Zaměstnanci – roční zúčtování daně.* 

Limit na zdravotní benefity pro zaměstnance se změní.* 

Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024.* 

Formulář přiznání k DPH od 1. 1. 2025.* 

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani.* 

Plátcovství a registrace k DPH od 2025.* 

Zaměstnanci – roční zúčtování daně. 

11.2.2025, Ing. Zdeněk Morávek, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojem

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti (dále jen „ZČ“), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně – zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. O roční zúčtování je možné žádat v písemné podobě, ale i elektronicky např. ve vnitropodnikovém elektronickém systému. O roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti může požádat v termínu do 15. 2. následujícího kalendářního roku každý zaměstnanec, který:

• měl v kalendářním roce příjmy jen od jednoho zaměstnavatele,
• pobíral příjmy od více zaměstnavatelů, ale jednotlivé zaměstnavatele ve zdaňovacím období měl postupně za sebou,
• podepsal u všech těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani, a to do 30 dnů po vstupu do zaměstnání (každoročně pak nejpozději do 15. února),
• nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání.

Zaměstnanci, který opomene požádat o roční zúčtování záloh, zaměstnavatel roční zúčtování sám, z vlastní iniciativy, neprovede. Součástí žádosti o roční zúčtování záloh je sdělení zaměstnance zapracované přímo v tiskopisu, kterým zaměstnanec potvrzuje pravdivost a úplnost údajů uvedených v této žádosti. Předmětem ročního zúčtování nejsou příjmy, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou podle § 36 ZDP, tyto příjmy se považují již za zdaněné a pokud zaměstnanec chce tyto příjmy zahrnout do svého zdanění, může tak učinit pouze prostřednictvím daňového přiznání v souladu s úpravou § 36 odst. 6 ZDP.

Roční zúčtování nelze provést fyzické osobě, která je povinna podat daňové přiznání. Jde o případy:

• poplatník měl zdanitelné příjmy zdaněné zálohovou daní současně od více zaměstnavatelů,
• poplatník uplatňuje snížení základu daně o hodnotu daru poskytnutého do zahraničí,
• poplatník, který má ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a mimo to i příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 20 000 Kč (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně),
• poplatník není rezidentem ČR, je rezidentem členského státu EU nebo EHS a chce uplatnit nezdanitelné části základu daně, slevy na dani, daňové zvýhodnění,
• poplatník pobíral ve zdaňovacím období příjmy v ČR i příjmy ze zahraničí (s výjimkou případu, kdy poplatníkovi plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění),
• poplatníkovi byly vyplaceny dlužné mzdy za předcházející zdaňovací období,
• poplatník, kterému v rámci navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří vznikl příjem podle § 6 ZDP, jedná se o případy porušení podmínek u produktů vymezených v § 15a ZDP,
• poplatník zavinil nedoplatek na dani a zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil správci daně.

Pan Michal je učitelem na základní škole. Na základě svého trenérského oprávnění ve svém volném čase trénuje mladé fotbalisty. Za rok 2024 mu byla podle trenérské smlouvy vyplacena odměna ve výši 38 000 Kč. K dosaženým příjmům si uplatnil výdaje paušálem (40 %). Dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti činil 22 800 Kč (příjmy 38 000 – výdaje 15 200 = 22 800 dílčí základ daně). Pan Michal si musí za rok 2024, v termínu do 1. 4. 2025, podat daňové přiznání, protože za zdaňovací období měl příjmy ze ZČ a k tomu příjmy z podnikání vyšší než 20 000 Kč.

Paní Helena pracuje jako účetní a ve svém volném čase vede účetnictví svému manželovi – podnikateli. Manžel rozděluje na spolupracující manželku 20 % příjmů a výdajů dosažených při podnikání, a to v souladu s § 13 ZDP. Částka, o kterou u ní za rok přesáhly příjmy výdaje, činila 25 600 Kč (příjmy 274 600 Kč – výdaje 249 000 Kč = zisk 25 600 Kč). Také paní Heleně nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně. Paní Helena musí podat daňové přiznání, měla příjmy z podnikání vyšší než 20 000 Kč.

Poznámka:

U poplatníků bývá mnohdy dosažený příjem zaměňován s dílčím základem daně – ziskem. Příjmem podle § 7 až 10 ZDP, který zakládá povinnost podat DAP, je vždy skutečně dosažený příjem bez uplatnění výdajů sloužících k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Pan Miroslav byl od 1. 1. do 30. 9. zaměstnán ve společnosti Enko. Od 1. 9., po vyhraném výběrovém řízení, nastoupil jako správce budovy do jiné firmy. Ihned po nástupu podepsal prohlášení k dani. K 15. 2. následujícího roku požádal pan Miroslav nového zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Po předložení potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozího zaměstnavatele bylo zjištěno, že v měsíci září uplatnili oba zaměstnavatelé u pana Miroslava zálohovou daň. Panu Miroslavovi nemohlo být provedeno roční zúčtování, protože se na něj vztahuje povinnost podat daňové přiznání.

Pan Emil (daňový rezident ČR) pracoval po část roku jako zaměstnanec německé společnosti na území Německa (od 1. ledna do 30. dubna). Zbývající část roku (od 1. května do 31. prosince) pracoval na území ČR jako zaměstnanec české společnosti. Český zaměstnavatel nemůže provést roční zúčtování, protože pan Emil je povinen podat daňové přiznání. Výjimkou by byl případ, kdy by se jednalo o příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Slevy na dani a roční zúčtování

Zaměstnancům se snižuje v průběhu zdaňovacího období vypočtená záloha na daň z příjmů ze ZČ o hodnotu slevy na dani podle § 35ba ZDP. V případě, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období některou ze slev neuplatňoval, o slevu nepřijde, protože si ji může uplatnit při ročním zúčtování daně.

Slevy na dani pro rok 2024

 

Sleva na dani	Roční výše slevy (Kč)	Měsíční výše slevy (Kč)
Na poplatníka	30 840	2 570
Na vyživovanou manželku/manžela	24 840	–
Na vyživovanou manželku/manžela, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP	49 680	–
základní sleva na invaliditu	2 520	210
rozšířená sleva na invaliditu	5 040	420
Držitel průkazu ZTP/P (i bez toho, že pobírá důchod)	16 140	1 345

Poznámka:

S účinností od roku 2024 došlo na základě zákona č. 349/2023 Sb., ke zrušení slevy na studenta a slevy za umístění dítěte.

Sleva na poplatníka

O uplatnění této slevy v průběhu zdaňovacího období žádá zaměstnanec podpisem v části I prohlášení k dani, a to nejpozději do 30 dnů ode dne nástupu do zaměstnání, každoročně pak do 15. 2. následujícího kalendářního roku.

V případě, že poplatník nastoupil do zaměstnání v průběhu roku (po rodičovské dovolené, byl evidován na úřadu práce, zaměstnán jako brigádník apod.), podepsal prohlášení, bude mu měsíčně snižována vypočtená záloha na daň o hodnotu měsíční slevy – 2 570 Kč. Při ročním zúčtování daně se vždy sleva na poplatníka uplatňuje v plné výši, tj. v částce 30 840 Kč.

Paní Jana nastoupila 1. června do zaměstnání po rodičovské dovolené. Podepsala prohlášení a měsíčně jí byla snížena vypočtená záloha na daň o částku 2 570 Kč. Svého zaměstnavatele požádala o roční zúčtování daně. Ten pracoval s následujícími údaji:

Hrubá mzda 7x 30 000 Kč, tj.	210 000 Kč
Základ daně zaokr. na 100 dolů	210 000 Kč
Daň 15 %	31 500 Kč
Roční sleva na poplatníka	30 840 Kč
Daň po slevě	660 Kč
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze ZČ po slevách na dani	13 510 Kč *

Paní Janě bude na základě provedeného ročního zúčtování vrácen přeplatek na zálohové dani ve výši 12 850 Kč.

* Výpočet:

základ daně
30 000 Kč
Daň 15 %	4 500 Kč
– Sleva na poplatníka	2 570 Kč
= Daň po slevě	1 930 Kč
Úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze ZČ
1 930 x 7 = 13 510 Kč

Sleva na vyživovanou manželku/ manžela

Při uplatnění této slevy musejí být splněny dvě podmínky:

• Manželka/manžel musí žít s poplatníkem a vyživovaným dítětem poplatníka, které nedovršilo věku 3 let, ve společně hospodařící domácnosti. Podle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
• Nesmí mít vlastní příjem ve zdaňovacím období vyšší než 68 000 Kč. Co se zahrnuje do vlastního příjmu, vymezuje kromě § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP také pokyn GFŘ D-59 (v části k § 35ba), kde jsou tyto příjmy detailněji vyjmenovány.

Pro účely slevy na manžela se za vyživované dítě poplatníka nepovažuje vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, není-li v péči těchto osob, která nahrazuje péči rodičů.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35bb odst. 4 ZDP, tedy s výjimkou:

• dávek osobám se zdravotním postižením, pomoci v hmotné nouzi, státní sociální podpory a pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• příspěvků na péči a na sociální služby,
• státních příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem, státních příspěvků na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a státní podpory podle zákona upravujícího stavební spoření,
• stipendií poskytovaných studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjmů plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, který je od daně osvobozen,
• příjmů, které vznikly jako důsledek porušení podmínek osvobození příjmu nebo uplatnění nezdanitelné části základu daně, a
• příjmů, které plynou druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považují za příjem druhého z manželů v případě manželů, kteří mají společné jmění manželů.

Do vlastního příjmu manžela (manželky) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku,

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manžela (manželky) pro účely slevy podle tohoto písmene nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má nemovitou věc vloženou do obchodního majetku – viz § 7 ZDP); příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů), se zdaňuje jen u jednoho z nich (viz § 9 odst. 2 ZDP nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich – viz § 10 ZDP).

Pokud je vyživovaná manželka/manžel držitelem průkazu ZTP/P zvyšuje se sleva na dvojnásobek, tj. na částku 49 680 Kč ročně.

Nárok na uplatnění slevy na vyživovanou manželku/manžela se, na rozdíl od ostatních slev na dani, uplatňuje v ročním zúčtování. Důvodem je skutečnost, že dopředu nelze odhadnout, zda příjmy vyživované osoby nepřesáhnou za kalendářní rok hranici 68 000 Kč.

Nárok na slevu na manželku s nízkými příjmy (svatba v průběhu posuzovaného roku)

Pan Novosad uzavřel dne 16. 5. sňatek. Za celý rok měla manželka pana Novosada příjmy ve výši 55 000 Kč. Po skončení zdaňovacího období může pan Novosad uplatnit slevu na manželku ve výši 14 490 Kč (7/12 z částky 24 840 Kč). Pro účely uplatnění slevy se sleduje příjem manželky za celé zdaňovací období, ale na slevu je nárok až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani.

Základní a rozšířená sleva na invaliditu, držitel průkazu ZTP/P

Základní sleva na invaliditu činí 2 520 Kč. V případě nesplnění podmínky po celý rok se výše krátí dle odst. 3 na 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku je podmínka splněna.

Základní slevu na invaliditu lze počínaje rokem 2018 uplatnit již od okamžiku, kdy je poplatníkovi invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně přiznán. Podle § 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. orgán rozhodující o přiznání invalidního důchodu uvádí v rozhodnutí vždy, o jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo den, od něhož došlo ke změně stupně invalidity.

Podle § 61a zákona č. 155/1995 Sb. ve věku 65 let zaniká nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu. Od 60 let věku může invalida požádat ČSSZ, aby mu byl invalidní důchod nahrazen starobním důchodem. Slevu na invaliditu může důchodce uplatnit, i když požádá, aby invalidní důchod byl nahrazen starobním důchodem. Citovaný § 61a stanoví, že nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let; tímto dnem vzniká tomuto poživateli nárok na starobní důchod. Starobní důchod, na který vznikl nárok, náleží ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod. Nárok na starobní důchod nevylučuje nárok na starobní důchod podle § 29 odst. 1, 2 nebo 3 zákona č. 155/1995 Sb., pro účely souběhu nároků na výplatu důchodů podle § 59 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. se na starobní důchod, na který vznikl nárok, hledí jako na dosavadní invalidní důchod.

Rozšířená sleva na invaliditu činí 5 040 Kč, a v případě nesplnění podmínek po celý rok se výše krátí dle odst. 3 na 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku je podmínka splněna.

Rozšířenou slevu na invaliditu lze počínaje rokem 2018 uplatnit již od okamžiku, kdy je poplatníkovi invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně přiznán.

Za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je invalidita poplatníka ve třetím stupni, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. vdovský (vdovecký) důchod, na který má invalidní vdova (vdovec) ve třetím stupni nárok i po uplynutí jednoho roku od smrti manžela (manželky).

Podmínka poskytnutí slevy na držitele průkazu ZTP/P je počínaje rokem 2018 vázána na okamžik přiznání statusu zdravotního postižení s nárokem na výhody plynoucí z držby průkazu ZTP/P. Nárok na průkaz ZTP/P je určen § 34 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. a mají jej osoby se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra.

Výše slevy činí 16 140 Kč, a v případě nesplnění podmínek po celý rok se výše krátí dle odst. 3 na 1/12 částky za každý měsíc, na jehož počátku jsou podmínky splněny.

Uplatnění slevy na vlastní invaliditu a z titulu držitele průkazu ZTP/P

Pan Holík po celý rok pobíral důchod pro invaliditu třetího stupně. Nárok na slevu mzdové účetní prokázal rozhodnutím o přiznání důchodu a dokladem o výplatě důchodu. Vzhledem k tomu, že pan Holík je také držitelem průkazu ZTP/P, má nárok současně na slevu z titulu důchodce s invaliditou III. stupně a držitele průkazu ZTP/P (5 040 + 16 140).

Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanec má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie, EHP. Společně hospodařící domácnost je vymezena v § 21e odst. 4 ZDP jako společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Pro rok 2024 činí výše daňového zvýhodnění:

• na jedno dítě 15 204 Kč ročně,
• na druhé dítě 22 320 Kč ročně,
• na třetí a každé další dítě 27 840 Kč.

Ustanovení § 35c odst. 1 ZDP stanoví, že vypočtená daň se nejdříve sníží o slevy z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, slevy na dani pro poplatníky fyzické osoby vymezené v § 35ba ZDP, a až takto sníženou daň dále sníží o daňové zvýhodnění na vyživované děti.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Jaká z těchto alternativ bude uplatněna, záleží na poměru mezi výší daňového zvýhodnění a vypočtenou daní. Pokud je vypočtená daň vyšší než daňové zvýhodnění, uplatní se sleva na dani. Pokud je vypočtená daň nulová, představuje celé daňové zvýhodnění daňový bonus a sleva na dani se tak neuplatní. Pokud je vypočtená daň nižší než daňové zvýhodnění, do výše vypočtené daně se jedná o slevu na dani a část daňového zvýhodnění převyšující vypočtenou daň představuje daňový bonus. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Mimořádnou důležitost má vymezení toho, jaké dítě se považuje za vyživované. Za vyživované dítě poplatníka se považuje:

• dítě vlastní,
• osvojenec,
• dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, za které se považuje dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu,
• dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, tedy dítě po zániku pěstounské péče, jestliže dítě nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem,
• dítě druhého z manželů,
• vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. V tomto případě je tedy podmínkou jednak společně hospodařící domácnost prarodiče a vnuka, ale také absence dostatečných příjmů rodičů, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Samozřejmým předpokladem je ale skutečnost, že dostatečné příjmy má prarodič, jinak nelze daňové zvýhodnění uplatnit ani v tomto případě.

Z výše uvedeného vyplývá, že možnost uplatnění daňového zvýhodnění se bez dalšího nevztahuje na případ druh – družka, kdy druh nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky, i když spolu s dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti. Zák. o daních z příjmů umožňuje uplatnit daňové zvýhodnění pouze poplatníkovi, který je v přímém příbuzenském vztahu k vyživovanému dítěti, jiné případy, než výše uvedené úprava nepřipouští.

Kromě podmínky vztahu poplatníka k vyživovanému dítěti, který je založen výše uvedenými přímými příbuzenskými vztahy nebo rozhodnutím příslušného orgánu, musí být dále splněna podmínka ekonomické závislosti dítěte na poplatníkovi uplatňující daňové zvýhodnění. Ekonomická závislost je vyjádřená tím, že se buď jedná o dítě nezletilé, nebo o dítě zletilé, které ale současně studuje, případně jej omezuje v jeho vlastní ekonomické činnosti nepříznivý zdravotní stav. Je ale potřeba zdůraznit, že této ekonomické závislosti není na překážku jakýkoliv příjem dítěte, který třeba může vést i k tomu, že dítě bude na rodičích fakticky ekonomicky nezávislé.

Nezletilost a zletilost je dána § 30 OZ s tím, že zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Pokud se jedná o dítě nezletilé, tedy dítě do dovršení osmnáctého roku věku, zák. o daních z příjmů nestanoví žádné další podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění, tedy např. je možné uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, které nestuduje střední školu (při splnění ostatních podmínek).

V případě zletilého dítěte je situace o hodně složitější. Daňové zvýhodnění lze uplatit až do dovršení věku 26 let dítěte, to znamená, že naposledy lze uplatnit daňové zvýhodnění za kalendářní měsíc (a tedy poměrnou část daňového zvýhodnění za zdaňovací období), ve kterém zletilé dítě dovrší věk 26 let. Současně se musí jednat o dítě, kterému není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, v opačném případě se předpokládá, že toto dítě je ekonomicky zajištěno pobíráním tohoto důchodu.

Ustanovení § 35d ZDP upravuje nárok na měsíční daňové zvýhodnění na dítě, § 35c ZDP nárok na roční daňové zvýhodnění na dítě. Ve vztahu k ročnímu zúčtování daně se budeme zabývat formou uplatnění této slevy podle § 35c ZDP.

Daňové zvýhodnění mohou během zdaňovacího období uplatňovat postupně – nikdy ne současně – oba rodiče. V případě, že poplatník nevyživuje v domácnosti dítě po celý rok, náleží mu daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky přítomnosti dítěte v domácnosti splněny. Výjimkou, kdy tato podmínka nemusí být dodržena, je:

• narození dítěte,
• osvojení nezletilého dítěte, nebo převzetí dítěte do pěstounské péče,
• začátek soustavné přípravy zletilého dítěte na budoucí povolání.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč.

Postup při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je upraven v § 35d odst. 6 ZDP. Nejdříve bude daň snížena o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, tedy o slevy vymezené v § 35ba ZDP. Do výše zbývající části daně bude poskytnuto daňové zvýhodnění formou slevy na dani. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Aby ale mohl být poplatníkovi daňový bonus vyplacen, musí být v tomto případě dosažena alespoň minimální výše příjmů, a to ve výši šestinásobku minimální mzdy. Tyto příjmy představují úhrn příjmů poplatníka ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Opět tedy zák. o daních z příjmů stanovuje požadavek na nějakou minimální výši určitých příjmů, aby mohl být daňový bonus poskytnut a vyplacen.

Pokud se následně při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění ukáže, že poplatník tuto minimální částku příjmů nedosáhl, je důležité, že neztrácí zpětně nárok na daňové bonusy, které byly vyplaceny již dříve v měsících, ve kterých byla splněna podmínka výše příjmů ve výši alespoň poloviny minimální mzdy.

Podrobnější postup výpočtu při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, pokud se jedná o poplatníka uplatňujícího daňové zvýhodnění, upravuje § 35d odst. 7 ZDP. Roční zúčtování bude provedeno tak, že nejdříve bude daň snížena o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a pak bude vypočtena částka daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani a daňového bonusu.

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění má tři kroky. V prvním se porovná daň snížená o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o slevu na dani z titulu daňového zvýhodnění s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Ve druhém kroku se porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Ve třetím kroku potom dochází k zúčtování těchto rozdílů podle konkrétní situace, tedy o nevyplacenou nebo přeplacenou částku na daňovém bonusu bude upravena výše vypočteného přeplatku na dani po slevě.

• 35d odst. 8 ZDP upravuje lhůtu, ve které má zaměstnavatel povinnost zaměstnanci vyplatit přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh. Jestliže provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vznikne přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu, potom jej zaměstnavatel jako plátce daně vyplatí poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období. Aby však došlo k vrácení, musí úhrnná výše doplatku ze zúčtování činit více než 50 Kč, jedná se o promítnutí zásady hospodárnosti uplatňované při správě daní.

Pokud z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vznikne nedoplatek, plátce daně jej poplatníkovi nesráží, případný nedoplatek na dani se tedy v tomto případě nevybere.

Poplatník, který podepsal prohlášení k dani, měl ve zdaňovacím období 2024 příjmy ze závislé činnosti měsíčně ve výši 30 000 Kč, z nichž byly sráženy daňové zálohy, a uplatňoval měsíční daňové zvýhodnění na 3 nezletilé děti. Po skončení roku požádal o roční zúčtování záloh. Otázkou je, jaká bude daňová povinnost poplatníka.

Měsíční mzda

 

Text	Kč
Hrubá mzda	30 000
Základ pro výpočet zálohy	30 000
Zaokrouhleno na stokoruny nahoru	30 000
Měsíční záloha na daň	4 500
Měsíční sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP	2 570
Záloha po slevě podle § 35ba ZDP	1 930
Měsíční daňové zvýhodnění (1 267 + 1 860 + 2 320)	5 447
– z toho měsíční sleva na dani	1 930
– z toho měsíční daňový bonus	3 517
Záloha po slevě podle § 35ba a 35d ZDP	0

Roční zúčtování

Text	Kč
Hrubá mzda za rok	360 000
Základ daně	360 000
Roční daň podle § 16 ZDP	54 000
Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP	30 840
Daň po slevě podle § 35ba ZDP	23 160
Roční daňové zvýhodnění na 3 děti (15 204 + 22 320 + 27 840)	65 364
– z toho sleva na dani	23 160
– z toho daňový bonus	42 204
Roční daň po slevách	0

Do výsledku výše uvedeného příkladu bude samozřejmě promítnuto také skutečnost, že v průběhu roku byly zaměstnanci vypláceny měsíční daňové bonusy, které zjištěný přeplatek na dani sníží.

Nezdanitelné části základu daně

Pouze v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání si může poplatník snížit základ daně o nezdanitelné části uvedené v § 15 ZDP, a to maximálně do výše základu daně. Od základu daně lze odečíst:

• bezúplatná plnění (dary),
• úroky z úvěrů,
• příspěvky daňově podporované produkty spoření na stáří.

Bezúplatná plnění (dary) – § 15 odst. 1 a 2 ZDP

Od základu daně lze odečíst úhrnnou hodnotu darů, která činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhne 2 % ze základu daně. Jedno z těchto dvou kritérií musí být vždy splněno. V úhrnu lze odečíst maximálně 15 % ze základu daně. Nicméně doplňme, aktuální informaci ze stránek MF ČR, podle které až do roku 2027 pokračuje zachování zvýšeného odpočtu darů na podporu Ukrajiny do výše 30 % základu daně z příjmů. Současně stále platí, že finanční dary pořadatelům sbírek na veřejně prospěšné účely, tedy např. na dary v souvislosti se zářijovými povodněmi, jsou ze zákona odečitatelné od základu daně při splnění zákonem stanovených podmínek, a to rovněž maximálně do výše 30 % základu daně. (návrh zákona se v současné době nachází před 3. čtením v Poslanecké sněmovně –  ST 727 . MF počítá s jeho přijetím tak, aby byl validní i pro zdaňovací období 2024).

Zaměstnanec musí při uplatnění nároku prokázat, že plnění je poskytnuto vymezeným subjektům na účely vyjmenované v § 15 ZDP. Oceněno je také bezúplatné plnění pro zdravotnické účely:

• hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce činí 3 000 Kč,
• hodnota odběru orgánu od žijícího dárce a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk se oceňuje částkou 20 000 Kč,

Bezúplatné plnění (dary) lze poskytnout také právnické nebo fyzické osobě se sídlem nebo bydlištěm na území jiného státu EU než ČR a také na území EHP.

Od základu daně lze hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta.

Pokyn GFŘ D-59 současně upřesňuje způsob prokazování plnění, přičemž uvádí: „Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.“

Zaměstnanec pan Surý dne 8. března a 21. června bezúplatně daroval krev a dne 6. 10. bezúplatně daroval kostní dřeň. Pan Surý v souvislosti s jednotlivými odběry nenárokoval úhradu účelně vynaložených výdajů podle zákona o specifických zdravotnických službách, ale v rámci ročního zúčtování mu zaměstnavatel zohlednil nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP ve výši 26 000 Kč (hodnota daru nebyla vyšší než 15 % základu daně pana Surého).

Zaměstnanec pan Novák v průběhu roku daroval krev ve zdravotnickém zařízení na Slovensku. V tomto případě nemohla hodnotu daru zohlednit mzdová účetní při ročním zúčtování. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezúplatné plnění (dar) poskytnuté do zahraničí, musel jej pan Novák uplatnit až v daňovém přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP). Oprávněnost nároku na odpočet této nezdanitelné části základu daně bude posuzovat správce daně.

Zdůrazněme, že je nutné dobře posoudit, zda je splněn příslušný, zpravidla veřejně prospěšný, účel daru a je nutné také posoudit osobu, které je dar poskytnut. Darování fyzickým osobám s daňovým odpočtem je poměrně striktně omezeno.

Úroky z úvěrů – § 15 odst. 3 a 4 ZDP

Poplatníci mají dále možnost odečíst od základu daně úroky z hypotečního úvěru, bankovního úvěru, stavebního spoření a jiných úvěrů, kterými jsou např. překlenovací úvěr v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, předhypoteční úvěr, doplňkový úvěr k hypotečním úvěrům aj. Tyto úvěry musejí být uzavřeny za účelem vyřešení bytových potřeb poplatníka. Úprava, která umožňuje uplatnění celé nebo části hodnoty úroku z úvěru poskytnutého na bytové potřeby, navazuje na úpravu § 4b ZDP, která vymezuje pojem bytové potřeby. Při prvním uplatnění nároku na odpočet musí zaměstnanec předložit mzdové účetní nebo správci daně (pokud podává daňové přiznání) úvěrové smlouvy. Na jejich základě se posuzuje, zda došlo ke splnění všech kritérií umožňujících uplatnění odečtu. Zákon upravuje i možnou kombinaci při použití takto financované bytové potřeby k dosahování příjmů ze samostatné činnosti nebo nájmu. V zásadě jde o úrok, který je buď snižující položkou základu daně, nebo je daňově účinným výdajem, resp. z hlediska daňového základu dojdeme ke shodné výši. Pokud např. poplatník pronajímá jednotku (byt), kterou pořídil formou hypotečního úvěru, a z jedné poloviny tento prostor využívá ke svému bydlení, má nárok na odečet poloviny z hodnoty zaplacených úroků z titulu pořízení bytové potřeby a druhou polovinu může uplatnit za podmínek § 9 ZDP jako standardní daňový výdaj k příjmům z pronájmu.

Úprava § 15 odst. 4 ZDP dále stanoví bližší pravidla pro uplatnění odpočtu úroků z úvěru. Účastníci smlouvy o úvěru se mohou rozhodnout, zda uplatní odpočet pouze jeden z nich nebo každý z nich, a to stejným dílem. Při tomto rozhodování je důležité, že se posuzují pouze osoby zletilé. Nezletilé osoby odpočet úroků uplatnit nemohou, a to ani v případě, že by byly účastníky smlouvy o úvěru, a bez ohledu na to, zda jim plynou příjmy podléhající dani z příjmů fyzických osob a jako poplatníci tuto daň platí.

Maximální hodnotu úrokového odpočtu ve výši 300 000 Kč ročně je nutné posoudit vždy i proporcionálně ve vztahu k počtu měsíců, resp. maximální odpočet připadající na jeden kalendářní měsíc, ve kterém je úrok uhrazován, nemůže překročit hodnotu 25 000 Kč. Od zdaňovacího období 2021 se maximální hodnota úrokového odpočtu snížila na 150 000 Kč.

Poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru a v případě bytové potřeby uvedené v § 4b odst. 1 písm. a) až c) ZDP a též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. Nepatří sem ručitelé.

Za zdaňovací období lze uplatnit odečet úroků z úvěrů v maximální částce 150 000 Kč, a to ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti. Při placení úroků jen po část roku může být uplatněna pouze částka, která nepřevyšuje jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Od základu daně poplatníka se odčítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

V případě poskytnutí úvěru na koupi pozemku je podmínkou pro možnost snížení základu daně zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Pokud se tak nestane, nárok na uplatnění odpočtu z titulu úroků z úvěru zaniká a poplatník musí částky, o které byl v příslušných letech zvýhodněn, dodanit daní z příjmů podle ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém byla tato skutečnost zjištěna.

Je vhodné upozornit na speciální úpravu pro případy koupě pozemku určeného k výstavbě bytové potřeby. Pro uplatnění odpočtu je stanovena podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy. Samozřejmě v praxi může nastat situace, že tato podmínka nebude dodržena a k zahájení výstavby v uvedené lhůtě nedojde. V takovém případě nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a částky, o které byl v příslušných letech z důvodu zaplacených úroků z úvěrů základ daně snížen, se považují za příjem podle § 10 ZDP, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo. Tímto postupem tak bude základ daně zase o stejnou částku zvýšen a daň tak vrácena, a to v řádném daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období.

Odpočet úroků při refinancování úvěru

Zaměstnanec potřeboval rychle finanční prostředky, protože se mu naskytla výhodná koupě domu. Z toho důvodu si půjčil od svého bratra a dům koupil. Následně si zaměstnanec vyřídil hypoteční úvěr a finanční prostředky z tohoto úvěru použil na splátku zápůjčky bratrovi. Ve smlouvě o hypotečním úvěru byl uveden účel úvěru „vypořádání finanční zápůjčky od fyzické osoby použité k pořízení nemovitosti“. Na konci roku si zaměstnanec uplatnil odpočet úroků z hypotéky. Ve mzdové účtárně pro tento účel doložil: smlouvu o úvěru, potvrzení banky o výši úroků z hypotečního úvěru a výpis z listu vlastnictví. Úroky lze daňově zohlednit, neboť podle § 4b odst. 1 písm. h) ZDP je jako bytová potřeba mimo jiné definováno také „splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb“.

Bytová potřeba slouží k bydlení dcery účastníka úvěrové smlouvy

Pan Holý si za pomocí úvěru koupil byt, který sloužil k bydlení trvalého charakteru jeho dcery. Pan Holý má nárok na odpočet úroků, protože splnil zákonem stanovené podmínky, tj. byl vlastníkem bytu a ten byl užíván k trvalému bydlení jeho potomka. Takovýto postup je v souladu s § 15 odst. 4 ZDP.

Daňově podporované produkty spoření na stáří

Od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem.

Daňově podporované produkty na stáří jsou vymezeny v § 15b ZDP.

---

Limit na zdravotní benefity pro zaměstnance se změní. Bude ve výši průměrné mzdy.

Zastropování nefinančních volnočasových benefitů částkou ve výši poloviny průměrné mzdy udělalo mnoha firmám čáru přes rozpočet. Nejedna by totiž byla ráda štědřejší, ale nový limit je omezil. Od ledna 2025 se to u jednoho typu benefitů změní.

27.11.2024 | BusinessInfo.cz

Poslanecká sněmovna totiž schválila vyšší limit cílený na zdraví zaměstnanců. Benefity jsou důležitým střípkem do celé mozaiky spokojenosti zaměstnanců. Mnoho firem proto účelně využívá možnosti přispět například na zdraví, sport nebo dovolenou. Konsolidační balíček ale od ledna 2024 nepeněžní volnočasové benefity zastropoval.

„Limit je pro rok 2024 stanovený na polovinu průměrné mzdy. Je zde ovšem nastavený valorizační mechanismus,“ říká generální ředitel společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity) Daniel Čapek. Pro letošní rok je tak limit na nepeněžní benefity 21 983 korun, od ledna 2025 se zvedne na 23 278 korun (průměrná mzda pro příští rok totiž podle parametrů vyhlášených v nařízení vlády činí 46 557 korun).

„Osvobození od daně se v tomto případě uplatní například na Cafeterii, benefitní karty, předplatné do divadla, permanentky na sport, či do zoo, ale rovněž na příspěvky na rekreaci zaměstnanců i jejich rodinných příslušníků a na příspěvky na nadstandardní zdravotní péči,“ popisuje Čapek.

Pro zdravotní benefity vyšší limit

Praxe ovšem během necelého roku ukázala, že takové zastropování je pro zaměstnavatele příliš limitující. V reakci na to projednala Poslanecká sněmovna společně s novelou zákona o zaměstnanosti a dalšími změnami zákonů i ten o dani z příjmů fyzických osob.

Zde padl pozměňovací návrh, který zavádí vyšší limit pro zdravotní benefity, a to až do výše průměrné mzdy. Poslanci tuto novinku schválili v pátek 22. 11. 2024, účinnost novely by měla být od 1. 1. 2025. Ještě ale musí projít Senátem a být podepsána prezidentem.

Komora jedná s ministerstvem, aby z daňového stropu byly vyňaty sociální a zdravotní benefity

„Tento limit je nadstavbou toho stávajícího na volnočasové benefity. Pro rok 2025 se jedná o částku 46 557 korun,“ zdůrazňuje Čapek. „Pro ostatní volnočasové benefity zůstane i nadále limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy pro příští rok 23 278 korun. A jelikož by se příspěvky zaměřené na zdraví přesunuly do nového limitu, mohli by zaměstnavatelé ten volnočasový směřovat na další oblasti.“

Zdravotní benefity totiž podle poslanci schváleného návrhu bude možné využít na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo na pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. „Například vitamíny na podporu imunity, očkování, rehabilitace či psychologické poradenství by tak od příštího roku mohly být hrazené z nového limitu,“ doplňuje Čapek.

Hlídat dva limity bude složitější

Pro zaměstnavatele tak nastává nutnost hlídat dva různé limity. Do limitů, tedy do částky 46 557 korun u zdravotních benefitů a do částky 23 278 korun u ostatních volnočasových benefitů, totiž plnění nepodléhá na straně zaměstnance zdanění. „Daně a odvody se platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od svého zaměstnavatele nadlimitní plnění,“ vysvětluje Čapek.

Jinými slovy: nadlimitní částka se chová jako mzda. S tím souvisí i povinná administrativa, zaměstnavatel musí u každého zaměstnance pečlivě vést evidenci čerpání benefitů. Od nového roku už ve dvou kategoriích. „S touto zvýšenou administrativou si ale naši klienti nemusí lámat hlavu, jsme připraveni jim pomoci, případně překročení limitu vůbec neumožnit,“ zdůrazňuje Daniel Čapek.

Redakčně upravená tisková zpráva Pluxee

---

Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024. 

8.1.2025, Zdroj: Finanční správa

Podívejte se na několik odpovědí na dotazy, které se týkají obsahu potvrzení o zdanitelných příjmech.

Dotaz č. 1

Jaké údaje se budou vyplňovat do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 do řádku 10 „Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří dle § 6 odst. 9 písm. m) zákona podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona (penzijní připojištění)“?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 (vzor č. 32) se uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024 a byly dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP od daně osvobozeny. Výjimkou je pouze příspěvek na soukromé životní pojištění, kde je třeba uvádět příspěvky i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024. Smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012 a pro tuto položku ve formuláři tedy nebude věcná náplň.

Dotaz č. 2

Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem o poskytnutí příspěvku zaměstnavatele na „penzijní spoření“ nebo „doplňkové penzijní spoření“. Zaměstnavatel zaměstnanci přispívá již od roku 2014, tj. smlouva byla uzavřena před rokem 2024. Uvádí se výše příspěvku někde ve formuláři Potvrzení o zdanitelný příjme ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění za rok 2024 (vzor č. 32) se uvádějí jen příspěvky na produkty, u kterých byla smlouva uzavřena od 1. 1. 2024. Smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012 a pro tuto položku ve formuláři tedy nebude věcná náplň. Doplňkové penzijní spoření se bude ve formuláři uvádět pouze v případě, že smlouvy byly uzavřené po 1. 1. 2024.

Dotaz č. 3

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci 500 Kč měsíčně na doplňkové penzijní spoření. V srpnu 2024 se rozhodne zvýšit příspěvek na 600 Kč měsíčně. Musí se tento zvýšený příspěvek uvádět v Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?

V daném případě se jedná o dodatek k původní smlouvě uzavřené před 1. 1. 2024, kde se řeší pouze změna výše příspěvku hrazeného zaměstnavatelem. Tzn., nejedná se o novou smlouvu, která by zakládala povinnost uvádět příspěvky hrazené zaměstnavatelem do formuláře Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění.

Dotaz č. 4

Uvádějí se do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření uzavřené v prosinci 2023, ale s účinností smlouvy od 1. ledna 2024?

Dle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2024 se postupuje u smluv na doplňkové penzijní spoření uzavřených v roce 2023 dle znění zákona účinného v roce 2023. Pro smlouvy uzavřené v roce 2023 a starší platí, že se příspěvky zaměstnavatele na tento produkt spoření na stáří do Potvrzení neuvádí. Nová pravidla platí, až pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024.

Jaký vzor tiskopisu použít a jak postupovat při jeho vyplňování? Odpovědi na tyto otázky nabídnou následující řádky.

V Potvrzení vzor č. 33 je na rozdíl od Potvrzení vzor č. 32 odstraněno konkrétní zdaňovací období a z tohoto důvodu je možno použít vzor č. 33 i pro zdaňovací období 2024.

Jaký vzor tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění lze za rok 2024 použít?

Plátce daně za rok 2024 může použít tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění vzor č. 33 (uvedený v databázi daňových tiskopisů pro rok 2025), může také použít tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění vzor č. 32 (uvedený v databázi daňových tiskopisů pro rok 2024) na webu finanční správy.

Jaké údaje je třeba uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) do řádku 10 „Příspěvek zaměstnavatele na daňově podporované produkty na stáří“?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (vzor č. 33) se do řádku 10 uvádějí příspěvky zaměstnavatele na produkty spoření na stáří, které jsou:

• připsané na účet příslušné instituce v roce 2024,
• osvobozené od daně z příjmů do celkové výše 50 000 Kč,
• poskytnuté na smlouvy uzavřené poplatníkem v roce 2024 (výjimkou jsou smlouvy o životním pojištění),
• na smlouvy o soukromém životním pojištění se uvádějí příspěvky zaměstnavatele bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva uzavřena (uvádí se příspěvek zaměstnavatele i na smlouvy uzavřené před 1. 1. 2024).

Jaký údaj má být vyplněn v řádku 10 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění v tiskopise vzor č. 32, který se váže k penzijnímu připojištění?

Řádek 10 část „podle § 15a odst. 1 písm. a) zákona (penzijní připojištění)“ plátce daně v případě poskytnutí příspěvku na tento daňově podporovaný produkt nevyplňuje, neboť smlouvy na penzijní připojištění se státním příspěvkem bylo možné uzavřít pouze do roku 2012.

Jak postupovat, pokud zaměstnavatel zvýšil během roku příspěvek na produkty spoření na stáří? Je třeba toto zvýšení uvádět do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění?

Pokud plátce daně přispíval poplatníkům na smlouvy na produkty spoření na stáří uzavřené před 1. 1. 2024 (s výjimkou životního pojištění) a v průběhu roku 2024 tyto příspěvky zvýšil, nebude změna výše příspěvku hrazeného zaměstnavatelem v Potvrzení uvedena. U smluv na produkty spoření na stáří uzavřených v roce 2024 a u smluv na životní pojištění (bez ohledu na datum uzavření smlouvy) je třeba do Potvrzení uvést celkovou výši osvobozeného příspěvku, kterou zaměstnavatel v roce 2024 poskytl.

Jaké údaje týkající se daňově podporovaných produktů spoření na stáří je třeba uvádět do řádku 13 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění (u vzoru č. 32 i č. 33)?

Do řádku 13 se uvádí všechny částky uhrazené poplatníkem na daňově podporované produkty spoření na stáří (mimo pojištění dlouhodobé péče, které není produktem spoření na stáří), o které byl v rámci ročního zúčtování snížen základ daně, a to bez ohledu na skutečnost, kdy byla smlouva na daný produkt uzavřena.

Z jakého důvodu se do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňového zvýhodnění neuvádí pojištění dlouhodobé péče?

Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se neuvádí příspěvky zaměstnavatele ani poplatníkem zaplacené pojistné, protože se nejedná o produkt spoření na stáří. Do Potvrzení o zdanitelných příjmech se uvádějí pouze údaje související s produkty spoření na stáří.

Uvádí se do Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2024 příspěvky zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření, které poplatník uzavřel v roce 2023, ale účinnost smlouvy nastala až v roce 2024?

Dle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů, účinné od 1. 1. 2024, se postupuje u smluv na doplňkové penzijní spoření uzavřených v roce 2023 dle znění zákona účinného v roce 2023. Pro smlouvy uzavřené v roce 2023 a starší platí, že se příspěvky zaměstnavatele na tento produkt spoření na stáří do Potvrzení neuvádí. Nová pravidla platí až pro smlouvy uzavřené od 1. 1. 2024.

Jak se posuzuje limit pro účely případného dodanění příspěvků zaměstnavatele, které přesáhly roční limit 50 000 Kč pro osvobození od daně? Posuzuje se tento limit na příspěvky za měsíce 1–12/2024, nebo se jedná o příspěvky skutečně zaplacené v roce 2024?

Do řádku 10 Potvrzení uvádí zaměstnavatel pouze příspěvky, které byly od daně z příjmů osvobozeny a byly poplatníkovi poskytnuty v uvedeném zdaňovacím období. Pokud bude příspěvek poukázán zaměstnavatelem na účet zaměstnance u příslušné instituce v lednu 2025, započítá se do úhrnu příspěvků zaměstnavatele za zdaňovací období 2025. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel zahrne příspěvek poukázaný na účet u příslušné instituce v lednu 2025 do zúčtování mezd za kalendářní měsíc leden 2025 (které provádí obvykle v únoru), nikoliv do zúčtování mezd za kalendářní měsíc prosinec 2024.

Jaké jsou formuláře a lhůty pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2024?

Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se podává podle § 38j odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku, pokud plátce daně podává vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti – tiskopis MFin 5459 vzor č. 25“ za rok 2024:

• března 2025 (papírová forma)
• března 2025 (elektronická forma).

Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně se podává podle § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Lhůta pro podání „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně – tiskopis MFin 5466 vzor č. 19“ za rok 2024:

1. dubna 2024 (papírová i elektronická forma).

Co se uvádí do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a do Přílohy č. 1 „Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2024“?

Do řádku 05 „Počet zaměstnanců“ Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým zaměstnavatel za daný měsíc zúčtoval nějaký příjem ze závislé činnosti, bez ohledu na skutečnost, zda byl tento příjem zdaněn zálohou na daň či daní vybíranou srážkou nebo zda nějaká daňová povinnost zaměstnanci vůbec vznikla.

Do Přílohy č. 1 se uvádí počet zaměstnanců podle mzdových listů, kterým k 1. 12. vykazovaného období plynuly příjmy ze závislé činnosti včetně příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně.

V případě více pracovně-právních vztahů u jednoho zaměstnavatele se zaměstnanec uvádí do příslušného měsíce pouze jednou.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanci na rodičovské dovolené nebo např. čerpající neplacené volno po celý kalendářní měsíc nebudou v příslušných měsících řádku 05 Vyúčtování a ani v Příloze č. 1 uvedeni, neboť jim neplynuly v příslušných kalendářních měsících příjmy ze závislé činnosti.

V praxi může nastat situace, kdy se údaje z řádku 05 Vyúčtování a Přílohy č. 1 budou rozcházet. Tento nesoulad vznikne, pokud zaměstnavatel v průběhu měsíce prosince (po 1. 12.) přijal nové zaměstnance. Přestože těmto zaměstnancům bude zúčtována mzda za měsíc prosinec, nelze je   uvést do Přílohy č. 1, neboť jim neplynuly příjmy k 1. 12. vykazovaného období.

---

Formulář přiznání k DPH od 1. 1. 2025.

17.2.2025, Zdroj: Finanční správa

V souvislosti s novelou zákona o DPH od 1. 1. 2025 dochází také ke změnám formuláře přiznání k DPH.

Nová verze formuláře bude zveřejněna na webových stránkách FS ČR (portál MOJE daně) dne 20. 2. 2025. Pokud daňový subjekt chce podat daňové přiznání k DPH za leden 2025 před datem zveřejnění nové verze, může využít dosavadní formulář, který je na webových stránkách k dispozici.

Dosavadní formulář obsahově co se týká jednotlivých využitelných řádků plně dostačuje pro vykázání všech plnění uskutečněných nebo přijatých ve zdaňovacím období leden roku 2025. Plnění se do formuláře uvedou dle pokynů platných od 1. 1. 2025.

Přehledná schémata Vám pomohou velice rychle a snadno najít řešení Vašeho problému v DPH.

---

Plátce DPH čekají od ledna změny v povinné registraci k dani. Co přináší novela zákona?

Zásadních změn se dočkal zákon o dani z přidané hodnoty. Novela vstoupila v platnost k 1. lednu 2025. Podnikatele, kteří platí DPH případně se mohou stát plátci daně v budoucnu, zajímají především novinky v oblasti povinné registrace k dani.

20.01.2025 | BusinessInfo.cz

Novelu na podzim schválili poslanci a senátoři a v prosinci zákon podepsal prezident. Do roku 2024 platilo, že zaregistrovat se k DPH musejí mimo jiné všichni ti, jejichž obrat překročí za uplynulých dvanáct měsíců dva miliony korun, novela upravila mimo jiné způsob počítání obratu a lhůty důležité pro výpočet. Co vše se mění, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Největší změna zákona se týká registrace plátců k DPH při překročení obratu – změní se totiž způsob počítání příjmů, zavedena byla další (druhá) hranice ročního obratu a upraveny příslušné lhůty.

Část zmiňované novely českého zákona o DPH reaguje na novelu směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (viz níže).

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2025

Nový limit obratu a změna lhůt

Dosud si potenciální plátci DPH počítali obrat za předchozích dvanáct měsíců. V případě, že v uplynulých dvanácti měsících (například od listopadu 2023 do října 2024) přesáhne váš obrat dva miliony korun, stáváte se takzvanou osobou povinnou k dani.

DPH je klíčovým příjmem rozpočtu

Daň z přidané hodnoty je historicky nejmladší spotřební daní a tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Stát vybere na DPH každoročně přes půl bilionu korun. Příjem do státní pokladny se navíc pravidelně zvyšuje, jde o více než polovinu výběru ze všech daní. Více o DPH si přečtěte v článku Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

Ta musela na finanční úřad podat přihlášku k registraci do patnácti dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl stanovený obrat překročen. Například za období (od listopadu 2023) končící 31. října 2024, to bylo do loňského 15. listopadu. Od prvního dne následujícího měsíce (prosinec) se pak podnikatel stal plátcem DPH.

To vše od 1. ledna 2025 neplatí. „Pokud bude mít podnikatel pocit, že za rok překročí stanovenou hranici obratu, případně v novele plánovaný druhý limit (viz níže), měl by to, co nová legislativa přináší, ihned nastudovat, aby nebyl zaskočen,“ doporučuje daňový poradce Michal Dvořáček.

Kdo musí povinně platit DPH?

• ten, kdo pokračuje v činnosti po původním plátci, který zemře
• kdo se stane členem sdružení, kde je některý z dalších členů plátcem DPH
• kdo nabyde majetku privatizací či prodejem podniku
• další méně časté příklady v zákoně o DPH.

Jak systém registrace nově funguje?

1. Sledované měsíce

Potenciální plátce daně už nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku – tj. výhradně za leden až prosinec.

2. Od kdy se stáváte plátcem DPH

Pokud váš obrat v období od ledna do prosince překročí hranici dva miliony korun (ale současně nepřekročí hranici 2 536 500 korun), stanete se plátcem DPH od 1. ledna následujícího roku.

Pokud se chceme stát plátcem DPH dříve, můžete tak učinit dobrovolně, což zákon umožňoval i dosud. Přihlášku k registraci k DPH pak podnikatel podá do 10 pracovních dní od překročení dvoumilionového limitu za 12 předchozích měsíců. Plátcem daně se pak stane ode dne „následujícího po překročení výše obratu“.

Plusy a mínusy registrace k DPH: Kdy se vyplatí stát se dobrovolným plátcem?

V tomto případě mohou jisté problémy způsobovat časové prodlevy ve zveřejňování seznamu plátců DPH.

3. Další (druhý) limit obratu

Zatímco dosud platila pouze jedna finanční hranice (a to zmíněné dva miliony obratu za dvanáct uplynulých měsíců), od nového roku existují dva limity.

Pokud v daném kalendářním roce překročíte i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun, stáváte se plátcem DPH od druhého dne po překonání tohoto limitu.

Jak bylo zmíněno výše, novela je účinná od 1. ledna 2025. Některé změny ovšem budou mít odložený účinek od 1. července 2025 (například osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně cestujícím ze třetích zemí) a některé dokonce od 1. ledna 2027 (zrušení omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel).

Jedním z hlavních témat novely je transpozice evropské směrnice (o společném systému DPH) týkající se režimu pro malé podniky. Malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které za kalendářní rok nepřekročí tuzemský obrat dva miliony korun, nebudou v ČR spadat do režimu plátců DPH. Totéž bude platit i pro české malé firmy, které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU.

Ulehčení práce nebo větší administrativní zátěž?

Novela sice slibuje zjednodušení dosavadních postupů, na druhé straně ale může – zejména pro drobné podnikatele – znamenat větší administrativní zátěž. Fungování větších podniků naopak v tomto ohledu prakticky neovlivní.

„Skutečnost, že se podnikatelé nemusejí zabývat průběžným sledováním překročení obratu během roku, je pro ně určitě dobrou zprávou. Nepatrně ji ale kalí evropský, jen o něco málo vyšší (než původní) limit 2 536 500 korun a s ním spojený požadavek být plátcem DPH hned následující den. Tady vzniká prostor pro nemálo procedurálních komplikací. Až praxe a prováděcí opatření a přístup finanční správy ukážou, do jaké míry to pro podnikatele bude ulehčení jejich práce, nebo nepříjemný byrokratický úkon,“ komentuje novou legislativu daňový poradce ze společnosti Moore Accounting CZ Michal Markvart.

Plátcem DPH se můžete stát během minuty a jsou s tím spojené povinnosti. Co s tím?

Změna v počítání obratu firem

Změna se samozřejmě netýká jen plátců DPH z řad fyzických osob, ale také počítání obratu firem. Parametry jsou stejné, obrat se tedy počítá za kalendářní rok. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat dvou milionů korun, se stanou plátci DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. V případě, že překonají částku 2 536 500 korun (společná unijní částka 100 tisíc eur), stávají se plátci DPH hned následující den.

Novela také zpřesnila podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšířila možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení.

Nespolehlivých plátců DPH je nejvíc za poslední tři roky. Problémy mají startupy

Zrušeno je i vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu, které by mělo být kompenzováno změnou zákona v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, které na nákup přispěje. Podpora pro osoby se zdravotním postižením tedy definitivně nekončí, jen se mění. Příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla bude navýšen o 85 000 korun, sdělilo ministerstvo. Další změny najdete v souhrnu níže.

Nové lhůty a definice pro výstavbu

Novelizovaný zákon o dani z přidané hodnoty se zaměřuje také na oblast stavebnictví. Zkracuje lhůtu pro zdanění prvního převodu nemovitosti, a to ze současných pěti let na 23 měsíců od jejího dokončení. S tím souvisí i nová definice změny. Musí to být taková úprava, která navýší hodnotu nemovitosti o více než 30 procent. Obměny se dočkala i definice sociálního bydlení nebo definice stavebního pozemku – ta přesně vymezuje, kdy může být dodání pozemku osvobozeno od DPH, a opírá se o dokumentaci obecních či stavebních úřadů.

„Nabízí se úvaha, že ve výsledku by tyto úpravy mohly mít pozitivní dopad na ceny novostaveb. Je ale nutné vzít v potaz všechny faktory, které se do cen nemovitostí promítají. Připomeňme, že v Česku je, v porovnání s ostatními státy Evropské unie, nejhorší finanční dostupnost bydlení. Lidem u nás trvá v průměru 15 let, než si na vlastní bydlení naspoří. Stejně tak pokud jde o délku stavebního řízení, jsme s 246 dny ve spodní části žebříčku. Nedá se tedy očekávat, že by v tomto směru nastalo výrazné zlepšení,“ uzavírá Michal Markvart.

Shrnutí plánovaných změn (v novele zákona o DPH)

• rozšíření reverse charge – přenesení daňové povinnosti bude kromě stavebních a montážních prací aplikováno i u některých úklidových služeb
• změny lhůty pro nárokování odpočtu – Podle § 73 odst. 3 zákona má plátce v současnosti nárok na odpočet DPH tři roky. Tato lhůta se změní na dva kalendářní roky následující po zdaňovacím období
• nová povinnost vrátit odpočet daně z neuhrazených závazků po uplynutí šesti měsíců
• změna lhůty pro provádění oprav základu daně – za určitých okolností uvedených v paragrafu 42 zákona plátce upravuje základ daně. Dosud byla maximální lhůta tři roky od skončení zdaňovacího období, nyní se prodlouží na sedm let (u přijetí úplaty zůstane tříletá).
• změny pravidel pro místo plnění u virtuálního přístupu na kulturní, sportovní a další akce
• změny v oblasti nedobytných pohledávek (výhodnější podmínky pro věřitele, zkrácení lhůty na 1 rok). Podrobnosti a postup plátce jako věřitele při provádění opravy základu v případě nedobytné pohledávky najdete v paragrafech § 46 až 46g zákona o DPH.
• upřesnění evidence obchodního majetku – povinnou náležitostí kromě označení obchodního majetku bude i den, kdy se „majetková hodnota stala obchodním majetkem“.
• změny časového testu pro osvobození nemovitostí
• dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu EU – na daňovém dokladu musí být výslovně uvedeno, že se jedná o nový dopravní prostředek (pravidla v zákoně se přesouvají do jiného paragrafu, dosud součást § 2 odst. 1 písmeno c)
• změny osvobození od daně u vzdělávacích služeb (rozšíření)
• možná je i změna/zrušení omezení odpočtu u aut (nad 2 000 000 korun). To je ovšem plánováno až na leden 2027
• pokud plátce daně uvede plnění v dřívějším období a tím si sníží DPH, úrok z prodlení se nepředepíše a nevymáhá, pokud nepřekročí částku 1 000 korun
• zahrnutí do obratu dodání nemovité věci osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně (podle § 62 zákona o DPH) – toto plnění je nově uvedeno mezi plněními, které do hodnoty obratu vstupují.

Jakub Procházka

---

Plátcovství a registrace k DPH od 2025.

10.2.2025, Zdroj: Verlag Dashöfer

GFŘ vydalo informaci ke změnám v plátcovství a registračním řízení v oblasti DPH od 1. 1. 2025.

Zákonem č. 461/2025 Sb. se změnily podmínky pro vznik plátcovství ze zákona. Informace stanoví některá pravidla pro registrační řízení:

• U přihlášek k registraci podaných do 30. 9. příslušného kalendářního roku, ve kterých nebude sděleno rozhodnutí stát se plátcem dnem následujícím po překročení částky 2 mil. Kč, správce daně danou osobu nejprve pouze písemně vyrozumí a samotné rozhodnutí o registraci vydá v souladu se zákonem nejdříve 1. 12. a nejpozději 31. 12. příslušného kalendářního roku.
• Pokud by však osoba sdělila jako důvod registrace § 6 odst. 2 písm. a) zákona o DPH, tj. rozhodla se, že chce být plátcem již dnem následujícím po překročení obratu 2 mil. Kč a přihláška k registraci by byla podána včas, tj. do 10 pracovních dnů, stane se tato osoba ze zákona plátcem již dnem následujícím po překročení obratu.
• V případě, že již byla podána přihláška k registraci z důvodu překročení obratu 2 mil. Kč a následně do konce daného kalendářního roku dojde k překročení výše obratu 2 536 500 Kč, vzniká dané osobě povinnost podat novou přihlášku k registraci, a to i přesto, že již správce daně vydal vyrozumění o tom, že se tato osoba stane plátcem od 1. 1. následujícího kalendářního roku.
• Pokud je ukončena ekonomická činnost, umožňuje zákon o DPH zrušit výjimečně registraci plátce dříve než po 1 roce. Pokud však tato osoba začne v témže roce po zrušení registrace znovu uskutečňovat ekonomickou činnost, neaplikují se na ni pravidla vzniku plátcovství při překročení obratu. Je pro ni nastaveno zvláštní pravidlo, kdy se nestává plátcem následující den po překročení obratu, ale je plátcem ihned při uskutečnění zdanitelného plnění.

Informace obsahuje další detaily k registračnímu a deregistračnímu řízení.