postřiku kapalinou (spray test); EN ISO 17491-4:2024; ISO 17491-4:2024;
kat. č. 520057

ČSN EN 14404-1 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 1: Metody zkoušení; EN 14404-1:2024;
kat. č. 520056

ČSN EN 14404-2 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 2: Požadavky na nositelné chrániče kolen (typ 1); EN 14404-2:2024;
kat. č. 520055

ČSN EN 14404-3 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 3: Požadavky na individuální kombinace chráničů kolen a oděvů (typ 2); EN 14404-3:2024;
kat. č. 520054

ČSN EN 14404-4 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 4: Požadavky na kombinaci interoperabilních chráničů kolen a oděvů (typ 2); EN 14404-4:2024;
kat. č. 520053

ČSN EN 14404-5 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 5: Požadavky na podložky pod kolena (typ 3); EN 14404-5:2024;
kat. č. 520052

ČSN EN 14404-6 (83 2784)
Osobní ochranné prostředky – Chrániče kolen pro práci vkleče – Část 6: Požadavky na systémy pro klečení (typ 4); EN 14404-6:2024;
kat. č. 520051

ČSN EN 958 (94 2008)
Horolezecká výzbroj – Tlumiče nárazu k použití na zajištěných cestách – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení; EN 958:2024;
kat. č. 520049


Kamera na pracovišti.

13.11.2024, Ing. Růžena Klímová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Jak lze využít kamerový systém v jídelně pro zaměstnance ve vazbě na GDPR? Na co si dát pozor?

Dotaz:

Mám dotaz, zda by bylo možné umístit kamery do jídelny závodního stravování, které by monitorovaly pouze lednice určené pro jídla zaměstnanců. Ostatní části prostoru by byly na kamerách „vymaskované“.

Cílem této instalace je ochrana zaměstnaneckých jídel, protože se nám bohužel opakovaně ztrácejí zatavená jídla určená k večeři, která někdo odnáší. Prostor by byl řádně označen jako monitorovaný a všichni zaměstnanci by o kamerovém systému byli informováni.

Odpověď:

Výběr nejvhodnějšího účelu provozování vašeho kamerového systému je klíčový pro správné vyhodnocení vašich potřeb v oblasti GDPR. Specifikujte primární účel vašeho kamerového systému. Pokud jej využíváte pro více účelů, zaměřte se na ten posledně zmíněný. Účely jsou kategorizovány podle míry citlivosti a potenciálního zásahu do soukromí, od nejméně citlivých až po ty nejcitlivější.

Hlavním účelem kamerového systému, který zmiňujete, je ochrana majetku. Kamerový systém je používán pouze k tomuto účelu a neslouží ke sledování osob nebo jejich činností. Toto bývá nejčastější účel kamerového systému, jež slouží k pořízení důkazů o trestné činnosti a k ochraně práv provozovatele kamerového systému.

Pokud tento popis odpovídá vašemu kamerovému systému, nemusíte ochranu osobních údajů řešit a GDPR na kamerový systém se vás netýká. V rámci vaší právní jistoty je nutné informovat všechny osoby, které do takto monitorovaných prostor vstupují. Sdělte jim, že vstupují do prostoru, v němž je nainstalovaný kamerový systém za účelem ochrany majetku – jídel (večeří) umístěných v lednicích, určených pro zaměstnance pracujících v nočních nebo odpoledních směnách.

Doporučení

Doporučujeme vám dodržovat několik následujících bodů, abyste minimalizovali jakékoliv nebezpečí nepříjemností a sporů o ochraně osobních údajů.

  • Informujte všechny osoby o kamerovém systému.
  • Pokud by došlo k záznamu trestného činu na vašem majetku u takto nastaveného kamerového systému, můžete záznamy předat policii nebo je použít při soudním řízení. Nikdy je však nezveřejňujte a nevystavujte na internetu. To, že nemusíte vést složitou dokumentaci ke kamerovému systému, neznamená, že můžete porušovat zákon o ochraně osobních údajů.

Nelze tudíž využívat tyto záznamy ke kontrole docházky nebo pracovní náplni zaměstnanců v jídelně.

Aby byl takový kamerový systém legální, je nutné jej instalovat v souladu s platnou legislativou.

Na ostrahu majetku s kamerou: Legislativní pasti monitorování

Velmi častým způsobem, jak ochránit majetek je monitorování jeho stavu kamerovým systémem. Málokdo však již řeší návaznou legislativní stránku tohoto způsobu ochrany majetku. Vzhledem k tomu, že kamerový systém nezaznamenává jen váš majetek, ale může zaznamenat i osoby pohybující se v monitorované oblasti, je třeba řešit právní stránku kamerových systémů. Záznamem osob před kamerou dochází z pohledu legislativy ke zpracování osobních údajů. Při zpracování osobních údajů je nutné dodržovat nařízení o nakládání s osobními údaji zvané GDPR.

Chcete-li kamerový systém používat výhradně k ochraně majetku, ze zákona na to máte právo, pokud dodržíte veškeré legislativní předpisy. Na takto získané videozáznamy lze pohlížet potom jako na důkazy. Důležité je prokázat oprávněný zájem vás jako správce na ochranu majetku pomocí kamerového systému. K tomuto prokazování je třeba mít provedený test oprávněnosti, test nevyhnutelnosti a balanční test.

Test oprávněnosti zájmu:

Zda je zájem, kvůli kterému údaje zpracovávám, skutečně oprávněný.

Test nevyhnutelnosti:

Hodnotí se údaje, které budou zpracovávány, aby bylo možné prokázat, že jejich zpracovávání je nevyhnutelné pro účel konkrétního oprávněného zájmu.

Balanční test:

Balanční test je posouzení, zda nad vašimi oprávněným zájmem nepřevažují zájmy, základní práva nebo svobody subjektů, tedy osob, jejichž údaje zpracováváte.

Protože kamerový systém není zaměřen na kontrolu fyzických osob, ale na ochranu majetku, balanční test nebude nutný.

V jaké formě musí být balanční test proveden v případě, že by šlo o záznam, v němž jsou i  záznamy i fyzických osob?

Nařízení o ochraně osobních údajů nestanoví, že byste balanční test museli provést písemně. V případě kontroly budete však muset vypracování tohoto testu doložit. Doporučujeme proto provedení balančního testu písemně.

Co balanční test obsahuje?

  • Nejprve musíte posoudit důležitost svého oprávněného zájmu, tj. jaký má zájem pro vás význam.
  • Dále musíte zvážit důsledky zpracování osobních údajů pro subjekt údajů, a to zejména zájmy subjektů údajů a důsledky pro jejich základní práva (možnou diskriminaci, narušení soukromí, apod.). Měli byste také odpovědět na otázku, jestli může subjekt údajů zpracování důvodně očekávat.
  • Následuje vyvážení důležitosti oprávněného zájmu a důsledků pro subjekty údajů. Měli byste proto zvážit, zda nad vaším zájmem nepřevažují zájmy subjektů údajů a rizika, které pro ně zpracování osobních údajů má.
  • Pokud existuje riziko pro subjekty údajů, přestože jste dospěli k tomu, že osobní údaje lze na základě oprávněného zájmu zpracovávat, měli byste přijmout dodatečné záruky pro ochranu subjektů údajů proti rizikům zpracování.

Pokud byste chtěli   posoudit vhodnost kamerového systému v rámci vaší situace, lze se obrátit na profesionální subjekt: info@kamerylegalne.cz.


Návrh: U málo rizikových prací by mohla být vstupní prohlídka dobrovolná.

4.11.2024, Zdroj: ČTK

Změna by mohla podle návrhu platit od 1. července 2025.

Praha 3. listopadu

U málo rizikových prací by mohla být vstupní pracovnělékařská prohlídka na rozhodnutí zaměstnavatele či na žádost zaměstnance, nikoliv vždy povinná jako dosud. Nutné taky nebudou některé lékařské posudky, například pro studium či sport dětí. Počítá s tím novela zákona o specifických zdravotních službách, kterou ve středu projedná vláda. Zákon řeší rovněž darování vajíček pro umělé oplodnění, podmínky ochranného léčení a další specifické zdravotní služby. Změny by měly podle návrhu platit od 1. července 2025.

Zákon o ochraně veřejného zdraví definuje málo riziková povolání jako kategorii první. „Cílem je snížení administrativní zátěže na straně zaměstnavatelů i na straně posuzujících lékařů,“ uvádí MZd. Zaměstnavatel nebude muset vstupní prohlídku vyžadovat, pokud ji ale chtít bude, musí se jí uchazeč o zaměstnání podrobit.

Prohlídku může budoucí zaměstnanec v současnosti podstoupit u svého praktického lékaře nebo lékaře, se kterým má firma uzavřenou smlouvu. Nově nebudou mít registrující lékaři povinnost tuto prohlídku provést, pokud půjde o práci s vyšším zdravotním rizikem, než je první kategorie, tedy typicky administrativa. Firmy tak musí mít pro ostatní případy smlouvu s lékařem zaměřujícím se na pracovní lékařství.

Novela ruší rovněž povinnost předložit posudek zdravotní způsobilosti u přihlášek na středoškolské studijní obory, kde to neurčuje jiný zákon, nebo povinné sportovní prohlídky u dětí, které se nevěnují sportu na vrcholové úrovni.

Novela upravuje i další specifické zdravotní služby, například umělé oplodnění. „Cílem novely zákona o specifických zdravotních službách je také omezení počtu darování zárodečných buněk v centrech asistované reprodukce u dárkyně vajíček,“ píše se v materiálu. Počet zákon proto omezuje na šest odběrů za život, zabránit má riziku, že se v budoucnu potkají příbuzní rodiče z buněk jedné dárkyně.

Úhrada „výdajů souvisejících s darováním“, kterou centra asistované reprodukce dárkyním platí, není dosud nijak omezená a v částkách jsou podle MZd velké rozdíly. Konkrétní částku, kterou může žena získat, stanoví MZd v budoucí prováděcí vyhlášce. Novela také stanoví, že není možné náhradu zmiňovat v reklamě. „Explicitní avizace nabízené kompenzace totiž může u některých jedinců vyvolat dojem možnosti rychlého výdělku a vyplácené náhrady pak mohou fakticky motivačně působit jako finanční odměna,“ uvádí MZd.

Zákon také specifikuje, jaká vyšetření jsou genetickými vyšetřeními podle zákona o zdravotních službách. Jde například o vyšetření pro určení otcovství, které nemá žádný zdravotní účel. Vzniknout by měl podle zákona národní registr vzácných onemocnění.

Novela zmírňuje povinnost nemocnic aktualizovat každých pět let místní radiologické standardy pro vyšetřování přístroji způsobujícími záření. V ochranném léčení, které pachatelům může uložit soud, zákon upravuje, jak a kdy mají lékaři soudu hlásit, když se odsouzený na plánované vyšetření nedostaví. Zároveň se ruší povinnost státu vymáhat náklady ochranného léčení po lidech, kteří nemají zdravotní pojištění. Ročně jsou jich jednotky a úspěšnost vymáhání je podle MZd nulová, proto tuto povinnost ruší.

Zároveň je v novele podrobněji definovaný rozsah činností protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby. Novela také specifikuje, že s umístěním v takovém zařízení nemusí osoba dát souhlas.


Zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání.

15.11.2024, Zdroj: ČTK

Náhrady za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od ledna zvýší.

Vláda schválila patřičná nařízení s úpravou výše průměrného příjmu. Růst by měl stejně jako důchody. Ty se při valorizaci na začátku příštího roku zvednou všem penzistům a penzistkám o 260 korun a k tomu se jim navýší zásluhový díl penze o 0,6 procenta. Stejně jako u zaměstnanců by se měly upravit i kompenzace po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům a policistům. O schválení nařízení informovala Strakova akademie.

Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.

Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Od ledna mají vzrůst o 0,6 procenta. Stejně by se měl zvednout i příjem, z něhož se pak kompenzace počítají. Ministerstvo práce navrhlo ale připočítat ještě 260 korun, o které vzroste od ledna solidární část penzí. Resort poukazuje na to, že v minulých letech se tak už postupovalo. Naposledy se náhrady upravovaly letos od ledna, a to o 5,1 procenta.

Úřady a instituce na náhrady po úpravě vydají podle podkladů k nařízení v civilní sféře příští rok zhruba o 491.500 korun víc. Ostatní zaměstnavatelé platí od roku 1993 zákonné pojištění odpovědnosti u dvou pojišťoven, a to u Generali České pojišťovny a u Kooperativy. Ty by měly vyplatit na toto navýšení podle odhadů o 59,6 milionu korun víc.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526