PERSONALISTIKA – Informace nejen pro podnikatele.
Odlišnost obchodní a pracovní smlouvy.*
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.*
Pokuty za nelegální zaměstnávání.*
Připravované novinky v oblasti zaměstnávání.*
Z obsahu připravované novely zákona o zaměstnanosti.*
Odlišnost obchodní a pracovní smlouvy.
2.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Díky správně sepsaným smlouvám, nastaveným pravidlům při spolupráci s OSVČ a správnému postupu při kontrole inspektorátu práce je možné rizika minimalizovat rizika vysokých finančních sankcí ze strany kontrolních orgánů.
Základním pravidlem je odlišení závislé práce zaměstnance a samostatné výdělečné činnosti OSVČ. Pokud zaměstnavatel spolupracuje s OSVČ, smlouva i samotná spolupráce by měly mít znaky obchodní spolupráce dvou samostatných subjektů. Všechna další doporučení vycházejí právě z odlišení znaků závislé práce a samostatné výdělečné činnosti.
Podle § 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, platí, že závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně a musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Naproti tomu podle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, platí, že podnikatelem je ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.
Při výběru smlouvy se pro spolupráci s OSVČ nejčastěji volí smlouva o poskytování služeb, smlouva o obchodní spolupráci, smlouva o dílo (§ 2586 NOZ), příkazní smlouva (§ 2430 NOZ), zprostředkovatelská smlouva (§ 2445 NOZ) a smlouva o obchodním zastoupení (§ 2483 NOZ).
Při obchodní spolupráci by neměla mít OSVČ povinnost podle pokynů podnikatele konat osobně práce v rozvržené týdenní době, jelikož takové ujednání by nasvědčovalo výkonu závislé práce, která může být vykonávána pouze na základě pracovní smlouvy. OSVČ by měla být nahraditelná například subdodavatelem.
Odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.
3.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Zvláštním druhem odpovědnosti zaměstnance za škodu je odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Jedná se o odpovědnost zpřísněnou.
Odpovědnost za tuto škodu totiž vzniká, prokáže-li zaměstnavatel, že uzavřel se zaměstnancem platnou dohodu o odpovědnosti a že na svěřených a způsobilých hodnotách vznikl schodek. Zaměstnavatel není v tomto případě povinen zaměstnanci prokazovat zavinění, jak mu to jinak předepisuje ustanovení § 250 odst. 3 ZP, a zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši (viz dále). Stejně tak zákon po zaměstnavateli nevyžaduje, aby prokazoval, kdy přesně schodek vznikl.
Z výše uvedeného vyplývá, že zavinění zaměstnance na vzniku škody se předpokládá. Zaměstnanec se odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách zprostí zcela, popř. částečně, jen jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela, nebo zčásti bez jeho zavinění. Zaměstnanec přitom musí prokázat nejen existenci skutečností nasvědčujících tomu, že schodek mohl vzniknout zcela, nebo zčásti bez jeho zavinění, ale i příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a vznikem schodku. Musí tedy prokázat, že bez těchto skutečností by schodek nevznikl tak, jak vznikl.
Důvodem ke zproštění odpovědnosti zaměstnance za škodu může být např. zjištění, že schodek vznikl v důsledku úmyslného jednání třetí osoby (např. vloupání do objektu zaměstnavatele). Zmocní-li se třetí osoba protiprávně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, neznamená to ale samo o sobě, že zaměstnanec za schodek na těchto hodnotách neodpovídá. I v tomto případě by musel prokázat, že schodek vznikl zčásti, nebo zcela bez jeho zavinění.
Upozornění
Jak judikoval Nejvyšší soud, v takovém případě dochází ke střetu dvou odpovědností, totiž odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnosti pachatele trestného činu. Je přitom nutno zkoumat, zda zaměstnanec protiprávní jednání třetí osoby neumožnil porušením svých pracovních povinností (např. povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím) a zda by bez takového porušení mohlo ke škodě (schodku) úmyslným jednáním třetí osoby vůbec dojít.
Předpokladem vyvození odpovědnosti za schodek vůči zaměstnanci mj. je, že s ním byla uzavřena v souladu s ustanovením § 252 ZP dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených mu k vyúčtování.
Pro tuto dohodu platí následující:
- nemůže být uzavřena se zaměstnancem mladším 18 let,
- musí být sjednána písemně,
- musí obsahovat závazek zaměstnance, že přebírá odpovědnost za hodnoty, které mu zaměstnavatel svěří a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (viz dále),
- podmínkou její platnosti není uvedení funkce a pracoviště, s nimiž je taková odpovědnost spojena, dokonce ani vymezení hodnot, za které zaměstnanec odpovědnost převzal (tato skutečnost ovšem může sehrát negativní roli při prokazování případného schodku),
- zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem odstoupení zaměstnance od ní; odstoupit může zaměstnanec od této dohody za podmínek uvedených v ustanovení § 253 odst. 1 ZP.
Pokuty za nelegální zaměstnávání.
28.11.2024, Zdroj: ČTK
Pokuty, které uložil letos firmám Státní úřad inspekce práce za nelegální zaměstnávání, výrazně narostly.
Úřad dal letos do konce října za nelegální zaměstnávání pokuty za 143,6 milionu korun, což je o více než deset milionů více než za celý rok 2023. Za nárůstem je podle generálního inspektora Martina Meleckého vyšší efektivita kontrol a výrazný nárůst počtu cizinců v ČR.
Počet kontrol činil za letošních prvních deset měsíců 16.425, loni jich za celý rok bylo o 3 600 více.
Inspekční činnost úřadu je podle ministra práce Mariana Jurečky velmi intenzivní, dobře cílená. Zmínil v této souvislost sankce až deset milionů korun či možnost ukončení činnosti práce podnikatelské osoby. „Ať to bude agentura, která zprostředkovává práci, nebo konečný uživatel, který nelegální zaměstnance využívá, firem, které v ČR budou takto využívat či zneužívat lidi na práci, se výrazně dotknout sankce, které můžeme využívat. Důrazně varuji firmy, aby se těchto kroků nedopouštěly,“ řekl.
Připomněl, že od letošního ledna platí například nová definice nelegální práce, nový trest zákazu činnosti až na dva roky za přestupek umožnění výkonu nelegální práce a takzvaného zastřeného zprostředkování zaměstnání, rozšíření ručení za pokutu uloženou za umožnění výkonu všech druhů nelegální práce v rámci subdodavatelských řetězců či povinnost vést evidenci pracovní doby u dohod uzavíraných mimo pracovní poměr.
Od ledna 2025 se připravuje trest zveřejnění rozhodnutí u přestupku umožnění nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání či jeho umožnění, zjednodušení upuštění od přestupkového řízení, pořizování audiovizuálních záznamů bez vědomí kontrolované osoby nebo sdílení informací mezi finančními úřady a orgány inspekce práce.
Připravované novinky v oblasti zaměstnávání.
29.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Do Senátu míří řada změn v oblasti zaměstnávání, které schválila Poslanecká sněmovna. O jaké jde?
Sněmovna schválila změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Mají podle ministerstva práce a sociálních věcí řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku. Dolní komora upravila novelou o zaměstnanosti také dohody o provedení práce a zdravotní benefity. Předlohu teď dostane k posouzení Senát.
U dohod o provedení práce Sněmovna zrušila pozměňovacím návrhem ministra práce Mariana Jurečky režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že změny v dohodách byly od počátku „devastační pro firmy, likvidační pro statisíce dohodářů a nahrávaly nelegálnímu zaměstnávání“, před čímž vládu varovali odborníci i opozice. Kabinet po roce zjistil, že systém registrací a danění dohod je v praxi neproveditelný, uvedla.
Hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění se má u dohod o provedení práce podle Jurečkova pozměňovacího návrhu odvozovat každoročně od průměrné mzdy, činila by čtvrtinu této mzdy. Příští rok by to bylo asi 11 500 korun. Jurečka prosadil také zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období, jak tomu bylo do konce roku 2023.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce musí začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatí odvod do státního rozpočtu. Odvod se má podle novely odstupňovat. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu. Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí.
Hned několik poslaneckých úprav se sešlo k dotacím na provozní asistenty. Sněmovna přijala úpravu Igora Hendrycha z opozičního hnutí ANO, podle kterého by příspěvek mohl činit až 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku s připočtením odvodů.
Navýšení by se podle vládní předlohy nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Poslanec ODS Vojtěch Munzar prosadil pozměňovací návrh, podle kterého uložení pokuty na úseku zaměstnanosti a inspekce práce už nepovede k vyloučení zaměstnavatele z chráněného trhu práce.
Sněmovna v novele schválila vymezení nové kategorie zahraničních pracovníků, doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronické hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání. Žádosti o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti čeká podle přijaté úpravy Víta Kaňkovského úplná digitalizace.
Z obsahu připravované novely zákona o zaměstnanosti.
22.11.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer
Sněmovna schválila novelu zákona o zaměstnanosti. K posouzení ji dostane Senát. Jaké novinky přinese?
Sněmovna schválila změny v podpoře zaměstnávání lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Mají podle ministerstva práce a sociálních věcí řešit problémy s účelovým využíváním příspěvku. Dolní komora upravila novelou o zaměstnanosti také dohody o provedení práce a zdravotní benefity. Předlohu teď dostane k posouzení Senát.
U dohod o provedení práce Sněmovna zrušila pozměňovacím návrhem ministra práce Mariana Jurečky režim takzvané oznámené dohody, který měl být zaveden konsolidačním balíčkem od příštího roku. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová k tomu uvedla, že změny v dohodách byly od počátku „devastační pro firmy, likvidační pro statisíce dohodářů a nahrávaly nelegálnímu zaměstnávání“, před čímž vládu varovali odborníci i opozice. Kabinet po roce zjistil, že systém registrací a danění dohod je v praxi neproveditelný, uvedla.
Hranice příjmů pro účast na nemocenském pojištění se má u dohod o provedení práce podle Jurečkova pozměňovacího návrhu odvozovat každoročně od průměrné mzdy, činila by čtvrtinu této mzdy. Příští rok by to bylo asi 11 500 korun. Jurečka prosadil také zvýšení daňového osvobození zdravotních benefitů až do hodnoty průměrné mzdy za zdaňovací období, jak tomu bylo do konce roku 2023.
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci na volném trhu práce musí začlenit mezi zaměstnance čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Povinnost mohou splnit hlavně tím, že je zaměstnají, případně mohou odebrat výrobky a služby od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce nebo zaplatí odvod do státního rozpočtu. Odvod se má podle novely odstupňovat. Zaměstnavatelé s méně než procentem postižených zaměstnanců by platili 3,5násobek průměrné mzdy, s podílem od jednoho do tří procent dvojnásobek a od tří do čtyř procent pak průměrnou mzdu. Ministerstvo uvedlo, že novela postihuje také přeprodávání výrobků a služeb handicapovaných mezi propojenými firmami.
Stát přispívá firmám na chráněném trhu práce s víc než polovinou postižených pracovníků, kteří mívají nižší výkon. Podniky mohou získat tři čtvrtiny jejich mzdových nákladů, ale nejvýš 15.700 korun. K tomu je možné pobírat paušál 1000 korun na provoz. Dá se žádat i o zvýšení podpory na další náklady na zaměstnávaní, tedy na asistenty, dopravu či přizpůsobení provozu. Nově by podle předlohy součet všech navýšení na další náklady nesměl přesáhnout 0,8násobek poskytnutých příspěvků za čtvrtletí.
Hned několik poslaneckých úprav se sešlo k dotacím na provozní asistenty. Sněmovna přijala úpravu Igora Hendrycha z opozičního hnutí ANO, podle kterého by příspěvek mohl činit až 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku s připočtením odvodů.
Navýšení by se podle vládní předlohy nevyplácelo na agenturního pracovníka či při práci z domova a jiného místa. Inspekce práce by mohla zveřejňovat seznam firem, které zaměstnávaly načerno či zastřeně. Poslanec ODS Vojtěch Munzar prosadil pozměňovací návrh, podle kterého uložení pokuty na úseku zaměstnanosti a inspekce práce už nepovede k vyloučení zaměstnavatele z chráněného trhu práce.
Sněmovna v novele schválila vymezení nové kategorie zahraničních pracovníků, doplnění rodného čísla do evidence klientů, elektronické hlášení pracovních úrazů či za určitých podmínek prolomení mlčenlivosti u daní při kontrolách nelegálního a zastřeného zaměstnávání. Žádosti o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti čeká podle přijaté úpravy Víta Kaňkovského úplná digitalizace.