RŮZNÉ – Informace nejen pro podnikatele.
Senát schválil bypass digitalizace stavebního řízení.*
Založení živnosti nebo změna údajů on-line.*
Senát schválil bypass digitalizace stavebního řízení. Přechodné období potrvá do konce roku 2027.
11.12.2024, Zdroj: MMR ČR
Senátoři schválili novelu stavebního zákona, která pomůže překlenout potíže s digitalizací stavebního řízení, tzv. bypass. Návrh úprav v říjnu letošního roku připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s pracovní skupinou pod vedením ministra dopravy Martina Kupky. Pokud nyní návrh zákona podepíše prezident republiky, měl by začít platit už od 1. ledna 2025.
Řešení bypassu digitalizace stavebního řízení je navrženo ve dvou rovinách: legislativní a technologické.
Legislativní řešení zahrnuje povinné elektronické odevzdávání dokumentace přes Portál stavebníka, zachování lokálních systémů pro stavební úřady a stanovení přechodného období do konce roku 2027. Tato varianta umožňuje postupný náběh změn a omezení některých povinností stavebních úřadů.
Technologické řešení se zaměřuje na stabilizaci a rozvoj současných systémů, doplnění funkcionalit a vytvoření API pro propojení lokálních aplikací. Mezi klíčové cíle patří zvýšení spolehlivosti systémů a zajištění souladu s novým stavebním zákonem. Do konce roku 2024 by měl být dokončen technologický bypass, který umožní pohodlnější práci úředníků.
Do konce roku 2027 proběhne zakázka na nový systém digitalizace stavebního řízení, který bude vycházet z dosavadních prací. Plně funkční systém se plánuje spustit od ledna 2028. Výsledky auditu současného stavu budou známy v lednu 2025.
Podrobnosti viz níže v tiskové zprávě MMR ČR.
Řešení bypassu je navržené ve dvou rovinách – legislativní a technologické. Legislativní řešení vychází ze Zprávy o stavu digitalizace stavebního řízení, včetně návrhu dalšího postupu. Spočívá v povinném elektronickém odevzdávání dokumentů přes Portál stavebníka v případě dokumentace zpracované projektantem a zároveň bude zachována možnost používat stávající lokální systémy stavebního řízení pro stavební úřady a dotčené orgány. „K této, mírnější variantě jsme se přiklonili s kolegy z vlády už na jednom z našich říjnových jednání. Přísnější varianta legislativního bypassu počítala s úplným vypnutím systémů digitálního řízení. V rámci částečného legislativního bypassu stanoví zákon přechodné období, ve kterém bude činnost v některých informačních systémech stavební správy ze strany stavebních úřadů a dotčených orgánů dobrovolná. Nedojde tedy k vypnutí funkcionalit všech informačních systémů stavební správy,” řekl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Dojde k omezení některých evidenčních povinností ze strany stavebních úřadů, pořizovatelů a orgánů územního plánování a také k rozvolnění náběhu některých funkcionalit informačních systémů.
Technologické řešení v úterý senátorům představili na semináři ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek, ministr dopravy Martin Kupka a vrchní ředitel sekce IT Karel Trpkoš. Jde o úpravy systému tak, aby byla zvýšena stabilita a spolehlivost systému a dále doplnění funkcionalit, tak aby systém stavebního řízení byl v souladu s legislativním rámcem dle nového stavebního zákona a se zohledněním legislativního bypassu, mezní termín je 31. 12. 2024.
K 31. 1. 2025 je cílem vytvořit univerzálních technologické rozhraní (API) pro možnost připojení lokálních aplikací (systém pro podporu stavebního řízení, systémy spisové služby atp.) na systém ISSŘ. Tím dojde k zachování práce v lokálních systémech stavebního řízení, zachování práce se stavební dokumentací v digitální podobě a stát nepřijde o centrální pohled na data o stavebních řízení. „Cílem legislativního bypassu zdaleka není dosáhnout optimálního stavu, ale zejména zajistit všem účastníkům stavebního řízení potřebnou právní jistotu. Technologický bypass má pak prolomit bariéru, kterou způsobují systémy DSŘ a věřím, že povede k většímu komfortu práce všech úředníků,” dodal ministr Kulhánek.
Mezitím pokračují práce na stabilizaci a rozvoji systémů digitálního stavebního řízení. „V průběhu listopadu jsme se věnovali zpřístupnění dalších funkčností ISSŘ a zkvalitnění systémové infrastruktury. V prosinci pak podnikneme několik drobných změn a oprav pro zvýšení stability funkčnosti v ISSŘ i Portálu stavebníka. Další funkcionality chceme přidávat od ledna. Půjde například notifikace dotčených orgánů o nových verzích záměrů, možnost aktualizace části dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka či možnost vložení hotového BPP balíčku rovněž do Portálu,” vysvětlil Petr Kulhánek.
Přechodné období bude trvat do konce roku 2027. Ministerstvo pro místní rozvoj do této doby provede novou zakázku na vybudování systému digitalizace stavebního řízení (bez NGÚP), včetně procesní a business analýzy. Zakázku očekáváme v hodnotě vyšších stovek milionů korun. Délka přípravy zakázky, soutěžení a vytvoření systému se odhaduje na 32–38 měsíců. Předpokladem tedy je, že plně funkční systém digitálního stavebního řízení bude zprovozněn od 1. ledna 2028. „Stále platí, že nový dodavatel nemusí dosud provedenou práci na DSŘ hodit do koše. Na současných systémech bude možné dál stavět, využít je a dále je rozvíjet,” připomněl ministr Kulhánek. Ministerstvo pro místní rozvoj v současné době čeká na výsledky auditu DSŘ, který zadalo ve spolupráci s MPSV. Audit posoudí dosavadní postupy jak v oblasti právní, tak technické. Výsledek bude známý zhruba v polovině ledna 2025.
Založení živnosti nebo změna údajů on-line. Portál živnostenského podnikání jako jednotné místo pro správu živností.
Už od začátku tohoto mají živnostníci k dispozici vylepšenou verzi Portálu živnostenského podnikání, který slouží jako jednotné místo pro efektivní správu živností.
22.10.2024 | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)
Díky Portálu živnostenského podnikání mohou uživatelé on-line zakládat nové živnosti, měnit údaje, snadno vyhledávat v živnostenském rejstříku a získávat aktuální informace či upozornění o změnách v živnostenském podnikání. Cílem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) je Portál i nadále vylepšovat, například prostřednictvím zapojení umělé inteligence, která uživatelům usnadní řešení jejich podnětů či dotazů.
„Naším cílem je podnikatelům a živnostníkům co nejvíce usnadňovat život. Proto naše ministerstvo vytváří digitální projekty, které zjednodušují komunikaci se státem. Jedním z nich je i Portál živnostenského podnikání, který jsme již nasadili do provozu a který poskytuje živnostníkům aktuální informace, snadnou navigaci a elektronickou komunikaci s živnostenskými úřady,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že bude resort tento web nadále vylepšovat tak, aby byl co nejvíce uživatelsky přívětivý.
„Jedná se například o nasazení chatbota nebo digitálního asistenta s umělou inteligencí, který by poskytoval rady k řešení běžných otázek. Zvažujeme také zapojení hlasových funkcí pro ještě pohodlnější a interaktivnější prostředí. Uživatelé by tak mohli komunikovat s Portálem pomocí hlasových příkazů,“ dodává ministr Vlček.
Portál živnostenského podnikání, doplněný o nové služby a funkce, spustilo MPO v lednu 2024. Díky vylepšením umožňuje Portál pro některé úkony elektronickou komunikaci s institucemi.
Živnostníci tak mohou přes portál přímo ohlásit novou živnost, upravovat stávající (například oznámením rozšíření nebo zřízením další provozovny prostřednictvím elektronického změnového listu) a sledovat stav svých podání pomocí evidenčního čísla.
Portál také umožňuje nastavit si automatická upozornění na aktuality z oblastí, které živnostníky zajímají, filtrovat informace podle jednotlivých živností a získat základní přehled o konkurenci v daném odvětví.
„Portál živnostenského podnikání není pouhým informačním rozcestníkem, ale plnohodnotným informačním systémem veřejné správy. Naším cílem je zvýšit celkový komfort živnostenského podnikání snížením byrokratické zátěže a umožněním snadného přístupu k nejdůležitějším informacím bez nutnosti pobíhat po úřadech,“ říká ředitel odboru živností a spotřebitelské legislativy Jan Strakoš a dodává: „Výhodou Portálu je, že neobsahuje informace „z druhé ruky“, ale přímo od zdroje. Podnikatelé tak mohou být vždy informováni např. o aktuálních legislativních změnách v živnostenském právu.“
Samotný portál funguje na třech klíčových prvcích: živnostenský rejstřík, živnostenské podnikání a elektronická podání:
Živnostenský rejstřík umožňuje vyhledávání podnikatelů, ověřování údajů, řešení reklamací a zasílání notifikací o změnách.
Živnostenské podnikání zahrnuje průvodce pro podnikatele, vyhledávání úřadů, technickou podporu, aktuality ze světa podnikání a přístup ke statistickým údajům.
Elektronická podání nabízí ohlášení živnosti, úpravu údajů, vytvoření výpisu z neveřejné části rejstříku a kontrolu stavu elektronických podání přímo přes portál.
K některým službám je zapotřebí se přihlásit. Přihlášení je možné pomocí identity občana, například přes mobilní klíč eGovernmentu, eObčanku či NIA ID.