Změny v oblasti nemocenského pojištění.* 

Zdravotní pojištění v roce 2025.* 

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani.* 

K odpočtu darů (nejen na povodně) v roce 2024.* 

Jaké změny přijdou s rokem 2025?* 

Inventarizace.* 

Změny v oblasti nemocenského pojištění.

17.12.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Od 1. 1. 2025, od 1. 7. 2025 a od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost řada novinek v oblasti nemocenského pojištění.

Novela zákona o nemocenském pojištění zavádí elektronizaci postupů u všech dávek nemocenského pojištění obdobně jako tomu je již nyní u tzv. e-neschopenky, zavádí ošetřovné pro OSVČ a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

U nově vzniklých zaměstnavatelů se stanoví místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k provádění nemocenského pojištění, kdy bude místně příslušnou územní správu určovat ČSSZ s přihlédnutím k provozním možnostem územních správ.

Do doby účasti na nemocenském pojištění se bude započítávat pro účely pro PPM doba studia, i když toto studium bylo jen přerušeno;  tzn., je-li studentka zaměstnána v zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění, a doba tohoto zaměstnání je kratší než 270 dnů, pak lze k době tohoto zaměstnání započítat též dobu studia před přerušením, aby bylo 270 dnů účasti na NP pro nárok na PPM splněno.

S účinností od 1. 7. 2025 se zavádí pilotní fáze Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je ověření procesů a funkčnosti vazeb všech prvků systému. Zejména se jedná o zasílání údajů zaměstnavateli, příjem JMHZ na straně ČSSZ, validaci vstupních dat (tj. zda jsou data bezvadná a úplná), evidenci dat, jejich zpracování na příslušné datové sady a sdílení se zapojenými orgány veřejné moci. Tato právní úprava je zamýšlena pouze jako dočasná, s tím, že zrušena bude novým zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, na kterém se již pracuje.

Účinnost legislativních změn je dělená: od 1. leden 2025, s výjimkou úpravy pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, kde je účinnost stanovena dnem 1. 7. 2025 a úpravy prekluze pojistného na sociální zabezpečení, kdy je účinnost stanovena dnem 1. 1. 2026.

Využijte 20% slevu na naše publikace i semináře. Do objednávky stačí zadat slevový kód VANOCE24 a můžete si vybrat. V lednu se hodí získat přehled o legislativních  novinkách v roce 2025. O nich se dozvíte například na těchto seminářích:

• Změny u sociálního a zdravotního pojištění v roce 2025
• Transparentnost v odměňování – co přinese nová evropská směrnice

---

Zdravotní pojištění v roce 2025.

12.12.2024, Zdroj: VZP

Jak se od 1. 1. 2025 mění odvody na zdravotní pojištění u jednotlivých skupin plátců?

Zálohy na zdravotní pojištění u OSVČ

Minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ je navázána na průměrnou mzdu v národním hospodářství, proto se každý rok výše minimální zálohy mění. Od 1. 1. 2025 je minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ stanovena na částku 3 143 Kč.

Zálohy OSVČ jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. V praxi to znamená, že zálohu za leden 2025 je třeba zaplatit od 1. 1. 2025 do 8. 2. 2025. Připadne-li tento den na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší příští pracovní den, tedy 10. 2. 2025.

OSVČ, které začínají podnikat nebo musí pojistné odvést alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Odváděnou částku 3 143 Kč musí hradit všechny OSVČ, které zahajují v roce 2025 samostatnou výdělečnou činnost. Navýšit částku minimálních záloh musí také všechny OSVČ, které mají povinnost dodržet odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu a dosud platily zálohy nižší než 3 143 Kč.

Všechny OSVČ, které zahajují v roce 2025 samostatnou výdělečnou činnost nebo v ní pokračují a mají povinnost dodržet odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí odvádět 3 143 Kč (nebo více v závislosti na výsledku podnikání po podání Přehledu OSVČ za minulý rok).

OSVČ, které nemusí dodržet odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu

OSVČ, za něž platí pojistné stát (např. důchodci, studenti aj.), nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. Tyto OSVČ však mají povinnost platit zálohy ve výši, která je vypočtena z daňového základu po doložení Přehledu OSVČ. V případě, že taková OSVČ začíná podnikat, tak v prvním roce podnikatelské činnosti nemusí hradit zálohy na pojistné. Výše nedoplatku je vypočítána po doložení Přehledu OSVČ zároveň se zálohami na další rok.

OSVČ – vedlejší činnost

Osoba samostatně výdělečně činná, která je zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není jejím hlavním zdrojem příjmů (je tzv. „OSVČ vedlejší“), nemusí platit měsíční zálohy. „OSVČ vedlejší“ odvádí až pojistné ve výši vypočtené v každoročním přehledu o výši daňového základu OSVČ.

Platby za státní pojištěnce

Od 1. 1. 2025 za jednoho státního pojištěnce platí stát pojistné ve výši 2 127 Kč. Tato částka je pro rok 2025 stanovena Nařízením vlády č. 271/2024 Sb. ze dne 4. 9. 2024.

Pojistné OBZP a zaměstnanců

Každoročně se také mění pojistné u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců, a to v závislosti na zvyšování minimální mzdy.

Minimální mzda se od 1. 1. 2025 zvyšuje na 20 800 Kč. Výše měsíčního pojistného u OBZP a minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců jsou stanoveny pro rok 2025 na 2 808 Kč.

OBZP

Splatnost pojistného je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Lednovou platbu musí OBZP ve výši 2 808 Kč uhradit zdravotní pojišťovně od 1. 1. 2025 do 8. 2. 2025. I v tomto případě platí, že připadne-li tento den na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší pracovní den, tedy 10. 2. 2025

Zaměstnanci

Za zaměstnance odvádí pojistné na zdravotní pojištění zaměstnavatel, a to každý měsíc v termínu od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tzn. platba za měsíc leden je splatná od 1. 2. 2025 do 20. 2. 2025.

---

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?

Zásadních změn se dočkal zákon o dani z přidané hodnoty. Novela pravděpodobně vstoupí v platnost k 1. lednu 2025. Podnikatele, kteří platí DPH případně se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.

25.10.2024 | BusinessInfo.cz

Novelu na podzim schválili poslanci, nyní je na řadě hlasování v Senátu a nakonec zákon podepíše prezident. V současnosti platí, že zaregistrovat se k DPH musejí mimo jiné všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun, novela by měla upravit mimo jiné způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet. Co vše se změní, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Největší změna zákona se týká registrace plátců k DPH při překročení obratu – změní se totiž způsob počítání příjmů, bude zavedena další (druhá) hranice ročního obratu a upraveny příslušné lhůty.

Finální verze zákona ještě není definitivně schválena a nedají se vyloučit dílčí změny v Senátu, základní princip počítání obratu už se se ale měnit nebude. Část zmiňované novely českého zákona o DPH reaguje na novelu směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty.

DPH je klíčovým příjmem rozpočtu

Daň z přidané hodnoty je historicky nejmladší spotřební daní a tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Stát vybere na DPH každoročně přes půl bilionu korun. Příjem do státní pokladny se navíc pravidelně zvyšuje, jde o více než polovinu výběru ze všech daní. Více o DPH si přečtěte v článku Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

Nový limit obratu a změna lhůt

V současnosti si potenciální plátci DPH počítají obrat za předchozích dvanáct měsíců. V případě, že v uplynulých dvanácti měsících (například od června 2023 do května 2024) přesáhne váš obrat dva miliony korun, stáváte se takzvanou osobou povinnou k dani.

Ta musí na finanční úřad podat přihlášku k registraci do patnácti dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Například za období (od listopadu 2023) končící 31. října 2024, je to do letošního 15. listopadu  Od prvního dne následujícího měsíce (prosinec) se pak podnikatel stává plátcem DPH.

To vše nebude od 1. ledna 2025 platit. „Pokud bude mít podnikatel pocit, že za rok 2023 překročí stanovenou hranici obratu, případně v novele plánovaný druhý limit (viz níže), měl by to, co nová legislativa přinese, nastudovat už v současnosti, aby nebyl po novém roce zaskočen,“ doporučuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Kdo musí povinně platit DPH?

• ten, kdo pokračuje v činnosti po původním plátci, který zemře
• kdo se stane členem sdružení, kde je některý z dalších členů plátcem DPH
• kdo nabyde majetku privatizací či prodejem podniku
• další méně časté příklady v zákoně o DPH.

Jak bude systém registrace nově fungovat?

1. Sledované měsíce

Potenciální plátce daně už nebude počítat obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku – tj. výhradně za leden až prosinec.

2. Od kdy se stáváte plátcem DPH

Pokud váš obrat v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nepřekročí hranici 2 536 500 korun), stanete se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku.

Pokud se chceme stát plátcem DPH dříve, můžete tak učinit dobrovolně, což zákon umožňuje i v současnosti. Přihlášku k registraci k DPH pak podnikatel podá do 10 pracovních dní od překročení dvoumilionového limitu za 12 předchozích měsíců. Plátcem daně se pak stane ode dne „následujícího po překročení výše obratu“.

Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

V tomto případě mohou jisté problémy způsobovat časové prodlevy ve zveřejňování seznamu plátců DPH. Není vyloučeno, že tato část dozná ještě v legislativním procesu jistých dílčích změn.

3. Další (druhý) limit obratu

Zatímco v současnosti existuje pouze jedna finanční hranice (a to zmíněné dva miliony obratu za dvanáct uplynulých měsíců), po přijetí novely zákona budou existovat dva limity.

Pokud v daném kalendářním roce překročíte i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stáváte se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu.

Jak bylo zmíněno výše, plánovaná účinnost novely je 1. ledna 2025. Některé změny ovšem budou mít odložený účinek od 1. července 2025 (například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí) a některé dokonce od 1. ledna 2027 (zrušení omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel).

Ulehčení práce nebo větší administrativní zátěž?

Novela sice slibuje zjednodušení dosavadních postupů, na druhé straně ale může – zejména pro drobné podnikatele – znamenat větší administrativní zátěž. Fungování větších podniků naopak v tomto ohledu prakticky neovlivní.

„Skutečnost, že se podnikatelé nemusejí zabývat průběžným sledováním překročení obratu během roku, je pro ně určitě dobrou zprávou. Nepatrně ji ale kalí evropský, jen o něco málo vyšší (než původní) limit 2 536 500 korun a s ním spojený požadavek být plátcem DPH hned následující den. Tady vzniká prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.

Změna v počítání obratu firem

Změna se samozřejmě netýká jen plátců DPH z řad fyzických osob, ale také počítání obratu firem. Parametry jsou stejné, obrat se tedy bude počítat za kalendářní rok. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat dvou milionů korun, se stanou plátci DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. V případě, že překonají částku 2 536 500 korun (společná unijní částka 100 tisíc eur), stávají se plátci DPH hned následující den.

Nespolehlivých plátců DPH je nejvíc za poslední tři roky. Problémy mají startupy

Novela také zpřesnila podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšířila možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení.

Zrušeno je i vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu, které by mělo být kompenzováno změnou zákona v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Podpora pro osoby se zdravotním postižením by tedy neměla definitivně skončit. Další změny najdete v souhrnu níže.

Nové lhůty a definice pro výstavbu

Novelizovaný zákon o dani z přidané hodnoty se zaměřuje také na oblast stavebnictví. Zkracuje lhůtu pro zdanění prvního převodu nemovitosti, a to ze současných pěti let na 23 měsíců od jejího dokončení. S tím souvisí i nová definice změny. Bude to muset být taková úprava, která navýší hodnotu nemovitosti o více než 30 procent. Obměny se dočkala i definice sociálního bydlení nebo definice stavebního pozemku – ta přesně vymezuje, kdy může být dodání pozemku osvobozeno od DPH, a opírá se o dokumentaci obecních či stavebních úřadů.

„Nabízí se úvaha, že ve výsledku by tyto úpravy mohly mít pozitivní dopad na ceny novostaveb. Je ale nutné vzít v potaz všechny faktory, které se do cen nemovitostí promítají. Připomeňme, že v Česku je, v porovnání s ostatními státy Evropské unie, nejhorší finanční dostupnost bydlení. Lidem u nás trvá v průměru 15 let, než si na vlastní bydlení naspoří. Stejně tak pokud jde o délku stavebního řízení, jsme s 246 dny ve spodní části žebříčku. Nedá se tedy očekávat, že by v tomto směru nastalo výrazné zlepšení,“ uzavírá Michal Markvart.

Shrnutí plánovaných změn (v novele zákona o DPH)

• rozšíření reverse charge – přenesení daňové povinnosti bude kromě stavebních a montážních prací aplikováno i u některých úklidových služeb
• změny lhůty pro nárokování odpočtu – Podle § 73 odst. 3 zákona má plátce v současnosti nárok na odpočet DPH tři roky. Tato lhůta se změní na dva kalendářní roky následující po zdaňovacím období
• nová povinnost vrátit odpočet daně z neuhrazených závazků po uplynutí šesti měsíců
• změna lhůty pro provádění oprav základu daně – za určitých okolností uvedených v paragrafu 42 zákona plátce upravuje základ daně. Dosud byla maximální lhůta tři roky od skončení zdaňovacího období, nyní se prodlouží na sedm let (u přijetí úplaty zůstane tříletá).
• změny pravidel pro místo plnění u virtuálního přístupu na kulturní, sportovní a další akce
• změny v oblasti nedobytných pohledávek (výhodnější podmínky pro věřitele, zkrácení lhůty na 1 rok). Podrobnosti a postup plátce jako věřitele při provádění opravy základu v případě nedobytné pohledávky najdete v paragrafech § 46 až 46g zákona o DPH.
• upřesnění evidence obchodního majetku – povinnou náležitostí kromě označení obchodního majetku bude i den, kdy se „majetková hodnota stala obchodním majetkem“.
• změny časového testu pro osvobození nemovitostí
• dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu EU – na daňovém dokladu musí být výslovně uvedeno, že se jedná o nový dopravní prostředek (pravidla v zákoně se přesouvají do jiného paragrafu, dosud součást § 2 odst. 1 písmeno c)
• změny osvobození od daně u vzdělávacích služeb (rozšíření)
• možná je i změna/zrušení omezení odpočtu u aut (nad 2 000 000 korun). To je ovšem plánováno až na leden 2027
• pokud plátce daně uvede plnění v dřívějším období a tím si sníží DPH, úrok z prodlení se nepředepíše a nevymáhá, pokud nepřekročí částku 1 000 korun
• zahrnutí do obratu dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (podle § 62 zákona o DPH) – toto plnění je nově uvedeno mezi plněními, které do hodnoty obratu vstupují.

Jakub Procházka

---

K odpočtu darů (nejen na povodně) v roce 2024.

31.10.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

• Jaké dary lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně?
• Jak dar prokázat?

Poplatníci, kteří poskytli dary ve prospěch subjektů postižených mimořádnou událostí, tj. i letošní povodní, mohou při splnění daných podmínek uplatnit hodnotu těchto darů jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů.

Jaké dary lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně?

Obecně podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), lze od základu daně odečíst hodnotu daru poskytnutého

• obcím,
• krajům,
• organizačním složkám státu,
• právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,

a to na taxativně stanovené účely, které zahrnují, mimo jiné, též účely ekologické, zdravotnické, humanitární a charitativní, na policii, na požární ochranu, na ochranu zvířat či jejich zdraví,

• fyzickým osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
• fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

pokud hodnota tohoto daru ve zdaňovacím období:

• podle  § 15 odst. 1 ZDP u poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami, přesáhne v úhrnu 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % ze základu daně (tento limit původně schválený pro roky 2020 až 2023 bude prodloužen i pro zdaňovací období 2024 až 2026, a to po schválení novely projednávané jako sněmovní tisk 727; aktuálně ve 2. čtení).
• podle  § 20 odst. 8 ZDP u poplatníků, kteří jsou právnickými osobami, činí alespoň 2 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 30 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2027 (prodloužený termín až do 28. 2. 2027 pro vyšší odpočet 30 % bude platit opět po schválení novely – viz sněmovní tisk 727).

Poznámka:  Dary uplatněné jako nezdanitelná část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP nebo položka snižující základ daně podle § 20 odst. 8 ZDP nelze současně považovat za daňový výdaj (náklad)!

Jak dar prokázat?

Finanční správa uvádí, že poskytnutí daru prokáže poplatník dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut a datum poskytnutí. I bez potvrzení konečného příjemce může správce daně uznat poskytnutí peněžního plnění, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem nebo výpisem telefonního operátora o poskytnutí dárcovské SMS/DMS apod.), že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účet na pomoc lidem v postižených oblastech, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.

Obdobný postup lze uplatnit i u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh, tj. nevyžadovat podle § 38l odst. 1 písm. a) ZDP předepsaný doklad – potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu tohoto daru. Toto potvrzení může být nahrazeno např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem, apod. Z předložených dokladů musí být vždy patrno, že finanční prostředky byly poukázány na bankovní účty zřízené v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (www.mvcr.cz). Akceptace tohoto postupu v dané situaci byla doporučena i územním finančním orgánům v rámci daňových řízení.

---

Jaké změny přijdou s rokem 2025?

13.12.2024, Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

MPSV přináší souhrn hlavních legislativních novinek účinných v příštím roce

Praha 12. prosince 2024

Na začátku roku 2025 (případně v jeho první polovině) vstoupí v platnost řada změn v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, které se dotknou především důchodového systému, zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) a péče o děti. Změny se připravují také v oblasti sociálních služeb. Ministerstvo zároveň pokračuje v rozsáhlé digitalizaci resortu, která povede ke zjednodušení a urychlení stávajících procesů, a to jak pro klienty, tak pro úředníky.

„V roce 2024 se celému týmu na MPSV podařilo připravit řadu důležitých změn. Úspěšně jsme napravili výrazné dluhy minulých vlád, například prosazením férové důchodové reformy či zákona o sociálně-zdravotním pomezí. Pro MPSV pak i nadále klíčovým
tématem zůstává digitalizace. V Klientské zóně Jenda je již nyní možné vyřídit rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Postupně rozšiřujeme agendu, kterou mohou klienti řešit z pohodlí domova, čímž šetříme čas i zdroje,“ řekl
ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

MPSV přináší tradiční přehled nejdůležitějších změn, které v roce 2025 vstoupí v platnost. V rámci evropského Operačního programu Zaměstnanost+ také budou v nadcházejícím roce vyhlášeny nové dotační výzvy v sociální oblasti. Přehled je dostupný na webu ESF.

Zvýšení minimální mzdy
Dojde ke zvýšení minimální mzdy o 1 900 Kč na 20 800 Kč za měsíc. Nově je také minimální mzda stanovena podle valorizačního mechanismu, který byl zaveden novelou zákoníku práce.
Účinnost: 1. leden 2025

Zaměstnanost
Boj proti nelegální práci
Orgánům inspekce práce zákon o zaměstnanosti nově umožní ukládat správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku spočívajícím v umožnění nelegální práce a zastřeném zprostředkování zaměstnání na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu 1 roku.

Při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole bude inspektor práce také nově oprávněn pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak. Právo fyzických osob na ochranu jejich soukromého a osobního života tím však není dotčeno.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání v Senátu)

Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Dochází ke zpřehlednění systému uznávání dalších nákladů zaměstnavatele osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Stanovuje se také tzv. strop maximální částky pro zvýšení příspěvku na další náklady zaměstnávání osob se zdravotním
postižením. „Strop“ pro zvýšení příspěvku je vztažen k částce mzdového příspěvku za všechny zaměstnance zaměstnavatele, konkrétně půjde o 0,8násobek čtvrtletní částky náležejícího mzdového příspěvku a zároveň je zaveden strop na mzdové náklady
provozních asistentů, konkrétně se bude jednat o 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

Nově se zavádí diferenciace výše odvodu prostředků do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Oproti dosavadnímu 2,5násobku průměrné mzdy se navrhuje odstupňování odvodu v závislosti
na plnění formou přímého zaměstnávání, a to na:

• 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň ze 3 % přímým zaměstnáváním,
• 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň z 1 % přímým zaměstnáváním,
• 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl méně než z 1 % přímým zaměstnáváním.

Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání v Senátu)

Vyšší maximální příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce
Z důvodu potřeby reflektovat situaci na chráněném trhu práce, která nastane od 1. čtvrtletí roku 2025, a v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti týkající se chráněného trhu práce, se navrhuje se od 1. kalendářního čtvrtletí 2025 zvýšit maximální částku příspěvku podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

Navýšení bude o 1 600 Kč na částku 17 300 Kč. Od 1. kalendářního čtvrtletí roku 2026 se pak navrhuje zvýšit maximální částku příspěvku o 1 300 Kč na částku 18 600 Kč. Cílem je udržení motivace zaměstnavatelů na chráněném trhu práce zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

Předpokládaná účinnost: 1. duben 2025

Integrační sociální podnik
Zákon o integračním sociálním podniku je v České republice zcela novým nástrojem, jehož cílem je začleňování různým způsobem znevýhodněných osob na trh práce, a to včetně jejich integrace do společnosti. Za tímto účelem zákon zakotvuje definici integračního sociálního podniku a vymezuje cílovou skupinu osob se specifickými potřebami, které mohou být znevýhodněny jak zdravotně, tak sociálně.

Mezi hlavní formy podpory integračního sociálního podniku patří ukotvení dvou nových příspěvků, a to příspěvku na náklady spojené se zaměstnáváním osob se specifickými potřebami a motivačního příspěvku, dále zahrnutí mezi subjekty oprávněné poskytovat tzv. náhradní plnění a v neposlední řadě jde o výhody při zadávání veřejných zakázek.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání v Senátu) 

Sociální služby a rodinná politika
Zákon o sociálně-zdravotním pomezí
Klíčovým přínosem tzv. zákona o sociálně-zdravotním pomezí je koordinované poskytování sociální a zdravotní péče. Prováděcí vyhláška mimo jiné rozšiřuje spektrum standardů kvality sociálních služeb a u vybraných služeb navyšuje úhradu za ubytování
a stravu, aby odpovídala inflaci.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání v Senátu)

Sociálně-právní ochrana dětí
Novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí přináší mimo jiné zrovnoprávnění postavení dětí svěřených do péče jiné osoby (tzv. svěřenectví) s dětmi v pěstounské péči, včetně zajištění finanční podpory, odborných služeb a doprovázení pro jejich pečovatele. Novelizace také mění proces zprostředkování náhradní rodinné péče. Cílem je zrychlit, sjednotit a standardizovat odborné posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči a zlepšit systém párování dětí, které potřebují náhradní rodinu, s prověřenými žadateli o pěstounskou péči nebo osvojení.

Od ledna 2025 vstoupí v účinnost zrušení právní úpravy dětských domovů pro děti do 3 let, a zároveň začne platit omezení institucionální péče o nejmenší děti, schválené již před třemi lety.
Účinnost: 1. leden 2025

Dětské skupiny
Novela zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině zavádí sousedskou dětskou skupinu jako nový typ péče o děti, poskytovanou kvalifikovanou pečující osobou v malém kolektivu maximálně čtyř dětí, s možností poskytování péče také v obydlí poskytovatele. Zásadní navrhovanou změnou je komplexní digitalizace všech procesů, od řízení o udělení oprávnění k poskytování služby až po poskytování příspěvku na provoz.
Předpokládaná účinnost: 1. květen 2025

Sociální pojištění a nepojistné dávky
Důchodová reforma
Novela zákona o důchodovém pojištění obsahuje řadu opatření, která mají různou účinnost. Níže uvádíme soubor opatření účinných již od 1. ledna 2025:

• Snížení důchodového věku u osob dlouhodobě vykonávajících riziková zaměstnání (náročné profese). Opatření se bude vztahovat na zaměstnance pracující v nejnáročnější 4. kategorii prací (podle zákona o ochraně veřejného zdraví).
• Pracující starobní důchodci, kteří dosáhli důchodového věku, nebudou z příjmu z výdělečné činnosti povinni platit pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % hrubé mzdy. O tuto částku se jim zvýší čistá mzda. Zároveň se zruší zvyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním.
• Sníží se věk, ve kterém dojde ke vzniku nároku na tzv. odložený starobní důchod, tj. důchod, na který vznikne nárok při dosažení vyššího než důchodového věku při získání kratší doby pojištění, a to ze současného důchodového věku muže stejného data narození zvýšeného o 5 roků na důchodový věk muže stejného data narození zvýšený o 2 roky.
• Prodlouží se lhůta pro obnovu nároku na vdovský/vdovecký důchod po jeho předchozím zániku ze současných 2 na 5 let.

Důchodová reforma přináší i opatření, která jsou sice účinná od 1. ledna 2025, ale fakticky se dotknou až důchodů přiznávaných v roce 2026 a později:

• Zvyšování důchodového věku o 1 kalendářní měsíc ročně pro osoby narozené po roce 1965, a to maximálně do 67 let (platné pro osoby narozené v roce 1989 a později).
• Postupné parametrické úpravy směřující ke zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů. Poprvé se použije při výpočtu důchodů přiznávaných v roce 2026, kdy se do 1. redukční hranice bude započítávat 99 % průměrného měsíčního výdělku namísto dosavadních 100 %, a za každý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod bude náležet 1,495 % výpočtového základu namísto dosavadních 1,5 %.

Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025 (čeká na podpis prezidenta)

Pravidelná valorizace důchodů – v lednu důchody opět vzrostou
V lednu budou důchody valorizovány ve struktuře 260 Kč základní výměry a 0,6 % procentní výměry, v průměru tedy přibližně o 358 Kč. Částka za 1 vychované dítě se zvyšuje na 503 Kč. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky, není potřeba o něj žádat. Jak konkrétně bude zvýšení důchodů vypadat v jednotlivých modelových příkladech, můžete vidět v tabulkách této tiskové zprávě.
Účinnost: 1. leden 2025

Zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu
Zvýší se zvláštní příspěvek k důchodu pro účastníky národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945. Vzhledem k 6% nárůstu cen od posledního zvýšení bude tento příspěvek od 1. ledna 2025 zvýšen o 6 % na 2 985 Kč, jde-li o přímé účastníky národního boje za osvobození a některé soudně nebo mimosoudně rehabilitované osoby a 1 493 Kč měsíčně, jde-li o poživatele vdovského nebo vdoveckého důchodu po těchto osobách.
Účinnost: 1. leden 2025

Změny v oblasti nemocenského pojištění
Novela zákona o nemocenském pojištění zavádí elektronizaci postupů u všech dávek nemocenského pojištění obdobně jako tomu je již nyní u tzv. e-neschopenky, zavádí ošetřovné pro OSVČ a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, a zaměstnance v zaměstnání malého rozsahu, jedná-li se o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti.

U nově vzniklých zaměstnavatelů se stanoví místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení k provádění nemocenského pojištění, kdy bude místně příslušnou územní správu určovat ČSSZ s přihlédnutím k provozním možnostem územních správ. Do doby účasti na nemocenském pojištění se bude započítávat pro účely pro PPM doba studia, i když toto studium bylo jen přerušeno; tzn. je-li studentka zaměstnána
v zaměstnání, které jí zakládá účast na nemocenském pojištění, a doba tohoto zaměstnání je kratší než 270 dnů, pak lze k době tohoto zaměstnání započítat též dobu studia před přerušením, aby bylo 270 dnů účasti na NP pro nárok na PPM splněno.

S účinností od 1. 7. 2025 se zavádí pilotní fáze Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Cílem je ověření procesů a funkčnosti vazeb všech prvků systému. Zejména se jedná o zasílání údajů zaměstnavateli, příjem JMHZ na straně ČSSZ, validaci vstupních dat (tj. zda jsou data bezvadná a úplná), evidenci dat, jejich zpracování na příslušné datové sady a sdílení se zapojenými orgány veřejné moci. Tato právní úprava je zamýšlena pouze jako dočasná, s tím, že zrušena bude novým zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, na kterém se již pracuje.

Účinnost dělená: od 1. leden 2025, s výjimkou úpravy pilotní fáze jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, kde je účinnost stanovena dnem 1. 7. 2025 a úpravy prekluze pojistného na sociální zabezpečení, kdy je účinnost stanovena dnem 1. 1. 2026.

Převod sociálních dávek pro zdravotně postižené z ÚP ČR na ČSSZ
Navrhovaná právní úprava sjednocuje výkon státní správy všech pojistných a nepojistných sociálních dávek, které jsou podmíněny DNZS a průkazem osoby se zdravotním postižením pod ČSSZ a její vnitřní organizační jednotky – územní správy sociálního zabezpečení a Institut posuzování zdravotního stavu.

Současně navrhovaná právní úprava zavádí opatření ke zrychlení a zefektivnění správního řízení včetně posuzování zdravotního stavu.
Účinnost: 1. září 2025, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení zákona (v první polovině roku 2025)

Zvýšení limitu pro účast na pojištění u dohod o provedení práce
Výše rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce od 1. 1. 2025 činí 11 500 Kč.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání v Senátu)

Příspěvek na bydlení – navýšení normativních nákladů
Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2025 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 (čeká na projednání vládou)

Prodloužení výplaty „zvýšeného“ příspěvku na mobilitu o další 2 roky
Prodlužuje se vyplácení „zvýšeného“ příspěvku na mobilitu (2 900 Kč) u osob užívajících zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo zdravotnický prostředek pro domácí plicní umělou ventilaci o další 2 roky.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025 

Navýšení příspěvku na pořízení motorového vozidla
K 1. 1. 2025 dochází ke zrušení § 85 zákona o dani z přidané hodnoty, který umožňuje vrátit daň z přidané hodnoty u motorového vozidla osobám se zdravotním postižením. Osobou se zdravotním postižením je v tomto případě osoba, které byl přiznán příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla. Daň se vrací za jedno motorové vozidlo dodané v období 5 let do souhrnné výše 100 000 Kč. Proto se realizuje
„kompenzace“ rušeného § 85 zákona o dani z přidané hodnoty prostřednictvím zvýšení příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla o 85 000 Kč.
Předpokládaná účinnost: 1. leden 2025

Pracovněprávní legislativa
Navýšení platů ve veřejné sféře o 1 400 korun
Paušálně o 1 400 Kč od ledna vzrostlou platy zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům. Jednotlivé platové tarify tak budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol. Těm se platové tarify navýší o 7 %, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. Návrh pamatuje také na ochranu zaměstnanců před nízkými výdělky díky tzv. zaručenému platu.
Předpokládaná účinnost: 1. ledna 2025

Flexibilní novela zákoníku práce
Navrhuje se např. zavedení běhu výpovědní doby již od okamžiku doručení výpovědi, prodloužení zkušební doby u řadových zaměstnanců ze 3 na 4 měsíce, umožnění pracovat zaměstnancům na rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele také na stejný druh práce, umožnění konat lehké práce také mladistvým od 14 let v době letních prázdnin, rozšíření případů, kdy je po dohodě možné vyplácet mzdu v cizí měně, preference bezhotovostní výplaty mzdy a možnost doručování mzdového výměru interními elektronickými systémy a další změny.
Předpokládaná účinnost: prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (očekává se 1. 4. 2025)

---

Inventarizace.

23.10.2024, Ing. Alena Kochová, Zdroj: Verlag Dashöfer

1. Úvod

Inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech je jedním ze základních procesů úzce spojených s účetní závěrkou všech účetních jednotek. Správné provedení inventarizace má přímý vliv na vykazované skutečnosti v rámci účetnictví, a na podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Kvalitně provedená inventarizace, spolu s výstupy z ní, slouží i jako zásadní podklad při prokazování skutečností v případě revizní činnosti, auditu či při daňové kontrole. K zajištění řádného průběhu inventarizace u vybraných účetních jednotek slouží jednak dodržování ustanovení prováděcí vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů, ve vybraných účetních jednotkách (dále jen „VÚJ“), a jednak kvalitně zpracované vnitřní akty řízení, které řeší základní pravidla a podmínky celého procesu inventarizace a personální zajištění jejího provádění.

2. Činnosti v závěru účetního období u VÚJ
3. Inventarizace

3.1 Nástroj věcné správnosti

Základním nástrojem pro zajištění věcné správnosti účetních informací je inventarizace majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech. Povinnost jejího provádění je dána § 6 odst. 3 ZoÚ. Inventarizace, jako důležitý a nenahraditelný prvek kontroly a cenný nástroj k objevování chyb, je i předpokladem bezproblémové daňové kontroly, neboť správně provedená inventarizace je také základem správně vyčíslené daňové povinnosti. Logickým úkolem inventarizace je nepochybně také informace o ochraně majetku organizace.

Inventarizace a její vyhodnocení, zejména pak řádná inventarizace, jsou činnosti, které jsou významnou součástí účetních závěrečných prací, přičemž vlastní inventarizace je zahajována na jejich počátku a končí fakticky s posledním zápisem do účetních knih před sestavením účetní závěrky účetní jednotky. V případě neprovedení inventarizace je účetnictví účetní jednotky klasifikováno jako neprůkazné. Základní pravidla pro inventarizaci upravují § 29 a § 30 ZoÚ. Vzhledem k tomu, že pro vybrané účetní jednotky je účetním obdobím výhradně kalendářní rok, sestavují účetní závěrku a zjišťují skutečný stav majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech k rozvahovému dni, kterým je 31. prosinec běžného roku.

VÚJ při inventarizaci:

1. zjišťují skutečný stav veškerého majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech a ověřují, zda tento zjištěný stav odpovídá stavu majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech v účetnictví. Je tedy zřejmé, že rozhodující je skutečný stav, s tím souvisí také účtování o zúčtovatelných rozdílech;
2. zjišťují, zda s přihlédnutím k předvídatelným rizikům a možným ztrátám jsou majetek, závazky, jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti účtované na podrozvahových účtech správně oceněny, případně zda je nutno provést úpravu výše ocenění, např. prostřednictvím opravných položek k majetku nebo přehodnocením odpisového plánu apod.
3. posuzují výši reálných hodnot, zbývající dobu užívání dlouhodobého majetku a zbytkovou hodnotu dlouhodobého majetku.

Obecná ustanovení zákona o účetnictví, ale ani prováděcí vyhláška o inventarizaci nedávají praktické návody na konkrétní provádění inventur, a tak je třeba v praxi přizpůsobit tuto činnost specifickým podmínkám konkrétní účetní jednotky. Samotná organizace a průběh inventarizace záleží pak na velikosti účetní jednotky, druhu její činnosti a rozsahu inventarizovaných položek.

3.2 Inventurní soupisy a úschova inventarizačních písemností

Podle § 8 odst. 4 ZoÚ je účetnictví účetní jednotky průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci. Jak již bylo uvedeno výše, neprovedená inventarizace se rovná neprůkaznému účetnictví účetní jednotky se všemi možnými důsledky, např. v podobě možných pokut, popř. doměření daně podle pomůcek apod.

V souvislosti s inventarizací je vhodné připomenout, že účetními záznamy jsou ve smyslu § 4 odst. 11 ZoÚ mj. také inventurní soupisy vč. zjednodušeného, do nichž je nutné zaznamenat zjištěné skutečné stavy majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech v účetnictví, jinými slovy to znamená provést inventuru. Povinné náležitosti inventurních soupisů jsou definovány v § 30 odst. 7 ZoÚ.

Při průběžné inventarizaci (§ 29 odst. 2 ZoÚ) mohou být inventurní soupisy nahrazeny průkazným účetním záznamem o provedení fyzické inventury a o vyúčtování inventarizačních rozdílů. Je třeba zdůraznit, že i z těchto záznamů musí být zřejmé, jak a kdy inventarizace probíhala a jakým způsobem byly vyúčtovány všechny zjištěné zúčtovatelné rozdíly. Charakter a nejlépe i vzor pro takové účetní záznamy si určí účetní jednotka ve svém vnitřním aktu řízení, přičemž musí zajistit především srozumitelnost a průkaznost ve vztahu k prováděné inventarizaci.

VÚJ musí inventarizovat veškerý majetek a závazky, které vede v účetnictví, včetně skutečností, které se účtují na podrozvahových účtech. Zde je nutno připomenout, že pro VÚJ je podrozvaha stejně důležitá jako rozvaha. Ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků se použije také pro inventarizaci jiných aktiv a jiných pasiv. Pod jinými aktivy jsou obecně míněny náklady příštích období, příjmy příštích období, příp. dohadné položky aktivní, pod jinými pasivy výdaje příštích období, výnosy příštích období, příp. dohadné položky pasivní a rezervy. Předmětem inventarizace je však i jmění účetní jednotky a upravující položky, fondy účetní jednotky a dále výsledek hospodaření předcházejících účetních období.

Předmětem inventarizace není výsledek hospodaření běžného účetního období!

V neposlední řadě jsou stavy inventarizovaných položek zaznamenané v inventurních soupisech významným dokladem pro kontrolu ze strany kontrolních orgánů (NKÚ, správce daně, auditorů), pro případné právní spory, ale zejména pro ochranu majetku proti případným snahám o jeho zcizení a pro správné účtování v následujícím účetním období. Podle § 29 odst. 3 ZoÚ má v případě kontroly účetní jednotka povinnost prokázat provedení inventarizace po dobu pěti let po jejím provedení. Po tuto dobu je třeba uschovávat veškeré inventarizační písemnosti.

V § 30 odst. 3 ZoÚ je uvedeno, že při fyzické inventuře mohou účetní jednotky využívat také účetní záznamy prokazující existenci majetku. Těmi jsou zpravidla dokumenty prokazující nabytí majetku (kupní smlouva, faktura atd.). Dále z tohoto ustanovení vyplývá, že se může jednat také o doklady, které vznikají v průběhu inventarizace. Např. u majetku, který při inventarizaci užívá jiná osoba, se může jednat o odpovídající prohlášení osoby, která tento majetek užívá. Tuto oblast je vhodné přesně vymezit vnitřním předpisem, těžko si však lze představit, že by šlo o paušální přístup k fyzické inventuře. Ve standardní situaci lze takto postupovat např. u zapůjčeného majetku, i zde je však účelné majetek čas od času skutečně fyzicky zkontrolovat, posoudit jeho stav, přepočítat apod.

3.3 Plán inventur

VÚJ jsou povinny (§ 5 vyhlášky č. 270/2010 Sb.) sestavovat nejpozději do zahájení první inventury plán inventur. Tento dokument musí obsahovat minimálně:

• druhy plánovaných inventur,
• okamžiky zahájení a ukončení jednotlivých inventur a okamžiky, ke kterým se zjišťují skutečné stavy,
• vznik, zahájení a ukončení činnosti jednotlivých inventarizačních komisí,
• seznam druhů inventurních soupisů a informace o tom, v jakém rozsahu budou tyto soupisy sestavovány (účtové skupiny nebo inventarizační položky nebo seskupení inventarizačních položek),
• informace o stanovení „rozhodného dne“ a zdůvodnění tohoto kroku včetně popisu činností, které se uskuteční v období mezi koncem rozvahového dne a dnem ukončení fyzické inventury prováděné k rozhodnému dni, s uvedením postupu při provádění rozdílové inventury,
• v případě, že jsou některé činnosti při inventarizaci prováděny jinými osobami (např. majetek uložený u jiné účetní jednotky nebo inventura prováděná na objednávku – dodavatelským způsobem), musí plán inventur obsahovat i popis zajištění koordinace při jednotlivých inventurách.

VÚJ může stanovit v plánu inventur nebo přímo vnitřním předpisem, že v rámci fyzické inventury dlouhodobého hmotného majetku bude provedena i dokladová inventura příslušných oprávek a případně opravných položek. Při dokladové inventuře příslušných oprávek a opravných položek jsou využity inventarizační evidence.

Vzhledem k tomu, že plánování konání zejména kontrolních inventur probíhá i během účetního období, je jasné, že plán inventur podléhá poměrně časté aktualizaci, na kterou nesmí VÚJ zapomenout. Konečnou verzi plánu inventur je pak nutné uložit spolu s účetní závěrkou příslušného účetního období, stejně tak jako účtový rozvrh, číselníky a další důležité dokumenty – účetní záznamy, související s účetní závěrkou a účetnictvím daného období.

3.4 Inventarizace a inventura

V praxi se pojmy inventarizace a inventura často zaměňují, což může vést k nepochopení a zbytečným zmatkům.

Tedy pro vysvětlení:

Inventurou se rozumí zjištění skutečného stavu majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech k určitému okamžiku a zaznamenání zjištěného stavu do inventurních soupisů.

Inventarizace zahrnuje mnohem širší soubor činností, a to:

1. vlastní provedení inventury,
2. porovnávání zjištěných skutečností se stavem vedeným v účetnictví,
3. zjištění úrovně ocenění inventovaných skutečností a posouzení, zda není nutno vytvořit rezervy, opravné položky a upravit odpisování majetku,
4. kontrolu způsobu uskladnění dlouhodobého majetku, zásob apod. a zajištění jejich ochrany,
5. vyčíslení a vyhodnocení zúčtovatelných rozdílů (mank, přebytků, evidenčních rozdílů) a jejich promítnutí do účetnictví a do knih analytického členění aktiv, pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů.

Z uvedeného jasně vyplývá, že inventura je tedy pouze jednou částí inventarizace, byť částí výchozí a neopominutelnou, nikoliv však činností jedinou!

V praxi se bohužel často provádí inventarizace jen zcela formálně. Místo toho, aby se zjišťoval skutečný stav a ten se porovnával se stavem evidovaným v účetnictví (resp. v knihách analytického členění), považuje se velmi často tento evidovaný stav za stav skutečný, a to bez provedení inventury, a často i bez řádných inventurních soupisů. Ty často „nahradí“ jakési počítačové sestavy evidenčního stavu, které se podepíší.

Na základě takovéhoto nesprávného postupu se pak často stává, že je např. veden majetek, který již neexistuje, nebo naopak používaný majetek evidován není, a to dokonce po mnoho let!

Proces inventarizace lze rozčlenit do pěti na sebe navazujících etap:

1. Zjištění skutečného stavu majetku a závazků fyzickou či dokladovou inventurou, popř. oběma.
2. Vyhotovení inventurních soupisů osvědčujících skutečný stav jednotlivých samostatně evidovaných složek majetku a závazků.
3. Porovnání zjištěných skutečných stavů se stavy podle účetnictví, zpravidla položkově vedených v knihách analytického členění (majetková evidence, skladová evidence, evidence dlužníků a věřitelů, pokladní kniha apod.), a vyčíslení zúčtovatelných rozdílů (mank, přebytků a evidenčních rozdílů).
4. Zhodnocení aktuálního stavu se zaměřením na zjištěné snížení hodnoty majetku a zvýšení závazků a vyjádření případných účetních korekcí v podobě opravných položek, jednorázově zvýšených odpisů, rezerv apod.
5. Vypořádání zúčtovatelných rozdílů provedením příslušných účetních zápisů do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech, a to včetně provedení zápisů v knihách analytického členění.

3.5 Způsoby provádění inventur

Skutečné stavy majetku, závazků, jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných na podrozvahových účtech se zjišťují fyzickou, dokladovou nebo kombinovanou inventurou.

3.5.1 Fyzická inventura

Při fyzické inventuře zjišťujeme skutečný stav majetku běžnými způsoby, jako jsou počítání, měření, vážení apod. Z toho vyplývá, že je uplatnitelná především u majetku, u kterého je možné vizuálně zjistit jeho existenci. Zpravidla se jedná o aktiva hmotné povahy, která lze za tímto účelem skutečně fyzicky zjistit, zvážit, změřit, spočítat (u vybraných druhů zásob je možný i technický propočet, např. sypké materiály) apod. V žádném případě by však nemělo být při fyzické inventuře využíváno odhadu množství; takovéto zjištění skutečnosti by nemohlo být považováno za průkazné. Fyzická inventura bude prováděna zejména u skladovaných zásob, dlouhodobého hmotného majetku, listinných cenin a pokladní hotovosti v české i cizí měně.

Z praktického hlediska, přestože to právní předpisy v oblasti účetnictví nevyžadují, se doporučuje zavést zejména u dlouhodobého hmotného movitého majetku systém značení inventárních čísel formou čárových nebo QR kódů, samozřejmě s pomocí příslušné snímací techniky s propojením na systém evidence majetku. Kromě toho, že se významně urychlí celý proces inventarizace, je tento způsob inventarizace nutným předpokladem pro provádění inventarizace pouze v elektronické podobě. Je zřejmé, že při využívání tohoto způsobu značení a provádění inventarizace u dlouhodobého hmotného movitého majetku se musí nutně zcela odlišovat rovněž způsob provádění jednotlivých fází inventarizace, a to tak, aby i zde bylo dosaženo průkazného a správného výsledku inventarizace.

Fyzické inventuře podléhá i majetek VÚJ účtovaný na podrozvahových účtech. Jedná se zejména o:

1. hmotný majetek VÚJ, jehož pořizovací cena je pod hladinou významnosti buď stanovenou vyhláškou (§ 14 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., tj. 3 000 Kč), případně upravenou vnitřním předpisem VÚJ,
2. majetek cizí, tj. hmotný movitý majetek zapůjčený nebo pronajatý, se kterým dočasně hospodaří VÚJ.

VÚJ, které vlastní kulturní památky, sbírky muzejní povahy a archeologické nálezy nebo mají právo hospodařit s nimi, jsou při jejich inventarizaci povinny postupovat podle § 12 až § 14 vyhlášky č. 270/2010 Sb.

3.5.2 Dokladová inventura

Dokladovou inventurou se zjišťují skutečné stavy u závazků a majetku (aktiv), u kterého nelze vizuálně zjistit jeho existenci, a to včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů. Jedná se zejména o provádění inventury:

1. pohledávek a závazků,
2. nehmotného majetku, jako jsou zejména různá práva (autorská, licenční atd.),
3. bankovních účtů,
4. cenných papírů vedených v nematerializované podobě,
5. přechodných účtů časového rozlišení,
6. rezerv,
7. oprávek dlouhodobého majetku,
8. opravných položek,
9. nakupovaných zásob na cestě,
10. majetku poskytnutého ke zpracování,
11. hmotného movitého majetku pronajatého či zapůjčeného jiné účetní jednotce,
12. skutečností, které se sledují na podrozvahových účtech, s výjimkou těch, u kterých je možné provést fyzickou inventuru,
13. jmění a fondů organizace vč. výsledku hospodaření minulých let.

Dokladová inventura u majetku a závazků včetně jiných aktiv, jiných pasiv a skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů se provádí vždy k rozvahovému dni, tj. u VÚJ vždy k 31. 12. běžného roku.

Podstata dokladové inventury spočívá v tom, že se při ní skutečný stav zjišťuje, resp. prokazuje za pomoci průkazných dokumentů, které dokládají příslušné skutečnosti, jež jsou předmětem účetnictví. Těmi mohou být zejména obchodní smlouvy, daňové doklady, faktury s doklady o splnění dodávek a poskytnutí služeb, výpisy z centrálně vedených rejstříků, výpisy z účtů peněžních prostředků, případně úvěrových účtů (popř. konfirmační dopis zaslaný bankou), obchodní korespondence, rozhodnutí soudů či správců daně, zápisy z jednání orgánů VÚJ, technická či jiná dokumentace (pasportizace). Další skutečnosti se prověřují, pokud je to pro zjištění skutečného stavu nezbytné.

Inventurní soupis musí obsahovat jednotlivé pohledávky a závazky. Zcela zásadní je správná a úplná identifikace plateb a inkas. To znamená, že tzv. neidentifikované položky do zahájení procesu inventury musejí být identifikovány a případně vypořádány. Může se jednat pouze o přijaté platby na bankovní účet; v opačném případě je obtížné vysvětlit, že účetní jednotka neví, co uhradila nebo komu dala souhlas k inkasu.

Rovněž je třeba zkontrolovat účty opravných položek, zejména účtové skupiny 14 a 19 – Opravné položky k dlouhodobým a ke krátkodobým pohledávkám, a to především s ohledem na jejich aktualizaci ve vazbě na účty pohledávek. Není neobvyklé, že VÚJ vykazuje právně neexistující pohledávky, o jejichž vzniku bylo účtováno např. z titulu právního úkonu neplatného od samého počátku, a následně neoprávněně tvoří opravné položky.

Obdobně je třeba postupovat také u zaniklých pohledávek, zejména v případech:

• dohody o nahrazení původní pohledávky pohledávkou novou,
• částečného nebo úplného peněžního či nepeněžního plnění,
• započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele,
• uhrazení pohledávky směnkou.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také inventuře zůstatku účtů přijatých a uhrazených záloh a závdavků. Jde zejména o ověření, zda nedošlo k jejich vyúčtování, resp. ke splnění dodávky, a nemají-li tak vztah k výsledkovým účtům (popř. k účtům dlouhodobého majetku a účtům zásob u záloh a závdavků účtovaných ve skupině 05), a zda jednotlivé položky vedené na účtech záloh (někdy i řadu let) mají své opodstatnění. Pokud zůstatky zúčtovacích vztahů neodpovídají skutečnému stavu a tento rozdíl nelze vysvětlit chybou a opravit, pak se jedná o inventarizační rozdíl a tento rozdíl musí být zaúčtován do účetního období, za které se v inventarizaci zjistil. Pokud se např. zjistí, že dodavatel, jemuž byla uhrazena záloha, plnění (např. službu), na které byla záloha poskytnuta, provedl (poskytl), ale nevystavil konečné vyúčtování, pak k rozvahovému dni účetní jednotka zaúčtuje dohadnou položku pasivní (MD 51x / D 389) v částce odpovídající hodnotě odvedené práce (dodané služby). Vytvořenou dohadnou položku pasivní a zaplacenou zálohu, pokud bude dodavatel nekontaktní, poté proúčtuje MD 389 / D 314. Záloha může mít několik funkcí (titulů), které se mohou vzájemně prolínat. Je třeba posoudit, zda jde skutečně o zálohu a zda se formou „zálohy“ nezastírá jiný právní úkon, například zápůjčka.

Příkladem dokladové inventury je rovněž inventura účtů dohadných položek a časového rozlišení, při které účetní jednotka posuzuje výši zůstatků a odůvodněnost použití příslušných účtů. Vzhledem k tomu, že tvorba účtů 381 – Náklady příštích období a 384 – Výnosy příštích období se na rozdíl od ostatních přechodných účtů účtuje na základě vystavených, resp. přijatých faktur (daňových dokladů), je třeba na konci účetního období ověřit, zda je zůstatek tvořen pouze takovými položkami, které se týkají následujících účetních období. To znamená, že je třeba prověřit, že všechny náklady, resp. výnosy, běžného účetního období byly z těchto účtů přeúčtovány na účty výsledkové. U komplexních nákladů příštích období se také prověřuje, zda nebyla překročena lhůta čtyř let zúčtovávání do nákladů od okamžiku zaúčtování na daný účet časového rozlišení, případně je zjištěno ze smluv nebo z příslušných právních předpisů, zda u daného případu může být použita odlišná (delší) doba zúčtovávání daných nákladů.

Dokladovou inventurou je třeba ověřit rovněž případný zůstatek na účtu 262 – Peníze na cestě, který je určen k překlenutí časového nesouladu mezi obdržením bankovních výpisů a vystavením pokladních příjmových a výdajových dokladů a při převodech mezi bankovními účty, popř. k účtování směnek na cestě, a doložit oprávněnost případného zůstatku tohoto účtu k rozvahovému dni, a to včetně zůstatku s hodnotou nula.

Dokladové inventuře podléhají rovněž vytvořené rezervy. U nich se při inventarizaci posuzuje titul, výše a odůvodněnost rezerv (viz § 67 vyhlášky č. 410/2009 Sb.). U rezervy na opravy dlouhodobého majetku je také nutné zjišťovat, zda dotčený majetek fyzicky existuje a zda je o něm účtováno. Pokud se při inventarizaci zjistí, že pominuly důvody pro tvorbu rezervy, rezerva se zruší pro nepotřebnost (z daňového hlediska se postupuje podle § 4 zákona č. 593/1992 Sb.).

Předmětem inventarizace není výsledek hospodaření běžného období. Je však nutné zkontrolovat, zda došlo k přeúčtování účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, a to v souladu se schválením účetní závěrky za předcházející období podle § 29 vyhlášky č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „schvalovací vyhláška“).

Inventura nájemních smluv u nájemce (uživatele) i pronajímatele (poskytovatele), z hlediska jejich trvání, se zvláštním zřetelem na případy dokončeného technického zhodnocení odpisovaného uživatelem, by měla být součástí dokladové inventury. Jedním z důvodů je fakt, že v praxi se občas objevují v účetnictví i v majetkové evidenci evidovaná technická zhodnocení (např. počítačové sítě) v pronajatých prostorách, přestože nájem byl dávno ukončen. V závislosti na smluvních podmínkách nájemního vztahu je třeba při ukončení nájmu vypořádat v účetnictví i majetkové evidenci technické zhodnocení provedené na pronajatém majetku, a to v souladu se smlouvou, ve které bylo vlastníkem provedení technického zhodnocení povoleno.

Je třeba zdůraznit, že cíl dokladové inventury je stejný jako u fyzické inventury, to znamená prověřit, zda zůstatek příslušného syntetického, analytického a podrozvahového účtu odpovídá skutečnosti k rozvahovému dni.

3.5.3 Provedení kombinované inventury

U některých druhů aktiv (včetně podrozvahových) je nezbytné uskutečnit zároveň jak inventuru fyzickou, tak i dokladovou, tedy provádíme tzv. kombinovanou inventuru. Typickým příkladem je inventura nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení. Jedná se o inventuru majetku, který se ke dni inventarizace vykazuje v rozvahové položce „A.II.8“. Skutečný stav se ověřuje primárně dokladovou inventurou, a to na základě dokladů od dodavatelů za dodávky a práce související s pořízením dlouhodobého majetku (viz § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.), popřípadě podle vnitřních dokladů (interních faktur) za výrobu dlouhodobého hmotného majetku, montážní práce, projektové práce apod. provedené ve vlastní režii, jakož i za výkony související s jeho pořízením (např. přepravné), provedené ve vlastní režii. Při fyzické inventuře se na místě ověřuje, zda stav a rozsah nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku odpovídá projektu, rozpočtu či profinancovaným částkám, zda vynaložené náklady odpovídají postupu prací, zda je pro další výstavbu použitelná projektová dokumentace, zda se majetek již fakticky používá či jaké byly důvody jeho nezařazení do užívání, popř. zda byla jeho výstavba dočasně či trvale zastavena, zda a jak byla v tomto případě provedena konzervace výstavby, resp. její zabezpečení proti nepříznivým povětrnostním vlivům apod. Všechna důležitá zjištění v tomto směru je nutno zapsat do inventurních soupisů, a to v členění podle jednotlivého hmotného majetku. Dále může jít o majetek zabudovaný do stavby apod.

Dalším příkladem provedení obou forem inventury jsou pozemky, které lze na místě proměřit a současně srovnat i s výpisem z listu vlastnictví účetní jednotky. Předpokladem je vedení analytického členění podle jednotlivých pozemků vymezených podle definice uvedené v katastrálním zákoně, nejčastěji zvlášť pro každou parcelu evidovanou samostatně v katastru nemovitostí.

Kombinované inventuře podléhají zejména i věcná břemena, zástavy a listinné cenné papíry.

3.5.4 Zjednodušená inventura

Před sestavením účetní závěrky by mělo být samozřejmostí v rámci inventarizace ověřit i jednotlivé složky vlastního kapitálu, s výjimkou výsledku hospodaření běžného účetního období, a to standardně dokladovou inventurou. Zde je potřeba zvlášť zdůraznit, že VÚJ inventurou dokládají zůstatek účtu, který vykazují v rozvaze v rámci řádné nebo mimořádné účetní závěrky. To znamená, že nestačí v inventurním soupisu uvést pouze obraty daného účetního období, ale pokud jsou součástí zůstatku příslušného účtu i skutečnosti, které se odehrály a účtovaly v předcházejících účetních obdobích, musejí být v inventurním soupisu uvedeny. VÚJ bylo novelou vyhlášky č. 270/2010 Sb. umožněno od roku 2018 provádět u účtů 401, 402, 405, 406, 407, 408, 411, 412, 413, 414, 416 a 419 tzv. zjednodušenou inventuru. Výsledkem této zjednodušené inventury jsou zjednodušené inventurní soupisy, kde se uvádějí přírůstky a úbytky stavu výše uvedených pasiv, které byly zjištěny zjednodušenou inventurou (rozumí se za účetní období), včetně počátečních a konečných stavů. Součástí tohoto zjednodušeného inventurního soupisu pak musí být seznam všech inventarizačních evidencí, které byly využity při zjišťování přírůstků a úbytků, pokud tyto skutečnosti nevyplývají z vnitřního předpisu nebo jiné dokumentace.

V praxi to však znamená, že tento postup je možný za předpokladu, že VÚJ prováděla v předcházejících účetních obdobích zodpovědně a správně u výše uvedených účtů dokladovou inventuru. Pokud tomu tak bylo, je možné vyjít z počátečního stavu příslušného výše uvedeného účtu vybraných pasiv, u kterého se uvede odkaz na dokladovou inventuru předcházejícího účetního období (tj. inventurní soupis) a ve zjednodušeném inventurních soupisu za běžné období se uvede rozpis přírůstků a úbytků za účetní období a vyčíslí se konečný stav, který se porovná se stavem vedeným v účetních knihách k rozvahovému dni před proúčtováním zúčtovatelných rozdílů. Pokud VÚJ v předcházejících létech neprováděla zodpovědně a správně dokladovou inventuru, je potřeba také u výše uvedených účtů provést standardní dokladovou inventuru s doložením zůstatku příslušného účtu s vazbou na konkrétní doklady a skutečnosti.

3.6 Termíny

Termíny, ke kterým je nutné provést inventarizaci, vymezuje zákon o účetnictví. Podle § 29 odst. 1 ZoÚ provádějí účetní jednotky inventarizaci k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku, a to jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen „periodická inventarizace“).

V případech uvedených v § 29 odst. 2 ZoÚ mohou účetní jednotky provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen „průběžná inventarizace“). Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle jednotlivých druhů nebo podle míst jejich uložení nebo podle hmotně odpovědných osob (zpravidla formou analytických účtů), a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam náleží. Jedná se např. o oběhové obaly, pokud jsou dlouhodobým majetkem, putující po odběratelích, nebo sedací nábytek, pokud je dlouhodobým majetkem u organizací pořádajících přednášky, kongresy, školení apod.

Evidence zásob podle druhů se vede podle položek skladové evidence nebo skladových karet (v knihách analytického členění) a slouží pro jejich identifikaci; obsahuje zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství. Předpokladem účtování zásob podle míst uložení je přehledné, resp. oddělené uložení zásob, tzn. že účetní jednotka musí znát přesné místo uložení, aby bylo možno snadno zjistit fyzický stav a měla jistotu, že tento druh zásoby není uložen ještě na jiném skladovém místě. Tak může jednoduše a přesně zjistit fyzický stav zásob určitého druhu (položky) k určitému okamžiku. Pro průběžnou inventarizaci je proto výhodou umístění zásob např. v regálových buňkách. Místem uložení může být i jednotlivý sklad nebo i maloobchodní prodejna (kantýna apod.). Evidenci zásob podle odpovědných osob je možné si představit tak, že v rámci účetní jednotky existuje více odpovědných osob, které hospodaří se zásobami (například vedoucí jednotlivých prodejen/skladů po celém hlavním městě, po kraji nebo i republice). Inventarizace se provádí postupně na jednotlivých prodejnách během účetního období tak, aby na každé prodejně byla provedena inventarizace v průběhu daného účetního období.

Průběžnou inventarizaci lze provádět kdykoliv během účetního období u jednotlivých druhů zásob k různým dnům. Přitom se zjištěné skutečné stavy již neupravují o přírůstky či úbytky, neboť se porovnávají s účetními stavy vykázanými v den provedení fyzické inventury.