BOZP – Informace nejen pro podnikatele.

 19. 1. 2025

Mimořádná prohlídka místo periodické.* 

Nové normy – BOZP a PO – leden 2025.* 

Poznatky z kontrolní činnosti inspektorátu práce.* 

Zástupci zaměstnanců pro BOZP.* 

Mimořádná prohlídka místo periodické.

3.12.2024, Robert Křepinský, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Personalistce bylo při auditu vytčeno, že na základě požadavku zaměstnavatele poslala zaměstnance po návratu z nemoci na mimořádnou úplnou prohlídku čtvrt roku před periodickou prohlídkou, aby pak nemusela zaměstnance posílat na periodickou prohlídku.

Podle mě to chyba není, protože, § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb., v odstavci 2 uvádí, v jakých případech se mimořádná prohlídka provádí a následující odstavec 3 uvádí, kdy ještě (dále). Tam konkrétně § 12 odst. 3 uvádí: Mimořádná prohlídka se dále provádí na základě a) žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu, což si myslím, že je právě tento případ.

Odpověď:

Jestliže personalistka chtěla využít možnosti poslat zaměstnance již 90 dnů před skončením platnosti dosavadního posudku na prohlídku za účelem dalšího trvání zdravotní způsobilosti k práci (viz § 43 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů), měla napsat do žádosti, že jde o prohlídku periodickou a vzhledem ke splnění podmínky podle § 12 odst. 2 písm. f) bod 1. vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se souběhem s prohlídkou mimořádnou.

Ale vzhledem k tomu, že není zřejmé, zda to bylo 90 dnů před skončením platnosti dosavadního posudku, uvedu ještě druhou variantu, že tak bylo učiněno více než 90 dnů před skončením platnosti tohoto posudku. V tomto případě měla personalistka poslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku z důvodu nemoci delší než 8 týdnů (předpokládám, že nejde o kategorii první bez profesního či jiného rizika) podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. f) bod 1. Tato prohlídka ovšem není v úplném rozsahu, takže po jejím provedení ve lhůtě podle platnosti dosavadního posudku měla být dále provedena prohlídka periodická podle ustanovení § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb.


Nové normy – BOZP a PO – leden 2025.

15.1.2025, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

Nové normy ČSN, které vyšly ve věstníku ÚNMZ leden 2025 a souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.

NOVĚ NORMY ČSN

ČSN EN ISO 10882-1 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 1: Odběr vzorků poletavého prachu; (idt ISO 10882-1:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520599

ČSN EN ISO 10882-2 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 2: Odběr vzorků plynů; (idt ISO 10882-2:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520600

ČSN EN ISO 19085-6 ed. 2 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 6: Jednovřetenové svislé stolní frézky („vrcholové“); (idt ISO 19085-6:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520594

ČSN EN 14325+A1 (83 2733)
Ochranné oděvy proti chemikáliím – Zkušební metody a klasifikace odolnosti pro materiály, švy, spoje a sestavy protichemických ochranných oděvů; Vydání: leden 2025
kat. č. 520568

ČSN EN 14983 (44 3010)
Ochrana a prevence proti výbuchu v hlubinných dolech – Zařízení a ochranné systémy pro degazaci důlního plynu; Vydání: Říjen 2007 Změna Z1; Vydání: leden 2025
kat. č. 520539

ČSN EN ISO 19085-6 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 6: Jednovřetenové svislé stolní frézky („vrcholové“); Vydání: březen 2019
kat. č. 520678

Opravy ČSN

ČSN EN IEC 62477-1 ed. 2 (35 1534)
Bezpečnostní požadavky pro systémy a zařízení výkonových elektronických měničů – Část 1: Obecně; Vydání: květen 2024
kat. č. 519498

Evropské normy

ČSN EN 17955 (13 3041)
Průmyslové armatury – Funkční bezpečnost automatických bezpečnostních ventilů; EN 17955:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520243

ČSN EN 81-44 (27 4405)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 44: Zdvihací zařízení na větrných turbínách; EN 81-44:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520242

ČSN EN 13814-1+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 1: Návrh a výroba; EN 13814-1+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520238

ČSN EN 13814-2+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 2: Provoz, údržba a používání; EN 13814-2+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520239

ČSN EN 13814-3+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 3: Požadavky na inspekce během návrhu, výroby, provozu a používání; EN 13814-3+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520240

ČSN EN 17966 (38 9230)
Hasicí zařízení – Hasicí zařízení na oxid uhličitý pro použití v objektech – Návrh a instalace; EN 17966:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520672

ČSN EN 17450-2 (38 9261)
Stabilní hasicí zařízení – Komponenty mlhových hasicích zařízení – Část 2: Charakteristiky výrobku a zkušební metody pro hubice a hlavice; EN 17450-2:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520581

ČSN EN 17950 (83 2150)
Ochranné přilby – Zkušební metody – Tlumení nárazů včetně měření rotační kinematiky; EN 17950:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520347

ČSN EN ISO 13506-1 (83 2743)
Oděvy na ochranu proti teplu a ohni – Část 1: Zkušební metoda pro kompletní oděvní součásti – Měření přenosu energie pomocí přístrojové figuríny;
kat. č. 520311

ČSN EN ISO 13506-2 (83 2743)
Ochranné oděvy proti teplu a ohni – Část 2: Predikce poranění popálením kůže – Požadavky na výpočty a zkušební případy; EN ISO 13506-2:2024
kat. č. 520312

ČSN EN ISO 10075-2 (83 3572)
Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži – Část 2: Zásady projektování; EN ISO 10075-2:2024; ISO 10075-2:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520313


Poznatky z kontrolní činnosti inspektorátu práce.

25.11.2024, Zdroj: SUIP

Ignorování vlastností zpracovávaného materiálu může mít pro zaměstnance i zaměstnavatele nepříjemné důsledky. Podívejme se na další kazuistiku Státního úřadu inspekce práce.

Kazuistika 

Podnik zabývající se mj. výrobou izolačních desek z expandovaného polystyrenu (dále jen „EPS“) zadal stavební společnosti výstavbu nové výrobní haly. Ještě před dokončením stavby, pro kterou v tu dobu ani nebylo vydáno stavební povolení, byla zahájena výroba. Na jednom pracovišti byly od tohoto okamžiku plněny úkoly dvou zaměstnavatelů bez toho, aniž by byla vyhodnocena rizika plynoucí z prolínání činností stavebních a výrobních. Nebyla tak nijak zabezpečena koordinace zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (dále jen „BOZP“) pro více subjektů fungujících na společném pracovišti.

Zásadním rizikem při výrobě izolačních desek z EPS je riziko výbuchu pentanu, kdy k uvolňování pentanu dochází ve všech fázích výrobního procesu. Ačkoliv zaměstnavatel o této skutečnosti věděl (bezpečnostní list, výstražné nápisy na obalech suroviny, odborný posudek o uvolňování emisí do ovzduší), nijak tyto skutečnosti nezohlednil a riziko výbuchu nevyhodnotil.

Zaměstnanci stavební společnosti prokazatelně využívali prostor provzdušňovacích sil, které sloužily pro skladování napěněného polystyrenu), jako odpočívárnu např. při poledních pauzách. Při pohybu jednoho ze zaměstnanců v blízkosti sila se zapálenou cigaretou došlo k iniciaci směsi par pentanu se vzduchem, k výbuchu a následnému požáru vnitřního prostoru sila. Zaměstnanec byl působením tlakové vlny výbuchu odhozen a v důsledku expanzivního hoření popálen na rukou a zádech.

Proces výroby izolačních desek probíhá v několika fázích:

  • V první fázi dochází k předpěnění základní suroviny (zpěňovatelný polystyren ve formě perlí) působením syté vodní páry v předpěňovacích zařízeních. Během tohoto procesu zvětší perle mnohonásobně svůj objem, a to díky 4-7 % obsahu tzv. nadouvadla (pentan).
  • Materiál je dále přesouván do provzdušňovacích sil, ve kterých dochází k uvolňování pentanu. Perle získávají větší mechanickou pružnost, zlepšuje se jejich další zpracovatelnost a zároveň se suší.
  • V poslední fázi se za působení syté vodní páry perle tvarují do forem, kde změknou a nafouknou se, a poté se vzájemně svaří a vytvoří tak kompaktní výrobek. V případě bloku se dále rozřežou teplým drátem na desky požadovaných rozměrů.

Zjištění při kontrole

Při kontrole prováděné místně příslušným oblastním inspektorátem práce byly zjištěny zásadní skutečnosti, které vyplývají z nesplnění povinnosti vyhledat a vyhodnotit riziko výbuchu uvolňovaného pentanu, který je vysoce hořlavý a za určitých podmínek i výbušný.

Zaměstnavatel nezpracoval dokumentaci o ochraně před výbuchem.

Zaměstnavatel neučinil žádná opatření k omezení působení rizika výbuchu tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Zaměstnanci ani další osoby zdržující se na pracovišti uvedeného podniku nebyli informováni o riziku výbuchu.

Jak zabránit podobné události či jejímu opakování?

  •  Důsledně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění –   § 102 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
  •  Posuzovat rizika výbuchu zejména se zřetelem na pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání a pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace –  nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu
  •  Při spolupráci více zaměstnavatelů na jednom pracovišti se vzájemně informovat o možných rizicích, které by mohly ohrozit život a zdraví zaměstnanců –  § 101 odst. 3, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Ponaučení

Ponaučením z této mimořádné události je skutečnost, že zaměstnavatel nemůže spoléhat na zavedenou praxi se zdůvodněním, že k obdobné mimořádné události v podobných provozech nikdy nedošlo, nebo dokonce popírat a bránit se zjevným faktům (informace z bezpečnostních či technických listů), ale musí důsledně vyhledávat a hodnotit rizika vycházející z vlastností materiálu, se kterým každodenně pracuje. Nelze se tvářit, že problém neexistuje a riziko opatřeními neminimalizovat. Zaměstnanci stavební společnosti na základě neinformovanosti nezměnili své chování na pracovišti stavby poté, kdy došlo k souběhu s výrobou, a nadále porušovali vyslovený zákaz kouření v areálu, nyní ale již ve výbušném prostředí.

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí:

  • předcházení vzniku výbušné atmosféry,
  • zabránění iniciace výbušné atmosféry,
  • snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.
  • Zaměstnavatel posuzuje rizika výbuchu zejména se zřetelem na
  • pravděpodobnost výskytu výbušné atmosféry a její trvání,
  • pravděpodobnost výskytu zdrojů iniciace, včetně možných výbojů statické elektřiny a na pravděpodobnost, zda jsou aktivní a účinné,
  • používaná zařízení včetně instalace, látky, technologické procesy, pracovní postupy a jejich možné vzájemné působení,
  • rozsah předpokládaných účinků výbuchu.

Zaměstnavatel po provedení technických nebo organizačních opatření a posouzení rizika výbuchu:

  • klasifikuje prostory s prostředím nebezpečí výbuchu na prostory s nebezpečím výbuchu a prostory bez nebezpečí výbuchu,
  • zabezpečí v prostorech klasifikovaných podle písmene a) plnění dalších požadavků,
  • označí místa vstupu do prostorů s nebezpečím výbuchu bezpečnostními značkami výstrahy s černými písmeny EX označujícími „nebezpečí – výbušné prostředí“,
  • zabezpečí vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem a její vedení tak, aby odpovídala skutečnosti.

Zástupci zaměstnanců pro BOZP.

12.12.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Kdo jsou zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v případě, že u zaměstnavatele není odborová organizace?

Odpověď:

Zákoník práce užívá pojem „zástupci zaměstnanců“ pro tři zástupce

  • odborovou organizaci,
  • radu zaměstnanců a
  • zástupce pro oblast BOZP.

To proto, že tři evropské směrnice z oblasti pracovního práva vyžadují, aby zaměstnavatel se zaměstnanci a jejich zástupci věci projednával (konzultoval) a aby zaměstnance a jejich zástupce informoval. To konečně vyplývá z § 278 a § 279 zákoníku práce.

Z toho důvodu zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnanci (zpravidla tam, kde nepůsobí odborová organizace) zvolili radu zaměstnanců nebo zástupce pro oblast BOZP. Rada zaměstnanců projednává se zaměstnavatelem všechny otázky vyjmenované v citovaných § 278 a § 279 zákoníku práce s výjimkou BOZP. Jak vyplývá z názvu – zástupce pro oblast BOZP projednává se zaměstnavatele výhradně otázky týkající se BOZP.

Zatímco rady zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti práce jsou jen prostředníkem mezi zaměstnavatelem a kolektivem zaměstnanců, pokud jde o realizaci práva zaměstnanců na informace a projednání, pouze odborové organizace mají postavení účastníka pracovněprávních vztahů. To vyplývá i ze skutečnosti, že ani rada zaměstnanců, ani zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nemají způsobilost k právním úkonům.

Rozdíl v těchto typech zastupování spočívá v tom, že rada zaměstnanců a zástupci zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jsou pouze jakousi platformou pro přenos informací a projednávání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, nejedná se však o jiná sdružení ve smyslu čl. 27 odst. 3 Listiny základních práv a svobod ani ve smyslu Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87. Tento typ zastoupení určuje pouze příslušnost k určitému kolektivu zaměstnanců, není však založen na členském principu, jako je tomu u odborových organizací.

Neméně důležité je i právo kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů u zaměstnavatele a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V oblasti kontroly mají odborové organizace mezi zástupci zaměstnanců výjimečné postavení.

Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje

IČ: 25948890DIČ: CZ25948890
Zapsána: Krajským soudem v Hradci Králové, Spisová značka A 9526