DANĚ – informace nejen pro podnikatele.
Pronájem nebytového prostoru neplátci DPH pro účely podnikání.*
Příspěvek na stravování v roce 2025.*
Schválená pravidla pro účast na pojištění u DPP od 1. 1. 2025.*
Termíny pro podání přehledu OSVČ v roce 2025.*
Upozornění České správy sociálního zabezpečení.*
Zrušení soukromého životního pojištění a vrácení daňové podpory.*
Pronájem nebytového prostoru neplátci DPH pro účely podnikání.
6.1.2025, Ing. Dana Langerová, Zdroj: Verlag Dashöfer
Kdy lze nájem považovat za zdanitelné plnění?
Dotaz:
Právnická osoba – plátce DPH pronajala fyzické osobě – neplátci DPH pro její podnikatelskou činnost sklad v nemovitosti, který je obchodním majetkem. Celá nemovitost má jen nebytové prostory, přičemž zbývající prostory jsou pronajaté plátcům DPH jako zdanitelné plnění.
Otázka zní: může se pronájem nebytového prostoru neplátci považovat za zdanitelné plnění s obvodem DPH, takže se pak na vstupu při opravách nemovitosti nemusí krátit odpočet?
Odpověď:
Nájem nemovité věci je dle § 56a odst. 1 ZDPH osvobozen od daně, s výjimkou krátkodobého nájmu, poskytnutí ubytovacích služeb, nájmu prostor a míst k parkování vozidel, nájmu bezpečnostních schránek a nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.
Podle § 56a odst. 3 ZDPH se plátce může rozhodnout, že u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatňuje daň (to neplatí pro nájem vymezených staveb pro bydlení).
Z výše uvedeného je zřejmé, že u nájmu nebytového prostoru neplátci DPH nelze uplatnit daň na výstupu. Jedná se tedy o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Ani v případě, že by plátce pronájem zdanil, se nebude dle ZDPH jednat o plnění zdanitelné.
Pokud je opravována nemovitost, ve které plátce poskytuje nájmy jiným plátcům s uplatňováním daně na výstupu a neplátci jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, je plátce oprávněn dle § 76 ZDPH u přijatých zdanitelných plnění k odpočtu daně pouze v krácené výši.
Příspěvek na stravování v roce 2025.
16.2.2025, Zdroj: Finanční správa
V několika následujících dotazech a odpovědích se podíváme na stravování zaměstnanců z pohledu daňového.
Je povinností zaměstnavatele poskytnout zaměstnancům příspěvek na stravování?
Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Zákoník práce však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Poskytuje-li zaměstnavatel stravování, musí být způsob jeho poskytování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele.
Za jakých podmínek je příspěvek na stravování v roce 2025 u zaměstnance osvobozen od daně?
- zaměstnanec musí v rámci směny odpracovat alespoň 3 hodiny,
- v rámci směny nesmí vzniknout nárok na stravné při pracovní cestě,
- příspěvek nesmí přesáhnout 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,
- horní hranice stravného byla stanovena vyhláškou č. 475/2024 Sb. na částku 177 Kč,
- u zaměstnance je proto příspěvek na stravování pro rok 2025 osvobozen od daně do výše 123,90 Kč.
Lze poskytnout zaměstnanci současně stravné při pracovní cestě a příspěvek na stravování v jednom kalendářním dni?
Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné při pracovní cestě mu vznikne ještě během této směny, nelze příspěvek na stravování poskytnout. V případě, že zaměstnavatel příspěvek na stravování poskytl, nejedná se o osvobozený příjem a jako takový musí být zdaněn v úhrnu se mzdou.
Příklad:
Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 9:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká ve 14:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin není poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.
Pokud zaměstnanec bude vyslán na pracovní cestu v průběhu směny a nárok na stravné vznikne zaměstnanci až po skončení směny (mimo směnu), lze zaměstnanci poskytnout stravné při pracovní cestě a současně příspěvek na stravování, který bude od daně z příjmů osvobozen.
Příklad:
Směna stanovena od 6:00 do 14:30 hod. Pracovní cesta započala v 10:00 hod. (podmínka 3 odpracovaných hodin za směnu byla splněna). Nárok na stravné při pracovní cestě vzniká v 15:00 hod. (po pěti hodinách). Vzhledem k tomu, že směna končí ve 14:30 hodin, tj. mimo směnu, je poskytnutý příspěvek na stravování osvobozeným příjmem.
Lze poskytnout příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas?
Příspěvek na stravování za nařízenou práci přesčas nelze poskytnout, neboť směnou se rozumí směnná část týdenní pracovní doby bez práce přesčas.
Schválená pravidla pro účast na pojištění u DPP od 1. 1. 2025.
7.1.2025, Zdroj: ČSSZ
ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.
ČSSZ informuje, že 1. 1. 2025 nabyla účinnosti očekávaná novela zákona o nemocenském pojištění, která ruší změny u dohod o provedení práce (DPP) plánované od počátku roku 2025 v souvislosti se zákonem č. 163/2024 Sb. Touto novelou se ruší celá právní úprava režimu tzv. oznámené dohody.
Příjmy u různých zaměstnavatelů se sčítat nebudou
Dosavadní podmínky pro zaměstnance na DPP, které se týkají sčítání příjmů u různých zaměstnavatelů, se nemění. Platí tak i nadále, že pro účely nemocenského a důchodového pojištění se v příslušném měsíci sčítají příjmy zaměstnance, který má u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více DPP. Příjmy z DPP, které má zaměstnanec uzavřené u různých zaměstnavatelů, se nesčítají. K příjmům z DPP se nepřičítají příjmy z jiných pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti), ani kdyby je zaměstnanec uzavřel u stejného zaměstnavatele.
Změna limitů pro účast na pojištění
Od 1. 1. 2025 se u DPP mění částka rozhodná pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění v daném kalendářním měsíci. Povinná účast na nemocenském a důchodovém pojištění vznikne, pokud bude zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši 25 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.
Průměrná mzda vychází pro tyto účely z § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Výši rozhodné částky pak vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením. Sdělení MPSV bylo publikováno stejně jako samotná novela DPP ve Sbírce zákonů v pátek 27. 12. 2024 (pod číslem 476/2024 Sb.).
Částka rozhodná pro účast zaměstnanců činných na základě DPP na nemocenském pojištění je od 1. 1. 2025 ve výši 11 500 Kč. Účast vzniká při jejím dosažení a již z příjmu 11 500 Kč se tak odvede pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
PŘÍKLADY
Zaměstnanec v pracovním poměru pracuje u svého zaměstnavatele od ledna 2025 také na výpomoc. Na ni má uzavřenou DPP za 11 000 Kč měsíčně. Z DPP není účasten nemocenského ani důchodového pojištění. Stejně tak to platí v situaci, kdy by namísto pracovního poměru zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Pokud uvedený zaměstnanec uzavře se stejným zaměstnavatelem další DPP, ze které mu je měsíčně zúčtováno dalších 500 Kč, příjmy z obou DPP se sečtou, vznikne mu účast na pojištění a ze souhrnné částky 11 500 Kč odvede pojistné na sociální zabezpečení. Přitom se nezohledňují příjmy z pracovního poměru ani z DPČ.
Pokud by stejný zaměstnanec měl uzavřenu ještě další DPP u jiného zaměstnavatele, nemá to vliv na účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení u prvního zaměstnavatele. Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se pro tyto účely nesčítají. Účast na pojištění a odvod pojistného na sociální zabezpečení se řeší u každého ze zaměstnavatelů zvlášť.
Povinnost hlásit zaměstnance na DPP zůstává
Novela se netýká povinností zavedených s účinností od 1. 7. 2024 – tedy povinnosti zaměstnavatelů evidovat a elektronicky hlásit každý měsíc všechny zaměstnance, kteří pracují na DPP (pojištěných i nepojištěných), včetně výše jejich příjmu.
Termíny pro podání přehledu OSVČ v roce 2025.
6.2.2025, Zdroj: VZP
Jak podat Přehled o výši daňového základu OSVČ a jaké jsou termíny? Na tyto otázky odpoví následující řádky.
Termíny pro podání Přehledu o výši daňového základu OSVČ zdravotní pojišťovně se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. V praxi to znamená, že OSVČ má povinnost zdravotní pojišťovně přehled předložit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání.
Termíny pro podání Přehledu o výši daňového základu OSVČ za rok 2024:
- OSVČ, které nemají povinnost podávat daňové přiznání za rok 2024 – do 8. 4. 2025
- OSVČ, kterým nezpracovává daňové přiznání za rok 2024 daňový poradce – do 2. 5. 2025
- OSVČ, které nepodaly daňové přiznání do 2. 4. 2025 a následně ho do 2. 5. 2025 podaly elektronicky – do 2. 6. 2025
- OSVČ, kterým zpracovává daňové přiznání za rok 2024 daňový poradce – do 1. 8. 2024
Termíny pro podání přehledu stanovuje zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.). Připadne-li den podání na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem podání nejbližší následující pracovní den.
Jakým způsobem můžu přehled doručit zdravotní pojišťovně?
Možností, jak doručit VZP Přehled o výši daňového základu OSVČ za rok 2024, je několik.
Elektronicky
Nejjednodušší a nejrychlejší je podání přehledu v aplikaci Moje VZP. Interaktivní formulář provede plátce celým procesem podání. Většinu potřebných dat formulář čerpá přímo ze systému VZP – např. úhrn zaplacených záloh či dobu pojištění. OSVČ vyplní výši daňového základu a následně zkontroluje automaticky vyplněná data a případně doplní chybějící údaje, které systém VZP nemá k dispozici. Formulář zároveň vypočítá pojistné, vyčíslí přeplatek nebo nedoplatek a v případě vzniku nedoplatku je součástí potvrzení QR kód, pomocí kterého lze platbu ihned snadno provést.
OSVČ může také přehled podat přes VZP Point nebo datovou schránkou.
Poštou
Další z možností je vyplnit interaktivní formulář a odeslat jej na adresu P. O. BOX 111, 586 11, Jihlava.
Osobně
Přehled lze osobně podat na kterékoli pobočce VZP, vložit jej do sběrného boxu nebo poštovní schránky klientského pracoviště, případně ho předat na podatelně VZP. Formuláře se na pobočkách VZP zpracovávají pouze v individuálních případech. Před návštěvou pracoviště proto doporučujeme rezervovat si konkrétní termín online.
Do kdy je třeba zaplatit nedoplatek?
Případný nedoplatek je třeba uhradit do osmi dnů od data, kdy byl nebo měl být přehled OSVČ podán.
Vznikl mi přeplatek na pojistném, jak o něj požádat a dokdy mi ho zdravotní pojišťovna vrátí?
Pokud jste na přehledu OSVČ zaškrtl, že žádáte o vrácení přeplatku a máte ho skutečně evidován, pak vám bude automaticky vrácen do jednoho měsíce ode dne, kdy jste Přehled OSVČ podal.
Zálohy dle přehledu OSVČ
OSVČ platí pojistné formou měsíčních záloh na pojistné. Novou výši zálohy, vypočtenou dle přehledu, zaplatí OSVČ poprvé za měsíc, ve kterém byl nebo měl být přehled OSVČ odevzdán. Od 1. 1. 2025 je minimální výše zálohy na zdravotní pojištění OSVČ stanovena na částku 3 143 Kč.
Příklad č. 1
Pojištěnec podá přehled zdravotní pojišťovně v únoru, novou výši zálohy musí poprvé zaplatit do 8. března. Připadne-li tento den na sobotu, neděli či svátek, je posledním dnem splatnosti nejbližší příští pracovní den.
OSVČ v souběhu se zaměstnáním
Osoba samostatně výdělečně činná, která je zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není jejím hlavním zdrojem příjmů, nemusí platit měsíční zálohy. Pojistné zaplatí formou doplatku vypočteného na základě odevzdaného Přehledu o výši daňového základu OSVČ.
Upozornění České správy sociálního zabezpečení.
7.2.2025, Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na technickou chybu při podání měsíčního „přehledu o výši pojistného“.
Zaměstnavatelé, kteří ve dnech od 1. 2. do 4. 2. 2025 podávali přehled o výši pojistného za období leden 2025 (formulář PVPOJ25) prostřednictvím datové schránky, obdrželi hlášku o chybě. Tato technická chyba je již opravena. ČSSZ se omlouvá za způsobené komplikace a žádá tyto zaměstnavatele, aby přehled podali znovu (pokud tak již neučinili).
Zaměstnavatelé mají povinnost každý měsíc poslat ČSSZ přehled o výši pojistného. Pro pojistná období od ledna 2025 se používá nový formulář PVPOJ25. V době od 1. 2. do 4. 2. 2025 byla zjištěna chyba, která neumožnila výše uvedený formulář do systémů ČSSZ odeslat. Šlo o technickou chybu, která je již opravena, a systém ČSSZ již všechna podání PVPOJ25 přijímá.
Tato chyba se týkala pouze zaměstnavatelů, kteří formulář odeslali v době od 1. 2. do 4. 2. 2025 s elektronickým podpisem nebo přes datovou schránku. Zaměstnavatelé, kteří formulář posílali přes datovou schránku, obdrželi hlášku o zamítnutí. Zaměstnavatelé, kteří formulář posílali s elektronickým podpisem, neobdrželi žádnou hlášku o přijetí nebo o zamítnutí.
Žádáme proto všechny zaměstnavatele, kterých se tato situace týká, aby formulář PVPOJ25 za leden odeslali znovu, pokud tak již neučinili.
Omlouváme se za všechny komplikace, které zaměstnavatelům tato chyba způsobila.
Zrušení soukromého životního pojištění a vrácení daňové podpory.
18.2.2025, Ing. Zdeněk Morávek, daňový poradce, Zdroj: Verlag Dashöfer
Dotaz:
Zrušil jsem životní pojištění a obdržel kalkulaci viz níže
Uvedu částku 2325 Kč v daňovém přiznání? Nebo jen částky, které jsem si v minulých obdobích odečetl? Případně součet? A na jaký řádek daňového přiznání, č. 38?
Odpověď:
Níže přiložený obrázek tazatelem k dotazu:
Předpokládám, že se jedná o soukromé životní pojištění, které splňuje podmínky daňově podporovaného produktu spoření na stáří, které vymezuje § 15b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava vymezuje i podmínky, za kterých dochází k navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří. Jak vyplývá z § 15b odst. 5 ZDP, navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí vznik příjmu podle § 10 ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt. V návaznosti na to § 10 odst. 1 písm. p) ZDP vymezuje, že mezi ostatní příjmy patří příjem, který vznikl jako důsledek porušení podmínek uplatnění nezdanitelné části základu daně. To znamená, že v daňovém přiznání bude tato částka uvedena v příloze č. 2 a následně na řádku č. 40.
V daném případě není úplně zřejmé, co znamená položka podílový účet, ale lze konstatovat, že plnění z pojištění pro případ dožití, z pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti a z pojištění důchodu a plnění z jiného pojištění osob, které není pojistným plněním, je příjmem z kapitálového majetku na základě § 8 odst. 1 písm. f) ZDP. Zároveň ale platí, že tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně, tyto příjmy by tedy měly být zdaněny pojišťovnou jako plátcem těchto příjmů. Jestliže nebyly, i tak se domnívám, že se jedná o zdanitelný příjem poplatníka, který bude součástí dílčího základu daně podle § 8 ZDP a jedná se tedy o příjmy z kapitálového majetku. V daňovém přiznání tedy tento příjem bude uveden na řádku č. 38. Ale pro bližší identifikaci příjmů a důvod, proč nebyla uplatněna srážková daň doporučuji obrátit se na příslušnou pojišťovnu, u které bylo životní pojištění uzavřeno.
25-03-10 DANĚ Zrušení soukromého životního pojištění a vrácení daňové podpory