Doprava – Informace nejen pro podnikatele.
Jak si poradit s požárem elektromobilu?*
Jsou pokročilá biopaliva v dopravě udržitelná a perspektivní?*
Telematika od Eurowagu nově pomáhá zlepšit jízdní styl řidičů.*
ADR 2025.
7.1.2025, Zdroj: Centrum služeb pro silniční dopravu (www.cspsd.cz)
Dohoda ADR prochází pravidelnými dvouletými aktualizacemi. Se začátkem roku 2025 přichází očekávaná nová verze ADR, která začala platit 1. ledna 2025.
Po určitou dobu však bude možné nadále používat i stávající verzi ADR 2023. Je to díky přechodnému ustanovení 1.6.1.1, které umožňuje její souběžné používání s ADR 2025 až do 30. června 2025. Kromě toho obsahuje kapitola 1.6 další přechodná ustanovení, která umožňují uplatňovat některá pravidla i ze starších verzí dohody ADR.
Na oficiálních stránkách organizace UNECE je nyní ke stažení nová verze ADR 2025, dostupná v anglickém a francouzském jazyce.
Jakmile bude český překlad zveřejněn ve Sbírce mezinárodních smluv, budeme o tom opět informovat na našich webových stránkách. Připravujeme rovněž shrnutí nejdůležitějších změn.
Odkaz na soubory ADR 2025 na stránkách UNECE:
https://unece.org/adr-2025-files
Výdej nových karnetů TIR.
17.12.2024, Zdroj: ČESMAD BOHEMIA (www.prodopravce.cz)
S účinností od 16. prosince 2024 se vydávají nové karnety TIR.
Tj. nový model 6listého karnetu TIR a nový 16listý karnet TIR. S tím také souvisí úprava výdejních cen karnetů TIR (vývoj kurzu CHF/CZK a zvýšení nákladů na tisk).
Výdejní ceny jsou následující:
16listý karnet TIR – 2.400,- Kč,
6listý karnet TIR – 1.350,- Kč.
Připomínáme, že dnem 31. prosince 2024 končí výdej 14listých karnetů TIR, které jsou nahrazeny 16listými karnety TIR.
Jak si poradit s požárem elektromobilu? Rychlé a bezpečné řešení umožňuje protipožární deka Würth – Bridgehill.
1.12.2024, Zdroj: Crest Communications (www.crestcom.cz)
Společnost Würth, přední dodavatel vybavení a chemie pro profesionály, ve spolupráci s norskou společností Bridgehill uvedla na český trh revoluční novinku – protipožární deku pro hašení lithiových baterií. Ta je navržena tak, aby v případě požáru elektrického vozidla efektivně zastavila šíření plamenů a zamezila úniku toxických plynů do okolí. Díky svým vlastnostem se stává ideálním řešením pro protipožární ochranu v garážích, výrobních halách elektromobilů, skladech a autoservisech, kde hrozí riziko vznícení lithiových baterií. Deku lze rovněž využít při požáru dalších elektrických zařízení, jako jsou fotovoltaické instalace a bateriová úložiště.
Zatímco hašení vozidel se spalovacími motory bývá pro hasiče již často zvládnutelnou záležitostí, uhasit vzplanutí lithiové baterie u elektrovozidel je mnohem náročnější výzvou. Při zásahu totiž čelí extrémním teplotám dosahujícím i tisíce stupňů Celsia a valícímu se toxickému kouři. Těmto komplikacím lze nyní však předejít použitím protipožární deky Würth.
„Z naší spolupráce s mnoha automobilkami a autoservisy vnímáme, že požár elektroauta bývá v Česku častým strašákem a reálnou hrozbou. Jako účinný prvek protipožární ochrany jim může přitom posloužit speciální deka na hašení lithiových baterií. Ta však, přestože v zahraničí požáry elektroaut pomáhá rychle dostat pod kontrolu, na českém trhu dosud chyběla. Jsme proto velmi rádi, že tento produkt nyní můžeme poskytovat i na českém trhu a tím nabídnout hasičům, ale i správcům a majitelům budov, potřebnou podporu při hašení hořícího elektroauta či elektroinstalace,“ vysvětluje Daniel Pátek, produktový specialista a školitel z divize Auto/Cargo společnosti Würth.
Deka je vyrobena z vysoce kvalitních tkanin z minerálních vláken, díky nimž je při použití na hořící automobil optimálně odolná a účinná. V případě požáru stačí deku rychle rozložit a obklopit s ní hořící vozidlo. Tento postup okamžitě izoluje plameny a snižuje emise dýmu a toxických výparů, čímž poskytuje cennou ochranu nejen zasahujícím pracovníkům, ale také osobám v okolí. Společností Würth je dodávaná ve vodotěsném vaku, což zajišťuje snadnou a bezpečnou přepravu i skladování.
Video znázorňující, jak lze snadno protipožární deku použít, můžete zhlédnout na tomto odkazu: The Bridgehill EV Fire Blanket 🔥.
Jsou pokročilá biopaliva v dopravě udržitelná a perspektivní?
9.12.2024, Zdroj: Vše o průmyslu (www.vseoprumyslu.cz)
- Legislativní rámec biopaliv
- Pokročilá biopaliva
- Evropská politika biopaliv
- Udržitelná letecká paliva
- Biopaliva a biodiverzita
- Budoucnost pokročilých biopaliv
Biopaliva jsou významným druhem alternativních paliv. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se základy příslušné legislativy týkající se biopaliv a současně očistit pověst biopaliv od jejich negativního (a dlužno dodat, že v iracionálním smyslu) mediálního vnímání. Dále se příspěvek zaměřuje na kategorii pokročilých biopaliv, která mají potenciál přispět významným způsobem k dekarbonizaci dopravy, a stát se tak jednou z alternativ pohonných hmot budoucnosti.
Symboly pro označování paliv podle ČSN EN 16942
Legislativní rámec biopaliv
Pohonné hmoty, které můžeme použít v silniční dopravě, jsou rozděleny zákonem č. 311/2006 Sb., zákon o pohonných hmotách, do čtyř skupin [1].
První dvě, motorový benzin a motorová nafta, jsou klasická a všem dobře známá motorová paliva. Směsné palivo bylo české specifikum, tzv. směsná motorová nafta označovaná SMN 30, která obsahovala nad 30 % biopaliv a od roku 2016 postupně vymizela z českého trhu z důvodu kombinace ukončení daňového zvýhodnění a nižších cen ropy. V současné době se pozornost zaměřuje na čtvrtou skupinu, alternativní paliva, která slouží jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dopravě a mají potenciál přispět k její dekarbonizaci.
Konkrétní druhy paliv (dnes je jich celkem 13, nepočítaje v to elektřinu) dále určuje norma ČSN EN 16942 [2], se kterou se setkává každý motorista ve formě symbolů, jednak na pistoli výdejních stojanů na čerpací stanici, jednak na hrdle palivové nádrže vozidla. Paliva benzinového typu jsou značena symbolem kroužku, paliva naftového typu symbolem čtverce a plynná paliva symbolem kosočtverce (obr. 1) (1) .
Mezi alternativní paliva patří především biopaliva nebo jiná paliva z obnovitelných zdrojů, což jsou paliva nebiologického původu, dnes označovaná zkratkou z angličtiny RFNBO (Renewable fuels of non‑biological origin). Dále do této skupiny patří syntetická a parafinická paliva, stlačený a zkapalněný zemní plyn včetně biometanu, zkapalněný ropný plyn, který známe pod nepřesným názvem propan‑butan, a dnes perspektivní vodík. Je třeba také zmínit, že zákon o pohonných hmotách sem řadí i elektřinu pro účely dnes velmi propagované elektromobility.
Co je to vlastně biopalivo? Zákon o pohonných hmotách jej definuje jako kapalné nebo plynné palivo vyrobené z biomasy. Biomasou rozumíme veškerou biologicky rozložitelnou uhlíkatou hmotu, např. produkty, ale i zbytky nebo odpady ze zemědělství nebo lesnictví.
Základem dekarbonizace je evropský legislativní balíček „Fit for 55“, jehož cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Tento balíček zahrnuje komplex nejrůznější legislativy z hlediska dopravy. Pro tuto problematiku jsou nejdůležitější čtyři oblasti:
1) Směrnice týkající se obnovitelných zdrojů energie, tzv. RED III – Směrnice EP a Rady (EU) 2023/2413, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 [3]
2) Nařízení k infrastruktuře alternativních paliv (z angličtiny zkratka AFIR) – Nařízení EP a Rady (EU) 2023/2413, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice 2014/94/EU [4]
3) Emise z letecké dopravy – Nařízení EP a Rady (EU) 2023/2405, o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu [5]
4) Nařízení regulující emise CO2 na výfuku automobilu – Nařízení Komise (EU) 2023/443, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1151, pokud jde o postupy schvalování typu lehkých osobních vozidel a užitkových vozidel z hlediska emisí, a Nařízení EP a Rady (EU) 2024/1610, kterým se mění nařízení (EU) 2019/1242, pokud jde o zpřísnění výkonnostních norem pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a začlenění povinností vykazovat údaje, a nařízení (EU) 2018/858 a zrušuje nařízení (EU) 2018/956 [6]
Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, příslušná směrnice RED III byla schválena na podzim loňského roku a její základní tezí je navýšení cílů podílu obnovitelných zdrojů celkově (tedy nejen v dopravě) z původních 32 % na 42,5 % energetického podílu v obnovitelných zdrojích. Pro jednotlivé oblasti, tj. dopravu, průmysl a vytápění, případně klimatizaci budov, byly stanoveny také nové, vyšší cíle.
Ambiciózní cíle RED III se soustředí především na čtyři oblasti. Celkovým smyslem směrnice jsou aktivity směřující k zastavení globálního oteplování. Je tedy logické, že základním měřitelným ukazatelem je celkové snížení emisí oxidu uhličitého, nikoliv podíl obnovitelných zdrojů, který představuje prostředek k dosažení tohoto cíle. V souvislosti s tímto RED III formálně urychluje budování nových obnovitelných zdrojů pomocí zrychleného nástroje tvorby tzv. akceleračních zón. Důraz je kladen na využití „zelených“ plynů, kam patří zelený vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny a tzv. pokročilý biometan. Zcela novým prvkem je použití tzv. RFNBO (česky obnovitelná paliva nebiologického původu). Do těchto RFNBO řadíme právě zelený vodík, ale i tzv. syntetická paliva vyráběná ze zeleného vodíku a zachytávaného oxidu uhličitého.
Srovnání požadavků RED II a RED III
Výše uvedený obrázek (1) srovnává cíle předchozí evropské směrnice RED II a aktuální RED III. Aktuální směrnice umožňuje členským státům volbu mezi podílem obnovitelné energie a procentem snížení emisí skleníkových plynů, přičemž Česká republika si velmi pravděpodobně zvolí jako výhodnější cíl dosažení 14,5% snížení emisí. Další cíle poukazují na důležitost biopaliv, zejm. tzv. pokročilých, pro dekarbonizaci, protože stanovují tzv. kombinovaný cíl, kdy podíl obnovitelných zdrojů v součtu pokročilých biopaliv a obnovitelných biopaliv nebiologického původu musí dosáhnou 1,0 % v roce 2025 a 5,5 % v roce 2030. V roce 2030 je dále specifikován cíl separátně pro RFNBO (jde především o zelený vodík a syntetická paliva), a to ve výši podílu 1,0 % RFNBO.
Současně platná česká legislativa, která vychází z předchozí směrnice RED II, v roce 2020 odstranila povinnost přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty. Tato změna však byla
pouze politická a prakticky se nic nezměnilo. Mnohem přísnější povinností jsou totiž evropské limity na snižování emisí skleníkových plynů, které jsou v národní legislativě zakotveny v zákoně o ochraně ovzduší, zákon č. 201/2012 Sb. Cíle 6% snížení v roce 2020 bylo téměř dosaženo právě prostřednictvím biopaliv jako nejlevnější a dostupné cesty.
Jak bylo zmíněno, jde nám o emise skleníkových plynů. Na obrázku č. 3 (1) vidíme srovnání emisí oxidu uhličitého na MJ energie pro jednotlivá fosilní paliva. Hodnota pro klasická
paliva (benzin a naftu) se pohybuje na úrovni 94 g CO2 na MJ. Obrázek č. 4 (1) potom ukazuje úsporu emisí pro vybraná biopaliva a pokročilá biopaliva. Tyto úspory jsou dány nařízením vlády č. 189/2018 Sb. [7] Je zřejmé, že uváděná pokročilá biopaliva mohou dosáhnout úspory emisí i vyšší než 80 %.
Další novou legislativou loňského roku je AFIR, nařízení pro zavádění infrastruktury alternativních paliv, které mimo jiné rozděluje paliva do tří skupin.
Vážená produkce emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu fosilních pohonných hmot
První skupinou jsou tzv. alternativní paliva s nulovými emisemi (ačkoli je to nepravdivé tvrzení, protože nebere v úvahu emise vzniklé během úplného životního cyklu paliva) – amoniak, vodík, elektřina.
Druhou skupinou jsou obnovitelná paliva, kam patří mimo jiné právě diskutovaná biopaliva.
Třetí skupinu potom tvoří fosilní paliva, z nichž některá mohou být (jako třeba fosilní LPG, CNG, LNG) ekologičtější alternativou benzinu a nafty.
Stanovení úspory emisí skleníkových plynů vzniklých během úplného životního cyklu biopaliv
Pokročilá biopaliva
Biopaliva rozdělujeme do čtyř generací. Zdrojem pro první generaci jsou krmné a potravinářské plodiny. Druhá generace je tvořena dnes již relativně běžnými nepotravinářskými
zdroji, jako je například odpadní dřevo, sláma a další odpady biologického původu. Ve třetí generaci probíhá stále intenzivní vývoj – biomasou pro tuto generaci jsou řasy. Budoucnost může být potom tvořena čtvrtou generací, která je založena na cíleně vyvíjených, například geneticky modifikovaných rostlinách.
Poněkud jiná klasifikace je z hlediska legislativy RED, kde dělíme biopaliva do tří kategorií.
První kategorií jsou vlastně biopaliva 1. generace, tedy biopaliva na bázi potravinářských a krmných plodin. Je nutné zdůraznit, že použití těchto biopaliv je dnes již omezováno
prostřednictvím zastropování jejich maximálního možného podílu z důvodu jejich negativního vlivu na prostředí, například dopadů na biodiverzitu.
Druhou kategorií jsou tzv. pokročilá biopaliva 2. a 3. generace, která jsou preferována, protože jde vlastně o užitečné využití odpadů především ze zemědělství a lesnictví nebo
o speciálně pěstované organismy, jako jsou řasy. K odpadním produktům patří například dřevní štěpka, sláma, chlévská mrva a kaly z čistíren odpadních vod nebo další odpady
ze zemědělské produkce, například zbytky po vymlácení zrna z kukuřice.
Třetí kategorii představují v zásadě pokročilá biopaliva, která však mají určitým způsobem limitované použití. Nazýváme je vyspělá biopaliva (v angličtině „mature“) a jsou specifikována příloze IX B směrnice RED. Jde v podstatě o odpadní tuky rostlinného i živočišného původu, které však nelze již použít pro potravinářské nebo krmné účely. Typickým příkladem jsou tzv. UCOME, odpadní rostlinné oleje kuchyňského původu, které se již i v ČR sbírají jako druhotná surovina. Množství těchto biopaliv je zastropováno.
Skladba zdrojů energie v silniční a železniční dopravě v EU (2021)
Obrázek č. 5 (1) ukazuje, že v roce 2021 byl v evropské dopravě podíl energie z OZE pouze 7,5 %, z toho byla valná většina, tj. 53 % biopaliv, 1. generace. Dalších 17 % tvořila biopaliva vyspělého typu – zde jsou na obrázku chybou nesprávného překladu nazývána jako „zralá“. Na pokročilá biopaliva připadalo pouze necelých 11 %. Na obnovitelnou elektřinu (je třeba zdůraznit, že sem spadají nejen elektromobily, ale i elektrifikace železnice) připadá asi 9 % podílu.
Podíl pokročilých biopaliv na celkové energii v dopravě činil v roce 2021 jen 0,8 %, přičemž nejvyšší podíl na jejich použití mají tři země, a to Itálie, Švédsko a Finsko. Tyto tři
země představují polovinu spotřeby pokročilých biopaliv v EU. Biopaliva, která mohou být použita a započtena, musí splnit tzv. kritéria udržitelnosti. Nesmí být použita surovina,
která pochází z půdy s vysokou biologickou hodnotou, například z oblastí s velkou biologickou rozmanitostí, jako jsou pralesy nebo v případě ČR lužní lesy, rašeliniště a další druhově rozmanité biotopy. Kupříkladu lesní biomasa musí mít dokladováno, že jde o legální těžbu dřeva, vytěžené lesy musí být obnoveny a musí být zajištěna ochrana chráněných oblastí, ale i mimo chráněné oblasti musí být těžba prováděna tak, aby byla minimálně zachována kvalita půdy, biologická rozmanitost krajiny a dlouhodobá produkční kapacita lesa. Dalším podstatným kritériem udržitelnosti je minimum celkové emisní úspory biopaliva, které se průběžně navyšuje a činí nejméně 50 % oproti ekvivalentnímu fosilnímu palivu. [8]
Evropská politika biopaliv
Evropská legislativa uvedla biopaliva poprvé na scénu v roce 2003, kdy byla uvedena jako podstatný impuls směrnice o biopalivech. V roce 2009 směrnice o kvalitě paliv zavedla povinné přimíchávání biopaliv do nafty a benzinu. Dnes již přimíchávání biopaliv není povinné, aktuálně je kladen důraz na povinné používání pokročilých biopaliv.
V posledních letech se dramaticky mění původ biopaliv. Zatímco ještě v roce 2017 byla velká většina bionafty (89 %) vyráběna z řepky, v roce 2020 podíl řepky činil pouhých 46 % a navýšil se výrazně podíl odpadních biopaliv, který činil již více než třetinu. Toto také souvisí s úbytkem zemědělské plochy využívané pro biopaliva – v ČR tento podíl klesl od roku 2014 do roku 2020 o 7 %.
Příspěvek biopaliv k plnění cíle podílu OZE 2020 s multiplikátory
Obrázek č. 6 (1) znázorňuje podíl biopaliv včetně bioplynu v členských zemích EU v roce 2020. Je třeba konstatovat, že tyto podíly nejsou úplně reálné, protože se používají tzv. multiplikátory, což jsou násobící koeficienty, které uměle navyšují výsledný podíl. Například u pokročilých biopaliv jde o dvojnásobek reálného podílu. Mimořádných hodnot dosahuje Švédsko, kde takový podíl biopaliv činí 25 %. Ostatní země mají podíly výrazně nižší, a je třeba uvést, že šest zemí splnilo limit 10 % OZE v dopravě prostřednictvím biopaliv a naopak 15 zemí tento limit pro rok 2020 vůbec nesplnilo, včetně České republiky.
Snížení intenzity emisí skleníkových plynů 2010–2020
Obrázek č. 7 (1) ukazuje výsledky snížení emisí skleníkových plynů v druhé dekádě tohoto století. Cíl snížit emise o 6 % EU jako celek nesplnila, 10 zemí ho však splnilo, zde byla úspěšná i Česká republika. Zelené tečky představují podíl biopaliv na OZE, který je obecně velmi významný pro plnění zmíněných cílů. Totéž platí pro ČR, kde byl tento podíl něco málo nad 6 %. Použití pokročilých biopaliv je často determinováno vysokými náklady na jejich výrobu. Vysoké průměrné náklady na výrobu pokročilých biopaliv jsou však kompenzovány nižšími náklady při jejich použití v přepočtu na snížení emisí skleníkových plynů.
Biopaliva nejsou populární pouze v Evropě, ale i v řadě jiných oblastí světa. Příkladem jsou některé asijské země. Nejvíce pokročilé v tomto ohledu je asi Thajsko, kde na většině
čerpacích stanic je v nabídce benzin E20, o kterém Evropa začíná teprve vážně uvažovat a vyvíjí v této oblasti nové standardy a technické normy. Pro účely této standardizační činnosti bylo zřízeno speciální technické fórum (Task Force) TF E10+ v rámci pracovní skupiny WG 21 Bezolovnaté automobilové benziny, působící pod technickou komisí CEN TC 19 Ropa a ropné výrobky.
Česká republika teprve v lednu 2024 celoplošně uvedla na trh benzin E10. Motorové benziny specifikace E10 jsou aktuálně dostupné v 19 zemích Evropy a jejich podíl na evropském trhu neustále stoupá od jejich zavedení v roce 2009. V 6 zemích EU představuje prodej benzinů E10 velkou většinu objemu motorových benzinů (nad 80 %), v dalších 5 zemích prodeje E10 přesahují nadpoloviční objem prodaných benzinů. Důležitým faktorem je skutečnost, že všechny sousední a další blízké země ve vztahu k ČR mají na svém trhu dostupné motorové benziny ve specifikaci E10 (Německo, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko), některé z toho převažující většinou. Ze všech těchto důvodů zavedli hlavní dodavatelé na českém trhu (zejména ORLEN Unipetrol, ČEPRO, MOL a další) od počátku roku 2024 motorové benziny ve standardní kvalitě E10. Velká většina vozového parku je s motorovým benzinem E10, který plně vyhovuje normě ČSN EN 228 (Motorová paliva – Bezolovnaté automobilové benziny), plně kompatibilní a přechod je pro pohonné agregáty zcela bezproblémový. Týká se to většiny automobilů (motorů) s datem výroby od roku 2000 a téměř všech vozidel vyrobených od roku 2005. Přesto
mohou existovat výjimky, a především starší vozy nemusí být plně kompatibilní. V takových případech je technické doporučení jednoznačné: používat nadále motorový benzin specifikace E5, který je stále dostupný ve formě tzv. prémiových benzinů s oktanovým číslem 98 a vyšším, nebo motorový benzin specifikace E10 rovněž ve formě tzv. prémiových benzinů s oktanovým číslem 98 a vyšším, kde je kyslíkatá složka přítomna především ve formě kyslíkaté chemické sloučeniny ETBE, která je kompatibilní i se staršími motory na rozdíl od potenciálně nekompatibilního biolihu.
Udržitelná letecká paliva
Pokročilá biopaliva jsou budoucností letecké dopravy. Loni bylo uvedeno v platnost nařízení ReFuel EU Aviation, které definuje cíle podílu tzv. SAF, tj. udržitelných leteckých
paliv. Speciální podmnožinou leteckých paliv jsou syntetická paliva. SAF, jejichž podíl má být v roce 2030 v letecké dopravě závazně 6 % a v roce 2050 dokonce většina tj. 70 %, jsou ale založeny především na pokročilých biopalivech.
Biopaliva a biodiverzita
Ještě jednou se zastavme u tématu biologické rozmanitosti neboli biodiverzity a vlivu člověka na této planetě. Známý britský přírodovědec David Attenborough ve své knize „Život
na naší Zemi“ [9] uvádí statistický soubor dat, jak se zvyšovala koncentrace CO2 v atmosféře a zároveň snižovala plocha původních biotopů v závislosti na počtu lidí na Zemi. Můžeme jistě diskutovat o vlivu biopaliv na biodiverzitu, avšak je nepopiratelným faktem, že zásadním zásahem do biosféry je počet lidí žijících na planetě, a tento počet se za jednu generaci od roku 1970 do roku 2020 více než zdvojnásobil. Množství CO2 v atmosféře se za stejnou dobu zvýšilo o 30 % a plocha nedotčené přírody se naopak snížila o jednu pětinu.
Lidstvo tedy musí přijít s efektivní aktivitou, aby zastavilo globální oteplování, a pokročilá biopaliva mohou být jednou z cest.
Graficky zpracovaná data z knihy Davida Attenborougha „A Life on Our Planet“
Budoucnost pokročilých biopaliv
- Biopaliva mohou mít zásadní roli pro dekarbonizaci dopravy.
- Zdrojem biopaliv není jen řepka, cukrovka a kukuřice, ale jsou vyvíjena pokročilá biopaliva, byť je jich na trhu zatím nedostatek.
- Biopaliva pro budoucnost musí být udržitelná.
- Přes všechna negativa, kam patří i nejasná budoucnost podpory biopaliv v EU, lze konstatovat, že pokročilá biopaliva mohou konkurovat jiným alternativám v rámci přístupu technologické neutrality.
Literatura
[1] Zákon č. 311/2006 Sb. v aktuálním znění, o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách)
[2] Česká technická norma ČSN EN 16942 Paliva – Identifikace kompatibility vozidla – Grafické vyjádření informací pro spotřebitele
[3] Směrnice týkající se obnovitelných zdrojů energie, tzv. RED III – Směrnice EP a Rady (EU) 2023/2413, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652
[4] Nařízení k infrastruktuře alternativních paliv (z angličtiny zkratka AFIR) – Nařízení EP a Rady (EU) 2023/2413, o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení
směrnice 2014/94/EU
[5] Emise z letecké dopravy – Nařízení EP a Rady (EU) 2023/2405, o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu
[6] Nařízení regulující emise CO2 na výfuku automobilu – Nařízení Komise (EU) 2023/443
[7] Nařízení vlády č. 189/2018 Sb. v aktuálním znění, o kritériích udržitelnosti biopaliv a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot
[8] Zvláštní zpráva EUD č. 29/2023: Podpora EU pro udržitelná biopaliva v dopravě – Cesta vpřed je nejasná
[9] Davida Attenborough „A Life on Our Planet“, 2022, ISBN: 9781529108293
Článek prošel recenzním řízením.
Telematika od Eurowagu nově pomáhá zlepšit jízdní styl řidičů. Správné jízdní návyky uspoří až dva litry paliva na 100 kilometrů.
30.11.2024, Zdroj: EUROWAG (www.eurowag.com)
Služba managementu flotily nabízí novou funkci na optimalizaci výkonnosti vozového parku pomocí telematických dat, které pomáhají řidičům zlepšit svůj jízdní styl přes personalizovaná doporučení. Coach report nejen hodnotí, ale aj radí co konkrétně zlepšit v návycích v zájmu vyšší bezpečnosti, nižší spotřeby i opotřebení vozu.
Eurowag, přední poskytovatel integrovaných řešení v oblasti silniční dopravy v Evropě, přichází s vylepšenou službou pro management flotily. Poslední aktualizace se zaměřila na funkce, které vyhodnocují chování řidičů, například způsob brzdění, přetáčení motoru či zbytečný volnoběh. Nově přibyla služba „koučování“, jež dává řidičům personalizované tipy, jak zlepšit svoji jízdu.
Služba managementu flotily (fleet management) pomáhá optimalizovat výkonnost vozového parku, a to pomocí užitečných telematických dat. Díky tomu mají dispečeři v reálném čase přehled o všech vozidlech a řidičích. Telematika navíc umožňuje automatizaci procesů, což přináší úsporu času a nákladů. V neposlední řadě pomáhá sběr jízdních dat sledovat výkon řidičů, identifikovat neefektivní návyky a v konečném důsledku zlepšit jízdní styl. Právě na poslední aspekt se zaměřuje nová funkce Coach report.
Telematika shromažďuje 43 parametrů o chování řidičů
„Sběr dat o chování řidičů je součástí služby fleet managementu od Eurowagu. V jednoduchém a uživatelsky přívětivém rozhraní najdou dispečeři a manažeři flotily veškeré informace, které jsou pro ně důležité. Sem patří nejen základní informace o řidiči, tedy celkový počet ujetých kilometrů či počet hodin za volantem, ale také pokročilé metriky, jež ovlivňují spotřebu a opotřebení vozu, jako jsou předvídání, způsob brzdění, jízda bez spotřeby, používání tempomatu, přetáčení motoru či doba volnoběhu,“ vysvětluje Veronika Jantáková, Head of Product Marketing z Eurowag.
Na základě dat z telematiky vozu obdrží v systému pro management flotily každý řidič celkové skóre. To se skládá ze tří hlavní oblastí: hodnocení jízdy (mezi hodnocené parametry patří doba konstantního akceleračního pedálu či tempomatu, předvídavost řidiče a překročení maximálních efektivních otáček), skóre za ekologickou jízdu (mezi hodnocené parametry patří doba jízdy bez spotřeby paliva, Ecoroll, doba jízdy v tahu při rychlosti více než 85 km/h a volnoběh delší jak dvě minuty) a skóre za opotřebení vozu (hodnotí se zejména používání brzd). Celkem systém hodnotí devět parametrů chování řidiče. Ve vylepšeném uživatelském rozhraní je navíc velmi jednoduché nastavit měsíční přehled hodnocení nebo řidiče porovnávat mezi sebou.
Zlepšení jízdního stylu šetří palivo i vozidlo
Nová funkce koučinku (Coach report) dokáže zhodnotit, které parametry mají nejvýznamnější dopad na celkové skóre, a poradit, na co se má konkrétní řidič zaměřit. „Většina systémů pro management flotily dokáže shromažďovat data o řidičích, ale už neporadí, jak jízdní styl zlepšit. Proto jsme se rozhodli přinést do systému Eurowag funkcionality, které dokážou reálně pomoci s neefektivními jízdními návyky. Je to ostatně nejen otázka bezpečnosti, ale také úspor. Řidič se správnými jízdními návyky dokáže průměrně ušetřit i dva litry paliva na sto kilometrů,“ doplňuje Veronika Jantáková.
Eurowag nabízí službu fleet managementu pro nákladní vozidla ve dvou základních režimech. Balíček Eurowag TRUCK BASIC je automaticky dostupný všem, kteří využívají integrované řešení EVA, a zahrnuje základní telematické funkce (plánování a sledování trasy, alarmy, základní data o údržbě a systém proti krádeži paliva Fuel Guard). Společnosti, které se chtějí rozhodovat na základě komplexních dat o provozu flotily, mají k dispozici tarif Eurowag TRUCK PRO Ten obsahuje krom informací o jízdním stylu řidiče a funkce koučování také komplexní data o vozidle, včetně CAN BUS údajů nebo možnosti vzdáleného stahování tachografu.
Více o službách, které Eurowag poskytuje svým zákazníkům v oblasti správy flotily, najdete na webových stránkách společnosti.