Nové normy – BOZP a PO – leden 2025.* 

Jiná škoda na zdraví.* 

Otrava jako nemoc z povolání.* 

Regály nad únikovým východem.* 

Nové normy – BOZP a PO – leden 2025.

15.1.2025, Zdroj: ÚNMZ (www.unmz.cz/urad/unmz)

Nové normy ČSN, které vyšly ve věstníku ÚNMZ leden 2025 a souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci a požární ochranou.

NOVĚ NORMY ČSN

ČSN EN ISO 10882-1 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 1: Odběr vzorků poletavého prachu; (idt ISO 10882-1:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520599

ČSN EN ISO 10882-2 (05 0680)
Ochrana zdraví a bezpečnost při svařování a příbuzných procesech – Odběr vzorků poletavého prachu a plynů v dýchací zóně svářeče – Část 2: Odběr vzorků plynů; (idt ISO 10882-2:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520600

ČSN EN ISO 19085-6 ed. 2 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 6: Jednovřetenové svislé stolní frézky („vrcholové“); (idt ISO 19085-6:2024); Vydání: leden 2025
kat. č. 520594

ČSN EN 14325+A1 (83 2733)
Ochranné oděvy proti chemikáliím – Zkušební metody a klasifikace odolnosti pro materiály, švy, spoje a sestavy protichemických ochranných oděvů; Vydání: leden 2025
kat. č. 520568

ČSN EN 14983 (44 3010)
Ochrana a prevence proti výbuchu v hlubinných dolech – Zařízení a ochranné systémy pro degazaci důlního plynu; Vydání: Říjen 2007 Změna Z1; Vydání: leden 2025
kat. č. 520539

ČSN EN ISO 19085-6 (49 6070)
Dřevozpracující stroje – Bezpečnost – Část 6: Jednovřetenové svislé stolní frézky („vrcholové“); Vydání: březen 2019
kat. č. 520678

Opravy ČSN

ČSN EN IEC 62477-1 ed. 2 (35 1534)
Bezpečnostní požadavky pro systémy a zařízení výkonových elektronických měničů – Část 1: Obecně; Vydání: květen 2024
kat. č. 519498

Evropské normy

ČSN EN 17955 (13 3041)
Průmyslové armatury – Funkční bezpečnost automatických bezpečnostních ventilů; EN 17955:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520243

ČSN EN 81-44 (27 4405)
Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 44: Zdvihací zařízení na větrných turbínách; EN 81-44:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520242

ČSN EN 13814-1+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 1: Návrh a výroba; EN 13814-1+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520238

ČSN EN 13814-2+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 2: Provoz, údržba a používání; EN 13814-2+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520239

ČSN EN 13814-3+A1 (27 6001)
Bezpečnost zábavních jízd a zábavních zařízení – Část 3: Požadavky na inspekce během návrhu, výroby, provozu a používání; EN 13814-3+A1:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520240

ČSN EN 17966 (38 9230)
Hasicí zařízení – Hasicí zařízení na oxid uhličitý pro použití v objektech – Návrh a instalace; EN 17966:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520672

ČSN EN 17450-2 (38 9261)
Stabilní hasicí zařízení – Komponenty mlhových hasicích zařízení – Část 2: Charakteristiky výrobku a zkušební metody pro hubice a hlavice; EN 17450-2:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520581

ČSN EN 17950 (83 2150)
Ochranné přilby – Zkušební metody – Tlumení nárazů včetně měření rotační kinematiky; EN 17950:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520347

ČSN EN ISO 13506-1 (83 2743)
Oděvy na ochranu proti teplu a ohni – Část 1: Zkušební metoda pro kompletní oděvní součásti – Měření přenosu energie pomocí přístrojové figuríny;
kat. č. 520311

ČSN EN ISO 13506-2 (83 2743)
Ochranné oděvy proti teplu a ohni – Část 2: Predikce poranění popálením kůže – Požadavky na výpočty a zkušební případy; EN ISO 13506-2:2024
kat. č. 520312

ČSN EN ISO 10075-2 (83 3572)
Ergonomické zásady ve vztahu k mentální pracovní zátěži – Část 2: Zásady projektování; EN ISO 10075-2:2024; ISO 10075-2:2024; Účinnost od 2025-02-01
kat. č. 520313

---

Jiná škoda na zdraví.

20.11.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Slyšel jsem o institutu tzv. jiné škody na zdraví. Kdy se při poškození zdraví jedná o jinou škodu na zdraví?

Odpověď:

Podle § 265 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jestliže příčinou škody bylo porušení právních povinností nebo úmyslné jednání proti dobrým mravům. Okolnost, zda právní povinnost porušil nebo úmyslně jednal proti dobrým mravům zaměstnavatel, zaměstnanec jednající jeho jménem, nebo jiná osoba bez jakéhokoliv vztahu k zaměstnavateli, zda není významná. Rozhodující je, že ke škodě došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jinak (nepřesně) řečeno, zda byla škoda způsobena zaměstnanci v práci. Tato škoda se běžně nazývá jako „jiná škoda“ nebo „škoda na zdraví“, na rozdíl od škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Předpoklady odpovědnosti lze tedy vymezit takto:

• škoda, která vznikla zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
• porušení právní povinnosti (úmyslné jednání proti dobrým mravům) kýmkoli,
• příčinná souvislost mezi oběma uvedenými předpoklady.

V praxi může jít o případ, kdy zaměstnanci provádějícímu v terénu geodetické práce je odcizen neznámým pachatelem jeho vlastní přístroj, který se souhlasem zaměstnavatele použil. Může se též jednat o požadavky na náhradu škody z poškození zdraví, kterou nelze podřadit ani pod odpovědnost za pracovní úraz ani pod odpovědnost za nemoc z povolání. Může jít o případ, kdy zaměstnanec například tvrdí, že onemocněl a vznikla mu újma na zdraví v důsledku dlouhodobého výkonu práce, pro kterou byl lékařem uznán zdravotně způsobilým, ale objektivně byl této práce neschopen. O pracovní úraz nemůže jít už proto, že újma na zdraví nevznikla náhlým násilným a zejména krátkodobým působením zevních vlivů na tělesnou integritu zaměstnance. O nemoc z povolání by mohlo jít jedině, jestliže by vzniklou újmu na zdraví bylo možné podřadit pod některou nemoc z povolání uvedenou v seznamu nemocí z povolání. Za tohoto právního stavu nezbývá než základ nároku posoudit podle § 265 odst. 1 zákoníku práce a odvíjet úvahu o porušení právní povinnosti „kýmkoli“ od toho, zda naplnění tohoto předpokladu nelze spatřovat v pochybení lékaře při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance. Pro tento způsob a rozsah náhrady škody na zdraví však platí ustanovení o odškodňování pracovních úrazů, tedy § 269 a násl. zákoníku práce.

Pro ilustraci uvádím jeden starý judikát:
NS ČSR 6 Cz 3/80 (Rc 45/1982): Došlo-li u pracovníka při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození zdraví stykem s dráždivými chemickými i jinými látkami, popřípadě s jejich výpary, avšak nejde u pracovníka o nemoc z povolání, je třeba posoudit odpovědnost organizace také z hlediska právní úpravy obsažené v § 190 odst. 1 a § 187 odst. 1 zákoníku práce z r. 1965 (dnes § 269 a násl. a § 265 odst. 1 zákoníku práce). Podle § 190 odst. 1 zákoníku práce z r. 1965 (dnes § 269) by tu přicházela odpovědnost organizace v úvahu z toho důvodu, že násilným krátkodobým působením zevních příčin na zdraví pracovníka nemusí být vždy mechanické vlivy, ale i chemické nebo jiné látky, s nimiž pracovník přichází do styku (například v případech náhlých otrav). Odpovědnost organizace podle § 187 odst. 1 zákoníku práce z r. 1965 (nyní § 265 odst. 1 zákoníku práce) by byla dána tehdy, jestliže bylo onemocnění pracovníka vyvoláno závadným pracovním prostředím, jehož působení sice nebylo násilné a krátkodobé, ale trvalo delší dobu a závadnost pracovního prostředí byla důsledkem porušení právních povinností organizace. Prokázat porušení těchto povinností ze strany organizace a příčinnou souvislost s onemocněním pracovníka tu spočívá na pracovníkovi.

---

Otrava jako nemoc z povolání.

20.11.2024, JUDr. Eva Dandová, Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Z jakého důvodu se akutní otrava chemickými látkami považuje za nemoc z povolání? A jak by se postupovalo, kdyby v jejím důsledku došlo k úmrtí? To by nebyl smrtelný pracovní úraz?

Odpověď:

Lékaři rozlišují akutní otravy (vzniklé následkem jednorázového přijetí velkého množství jedu, například konzumací muchomůrky zelené či uštknutím jedovatého hada) a chronické otravy (vzniklé následkem dlouhodobého přijímání nízkých dávek kumulativního jedu, např. většina otrav těžkými kovy).

Příčinou otravy často bývají také plyny, nejčastěji oxid uhelnatý, který vzniká při nedokonalém spalování. Na vině bývají například plynové ohřívače vody (karmy) a nevětrané prostory.

Otrava oxidem uhličitým oproti tomu nejčastěji nastává v nevětraných provozovnách s kvasnými procesy, jako jsou například pivovary, vinné sklepy, ale také hluboké jámy, jeskyně a studny. V důsledku průmyslových havárií může dále docházet k otravě dalšími dráždivými plyny, například čpavkem, chlórem či fosgenem (vzniká při požáru zplodin).

Akutní intoxikace těžkými kovy nejsou příliš běžné. V praxi se nejčastěji setkáváme s otravou olovem, otravou arsenem a otravou rtutí. K otravě těžkými kovy dochází v případě, že se v těle nahromadí mikroskopické molekuly kovů, které se přichytí k vašim buňkám a brání jim v plnění jejich funkcí, což může být pro lidský organismus velmi nebezpečné. Mohou totiž poškodit životně důležité orgány, jako je například mozek nebo játra. K otravě těžkými kovy může dojít například dýcháním prachu z olověných barev.

Samozřejmě, že když dojde k akutní otravě následkem výkonu práce (např. při výše uvedené průmyslové havárii např. otravě oxidem uhličitým) jedná se o poškození zdraví, které vzniklo při plnění pracovních úkolů, resp. v přímé příčinné souvislosti s ním, takže jednoznačně zaměstnavatel zaměstnance odškodňuje zcela stejně jako kdyby došlo k pracovnímu úrazu. Rozsah odškodnění však záleží na průběhu léčby. Pokud se zaměstnanec např. po měsíčním pobytu v nemocnici z otravy oxidem uhličitým plně vyléčí, bude zaměstnavatel odškodňovat tzv. škodu na zdraví podle § 265 odst. 1 zákoníku práce. Tyto náhrady jsou stejné jako v případě náhrad škody z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání, ovšem v daném příkladu by se neposkytovaly všechny. V uvedeném příkladu otravy oxidem uhličitým bude asi přicházet v úvahu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a zákoníku práce a bolestné podle § 271c zákoníku práce.

V některých případech však mohou být následky akutní otravy dlouhodobější, klasickým příkladem může být tzv. otrava radiací, z které se vyvine nemoc z ozáření. Tady dochází k celkovému poškození zdraví a lékaři pak uznávají tuto nemoc jako nemoc z povolání. Otrava radiací je však dnes výjimečná, vyskytla se např. při havárii Černobylu. V tom případě – když se akutní otrava vyvine v nemoc z povolání – ji zase zaměstnavatel odškodňuje stejně jako pracovní úraz.

Pokud by v souvislosti ať již se škodou na zdraví (jednorázovou akutní otravou, která ještě nebyla uznána za nemoc z povolání) nebo klasickou nemocí z povolání, došlo k úmrtí zaměstnance a byla zde prokázána přímá příčinná souvislost s onou škodou na zdraví, postupuje se při odškodňování podle § 271g až § 271j zákoníku práce úplně stejně jako při odškodňování smrtelného pracovního úrazu.

---

Regály nad únikovým východem.

27.11.2024, Ing. Radek Brabec, DiS., Zdroj: Verlag Dashöfer

Dotaz:

Nad únikovými východy máme instalovány regály se zbožím a na některých provozovnách chtějí požární kontroly nad únikovým východem podlážku regálů z kovového rastru tak, aby mohla zhášející voda v případě požáru volně protékat, a na některých provozovnách zase chtějí pevnou nehořlavou podlážku, právě kvůli tomu, aby na evakuované osoby nic nestékalo či nekapalo. Jak to tedy má být správně?

Odpověď:

Pro dané stanovisko musel mít kontrolní orgán důvod podložený na základě místních podmínek.

K problematice únikových cest v nevýrobních podnicích lze uvést následující. Z ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o požární ochraně“) vyplývá pro právnické a podnikající fyzické osoby mimo jiné povinnost udržovat volné únikové cesty.

V ustanovení § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně a § 11 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) jsou obsaženy požadavky na udržování volných únikových cest. V ustanovení § 11 vyhlášky č. 246/2001 Sb., je uvedeno:

Podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce

(1) Vytvářením podmínek pro hašení požárů a pro záchranné práce se rozumí souhrn organizačních, a popřípadě i technických opatření umožňujících při využití existujících předpokladů, zejména stavebně technických, provedení rychlého a účinného zásahu, evakuace osob, zvířat a materiálu a záchranných prací.

(2) K provedení rychlého a účinného zásahu podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby

1. a) bylo zřetelně označeno tísňové číslo (telefonní číslo ohlašovny požárů), popřípadě uvedeny další pokyny ke způsobu ohlášení požáru ve všech objektech, kde provozují činnosti; právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozující činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím zveřejňují požární poplachové směrnice,
2. b) byl umožněn přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečena jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňové komunikace,
3. c) byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů,
4. d) bylo provedeno označení a umožněno použití nástupních ploch pro požární techniku a požárních výtahů,
5. e) byla zajištěna trvalá použitelnost vnitřních a vnějších zásahových cest (např. požární výtahy, požární žebříky) a trvale volný přístup k zařízení pro zásobování požární vodou,
6. f) byla označena rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínače elektrického proudu, uzávěry vody, plynu, produktovodů, uzávěry rozvodů ústředního topení.

(3) K provedení evakuace osob, zvířat a materiálu a k provedení záchranných prací podle odstavce 1 zajišťují právnické osoby a podnikající fyzické osoby, aby

1. a) byly označeny nouzové (únikové) východy, evakuační výtahy a směry úniku osob ve všech objektech, kde se při provozovaných činnostech může vyskytovat veřejnost nebo osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu; toto označení nemusí být provedeno v objektech s východy do volného prostoru, které jsou zřetelně viditelné a dostupné z každého místa,
2. b) byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest, tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce,
3. c) chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly využívány způsobem zvyšujícím požární riziko.

Dále se problematice únikových cest věnuje § 10 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, který uvádí:

Evakuace osob

(1) Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Nouzovým osvětlením musí být vybavena chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu.

(2) Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 2.

(3) Nášlapná vrstva podlahy v chráněné únikové cestě musí být navržena z hmot třídy reakce na oheň nejméně Cfl-s1.

(4) Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. Toto bezpečnostní značení se umisťuje zejména tam, kde se mění směr úniku, kde dochází ke křížení komunikací a při jakékoli změně výškové úrovně úniku.

(5) Evakuační výtah musí být označen bezpečnostním značením „Evakuační výtah“, a to v kabině výtahu a vně na dveřích výtahové šachty. Výtah, který neslouží k evakuaci, musí být obdobně označen bezpečnostním značením „Tento výtah neslouží k evakuaci osob“ nebo bezpečnostním značením podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 13.

(6) K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodech 1 a 2.

Vámi uvedený objekt dále upravuje ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty.  Zde jsou uvedeny bližší technické požadavky na nechráněné a chráněné únikové cesty.

K Vámi uvedené otázce se domnívám, že uvedené opatření souvisí s místními podmínkami, kdy v regálech mohou být skladovány hořlavé materiály. V případě požáru nesmí dojít k zasažení únikové cesty hořlavými látkami, které zhorší evakuaci.

Bylo by dobré zjistit důvod, proč kontrolní orgán požaduje nad únikovou cestu pevnou plochu, je možné že se již vyskytla situace, kdy došlo k případu, že byla narušena bezpečná evakuace osob, či se jedná u Vás o specifický případ, že například může dojít k úkapům hořlavých materiálů na evakuační cestu.

Ve Vašem případě bych se spíše zajímal o požární odolnost regálové konstrukce, zda nemůže pří požáru dojít k zavalení cesty. Dále pro kolik osob je evakuační východ určen. Nemůže dojít k panice a tlačenici, při které bude zhoršena funkce únikové cesty?

Norma ČSN 73 0845 o požární bezpečnosti skladů uvádí například následující:

Únikové cesty musejí být navrženy tak, aby také umožňovaly požární zásah v kterémkoliv místě skladu alespoň ze dvou stran.

Konstrukce ve skladu nesmí omezit podmínky evakuace osob a zejména možnosti požárního zásahu.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v § 5 uvádí povinnost právnických osob týkající se únikové cesty:

1. b) vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,

Doporučuji vyžádat si od kontrolního orgánu bližší stanovisko, proč navrhují takovýto postup. Dále zkusit upravit stabilní hasicí zařízení tak, aby bylo účinné i pod nehořlavou podlážkou. V tomto případě byste mohli řešení sjednotit. Další možností řešení, je odstranit regál nad úniko